ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: R.I.P. ČSSD

neděle 8. dubna 2018

Včera se odehrál spektakulární sjezd ČSSD. Strany, která mnoho dlouhých let ničila českým občanům život a teď to vypadá, že v zadluženém Lidovém domě poslední zhasne... a já marně přemýšlím, co bych k tomu napsal.

Někteří se radují, že definitivní porážkou "sobotkovského", chcete-li neomarxistického, progresivního, liberálního, blablabla... křídla a naopak posílením "zemanovců" a konzervativců v ČSSD (Foldyna, Hašek, Onderka) nastal kýžený obrat ke světlým zítřkům a strana bude mít opět dvacet procent. Nemyslím si, a pokusím se vysvětlit proč.

Začnu zeširoka. Sociální demokracie měla v české kotlině naposledy nějaký smysl zhruba na přelomu devatenáctého a dvacátého století, když se prala za práva dělníků a pracujících. Po revoluci v roce 1989 byla opět formálně obnovena, ale čekalo se, že skončí zhruba stejně, jako například národní socialisté, tedy na zaslouženém smetišti dějin. Jenže pak přišel jeden obratný populista, lhář a demagog, jenž navíc už v té době snil o státním pohřbu, a pro kterého už nezbylo místo na pravici. Jmenoval se inženýr Zeman a výsledek jeho mise, který pociťujeme dodnes, tak nějak znáte.

Lidé v ČSSD v průběhu času vesměs pochopili, že nemá cenu se bůhvíjak snažit a už vůbec se prát za potřebné, a udělali si ze strany výnosný byznys. Pamatuju si na jednoho mně blízkého člověka, který svého času v Lidovém domě pracoval. Když odtamtud odcházel, říkal mi, že pochopil, že celá ČSSD je jen a jen mafií řízený stroj na drancování a kradení státních peněz. "ODS je něco podobného, ale tam je aspoň sem tam někdo, kdo té původní myšlence věří. U socanů ani náhodou," slyšel jsem od něj tehdy a vzpomenu si na ta slova vždy, když vidím takového Milana Chovance, jak vykládá něco o seniorech a rodinách s dětmi a vždycky se u toho divím, že do něj v tu chvíli neudeří blesk.

Problém je, že si titíž lidé mysleli, že to takhle bude věčně. Proč by také ne, zvolili totiž jednoduchou strategii, o které si bláhově mysleli, že bude fungovat donekonečna. Zaměřili se na jediný prototyp voliče: extrémně hloupého bezmozka. Celkem správně vyhodnotili, že právě jeho je v české zemi naseto nejvíce, a mysleli si, že ho stačí udržovat v chudobě (protože když bezmozek náhodou zbohatne, začne většinou volit jinou stranu), a vždycky před volbami mu říct, že za jeho posraný život může pravice, a to i kdyby tu žádná pravice nebyla, což vlastně většinu času nebyla, a že když je bude volit, bude se mít dobře. A tak pořád dokola. Takhle socani ojebávali své bezmozky přibližně do roku 2013.

Jenže se dost přepočítali. Bezmozkovi totiž zaprvé nevadí, když je ojebáván, ale nesmí ho to příliš bolet. Za bé může celkem snadno nastavit své pozadí jinému ojebávači, když zjistí, že je to pro něj výhodnější a slastnější. Stalo se tak, jak říká ono zlidovělé rčení o silnějším psovi, a tím čoklem byl Andrej Babiš.

To je jedna věc. Nejzásadnější chybu však ČSSD udělala, když poslechla jednoho ze svých mladých a zpitomělých ideologů, kteří si o skutečném životě maximálně tak četli v knížkách, a představila své návrhy na brutální daňovou progresi. Co na tom, že to byly jen návrhy, které by nejspíš nikdy neprošly. Bezmozek v náhlém záblesku prozření pochopil, že teď jde do tuhého. Že ho chce strana, kterou vždy volil, obrat o všechny peníze.

