ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Poučení z Andreje Babiše

úterý 30. července 2019

Ať už volání po demisi premiéra Babiše kvůli jeho střetu zájmů dopadne jakkoliv, zůstává otázka, co dělat dál. Nemyslím si, že je úplně šťastné zneužívat spontánní demonstrace ke svým politickým cílům. Ti, kteří mají přístup na pódium, volají po boji s dezinformacemi, po ochraně klimatu, po sociální soudržnosti a investování do infrastruktury. Naproti tomu stojí lidé, jako já, kteří namísto samotného Babiše kritizují státní přerozdělování, dotační byznys všeho druhu a budování silného státu, jehož jediným úkolem je výběr daní. Jsem zvědav, jaké ponaučení si z Andreje Babiše vezmeme. Sám nabízím následující body:

Dotace jsou zlo
Bez povinného přimíchávání biopaliv, bez veřejných zakázek v lesnictví, bez zemědělských dotací nebo bez dodávek salámů do Státních hmotných rezerv by Agrofert možná prosperoval, ale možná taky ne. Hlavní problém je ale v tom, že Babiš měl vůbec touhu takový systém ovládnout. On ten systém sice pomáhal ze zákulisí ohýbat ve svůj prospěch, ale samotný systém by byl stvořen i bez jeho aktivní účasti. Jistě, mohl se stát premiérem někdo jiný, někdo poctivý a Babiš nemusel ve volbách uspět. Jste ale ochotni se vsadit, že už nikdo takový nikdy nepřijde? Možná další Babišové neudělají tu chybu, že by vstoupili do politiky – a budou opět úřadovat jen zpovzdálí. Neberu argument, že ve vyspělých zemích se dotace nerozkrádají, a že jde tedy čistě o problém střední a východní Evropy. Zaprvé to není pravda (jen se o tom u nás tolik nepíše) a za druhé jsem ještě nepřišel na způsob, jak Českou republiku přesunout na západ. Vy ano?

Média
Politici a bohatí podnikatelé nesmějí vlastnit média, aby neovlivňovali veřejné mínění. To je přece jasné, ne? Máme lex Babiš, vše je v pořádku. Babišovo (ne)vlastnictví mediálního domu MAFRA je naprosto flagrantní ukázkou selhání státní regulace. Všichni vědí, komu MAFRA ve skutečnosti patří, a Babiš už ani nemusí brát telefony a volat naštvaně do Lidovek, protože novináři se novému majiteli přizpůsobili sami od sebe. Aféra s pseudonovinářem Markem Přibilem, který, jak se ukázalo, chodil s Babišem konzultovat vyrábění štvavého kompra na "šéfovu" politickou konkurenci (a nedělám si zdaleka iluze, že se mezi redaktory v Mafře jednalo o ojedinělý případ) vyšuměla do ztracena. Obávám se ale, že „poučením“ v tomto případě bude nápad ještě přitvrdit v regulaci médií až na samou hranu svobody slova. Takže média zase ovládne někdo, komu bude veřejná dehonestace ukradená a kontrolním orgánům se bude smát, protože je bude sám ovládat z pozice politika.

Transparentnost
Transparentně víme, že EET bylo vysoutěženo v rozporu se zákonem, že si Babiš zvýšil odbyt biopaliv, že si Agrofert prosadil výjimku pro Státní hmotné rezervy z registru smluv, že Čapí hnízdo byl podvod, že IMOBA prodala pozemky za tržní cenu a pak zastavila výstavbu obchvatu. V těchto akcích neproběhl ani náznak korupce. Nikdo nikomu nedal obálku s penězi. Vše bylo transparentní. Možná není transparentnost léčbou problémů, ale pouze pomáhá stanovit diagnózu. Léčit nemoc ale nikdo nechce. Možná proto, že pro samé boláky ta nemoc už ani není vidět.

