ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jmenuji se Andrej Hnízdo

úterý 15. března 2016

Wasill komentuje nejnovější kauzu agenta Bureše, a všímá si věcí, které zůstávají skryty.



Podle událostí minulých dní, kdy se na české mediální scéně a sociálních sítí společnost konečně začala více zajímat o Babišův dotační tunel, by se mohlo zdát, že se konečně podařilo slovenskému ministrovi českých financí šlápnout na čapí oko. Ve skutečnosti celá aféra odkryla daleko podstatnější problémy, a to tak, že ukázala, o čem se naopak vůbec nemluví a jaké události se vůbec nedějí, ač by měly. Předně je smutné, že ačkoliv se o smradu, který se line od Čapího hnízda, veřejně ví již od samého počátku, přesto se muselo čekat na to, až jistý investigativní portál vypustí informaci o odpuštěné pokutě za dotační delikt. Kde byli všichni ti, kteří se dnes Babišovi posmívají za jeho lži a vykrucování, posledních šest let? A co se tedy neděje, ač by se dít mělo? Udělejme si malý seznam:

Nikdo se neptá, jak je vůbec možné, že se z peněz daňových poplatníků dotuje ohromnými částkami něco tak nesmyslného, jako je jakási farma u Benešova, která je naprosto k ničemu, i když po ní pobíhají lemuři, surikaty a pandy. Kacířská myšlenka, že by oněch 50 miliónů buď mohlo zůstat v kapsách občanů, nebo když už se tedy jednou vybralo, mohlo být použito na něco účelného, nezaznívá vůbec.

Agrofert podal vyjádření, že obdobné problémy jsou u projektů financovaných z fondů EU poměrně běžným jevem. To má bohužel pravdu. Většinou se totiž opravdu jedná o podobné nesmysly, kvůli kterým vznikají firmy založené jen na oko, protože jinak by skutečný vlastník na dotaci nedosáhl. Že se tak děje dneska denně a že ty tzv. „evropské peníze“ jsou jen obrovský tunel a korupční nástroj, to se každý bojí napsat, jelikož mu dost možná žádost o dotaci čouhá z kapsy. A i kdyby byli všichni v dotačním byznysu svatí, beztak je tento socialismus cestou do pekel, o čemž by mohli mluvit největší příjemci dotací v EU na hlavu. Schválně si zjistěte, které země to jsou.

Andrej Babiš ke svému volebnímu výsledku vylezl mimo jiné po zádech různých obskurních protikorupčních spolků, tak logicky vůbec nemůže být jejich terčem. Ono se totiž špatně střílí, pokud vám čouhají boty ze zadnice vašeho cíle. Nikdo nepořádá mítinky před Ministerstvem financí, nikdo nechodí přenocovat ve spacáku na úřad vlády, žádný vyslanec cizího státu se nefotí s protikorupčními cedulemi. Prezident se prý zajímá jen o průsery přesahující miliardu korun, čímž opět popřel veškerá svá dřívější vyjádření a veřejně ukázal, že s ním Babiš může už navždy a za každou cenu počítat jako s hlavním spojencem.

Orgány trestuhodně nečinné v trestním řízení neobsadili úřad vlády ani ministerstvo v kuklách, nevodí Babiše nebo aspoň Faltýnka v poutech teatrálně k výslechu, a nechlubí se množstvím zadržených cihel zlata a dokumentů před diváky veřejnoprávní televize. Ani žádné vypečené odposlechy jsme ještě neslyšeli a asi ani neuslyšíme. Mohl by v nich zaznít i hlas i těch, kteří by měli zdivočelého ministra financí hlídat. A tím nemyslím jeho vlastní média, proti kterým se strážci pravdy najednou rozhodli vést trapnou válku. U novin alespoň Babiš přiznává, že je jejich pravým vlastníkem a nevykrucuje se.

