ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Comeback

čtvrtek 23. února 2017

Tenhle blog vznikl před deseti lety víceméně (nejen) jako reakce na papalášské vystupování tehdejšího vůdce opozice a naštěstí v té době už expremiéra Jiřího Paroubka. Věnovali jsme mu zde řadu textů a poté, co zcela záslužně zmizel v roce 2010 v propadlišti dějin, zcela upřímně jsem doufal, že už o něm nebudu muset nikdy napsat ani čárku. Člověk míní...

Už před několika měsíci jsem si začal všímat toho, že Paroubka, který několik let jako by vůbec neexistoval, je nějak náhle všude plno. Začali si ho zvát do diskuzních pořadů, jakási odnož mladých socanů si jej pozvala na debatu, a posléze z něj učurávala. Ach, ten kdyby se vrátil! To by byl panečku jiný předseda, než ten úhořovitý plešatý slizoun, kterého si Andrej Babiš denodenně maže na chleba, výskali si. Pak se objevil v jakési bizarní internetové show, a to už mi blikala kontrolka. Že by přece jen...?

A pak přišla ta obří bulvární kauza s rozchodem, kterou rozmazávají všechna média. Samozřejmě, Paroubek se ke svojí manželce bezpochyby zachoval nechutně a neskutečně. Když jsem četl jím zveřejněnou korespondenci, opět jsem si uvědomil, jak moc mi ten člověk celá ta léta nechyběl. Ale uvědomil jsem si i něco jiného. Nikdo mi nevymluví, že to celé je kampaň, která má za cíl jediné. Vrátit Paroubka zpět do veřejné sféry, zpět na výsluní, zpět do české politiky.

Že je to přitažené za vlasy? Že by si něco takového přece nevymyslel a neschválil nikdo, kdo je normální? Takhle bude argumentovat asi každý, kdo už zapomněl na vystupování tohoto člověka ve vrcholné politice. Jiří Paroubek je někdo, na jehož veřejné akci se stříleli mafiáni. Zjevení vylezlé ze specifického polosvěta, kde si organizovaný zločin podával ruku s politikou. Je to člověk z spjatý s pekelnou dírou zvanou ústecká ČSSD, kde mocenské a politické rozmíšky řeší najatí vrazi. Je to člověk s kolotočářskou mentalitou a kolotočářskými manýry. Že si vybral právě takovouhle cestu zpátky, mi na něj maximálně sedí.

Andrej Babiš ukázal, že českou lúzu umí nejlépe vodit na špagátu ukřičený postsocialistický papaláš s vizáží alfa samce, na nějž měkkýšové typu Sobotky, Bělobrádka a Fialy nestačí. Paroubek, kterému navíc evidentně došly peníze, ucítil svoji šanci.

Vzpomeňte si na tato slova za pár měsíců.

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Zkorumpovaná pakáž vrací úder

čtvrtek 2. února 2017

Andrej Babiš už poněkolikáté neudržel nervy na uzdě a dovolil si vulgárně napadnout redaktory České televize. Nezůstal jen u slovního napadání a podal dokonce formální stížnost. Jde o pár týdnů starou kauzu ohledně pochybného nákupu korunových dluhopisů jeho vlastní firmy Agrofert, během které vyšlo najevo, že si Babiš pravděpodobně nemohl na takovou transakci vydělat.

Je poměrně lhostejné, jestli jsou všechna nařčení oprávněná. Důležité je, že aféra není předmětem hlavního mediálního prostoru již od samého začátku, a že nechala v klidu většinu politiků a všechny veřejně známe protikorupční bojovníky. Podobný scénář podivného mlčení jsme již ovšem sledovali v minulosti v obdobných případech a vždy se stejným výsledkem. Nestalo se vůbec nic.