Vyšší daně
Bohatí by měli platit vyšší daně. Podnikatelé by měli za své peníze sami sebe šmírovat. Známe to všichni, solidarita bohatých s chudými je přece potřeba, no ne? A pak se stane, že si ti nejbohatší z nás sami sobě vyplácejí úroky z dluhopisů a neplatí tak žádné daně z příjmu. Je to podle vás výjimka? Jakási shoda okolností, která by se v tom bájném „civilizovaném“ světě nemohla stát? Naopak! Všude na světě se bohatí lidé zcela pochopitelně (a mnohdy oprávněně) snaží placení daní vyhýbat, protože na to mají čas, prostředky a armádu spojenců. Někdy tak konají i zcela legálně (investiční pobídky, dotace, daňové prázdniny). 


 Jestli po Babišovi zbude něco dobrého, pak snad jen to, že jeho působené naplno ukázalo, že výše uvedené zákony a regulace jsou nejen nespravedlivé vůči chudým a poctivým lidem, ale že stejně vůbec nefungují. Bohužel se obávám přesně opačného efektu: „Tak nám to pojednou nevyšlo, ale to byla náhoda! Musíme více regulovat a více dotovat! Tentokrát nám to určitě vyjde! Podruhé, podesáté, posté!“ Jako bych už to slyšel.


Jedna z definic šílenství je opakování stejné věci s očekáváním jiného výsledku, řekl kdysi Albert Einstein. Možná jsme jen všichni šílení…

Wasill

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Milion chvilek pro svobodu aneb Proč nechodím na demonstrace

čtvrtek 27. června 2019

Následující řádky jsem nepsal s úmyslem stvořit další z řady článků na téma: „Proč nechodit na demonstrace proti Babišovi“, ale jedná se o mou čistě osobní zpověď.

Probíhající demonstrace považuju za zcela oprávněný a žádoucí způsob politického projevu. Veřejné protesty jsou legitimní, jelikož nejde o žádný útok na svobodné volby. Last time I checked, nebyl premiér ani ministr volená funkce. No a žádoucí jsou kvůli tomu, že s tím zmetkem tam nahoře očividně nic jiného nehne. Já sám se ale k demonstrujícím připojit nemohu, ač mají mé sympatie a podporu (už jen proto, že něco dělají a nesedí doma). V mé neúčasti nehraje roli ani tak můj negativní postoj k iniciativě „Milion chvilek pro demokracii“, ani odpor k obskurním postavičkám na pódiu, dokonce mi tolik nejde ani o ty všudypřítomné vlajky Evropské unie. To za překážku své účasti nepovažuji, přestože bych se asi na místě ukousal vzteky. Beru to totiž tak, že s nikým na světě se nemohu shodnout na 100%. Hledat důvody, proč nějakou iniciativu nebo stranu nepodpořit, je vždy jednodušší, než se k nějaké myšlence otevřeně přihlásit, jít s kůží na trh a vyslovit podporu na vlastní triko. Proto mají demonstranti mé uznání, ač nejde o mou krevní skupinu.

Já tam ale, jak jsem řekl na úvod, jít nemohl a nemůžu. Už 10 let totiž volím stranu, která před nástupem Babiše intenzivně a osamoceně varovala. Program a rétoriku této neustále vysmívané a dehonestované strany dnes převzal každý, kdo chce vypadat aspoň trochu chytře, ačkoliv do této strany dnešní kritici dotací a řepky dříve vehementně kopali. Lidé jako my už 10 – 15 let neustále varují přes narůstající mocí státu, návratem mohutného přerozdělovacího socialismu, před dotačním šílenstvím, ohrožováním drobného podnikání, nástupem oligarchů atd. (Zajímalo by mě třeba, kolik demonstrujících ostře vystupovalo proti EET). Na naše slova došlo, přesto nám to nic platné, my na Letnou stovky tisíc lidí nedostaneme. Prohru uznávám a nepláču nad ní – ovšem paralelně začínám bojovat novou, předem ztracenou bitvu s těmi, kteří se na antibabišovské vlně derou nahoru. Protože se chystají opakovat stejné chyby, které k nástupu Babiše vedly.