Co je ovšem nejhorší – nenastalo, a ani nenastane, prozření voličů ANO. Celá tahle aféra jen posílí jejich vidění světa. Přísný Andrej Babiš třískl stejně jako Igor Hnízdo v Obecné škole rukou o tabuli a rozhodl se udělat ve třídě pořádek i za cenu lží a občasného zbouchnutí nezletilých žaček. Mám pocit, že i kdyby vyšlo najevo, že Babiš nechal odpravit kmotra Mrázka, s preferencemi hnutí ANO by to nehnulo ani o píď. A víte proč? Andrejovi voliči se ani nestydí za to, že fandí gaunerovi. Sami by totiž také rádi kradli, ale nemají na to talent, funkci nebo prostředky. Jediné, čím se podle nich Andrej liší od předchozích garnitur, je to, že krade od těch správných lidí, kteří si to okrádání zaslouží. 

Wasill

Zobrazit celý článek

ANALÝZA: Pojednání o uprchlících, fašismu, islamofobii a vůbec

středa 9. března 2016

Sám jsem se tomuto ožehavému tématu, který rozděluje společnost, rodiny, přátele a milence tak trochu záměrně vyhýbal. Naštěstí to za mě udělal Komo, jehož vyčerpávající stať doporučuji pozorně přečíst. A to i přesto, že bych s ním v některých bodech klidně polemizoval. Zde je první díl.

Úvodem
Na úvod bych chtěl sdělit, že úvodu není potřeba, protože všichni jsme o tématu něco zaznamenali. Ty, kdož ses právě po roce vrátil z kómatu, buď též vítán. O nedávném vysklení budovy Kliniky během protestů 6. února 2016 se zmíním v průběhu článku, protože zcela upřímně, není to tak důležité. V rámci konzistence by mělo být řečeno, že pár radikálů házejících dlažební kostky a světlice (nikoli molotovy!) nemá nic společného s odmítáním uprchlíků či islámu - a mělo by to být především řečeno od těch, kdož jsou schopni tvrdit, že islám nemá nic společného s terorismem.
Celé téma ve věci odporu proti uprchlíkům je v jádru jenom a pouze o tom, co udělá třetí. generace muslimských imigrantů do Evropy! Nic víc. Byť si to někteří jedinci zjednodušují předpokladem, že se totožně zachovají přímo současní uprchlíci z uprchlické vlny roku 2015. To je základ rozumného odporu proti uprchlíkům a důvodem, proč na demonstracích proti islámu je tolik obyčejných lidí. Na tom nic nemění vyloženě pitomé předpoklady menšiny některých protiuprchlických argumentů, jako např. že nám uprchlíci ukradnou pracovní místa nebo prostředky z příspěvků pro nezaměstnané; a nejlépe obojí najednou.
(Poznámka pro šťouraly – pro zjednodušení, těmi muslimy myslím evropské muslimy. Nehodlám detailně řešit, jak jinak se věc má s šíity a jinak se sunnity, jak se liší muslim z Arábie od toho ze Sýrie či Afriky či Indonésie, jak se myšlením liší bohatý městský muslim z bohaté ropné země od obyčejného vidláckého muslima z vesnice v Afghánistánu.)
Že někde v Praze někdy v roce 2015 demonstrovalo pár stovek či snad tisíc blbců s jednou šibenicí, nebo že několik protiislámských a protiuprchlických uskupení dokázalo během jednoho dne uspořádat demonstrace s účastí 10-15 tisíc, kde se našlo pár jedinců vrhajících dlažební kostky a světlici do budovy symbolizující podporu toho, proti čemu demonstrovali, nebo že v anonymitě internetu se vyrojilo tolik virtuální nenávisti, xenofobie a extremismu – to NIC neznamená.
Proč? Za prvé: protože internet a internetové diskuze (to nepotřebuje bližší vysvětlování). Za druhé, pár extremistů se najde v jakékoli skupině, vždy a budou tu vždy. Tak praví Gaussova křivka. Že se chytnou nějakého tématu, přestanou být zticha a křičí svoje hovadiny, to není žádný nárůst extremismu v zemi, to tu jednoduše vždy bylo, je a bude. Stejně naštěstí můžu říct, že blbců z opačné strany Gaussovy křivky je v populaci cca stejně. Tím myslím lidi, co by nejraději přijali všechny uprchlíky. Automaticky. Okamžitě. Bez přemýšlení. Bez rozdílu. A kdo nesouhlasí, musí být umlčen (samozřejmě moderně a humánně).

