ZE ŽIVOTA KOČKOVA: Jsi Kočka, jsi Kočka, jsi Kočka

pondělí 13. října 2008


Jiří Paroubek křtí svou knihu a po skončení ceremoniálu jeden ozbrojený mafián jen tak mírnyx tírnyx zastřelí druhého mafiána.
Ano, ptáme se všichni zcela správně.
Kde to žijem?

O případu zastřeleného Václava Kočky, o jehož charakteru a profilu si já rozhodně nečiním iluze, už bylo napsáno mnoho. Nerad bych se tedy opakoval. Stačí jen pár postřehů.
Pár hodin po incidentu, který by snad měl slušivé místo v televizní gansterce z prostředí sicilské mafie, ale nikde jinde, svolal předseda ČSSD Jiří Paroubek tiskovou konferenci, na které:

-tvrdil, že pan Bohumír Ďuričko nikdy nebyl jeho přítelem.

Z přehršle zdrojů ovšem můžeme nalézt citáty, které říkají něco zcela opačného. Lze rovněž předpokládat, že kdyby Ďuričko skutečně nebyl Paroubkovým přítelem, těžko by si ho opoziční předák na křest své knihy v drahém hotelu vůbec pozval.

- řekl, že Kočkova vražda nemá nic společného s programem sociální demokracie

Jen tím, že tohle vůbec řekl (soudný člověk by přece nic takového nikdy nepředpokládal), dal Paroubek tyto dvě věci do souvislostí.

- apeloval na novináře, aby nepolitizovali tuto lidskou tragédii

V tu dobu se už ovšem šedé eminence ČSSD (jmenovitě pan Petr Dimun a další) mohly přetrhnout s projížděním soukromých archívů a s poskytováním fotografií, na kterých je Ďuričko zachycen s Václavem Klausem a Lucií Talmanovou, vybraným novinářům - tak, aby to vypadalo, že střelec je vlastně přítelem ODS. Ostatně čekal jsem od Paroubka, kdy s vážnou tváří řekne, že za střelbu v hotelu Monarch může Marek Dalík, Mirek Topolánek a Jan Kubice. Překvapil mě. Zároveň se však poukázalo na to, že Lidový dům disponuje soukromým archivem "kompromitujících" fotografií, které podle potřeby vypouští do médií. Právě o tom nejvíce sociální demokraté řvali v kauze Morava. Proč so toho žurnalisté - alespoň zdánlivě - nevšímají? Bojí se snad, že přijdou o své zdroje?

- odmítl vyvodit z případu osobní odpovědnost, rozuměj odstoupit z čela strany.

Moudře ovšem napsal Karel Steigerwald v sobotní MF Dnes, že stát se takový incident na křtu Topolánkovy knihy, druhý den na svolané tiskové konferenci vyzývá Paroubek plamenně Topolánka k odstoupení. Samozřejmě, patřilo by to k jeho opoziční roli a je jasné, že vůdci vládnoucí strany nemají vůbec proč něco takového po Paroubkovi požadovat. Bylo by však čestné, kdyby nyní Paroubek udělal to, co tak rád požaduje po svých politických odpůrcích.

Byl to sám Jiří Paroubek, který chtěl po svých voličích, aby nadcházející krajské a senátní volby pojali coby referendum o Topolánkově vládě. Ačkoliv nic takového nemá s krajskými tématy co dělat. Je to zjevně neschopností sociálnědemokratických kandidátů tato témata vhodně uchopit. Ale když přistoupíme na jeho hru, incident v hotelu Monarch by mohl Paroubkovu myšlenku otočit o sto osmdesát stupňů - a voliči víkendový plebiscit pochopit jako referendum o tom, jestli chtějí mít ve vedení krajů zastupitele strany, jejichž šéf si zve na soukromé oslavy vrahy.

Pokud by tragická událost znamenala prohrané volby pro ČSSD, pak Václav Kočka mladší nezemřel zbytečně.

1 Comment:

Anonymní řekl(a)...

Kladu si otázku, jak dlouho ještě budeme snášet, aby takový člověk a jemu podobní setrvávali v politice. Jinak si dovoluji nabídnout jiný pěkný článek v podobném duchu k této kauze na Skleněném kostelu:

Vražda v restauraci Monarch