Někteří z těch, kteří se v urputném vedru potili na Letné, nás celou dobu ignorovali – ale to jim nemám za zlé. Mnozí se nám smáli – to bych také ještě pochopil. Ovšem drtivá většina z nich na nás útočila a dnes mluví podobně jako my před pár lety, ovšem zároveň už vzletně hovoří o dalších, lepších plánech budování podhoubí pro nové Babiše. To vše hlásají bez špetky sebereflexe. Bez omluvy. Ve stylu: „To my ne, to všechno ten zlý Babiš.“. Uznávám, že ne všichni demonstranti jsou takoví, jistě je tam i spousta z nás, nebo alespoň podobně smýšlejících. Nebo lidé, kteří politiku do detailu nesledují, ale Babiš je prostě oprávněně štve. Někteří dobu před 10 lety ani nepamatují, byli mladí. Já si ji pamatuju příliš dobře a moje schopnost odpouštět se za tu dobu vytratila.

 Absolvoval jsem desítky diskuzí na téma Babiš, dotace a silný stát - většinou neúspěšně. Podle mých oponentů je systém v pořádku. Stačí, když bude na vrcholu pyramidy sedět Kalousek s Piráty pod dohledem EU, a vše bude zalito sluncem. Proti Babišovi jsem začal brojit nejpozději v okamžik trestuhodného přehlasování Klausova veta o biopalivech (a pamatuju si to odporné protiklausovské šílenství, které po něm propuklo). Dnešní zástupci demonstrantů a jejich morální vzory už připravují nová „biopaliva“ a nové „soláry“, a tentokrát jim vůbec není blbé přiznat, že si na tom hodně lidí namastí kapsu.

 Dnešní situace je dle mého názoru obdobné době po prvním zvolení Miloše Zemana prezidentem. Obrovskou vlnu odporu, které zcela zaslouženě Zemanův první mandát vyvolal, se nepodařilo využít k ničemu smysluplnému. Mimochodem demonstrace kvůli zástupným problémům (strýček Brady) naši „spojenci“ z EU před svými soudruhy otevřeně prezentovali jako demonstrace na podporu evropské integrace. A co je horší, pět let se možná demonstrovalo, ale nikdo – NIKDO – nepřišel s funkčním plánem, jak Zemana porazit, resp. NABÍDNOUT ALTERNATIVU. Abych byl spravedlivý, podařil se vystřihnout z papírového kartónu alespoň toho Drahoše, ale na Letné chyběl i někdo jako on. I Klaus ml., kterého nemůžu ani cítit, si nakonec založil vlastní stranu - a je kvůli tomu pro smích. Uvidíme, kdo se bude smát naposledy. Je snadné sedět na zadku, nešpinit se politikou, vysmívat se těm, kdo se o ní snaží – a pak se lidé bouří, kdo jim vládne.

Oddělil bych od sebe demonstranty a organizátory. Organizátoři se v neděli zcela otevřeně přihlásili k tomu, že jim výsledek voleb nekonvenuje, a chtějí vychýlit politickou orientaci svým vlastním směrem. Demonstranti jim dovolili tento nevyplněný prostor využít, protože od vstupu Andreje Babiše do vlády neudělali nic, a teď s nataženou rukou čekají, kdo jim co nabídne. Politika jim ale nikdo nabízet nebude, ani žádný politik na pódiu nevystoupí, protože politika je fuj, a všichni kradou a kradli, a je tedy potřeba je zavřít – nepřipomíná vám ta rétorika někoho?

Úsměvně pak působí historka o tom, kterak ve studiu ČT chválil demonstranty „novinář“ Komárek uvedený moderátorem jako „bývalý poslanec“ – hádejte, za koho poslancoval? To už opravdu vypadalo, jako když v roce 1968 komunisté toužili nahradit jiné komunisty a převlékání kabátů bylo na denním pořádku. Nečekal jsem, že se něčeho vzdáleně podobného dožiju.

Přesto sleduji demonstrace s pokorou a bez zášti. Držím vám palce, ale s mou účastí nepočítejte. Nebyl jsem s vámi dřív zbabělý, nemusím teď být statečný. Tato forma protestu není vyjádřením svobody, vy jen žebráte u mocných o delší řetěz. Horší je, že někteří z vás by ty řetězy utáhli ještě pevněji. A u toho já sekundovat nemůžu.