Co se děje
Do zemí západní Evropy se z různých důvodů (gastarbeiteři, koloniální minulost) v posledních desítkách let dostal velký počet cizinců, přistěhovalců. Nebyl s nimi problém, dokud neměli děti, jejich děti neměly děti a ty se dostaly do věku 20-30 let. A stalo se tak pouze u muslimských komunit.
Co se potom stalo, ví každý s minimálním přehledem. Hořící pařížská předměstí. Zavražděný Theo van Gogh. Naprosto šílené protesty proti karikaturám Mohameda. Radikalizace evropských muslimů v mešitách. Místa, kde zákony evropské země fakticky neplatí. Silvestrovské události v Kolíně a dalších městech. Ostatně i fatwa na literáta Salmana Rushdieho by se sem dala zařadit. Průzkumy veřejného mínění, kdy i víc než 10% muslimů v Evropě schvaluje zabíjení lidí (za urážku náboženství či jiných okolností, v civilizované Evropě nepřijatelných), šáriu, podřízení ne-muslimů muslimským požadavkům či nadřazení Koránu zákonům země. Kdyby se jednalo o maximálně 2-3% muslimů, můžeme opět říct, že platí Gaussova křivka a že vše odpovídá procentu extremistů a pitomců v libovolné skupině lidí.
To jsou fakta, to si nikdo po 11. září (ani dřív) nevycucal z prstu jen tak proto, že by byl islamofob. Na problémy s muslimskými komunitami se upozorňovalo mimo mainstreamová média již roky. Že se z toho něco zveličilo nebo se nakonec ukázalo jako hoax (jako např. prvotní definice no-go zón), není kořenem problému a nic na věci nemění. A všimněte si – ještě jsem nic nenapsal o terorismu. Pomineme-li skutečný rasismus malého procenta radikálů v naší společnosti, všechen odpor proti islámu, uprchlíkům, demonstrace, radikalizace, rostoucí podpora IVČRN a dalších hnutí ze strany obyčejných lidí jsou reakcí, následkem. Kořenem problému je islám a náš multikulturalistický přístup. Nikoli nutně v tomto pořadí.
Problém nikdy nebyl, a polistopadová historie Česka to dokazuje, s migranty např. z Vietnamu nebo Ukrajiny. Nezanedbatelný podíl muslimů (všimněte si, že netvrdím, že všichni či většina) žije uzavřeně, nadřazuje svoje hodnoty hodnotám či zákonům evropské-hostitelské země, požaduje další mešity, víc islámu či šárii. A nežijí nebo nechovají se v souladu s tím, jako občané té země, nebo tento radikalismus svých spolu-muslimů prakticky mlčky schvalují. A ne, naopak pózování s francouzskou trikolorou po pařížských útocích a nějaké not-in-my-name není čin, to je jen gesto. Byť buďme rádi alespoň za to.
Nechtělo se po muslimech, aby se přizpůsobili, tak to neudělali. Byla zásadní chyba západu, že to čekal automaticky (jako třeba od Čechoslováků prchajících před komunismem). Multikulturalismus selhal. Především to ale byla chyba a vina toho názorového proudu, co dnes obhajuje menšiny i proti běžným zákonům země a běžným zásadám pokojného sousedského soužití v Evropě. Jsou to lidé, kteří vykřikují hesla o rasismu, xenofobii, extremismu, právech menšin kdykoli by si státní moc dovolila učinit proti menšinám či uprchlíkům to, od čeho byla v první řadě vytvořena, to jest vytváření a vynucování zákonů a vládu práva. Jedná se v drtivé většině o tytéž lidi, kteří dnes chtějí přijímat uprchlíky, používají slova o humanismu, a kdyby s nimi někdo nesouhlasil, tak o xenofobii, fašismu, rasismu a extremismu. Čímž k těmto názorům mají fakticky blíže, ale o tom později.