To byl ten bod zlomu, od kterého začaly preference socanů padat k zemi jak ožralí delegáti jejich pověstných sjezdů. Když dnes novopečený místopředseda Foldyna, kterému by bylo lépe u SPD, blábolí něco o tom, že bývalé vedení prosazovalo multikulti a gender, a proto je teď ČSSD tam, kde je, tak mám pocit, že situaci vůbec nepochopil. Tyhle věci jsou voličům vesměs úplně u prdele. Ale zkuste jim sáhnout na jejich prachy.

Co teď? Teď už je to jedno. Domnívám se, že nezávisle na tom, zdali ČSSD ještě vleze Babišovi do zadnice, či si bude hrát na "opozici", se jejich vyhlídky v dohledné době nezlepší. Zájem jejich zpitomělého voliče dokáže totiž mnohem lépe akcentovat führer Babiš, který má navíc nejlepší marketing. To samé platí samozřejmě i o komunistech, kteří též už dávno neměli existovat, pokud vůbec někdy.

Je to dobře? Nevím. Pokud ČSSD zmizí z politické mapy (a k tomu má řádně našlápnuto), vůbec mi to nebude líto. Bohužel se na polích, která donedávna drancovala jejich stáda, teď pase obrovský drak jménem Babiš, který nás brzo může sežrat všechny.

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Andrej Gottwald

čtvrtek 1. března 2018


Tuto neděli jsme si všichni připomněli výročí komunistického převratu známého jako Vítězný únor. Někteří vzpomínali se slzou v oku, jiní s rukou zaťatou v pěst. Bohužel, český antikomunismus je v drtivě většině pouze směšně symbolický, a 25. únor tak posloužil hlavně k útokům na (právem) nenáviděného prezidenta kvůli jeho oznámené účasti na sjezdu KSČM. Proto ostatně Zeman k výročí Vítězného února, které hodlá oslavit s komunisty opožděně v dubnu, ani nepípl.


Následující den si tak opět většina českých voličů sundala primitivní antikomunistická mávátka a dál snila svůj sen o socialismu s lidskou tváří pod taktovkou Evropské unie a politických stran dost chytrých na to, aby si slova odkazující na komunismus a socialismus do svého názvu už nedávaly. Soudruh Andrej „Bureš“ Babiš nabídl mentálním komunistům této země dostatečnou sílu myšlenky Komunistického manifestu (které do sebe nasály postupně všechny parlamentní strany) uvést do praxe. Babiše od svého ideového předchůdce Klementa Gottwalda odlišuje pouze už jen alkoholová zdrženlivost, absence pohlavních chorob a hezčí manželka.


Tento lhář, podvodník, mafián, estébácký donašeč a zmrd z povolání se k moci dostal díky polozapomenutému státnímu převratu uskutečněnému v roce 2013 proti tehdy vládnoucí ODS na základě prvního politického procesu od listopadu ´89 (mám na mysli vykonstruovanou kauzu tří poslaneckých „rebelů“). Tehdy se ovšem jednalo se o útok na všeobecně nenáviděnou ODS, takže o ohrožení demokracie pochopitelně nešlo. O to jde až teď, když jsou v nebezpečí i levicové strany. Babiš by přirozeně nikdy nevyrostl do dnešní velikosti nebýt koalice hnutí ANO s ČSSD a s naší nejodpornější porevoluční stranou, KDU-ČSL. Na této sebrance politických prostitutek je nejvýmluvnější to, že si hrají na věřící křesťany a strážce boží morálky, přitom v případě potřeby smilní a obcují s každým, včetně KSČM. Ne nadarmo mají ve svém čele muže, který má opak slova černoprdelník rovnou ve formě příjmení, tedy Bělobrádek.