Wasill

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Otrava Hřibem

pátek 5. dubna 2019

Pirátský primátor Prahy, soudruh Hřib, je úspěšný politik, který nekecá a maká. Jeho největším dosavadním úspěchem je prosazení veřejné produkce soundtracku z Pirátů z Karibiku na zastupitelstvu, a tento svůj majstrštyk se nyní rozhodl překonat opravdu ve velkém stylu. Hřib poněkud nepříjemně zabrousil do ožehavého tématu (ne)vytíženosti pražských bytů a ukázal v celé své nahotě, že mu bolševické nápady nejsou cizí, stejně jako mu není cizí lhaní, fabulování a prázdné žvatlání. 

Jako by nestačilo, že už měla Pirátská strana dost problému při vysvětlování snahy o prolomení mlčenlivosti advokátů. Piráti rovněž na sněmovním výboru hlasovali proti dodatečnému zdanění církevních restitucí, ovšem nikoliv pro zjevnou obludnost této opakované krádeže, ale pouze z toho důvodu, že se prý nepodařilo prokázat předraženost vyplacených náhrad. Čím dál více se ukazuje, že označování Pirátů jako Babišova B-týmu nebo alternativy pro voliče, kteří "chtějí mít v gulagu Wi-Fi", nejsou jen plané urážky.


 Celé to začalo rozhovorem, ve kterém Hřib nastínil možnost sledování dat z bytových elektroměrů prostřednictvím akciové společnosti Pražská energetika s tím, že nepřímo zmínil i vyšší daňové zatížení "prázdných" bytů. Po shitstormu, který probudil ze zimního spánku i Jiřího Pospíšila, začal Hřib praktikovat poměrně neobratný damage control, ze kterého vychází neslavně. 


 Hřibova obrana je dvojí. První se nese v Babišově duchu při obhajobě EET ve stylu „Nevěděl jsem, kolik druhů podnikání u nás máme“ (nikoho danit nechceme), což je dost chabé vysvětlení, protože Piráti mají dodatečné zdanění dlouhodobě neobsazených bytů PŘÍMO V PROGRAMU. Takže Hřib může fabulovat, jak chce, ale z tohohle se nevykroutí. Piráti vůbec měli v programu velké množství komunistických nesmyslů, včetně univerzálního nepodmíněného příjmu, který byl po kritice rovněž odstraněn. Tady je nádherně vidět, kolik toho mají Piráti společného s Babišem. Místo aby si napsali jasně ideologicky ukotvený program, kolem kterého se seběhnou členové strany a realizují jej, tak najeli na bezpečnou vlnu populismu, která jim umožňuje základní teze měnit podle momentálního průzkumu veřejného mínění. 


 Druhá linka obhajoby stojí na tom, že je třeba nejprve zjistit, zdali nějaký problém existuje, a poté jeho řešení vyzvat příslušné ministerstvo. Projekt Smart City určitý sběr dat umožňuje a je přeci škoda třeba toho nevyužít. Výsledná data pak může Praha ukázat ministerstvu, aby tady problém (pokud nějaký bude zjištěn), samo vyřešilo. Takže „My nic neplánujeme, my jen chceme informovat ministerstvo o tom, co se v Praze děje“. Přitom pravým důvodem zapojení ministerstva do hry je skutečnost, že ačkoliv má Praha částečné zákonodárné možnosti, pak reálně na půdě sněmovny takřka nikdy nic neprohlasuje, tudíž potřebuje pro své návrhy podporu příslušného ministerstva. Najednou vypadá to přehazování horkého bramboru na ministerstvo úplně jinak, že?


 Piráti mají bůhvíproč mezi lidmi a v médiích nálepku nadějné, moderní strany, přitom se jedná o stejný extrém, jaký dnes představuje například Václav Klaus mladší a hloupější,  nebo SPD. Tento "extrém" se ovšem nachází na opačné straně levé části politického spektra, (progresivisté vs, konzervativci, nacionalisté vs. internacionalisté apod.), tudíž je jisté, že většina levicových novinářů buď slintá nad pirátskými návrhy blahem, nebo alespoň nerozhodně krčí rameny. 