Nyní k nám plynou uprchlíci ze Sýrie a další muslimové a i člověk se základním přehledem o dění ve světě, který ví, že s muslimskou komunitou na západě je problém, si logicky položí otázku, proč ten problém tahat k nám. Resp. i podprůměrně inteligentní člověk si u zběžného pozorování médií uvědomuje, jaké štěstí, že se tak neděje u nás. To není rasismus, xenofobie nebo extremismus, to je rozumné zamyšlení. Není to obava z neznámého, ale obava, že něco viditelně známého a špatného se vinou nečinnosti elit stane brzy realitou u nás. Argument, že v Česku žádní uprchlíci téměř nejsou, je tudíž naprosto pitomý.
Nemluvě o činnosti elit, kdy se zbavujeme svých zvyků, abychom náhodou muslimy neurazili. Od tiché nečinnosti, kdy se ignoruje, že se v některých muslimských komunitách praktikuje islámské právo (nebo zvyky) v rozporu se zákonem (např. vraždy ze cti), až po celou debatu s nošením kdejakých šátků ve školách. Požadavky multikulturalismu a politické korektnosti jsou svinstvo.
Vůbec nepochybuji o tom, že Češi většinově nejsou xenofobní, extremističtí, nebo rasističtí. Ostatně máme tu menšinu Vietnamců. Ti se přizpůsobili, automaticky. Co myslíte, že udělal Čech, který uprchl za komunismu na západ? Umíte si představit, že by se Škvorecký ani nenaučil angličtinu a Kundera francouzštinu (a odmítal kříže na školách, že to uráží jeho ateistické či náboženské cítění)? Tohle odmítání se přizpůsobit ze strany muslimů (nikoli ze strany malého procenta jejich extremistů, které jejich spoluvěrci neostrakizují mimo slušnou společnost) je ostatně důvodem, proč jsou nesmyslná všechna pro-uprchlická srovnání s migrací v minulosti. Jako jsou srovnání s migrací do USA za americkým snem, s útěkem židů před Hitlerem, Čechů před komunismem.
V USA kdosi z politiků (snad sám Obama?) prohlásil, že jsou všichni Američané potomky migrantů. Což je pravda. Ještě mohl dodat, jak dopadlo původní obyvatelstvo.
Obyčejný český člověk chce jen, aby migranti nedělali problémy a aby se přizpůsobili (jako Vietnamci). Chce to vlastně od každé skupiny či menšiny, proto je s romskou menšinou situace taková, jaká je. Vidí, že na západě se muslimové až moc často nepřizpůsobují, minimálně v třetí generaci. A tuší, že „přijímači“ uprchlíků budou přesně ti, co v budoucnu budou obhajovat jakékoli porušování zákona od uprchlíků či jejich potomků.
Že nejsme rasisti a xenofobové ostatně krom jasného faktu, tj. přístupu Čechů k vietnamské menšině, dokazuje také video se skrytou kamerou, co natočilo obskurní sdružení placené z našich daní HateFree, když do českých ulic vypustilo své lidi, aby předstírali, že jsou uprchlíci ze Sýrie a potřebují poradit.

