nekorektně.com

Ačkoliv referendum o vystoupení z Evropské unie u nás, přes přítomnost SPD ve sněmovně, momentálně reálně nehrozí, je dobré o této možnosti diskutovat. Není žádným tajemstvím, že jsem kovaným euroskeptikem, přesto si dovolím přednést argumenty, proč není v následujícím volebním období moudré myšlenku uspořádání plebiscitu o setrvání v EU uvádět v život.  Mašinérie EU již absorbovala všechny výhody poválečného uspořádání západních států v Evropských společenstvích a v případě exitu jednotlivých zemí bude EU ve svém vlastním zájmu případný odchod druhé straně co nejvíce znepříjemňovat, jak můžeme v přímém přenosu sledovat u Velké Británie (která navíc měla vždy v rámci EU zvláštní postavení). Ačkoliv si myslím, že samotná smlouva o Evropské unii (a smlouvy na ní navazující) nám nic dobrého nepřináší, a vše podstatné již bylo dojednáno v rámci jiných institucí a smluv, přesto podle mě v dnešní době odchod z EU pro Českou republiku nic neřeší. Předpokladem k vystoupení by měla b...

Přečetl jsem si onen blogýsek české mladé antikomunistky a "politické aktivistky", co se snažila šířit osvětu mezi mladými britskými marxisty a tvrdě u toho narazila. A musím říct, že jsem si u toho docela zoufal. Bohužel totiž docela věrně poukazuje na to, co je vlastně špatně v diskuzi mezi "pravicí a levicí". Předně, už podle stylu, jakým je příspěvek napsán, je evidentní, že pisatelka je nejen mladá a naivní, ale také - velmi jemně řečeno - není rozhodně žádný génius  a její písemný projev je, vzhledem k tomu, že se jedná o vysokoškolskou studentku, která se dokonce dostala na studium do Británie, dost nízkého standardu. No co, žádný učený z nebe nespadl, ale pokud se vážně chcete pouštět do tak složitého misijního úkolu, jako je přesvědčování západoevropských marxistů o tom, že jsou pomýleného světonázoru, musíte být intelektuálně na výši a to platí i v případě, že se striktně držíme (univerzálně platné) poučky, že co levičák, to pitomec. Jenže nejde jen ...

V následujících řádcích se chci věnovat pozoruhodnému fenoménu, který se v posledních letech stal v politické diskuzi samozřejmostí. Ať už v médiích, mezi politiky, v hospodách či (zejména) na sociálních sítích.  Jedná se o případ, kdy hojně využívaný argument vlivem nějaké události ze dne na den přestane platit, a jeho zastánci po Orwellovsku dělají, že tento jejich argument nikdy neexistoval. Místo aby se zamysleli nad tím, že když se mýlili v minulosti, mohou se mýlit dál, strkají sami před sebou hlavu do písku a přicházejí bez uzardění s nějakým novým argumentem, kterému omezená záruční doba začíná teprve běžet. Jako problém vidím právě v tom, jak překvapivě rychle některé argumenty zmizely jako pára nad hrncem. Orwellovským slovníkem – byly „vapourizovány“. V následujících řádcích uvedu pár příkladů z posledních let: Charlie Hebdo a studie Po útoku na Charlie Hebdo se u nás vznesla první vlna nechutné antiis...

Helejte, já dění v USA posledních 8 let jen sledoval, nekomentoval. Protože to bych minimálně při 9 z 10 Obamových činů musel házet na fb posty o tom, jak je to špatně a bude to mít hrozné následky. Jeho postoje představující to nejhorší, nejlevicovější z už tak levicové demokratické strany v USA, jeho malá zkušenost s politikou a nulová se zahraniční politikou předem zaručovaly, že čtyři roky jeho vlády budou pro nás z pravice strašné. My kvůli tomu demonstrace pořádat nebudeme, dáváme šanci opozici se předvést, my výsledky voleb běžně respektujeme, pro nás je to normální. Beztak bychom byli označováni za rasisty. To je zas normální přístup ze strany jiných skupin lidí. Podle mě činnost těch, co stále komentují nějaké záležitosti s Trumpem, ukazuje, že je člověk akorát padlý na hlavu a sám má nějaký vnitřní mindrák. V Čechách to takoví jedinci projevují se Zemanem, kdykoli si to hovado uprdne. Já z toho důvodu nekomentuju Zemana a nedělal bych...