Za nehorázný bonmot považuji rovněž tvrzení, že dělení na pravolevé spektrum je podvod na voliče. Já chápu, že ve světě, kterému naprosto dominuje levice, to tak vypadá, ale popírat existenci pravice a levice je stejně bláhové, jako nevěřit v sever a jih. Hřib to buď neví, a pak nemá v politice co dělat, nebo záměrně lže, a pak... nemá v politice co dělat.


V celé té šaškárně se navíc ukazuje, jaké úmysly s námi Piráti mají a ani se to nestydí říkat (na rozdíl od Babiše, ten to aspoň tají). Městem vlastněná akciovka a „Smart city“ vás budou špehovat pro vaše dobro! No není to skvělé! Prosím, dejme městu a státu ještě více pravomocí a peněz na zakládání firem, oni to jistě zneužívat nebudou. No, pokud to zneužívání otevřeně deklarují, pak to už asi zneužívání není, ne? „Pusťe nás na ně!“, říkali. Tak jste je pustili…. máte co jste chtěli.


Wasill

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Legislativní trolling Klause ml. versus novináři, co čtou prdelí

úterý 29. ledna 2019

Poslanec za ODS, pan Václav Klaus mladší (a hloupější), zasadil nemilosrdný úder provozovatelům internetových stránek svým návrhem na zavedení nového trestného činu snázvem „Porušování svobody projevu“. Údajně pravicový politik Klaus má zřejmě pocit, že málo lidí končí ve vězení za neagresivní jednání, a je tak třeba zatnout tipec další skupině obyvatel.

Návrh má za cíl zabránit svévolnému odstraňování legálního obsahu ze sociálních sítí a obdobných internetových stránek (pro zjednodušení budu dále používat termín „platformy“). Samotný návrh i jeho podstatu považuju za obludný legislativní zmetek, přesto se hned po uveřejnění Klausova záměru ukázalo, že mnozí novináři čtou prdelí, jelikož začali šířit fake news, že prý tak nebude možné mazat nechtěné komentáře pod svými vlastními příspěvky. Klausův návrh totiž směřuje toliko k provozovatelům platforem, nikoliv k jejich uživatelům, což některým zástupcům „seriózních“ médií jaksi ušlo. Někteří politici a influenceři se hned odkopali, protože okamžitě začali varovat před ohrožením cenzury, na kterou se třesou víc než Klaus na šíření hoaxu.

Ponechme nyní stranou legislativní a věcnou stránku návrhu, stěmi se už vypořádali jiní a lépe. Ačkoliv s Klausovým návrhem absolutně nesouhlasím, dokážu se skřípěním zubů pochopit jeho motivaci. Předně si myslím, že jde svým způsobem o sofistikovaný trolling. Odpůrci Klausova návrhu se totiž většinou točí kolem argumentace, že sociální sítě a podobné platformy jsou soukromé firmy a mohou si nastavit pravidla, jaká chtějí – a nikdo není nucen jejich služeb využívat. Klaus takové lidi (možná nechtěně) nachytal na švestkách a odhalil jejich pokrytectví. Kde byli všichni tito zastánci svobody při projednávání zákazu kouření v restauracích nebo při omezování soukromého podnikání oněch platforem pod záminkou boje proti tzv. „hate speech“ a dezinformacím?

Další Klausovou motivací může být zkušenost ze zahraničí, kdy zejména ve spojených státech probíhá masivní promazávání a blokace neškodných pravicově-konzervativních názorů, zatímco výhrůžky násilím a smrtí (které jsou už tak jako tak nelegální) se mnohdy neodstraňují, pokud je činí lidé na „správné“ straně barikády nebo pokud jsou jejich cílem právě pravicoví konzervativci.

Osobně se domnívám, že hlavním cílem Václave Klause ml. je snaha ukázat se před svými ovečkami jako bojovník za právo šířit své názory i na platformách, které nejsou veřejným statkem. Klaus si je dobře vědom toho, že jeho voliči jsou na vyhledání (nebo nedej bože vybudování) alternativní platformy příliš neschopní. Pochybuju o tom, že je Klaus ml. opravdu tak mimo, že by tento paskvil vypustil do světa s vážnou tváří a pevně doufám, že jinak celkem příčetný Marek Benda mu tento návrh podepsal výměnou za něco užitečného.

Wasill

Zobrazit celý článek