Abychom ale neházeli vinu jen na politiky: aureolu svatého Andreje pomáhaly budovat rovněž celebrity, nesmyslně pokládané za morální kompas společnosti, a různé obskurní protikorupční spolky, v první řadě Rekonstrukce státu. Nejsmutnější ovšem je, že Babišovi pomohli i ti, kteří jej nikdy nevolili. Mnozí totiž ochotně a bez otázek spolkli i s navijákem nechutnou orwellovskou prasárnu s názvem EET. Do EET vložil Babiš obrovský politický kapitál, který se mu za pomoci externích užitečných idiotů bohatě vrátil. Tehdy se lámal chleba a bylo možné Andreje ještě porazit standardní politickou cestou. Dnes je už pozdě.

Politika a politické strany u nás byly tak dlouho dehonestovány jako něco apriori špatného, co je třeba sešněrovat nesmyslným služebním zákonem, až se stalo, že Andrej Babiš je premiér, který sice nezískal důvěru Sněmovny, ale každému je to jedno. On přece není politik, on „maká“! . Za absolutního nezájmu jindy rozvášněných herců a zpěváků, bez řvoucího davu na náměstí, pomalu ale jistě dokončuje státní převrat, který začal před čtyřmi a půl lety razií na Úřadu vlády. Neuplyne den, aby se neobjevila další personální poprava, tentokrát je na mušce ředitel policajtů pro policajty, útvaru GIBS. (O ovládnutí police se Babiš pokusil už ve vládě s ČSSD, na čemž se podílely rovněž protikorupční spolky, ale skončilo to akorát ostudou a rozsudkem o křivé výpovědi).

Tento týden, jakoby se nechumelilo, přišla zpráva, že vláda bude nařizovat, jaké potraviny budou obchody smět prodávat. Je prý potřeba podporovat „české producenty potravin“ (čti Babiše). Lidem už to ani nepřijde divné, levicový protekcionismus a kolektivismus je u nás hluboce zakořeněn a úcta k soukromému vlastnictví v naší zemi zemřela se zákazem kouření v restauracích. Možná bychom mohli zakázat vše, co pochází z jiných zemí. Zkaženou americkou kulturu, valuty - nebo pro zjednodušení zakážeme vše, co nevyhovuje nařízením a normám Evropské unie. Výsledek bude stejný.


Wasill

Zobrazit celý článek

DIVOKÉ SLOVENSKO: Kdo zabil novináře?

středa 28. února 2018

Ještě před tím, než se objevila zpráva o prvním zadrženém v případě vraždy slovenského novináře, jsem si říkal, že se neobávám, že se jeho vražda nevyšetří, ale naopak toho, že se vyšetří. Tedy "vyšetří".

Tlak na slovenské orgány ve věci objasnění vraždy je obrovský - troufám si tvrdit, že nikdy v historii samostatného slovenského státu takový nebyl. Podle různých indicií vedou nitky k vládní straně SMER (jejíž předseda a premiér Robert Fico klidně přinese na tiskovku milión eur v bankovkách - vážně jak v béčkovém seriálu italské produkce), někteří spekulují o účasti kalábrijské mafie, která má údajně na Fica vazby.

Měla-li vražda dvou mladých lidí skutečně politické pozadí, je nad slunce jasnější, že slovenská policie musí co nejrychleji "najít vraha". Mám obavy, že se inspiruje případem zavražděného sociálního demokrata Romana Housky (vůbec si všimněme, že okolo těchto podezřelých vražd se vždy motá aspoň jeden socan) veřejnosti se předhodí zdrogovaný lupič, který šel náhodou kolem, potřeboval rychle něco ukradnout a absolutně netušil, na koho vlastně vystřelil. Vyšetřování skončilo, zapomeňte.

Samozřejmě, takové vysvětlení je vždycky možné. Lidi se v Česku i na Slovensku ostatně už stříleli z mnohem blbějších důvodů. Budeme-li se ale držet divočejších spekulací, že novinář i jeho děvče skutečně z příčin, které  bezprostředně souvisely s jeho prací, nabízí se prakticky tři teorie.

