Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z prosinec, 2009

REDAKCE: Novoroční přání

Za redakci Nekorektně přeji všem našim čtenářům úspěšný nový rok 2010, rok plný rozumu, dobrých otázek, tvůrčí nejistoty, která podněcuje k dalším objevům a otevření se k netušeným obzorům a především naděje. Příští rok bude rokem volebním, rozhodne se o osudu České republiky na další čtyři roky. Rok 2009 byl pro Českou republiku jako jeden velký špatný vtip – kéž je ten příští lepší!

SPOLEČNOST: Komunistická (inter)nacionalistická suverenita

Obrázek
Komunisté se vždy považovali za ztělesnění teze o internacionalismu a o překonávání národních hranic. Připomínají to heslem “Proletáři všech zemí, spojte se!”, které by mělo být vyjádřením globálnosti a univerzálnosti jejich myšlenek bez ohledu na národnost jejich nositele. Je tomu ovšem opravdu tak? Realita nám ukazuje, že komunisté mají s internacionálností asi tolik společného, co houpací síť s internetem.

Velmi dobrý námět k zamyšlení je pořízení si mapy rozložení národnostních etnik v rámci států bývalého východního bloku a demokratického světa z let před komunistickými puči a z let následujících. Pokud srovnáme dva největší evropské státy z obou bloků (nepočítaje v to SSSR), Francii a Polsko, rozdíl je do očí bijící. Zatímco ve Francii (která sama má poměrně silně centralistickou politiku s ohledem na národnost a ústavně zakazuje státu sbírat jakákoliv data o národnosti) byli v roce 1970 přítomní kromě Francouzů Němci, Baskové, Bretonci, Okcitánci (kteří sami se dělí do dalších…

REDAKCE: Veselé Vánoce!

Redakce Nekorektně.com přeje všem svým čtenářům nádherné Vánoce a co nejlepší nový rok 2010. Za redakci Vám zároveň přeji, abyste po celý příští rok byli maximálně spokojeni s naším serverem, abyste si odnesli co nejvíce i ze zajímavých - a nadprůměrně slušných na standardy českého internetu - diskusí. Užijte si vánoční pohody tak, jak je vám to nejbližší!

SPOLEČNOST: Internete, kam kráčíš?

Obrázek
Budoucnost Internetu – to je téma, které se dotýká každého z nás. Začíná být jasné, že se blížíme k hranici současného režimu. A proto by bylo vhodné, abychom si vytvořili názor jaký směr podporovat dál.

Internet byl vytvořen jako komunikační síť mezi anonymními a rovnoprávnými uživateli. Zpočátku to fungovalo dobře, protože přístup k němu měli jen lidé z oblasti vědy, nebo ti, co jej potřebovali k práci či podnikání. Postupem času se však rozšířil prakticky mezi všechny lidi. A spolu s tím se objevily potíže:

• E-mailové schránky máme zahlceny spamy – ty by dříve neměly mezi rozumnou komunitou uživatelů šanci, dneska však i zcela stupidní nabídky mohou mít svou naději na úspěch.
• Diskuze k článkům (mimo oblast odborných serverů) zcela ztratily úroveň, protože v nich nalézali svou pochybnou realizaci i ti, které by normálně nikdo rozumný neposlouchal.
• Objevily se viry a další škodlivé programy, protože ukrást někomu hesla k bankovnictví, různým uživatelským účtům či jiná data, začalo b…

SPOLEČNOST: Univerzalismus jako prapůvod ideozločinu

Obrázek
Máloco poškodilo naši společnost a přibrzdilo vědecký, technologický i duchovní vývoj naší západní civilizace jako univerzalismus. Jde o stále se opakující princip bez ohledu na jméno, které se mu dává - existuje jedna pravda, jeden správný výklad, jeden vůdce, jeden sjednocený lid, který směřuje z jedné (temné) minulosti k jedné (světlé) budoucnosti. Samozřejmě, že způsob, jak se tam dostat, je jen jeden - být v jednotě a následovat jednoho vůdce; a pokud jsem to zapomněl poznamenat - tato pravidla jsou samozřejmě univerzálně platná. Seznamte se, prosím, s ideologickým jádrem, které je společným jmenovatelem těch nejzrůdnějších ideologií a zločinů na této (jedné) planetě.

Přesvědčení, že existuje jeden princip, jeden výklad, jeden lid a jeden vůdce není tak staré, jak by se nám mohlo dnes zdát - v našem kolektivním povědomí je, že tento princip je tu s námi odnepaměti. Není tomu ovšem tak - první univerzalistické myšlenky se nám objevují v judaismu a v zoroastrismu, nicméně ani jedno …

SPOLEČNOST: Měřítko civilizovanosti

Obrázek
Kolikrát člověk použije označení "civilizovaná země" nebo "necivilizovaná země" pod celkovým dojmem z vlastní zkušenosti; mívá však problémy přesně říct proč. Podívejme se na to, co tu škálu tvoří.

