ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Zdanění restitucí? Ne, jen habaďůra na voliče

středa 13. června 2018

Návrh zdanění církevních restitucí přináší zvláštní paradoxy. Pravděpodobně nenajdete ateističtější zemi než je Česká republika, a přesto má církev ohledně práva na svůj majetek u nás poměrně dost zastánců. Většina voličů, díky kterým v těchto dnech právě sestavuje vládu estébák s podporou komunistů, to nicméně vidí jinak. A jim dnes budoucí vládní strany házejí vějičku v podobě jakéhosi zpětného zdanění náhrad. Je jedno, že většina levicových bezmozků nechápe, o co vlastně jde. Nenávidění černoprdelníci by měli vracet prachy státu a to je to, o co běží.

Je zajímavé, že proti zpětnému zdanění vydávaných náhrad vystupují i ti, kteří by jinak zdanili i záporný zůstatek na účtu svého souseda. Celá hra na zdanění církevních restitucí je obludná habaďůra a Babiš i KSČM to vědí. Pokud opravdu nedojde k dokončení státního převratu, pak by totiž požadavek KSČM s největší pravděpodobností narazil u Ústavního soudu. ANO a KSČM ale potřebují ukázat svým voličům (beztak jde u obou stran o stejnou partu bolševiků), že těm černoprdelníkům aspoň chtěli zakroutit krk a vrátit prachy zpět do rukou pracujícího lidu.

Většina voličů ANO a KSČM by s touto formou konfiskace majetku neměla problém, ani kdyby šlo o sirotčince nebo psí útulky. Fakt, že jde o církve, které opravdu ke svému majetku občas nepřišly úplně poctivě, je pouze zástupný. Tito lidé prostě chtějí peníze nás všech ostatních za každou cenu, jen hledají různé záminky. Příště to možná budete vy a vaše firma.

Je ovšem si třeba přiznat, že církevní restituce nejsou a nebyly úplně fér už od počátku. Restituční zákony psané po revoluci vůbec nepočítaly s navrácením majetku právnickým osobám, tak proč najednou dělat nějaké výjimky? Pokud si dobře vzpomínám, byl to právě Miroslav Kalousek, dnešní udatný bojovník proti bolševikům a babišovcům, který jako první zpětně danil lidem státní příspěvky na bydlení. Je sice pravda, že státní příspěvek a náhrada jsou podstatně odlišné věci, ovšem retroaktivita je jenom jedna. Ten, kdo otevřel Pandořinu skříňku a vypustil retroaktivní daně do světa, by měl raději mlčet.

Na druhou stranu - už se stalo - a chtít nyní tyto postupně vydávané náhrady danit je právně i lidsky nesmysl. Jde vlastně o státem vnucený splátkový kalendář, ve kterém si navíc dlužník jednostranně snižuje splátky.

Už jsem to naťukl výše: církve prý svůj majetek nakradly, říká se u nás často. Pokud se někomu podaří prokázat, co přesně bylo ukradeno a komu, může pak nakradené být vráceno konkrétním poškozeným, ale nevidím jediný důvod, proč by se měl obohatit stát, když není schopen původní majitele najít. Navíc, pokud církev něco ukradla, pak stát jistě disponuje pravomocným rozsudkem. Nebo stačí říct, že „všeci kradnú“?

Jedna věc mi ale vrtá hlavou nejvíce. Říká se, že „Co bylo ukradeno, musí být vráceno“. Je zajímavé, že když stát vydá zákon o stoprocentním zdanění nemovitého majetku, jinými slovy znárodnění, považuje se to dnes za krádež. Pokud ale stát vydá zákon o čtyřprocentním zdanění nemovitostí, znamená to, že jde „jen“ čtyřprocentní krádež? Není malá krádež pořád krádež? A co zákony, které vám seberou 50 % vámi vydělaných peněz? Není to také krádež? Ne nadarmo se daním dříve říkalo „berně“. Termín to byl jistě přiléhavější, ale lidi se moc cukali.

Wasill

Zobrazit celý článek