1. Italové
Nebohý novinář měl těsně před smrtí rozepsaný článek o tom, jak na Slovensku operuje kalábrijská mafie 'Ndrangheta, která má vazby na premiéra Fica. Je možné, že informace se dostala i k některému z vyšších šéfů jedné z nejmocnějších a údajně nejnebezpečnějších mafií v Evropě, jejichž příjmy pocházejí především z obchodu s drogami. Novinář jako takový je bossovi celkem u zadku, ale Ital je poněkud roztrpčený z toho, že by článek mohl spustit lavinu, která by mohla jejich kšeftíky v té Horní Prdeli, kde jim i premiér jde na ruku, trochu pokazit. Navíc je založením starosvětský chlapík, vyznává heslo svého otce, že není člověk, není problém, a stýská se mu po časech, kdy mafie ještě vzbuzovala v lidech hrůzu. Po chvíli přemýšlení se rozhodne těm vidlákům předvést show jako ze starých filmů, na kterou dlouhou nezapomenou. Účel je splněn, lidé se po vyslovení názvu 'Ndrangheta opět klepou strachy a slovenská vláda je zase o něco povolnější.
Pravděpodobnost: 7/10
Pravděpodobnost, že bude dopaden skutečný pachatel: 0


2. SMER
Zatímco Italové se chystanému článku o propojení mafie a slovenské vlády maximálně tak vysmějí, v hlavním stanu slovenských socanů způsobí nebývalou paniku. Kaliňák s Ficem horečně přemýšlejí, jak z toho ven. Tlačit na vydavatelství, aby článek nevyšel, se ukazuje jako překvapivě nefunkční varianta, protože majitel sídlí kdesi ve Švýcarsku a problémy slovenských socialistů jsou mu srdečně jedno. Nakonec zvítězí horká slovenská krev, smíchaná se sociálnědemokratickým étosem, jenž vyznává kulku coby osvědčené řešení už od devadesátých let.
Pravděpodobnost: 8/10
Pravděpodobnost, že bude dopaden skutečný pachatel: 0


3. POLICIE
S touto variantou operují některé konspirační servery a osobně ji vůbec nepokládám za nepravděpodobnou. I mně totiž přijde s podivem, že mladý kluk jako byl zavražděný novinář, disponoval takovým informačním arzenálem. Ty informace evidentně nezískal detektivní prací, někdo mu je nosil. Někdo, kdo si ho chtěl ochočit. Je dost možné, že toho chudáka odpráskli ti samí policisté, kteří ho tři roky krmili kauzami proti SMERu s cílem se Fica konečně zbavit, a chlapec jim sloužil nejprve jako mouřenín a nakonec i jako obětní beránek, jehož krev měla probudit spravedlivě rozhořčený dav.
Pravděpodobnost: 8/10
Pravděpodobnost, že bude dopaden skutečný pachatel: mínus milión



Anebo to byl vážně narkoman s bouchačkou, co šel náhodou kolem. Čert ví.

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Volím proti Zemanovi

středa 24. ledna 2018

Začnu rovnou tím, že ve druhém kole prezidentské volby to hodím Jiřímu Drahošovi. Navzdory tomu, že v duelu se Zemanem na Primě byl zoufalý, bezradný a tragický. Navzdory tomu, že Zeman má nejspíš o něco pravicovější názory. A v neposlední řadě navzdory tomu, že při vhození lístku s jeho jménem do urny budu mít nejspíš pevně zavřené oči, zkroucený obličej i prsty u nohou a vůbec se budu tvářit, že to nejsem já. Zde máte pár důvodů proč.

1. Nevolil jsem Miloše Zemana nikdy do žádné veřejné funkce, nevolil jsem strany, které vedl do voleb a nevolil BYCH ho nikdy nikam. Ani do čela místní buňky svazu zahrádkářů, kdybych já byl členem a on by tam kandidoval. A na tomhle nehodlám nic měnit. Nikdy.