Řešení a neřešení
Jaké mělo být řešení problému? Politici by měli předstoupit před občany a říct, proč s muslimy problém nenastane, ani v třetí generaci. Nebo proč problém nenastane s žádnými migranty. Mít plán, vizi, co má hlavu a patu, a zveřejnit ji. Ono by stačilo, kdyby stát plnil svoji základní funkci a důvod, proč vůbec něco jako „stát“ existuje, tj. aby zajišťoval bezpečnost. S čímž souvisí stejné podmínky a práva pro všechny a rovnost před zákonem, policií a soudy, jak už jsem psal. Současné státy Evropy právě tuto funkci nemohou plnit, protože zastánci politické korektnosti a multikulturalismu (což jsou většinou titíž, kteří uprchlíky chtějí přijímat) začnou okamžitě vykřikovat cosi o diskriminaci, rasismu, nerespektování odlišností jiných kultur či náboženství, někdy i o fašismu a xenofobii.
Neschopnost politiků reflektovat situaci a nabídnout řešení jasně viditelných problémů s muslimy, ať už z důvodu jejich nekompetentnosti nebo strachu před médii a názorovým proudem uprchlíky přijímajícím (nebo protože jsou sami stejného názoru), logicky vede k frustraci a odcizení politiky tužbám obyvatel.
Politici přestávají reprezentovat, zastupovat občany, následkem toho se občané logicky postupně radikalizují. V tomto smyslu bohužel platí paralela s nástupem nacismu v 30. letech nebo z novější doby se situací na Ukrajině, ze které vzniklo hnutí na Majdanu (a ještě nověji kdy si politika vítězného Majdanu odcizila východ Ukrajiny, který se zradikalizoval, čehož ještě zneužilo Rusko). To není vina názorového proudu odmítajícím současnou politiku přijímání uprchlíků-muslimů, ti pouze reagují (pochopitelně stále více radikálně až zoufaleji) na činnost a nečinnost politiků v Evropě.
Když Slovensko před několika měsíci v prvních reakcích na uprchlickou krizi prohlásilo, že dobrovolně přijme jen křesťanské uprchlíky, tak z toho byl ze strany EU slušný povyk. Koncem roku 2015 ČR rozhodla o přijetí křesťanských uprchlíků - a nikomu z těch údajných českých protimigrantských xenofobů a fašistů to pochopitelně nevadí. Alespoň v něčem se situace obrací k lepšímu.
Nechci vidět (nebo jsem přehlédl), jak by to schytal od Evropy nebo „přijímačů“ uprchlíků ten, kdo by prohlásil, že uprchlíci budou přijati pouze tehdy, pokud budou důsledně dodržovat zákony ČR a ať je nikdy ani nenapadne mít požadavky, nebo ať se vrátí. Pro mě za mě „přijímačům“ třeba říkejte pražská kavárna, pravdoláska, neomarxisti, nová levice, sluníčka nebo voliči Schwarzenberga, to je jedno.
Pokud přijmeme uprchlíky a budeme zároveň od nich vyžadovat přijetí naší kultury a hodnot (včetně možnosti absence hodnot a tolerování takové antikultury, jako je Charlie Hebdo), budou to zase „přijímači“ v první řadě, kdo začnou moralizovat o tom, že jsme rasisti, diskriminujeme druhé, urážíme jejich kulturu a náboženství a cítíme se nadřazeni – a poslouchání těchto názorů vedlo k problémům s muslimskou komunitou stejnou měrou, ne-li větší než vnitřní charakteristika islámu.
Pravda, po silvestrovských událostech v Německu, by se přístup k tématu mohl i v Německu změnit směrem k rozumnému postoji, kdy bude normální požadovat po uprchlících dodržování zákonů.
Opravdu a zcela vážně vůbec nepochybuji, že kdyby český politik během léta či podzimu roku 2015 prohlásil, že uprchlíky přijmeme, ale budou dodržovat zákony (resp. měli by je dodržovat ještě víc než Češi, aby nám naši dobrou vůli oplatili), nebudou dělat problémy, přizpůsobí se, přijmou naši kulturu za svou, nebo poletí šupem zpět, že by to takový politik od EU a od „přijímačů“ schytal. V půlce roku 2015 rozhodně, začátkem roku 2016 se již o možnostech deportace smí hovořit. Vskutku, jaký to pokrok, ach jo.
Faktem je, že jakékoli přijímání uprchlíků musí fungovat systémem „my můžeme – oni musí“. Český stát si může vymyslet jakékoli podmínky, pro mě za mě třeba aby uprchlíci před vstupem do ČR povinně snědli vepřové, nakreslili karikaturu Mohameda, prokleli Alláha a vytřeli si zadnici koránem. Sice by to z naší strany bylo směšné, ale právo na to máme. A oni musí pokorně přijmout podmínky. Tečka. Jeden by řekl, že je to samozřejmost (jako když Češi před půl stoletím prchali na západ). Ale je to také přesně to, co se neděje. My dokonce ani nemusíme vůbec pomáhat uprchlíkům (což neschvaluji), máme na to plné právo.