Předně je třeba definovat civilizovanost. Na světě je několik různých civilizací (dokonce bych řekl, že i o něco více, než řekl Samuel Huntington) a vzájemné srovnávání se více než nabízí. Tradiční definice civilizace se rovnala západní civilizaci, přesto však bych dnes rád viděl toho smělce, který by si troufl označit například Japonsko za necivilizované - je to totiž v něčem jiném. Podíváme-li se na to, proč člověk začal civilizaci tvořit, můžeme se k odpovědi dobrat - ne všichni měli to "štěstí" žít v klimaticky výhodném prostředí, kde určitý počet lidí (pokud se příliš nenavýšil, ale o to se starali predátoři a nemoci) mohli žít víceméně z darů přírody. Ti ostatní museli nejprve na tom, aby přežili, a posléze na tom, aby žili dobře, pracovat. Konečným cílem …

SPOLEČNOST: Omezenost škodí duševnímu zdraví

Obrázek
Česká republika má jedno zajímavé specifikum. Na rozdíl třeba od Polska, kde jsou mezi masovými emigranty lidé často velmi pochybní (a lidé pracovití a slušní zůstávají v Polsku a vyjíždějí za prací ven asi tak často, jako Češi, tzn. v míře nepříliš velké), jsou lidé opouštějící Českou republiku jejím výkvětem, podle něhož si těžko dělat obrázek o společnosti. Kontakt s domácí realitou totiž pak může působit hůř, než ledová sprcha.

České země jsou v tomto specifiku zvláštní dlouhodobě - navzdory faktu, že země svým elitám zpravidla život tak znepříjemňuje, že skoro z každé generace dojde jednou za čas k masové emigraci inteligentních a otevřených lidí, se otevření, milí, tolerantní a po poznání dychtící lidé rodí v každé generaci zas a znova - třebaže jsou pokaždé mezi svými spoluobčany menšinou. Již nevím, ve kterém periodiku jsem to četl (tuším, že iDnes), ale našel jsem naprosto geniální označení pro tu obrovskou skupinu buranů, která mezi našimi spoluobčany je, a sice lidi, co maj …

SUDETY: Jak se cítí zabraní záborci?

Obrázek
Když jsem před nějakou dobu četl článek o tom, kterak se karlovarští Češi (a jejich zastupitelé) bouří proti ruským obchodům popsaným azbukou, musel jsem se cynicky od srdce zasmát. Je úsměvné pozorovat lidi, kterým chybějí argumenty a mají pocit, že se za něco musejí spravedlivě bít. Je to i tento případ.

Ne že bych na českém území ruské manýry viděl rád; jsou často spojeny s organizovaným zločinem, jistou spontánností a hlučností, která mi je cizí - či s ruským smyslem pro estetický "vkus", který bych radši vkusem ani nenazýval. Přesto všechno mi činí škodolibé potěšení, když vidím, jak místní rozhořčení občané narážejí, když mají říct, proč tam ty Rusy nechtějí. Jako první se totiž nabízí starý dobrý argument "domáckosti": je to tu naše, my jsme tu doma, tak koukejte vypadnout. Když ty lidi pozoruji v jejich svatém zápalu, tak občas mi přijde, jakoby budili dojem němých lidí - protože kdykoliv by rádi zakřičeli cosi ve smyslu onoho domáckého argumentu, zatlačí je…

ŠVÝCARSKO: Pro samé minarety není vidět jádro pudla

Obrázek
Švýcarští občané v referendu podpořili zákaz stavby minaretů u mešit. Ačkoliv to někdo může brát jako vítězství nás - Evropanů nad muslimskými přistěhovalci, reálně bych to zhodnotil podobně skepticky, asi jako když by někdo zakázal všem mužům si holit hlavu, protože někteří z těch, co to dělají, jsou extrémisté. Problém totiž není v minaretech, ale v radikálních imámech a v těch, kteří je poslouchají.

V posledních desetiletích se stalo v západním světě velmi populárním pravé příčiny problémů zametat pod koberec a místo toho přicházet s roztodivnými teoriemi na téma "kdo za to může", které se předhánějí v tom, kdo dostřelí dál od středu terče. Poslední dobou nás v Evropě sužuje problém špatně se asimilujících přistěhovalců; konkrétní projevy těchto problémů snad nemusím ani jmenovat, zná je prakticky každý. Přesto mám podivný pocit, jako kdyby se společnost rozdělila na dva tábory, které jsou jeden emotivnější než druhý, ale ani jeden z nich nemá pravdu. Jedni tvrdí, že všich…