2. Nechci další prezidentské volby za rok, nebo za dva. Prezidentské volby, a hlavně to, co jim předchází, jsou neskutečný opruz. Umíte si představit absolvovat jej znovu dřív než po pěti letech?

3. Miloš Zeman je starý, nemocný, nemohoucí stařec. Na debatu na Primě ho museli prakticky přinést. Já nevím, jak vy, ale já už bych mu dopřál klidný důchod v člunu na Vysočině a nechci, aby mě další rok reprezentovala senilní troska ve vegetativním stavu, za níž důležité smlouvy podepisuje bůh ví kdo.

4. Nechci další rok, dva číst ve veřejném prostoru nic o kašpárkovi Ovčáčkovi. Vlastně jen jedno. Chci vidět, jak brečí, až jeho senilní guru prohraje. Chci vidět jeho slzy, a budu se tomu strašně smát. Tím chci říct, že pokud vyhraje Zeman, bude mě to srát, ale zase se budu chvíli bavit křikem a brekem z tzv. "pražské kavárny".

5. A mimochodem, Zeman je "pražskokavárník" a elitář jak řemen. Není to žádný muž z lidu, není prezidentem dělníků, rolníků a pracující inteligence, za kterého se tváří v tvář bezmozkům vydává, když potřebuje jejich hlasy. Nikdy nepracoval. Se svým elektorátem má společného pouze to, že hulí, chlastá a občas mluví jako dlaždič, to když potřebuje odvést pozornost veřejnosti od vážnějšího problému. Jinak svoje voliče nesnáší, pohrdá jimi a myslí si o nich, že jsou dementní. Často právem.

6. Kdyby byl ten Vráťa Mynář aspoň pořádný mafián, ale on to nikdy nedotáhl dál než na směšnou, vidláckou karikaturu provinčního mafiánka.

7. Chci volit Drahoše proto, že sem pozve migranty. Spoustu migrantů. Budou jich tisíce, desetitisíce, statisíce, Staromák bude vypadat jako náměstí v Marakéši a já tam budu chodit jíst kebab a občas se jimi nechám jen tak z plezíru znásilnit.

8. Bod číslo 7 byla pochopitelně ironie.

9. Miloš Zeman je sice pořád zdatný rétor, ale už mnoho let nemá co říct, tak opakuje pořád ty samé bláboly a nevtipné bonmoty. Nechci je poslouchat už ani další rok, ani dva.

10. Jeden z jeho nejoblíbenějších blábolů je horování za co nejvyšší progresivní zdanění. Každý, kdo obhajuje co nejvyšší progresivní zdanění, je bolševik a zločinec, a neměl by být v žádné veřejné funkci.

11. Štvou mě všichni ti rádoby pravicoví konzervativci, zejména z blogosféry, co mají sice plnou hubu pravice a "svobody", když se jim to hodí, ale přitom adorují a podporují Zemana. Nazývejme věci i lidi pravými jmény. Tito lidé ve skutečnosti tíhnou k autoritářské konzervativní levici, jíž je Zeman čelným představitelem, spolu se svými nejvěrnějšími soudruhy Babišem, Okamurou a Filipem. Jsou to etatisté a kolektivisté až za hrob, imponuje jim vláda pevné ruky. To nemá s žádnou pravicí vůbec nic společného.

12. A když už jsme u Babiše, on a všichni jeho zaměstnanci v politické divizi Agrofertu se k Zemanovi už natvrdo přihlásili. Volba Zemana je volba Babiše. Jistě, po vítězných volbách už Miloš nebude Andreje potřebovat a je jistá šance, že z politického spojence bude největší nepřítel (a Zeman tohle fakt umí, hodit své nejvěrnější lidi přes palubu a ještě je za letu nakopnout do prdele). Nicméně v tuto chvíli jsou symboly důležité. Je třeba na to neustále poukazovat. Zeman = Babiš.

13. Napadají mě další a další důvody, ale už by to bylo moc dlouhé.

Všem vám v pátek a v sobotu přeju šťastnou ruku.



Zobrazit celý článek