Co vědci?
A jelikož jsou naši politici v tomto tématu absolutní diletanti, tak kdo uklidní debatu o uprchlících, kdo uklidní vášně, kdo dá uspokojivou odpověď běžným občanům? Co třeba vědci. Mohli by dát hlavy dohromady, zanalyzovat situaci, vypíchnout hlavní body a napsat nějaký text. Výzvu. Aby veřejnost uklidnili, že není důvod k obavám, že problémy s třetí generací muslimů u nás nehrozí z těch a těch důvodů.
Moment. Oni přece něco udělali. Ale...
Jestli existuje předmět na způsob komunikace s veřejností, tak jemně řečeno, co naši vědci předvedli s výzvou „Vědci proti strachu a lhostejnosti“, za to by je od této zkoušky přednášející vyhodil takovým způsobem, jakým oni nikdy nikoho od zkoušek nevyhodili. Index by letěl hned za nimi. Pro rektory, děkany a profesory to není dobrá vizitka.
Proč? Už první věta výzvy říká, že cílem není zlehčovat rizika plynoucí z imigrace. Ale právě o těch rizicích měla ta výzva být. To je podstatné. Ne to, že se tehdy pár či pár stovek extremistů (opět – viz Gaussova křivka) projevilo se šibenicemi. Nikoli to, že ostatní lidé mají oprávněný strach. Místo, aby veřejnosti vědci vysvětlili, že není důvod ke strachu a odmítání uprchlíků, tak jí vpálí do tváře, že se má každý zamyslet nad sebou. Že jsme vlastně my ti špatní. Ach jo. To není nic než přezíravost, nadřazený postoj. A ten opět vede k radikalizaci lidí s opačným názorem.
Opět mohu jen doufat, že události v Německu během silvestra a novoročních oslav leckomu otevřely oči, ale nemuselo tomu tak být, kdyby ti, kdo před tímto předem varovali, nebyli označováni hned za extremisty a xenofoby. A události v Kolíně nebyly výjimkou, ale něčím, co se bude opakovat – nevím, proč bychom si na podobnou činnost měli zvykat.
Různí intelektuálové (a plno lidí na facebooku, blozích, atd.) se po výzvě vědců tehdy vyjadřovali, že víc než uprchlíků se bojí Franty a Máňy wodvedle, rasismu, neonacismu (a tak). Dobrá. A otázky k takovým - co jste pro Frantu a Máňu udělali? Diskutovali a jednali jste s nimi jako rovný s rovným? Nebo jimi za jejich opačný názor opovrhujete? A co jste udělali proto, aby se scénář hořících pařížských předměstí (a dalších problémů s muslimskou komunitou) nezavlekl k nám? Čehož se Franta a Máňa wodvedle bojí? A oprávněně!
Po všech potížích s islámem (pro zopakování, nejedná se jen o terorismus) se najdou tací, co chtějí, abychom se my nad sebou zamysleli, jestli netrpíme nenávistí a strachem a jestli ta reakce a podrážděnost muslimské obce není oprávněná. To je jako zamyslet se nad sebou, jestli jsme neprovokovali zloděje tím, že jsme od pohledu drahý notebook nechali viditelně bez dozoru ležet v autě. Nebo jde-li v létě žena v krátké sukni okolo neosvětleného místa atd..
Co takhle místo zamyšlení, jestli je něco špatného v nás, použít stejnou metodu a zamyslet se nad islámem? Že bychom se třeba mohli zamyslet, jestli čistě náhodou není něco ještě víc nebezpečného na tom, když výrazný podíl muslimů schvaluje např. ono vraždění za urážku náboženství, a že je něco zatraceně vnitřně odporného na náboženství, které to tak cítí. A co takhle chtít pro změnu po muslimech, aby se oni nad sebou zamysleli, pokud tu chtějí být v Evropě s námi?

(druhý díl příště..)

Komo

Zobrazit celý článek