V den inaugurace Donalda Trumpa přinášíme recenzi knihy, při jejíž četbě můžeme snad alespoň trochu pochopit uvažování ode dneška nejmocnějšího muže planety. Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu se závratně blíží. Jelikož poražená strana této volby stále bojuje prohranou bitvu, zaniká skutečný obraz Trumpa jako takového v záplavě lží a pomluv a oboustranně vedených útoků. Pokud se chceme o Trumpovi něco relevantního dozvědět, musíme tak přímo ke zdroji (a tím zdrojem nemyslím legendární Trumpův twitter plný bulvárního obsahu, který by mu měl někdo už konečně zakázat). Trump se na prezidentskou kandidaturu pečlivě připravoval a s touto myšlenkou si zahrával již dlouho. Není tedy zcela pravdivá ta okřídlená pohádka o outsiderovi, který se jednoho dne rozhodl vyhrnout si rukávy a vytáhnout Spojené státy zpět na výsluní. Jelikož Trump nespadl z nebes, jsou jeho politické názory veřejně známé, ačkoliv se přirozeně časem vyvíjely, a to samozřejmě i pod tlakem veřejného mínění, jak byl...

Dnes to vypukne. Na britských ostrovech budou mít občané možnost vyjádřit se v referendu o setrvání země v Evropské Unii. Jako člověk britských poměrů neznalý sleduji celý proces víceméně z povzdálí. I z dálky si ovšem nelze nevšimnout puncu osudovosti, kterého se této události dostává - v případě nebohé Jo Cox šlo dokonce, bohužel, i o život. Něco podobného v historii EU moc nepamatujeme. České „elity“ posílají svým britským kolegům prosby o setrvání v nefunkční EU, které si jejich adresáti nikdy nepřečtou, ale zase můžeme mít doma chvíli pocit, že jsme světoví, pardon, evropští. Výsledek s ohledem na zkušenosti s referendy uvnitř členských státu EU bude beztak bezvýznamný, jelikož Británie z EU stejně nevystoupí, ani kdyby bylo pro 90% hlasujících, to je snad každému jasné. Kdybych tu možnost měl já, hlasoval bych v našem referendu pro Czexit a bral bych to čistě jako vyslovení nesouhlasu se současným stavem, prot...

Zde je dlouho slibovaný druhý díl Komovy zcela vyčerpávající uprchlické analýzy. (díl 2.) Ohrožení podstaty demokracie Z hlediska politologie je tu další, a to nijak vedlejší problém. Nedemokratický postoj a ohrožení demokratické podstaty politiky, ze dvou stran. Jedná se o vylučování jedné strany z politické debaty, z demokracie, z politiky . Platí to více či méně pro obě strany sportu a fakticky se jedná o extrémistické názory, ačkoli jejich zastánci jsou jinak umírnění, a třeba si i myslí, že jsou prodemokratičtí a nevidí hrozbu, kterou sami způsobují. Najdou se lidé, kteří se radují z toho, když je nějaký názor umlčován, protože se jim nelíbí. V dnešní době to nabírá podoby neustálého přidávání přídavných jmen souvisejících s nedemokratickým diskursem před názory/lidi/skupiny, s nimiž nesouhlasíme. Nebo zablokováním stránek na facebooku. A propó, kdyby Vám, vážení čtenáři, kvůli Vašim názorům a odkazům na facebooku zablokoval...

Sám jsem se tomuto ožehavému tématu, který rozděluje společnost, rodiny, přátele a milence tak trochu záměrně vyhýbal. Naštěstí to za mě udělal Komo, jehož vyčerpávající stať doporučuji pozorně přečíst. A to i přesto, že bych s ním v některých bodech klidně polemizoval. Zde je první díl. Úvodem Na úvod bych chtěl sdělit, že úvodu není potřeba, protože všichni jsme o tématu něco zaznamenali. Ty, kdož ses právě po roce vrátil z kómatu, buď též vítán. O nedávném vysklení budovy Kliniky během protestů 6. února 2016 se zmíním v průběhu článku, protože zcela upřímně, není to tak důležité. V rámci konzistence by mělo být řečeno, že pár radikálů házejících dlažební kostky a světlice (nikoli molotovy!) nemá nic společného s odmítáním uprchlíků či islámu - a mělo by to být především řečeno od těch, kdož jsou schopni tvrdit, že islám nemá nic společného s terorismem. Celé téma ve věci odporu proti uprchlíkům je v jádru jenom a pouze o tom, co udělá třet...