Premiér Sobotka opět trapně vyzval svého ministra financí k objasnění celé situace, ovšem všichni víme, že si předseda hnutí ANO z jeho výzev nedělá těžkou hlavu. Celé kauza DluhopisyGate nebude mít pravděpodobný žádný vliv ani na Babišův elektorát. Pokud se k Babišovým voličům tato aféra vůbec dostane, jejich intelektuální kapacita jim nebude stačit na její pochopení. Oni mu navíc stejně budou fandit dál. Peníze z daní jsou penězi nás všech pouze v případě, pokud je ukryje hospodský. Pokud je laciným trikem zatají ministr financí, je to v pořádku.

Napadená Česká televize se už bohužel tak zdiskreditovala, že řeči o zkorumpované pakáži jsou sice stále přes čáru, ale profesionalitu aby na Kavčích horách jeden opravdu pohledal. Vsadím se, že důkazy o manipulaci nebudou právníci Agrofertu v archivu ČT hledat dlouho. Trik s korunovými dluhopisy a jejich nulovým zdaněním zavedl u nás kdo? Ano, hádáte správně, „symbol korupce“ Miroslav Kalousek! Ta obhajoba Babiše se píše sama.

Pokud celá aféra nevyšumí do ztracena, zajde Andrej Babiš do tvrdé ofenzívy. Všichni ti, co mu dělali stafáž buď přímo na pódiu výměnou za koblihu, nebo nepřímo obhajobou EET či blahořečením přebytku rozpočtu, se teď budou bát proti němu ozvat, aby je nestihla Babišova pomsta. A on se mstí rád. Nejhorší na celé věci je to, že i kdyby se vyplnil naprosto nereálný scénář a Andrej Babiš by musel rezignovat, jeho voliči s námi zůstanou i nadále. Do jejich hlav se podařilo zanést semeno třídní nenávisti a nezasel ho tam jenom Babiš, ale všichni ti, kdo s ním ochotně spolupracovali nebo jeho kroky slepě hájili. Teď už je pozdě couvnout, Andrej zvítězil. Zvykejte si.


 Wasill

Zobrazit celý článek

AMERIKA: Obamův odkaz... a proč je dobře, že už je konečně pryč

středa 1. února 2017

Helejte, já dění v USA posledních 8 let jen sledoval, nekomentoval. Protože to bych minimálně při 9 z 10 Obamových činů musel házet na fb posty o tom, jak je to špatně a bude to mít hrozné následky. Jeho postoje představující to nejhorší, nejlevicovější z už tak levicové demokratické strany v USA, jeho malá zkušenost s politikou a nulová se zahraniční politikou předem zaručovaly, že čtyři roky jeho vlády budou pro nás z pravice strašné. My kvůli tomu demonstrace pořádat nebudeme, dáváme šanci opozici se předvést, my výsledky voleb běžně respektujeme, pro nás je to normální. Beztak bychom byli označováni za rasisty. To je zas normální přístup ze strany jiných skupin lidí.

Podle mě činnost těch, co stále komentují nějaké záležitosti s Trumpem, ukazuje, že je člověk akorát padlý na hlavu a sám má nějaký vnitřní mindrák. V Čechách to takoví jedinci projevují se Zemanem, kdykoli si to hovado uprdne. Já z toho důvodu nekomentuju Zemana a nedělal bych to, ani kdyby u nás tehdy vyhrálo to druhý hovado. Ani jsem si nedělal k Obamovi průběžné poznámky, takže jen „pár“ důvodů, proč jsem rád, že už je konečně pryč.

Byl to špatný politik, rozhodně nemůžu říct státník. Rozšířil se nám tu takový nešvar, a to ten, že lidé posuzují politiky na základě emotivních, tj. nerozumných, neracionálních, faktorů. Takže je pro ně Obama úžasný, je mladý, charismatický, slušný, první ne-běloch v prezidentském úřadě, výborný řečník, hezky se chovající k manželce. Na rozdíl od jiných, kteří jsou vulgární, arogantní. Víte co? Mě to nezajímá. Tohle mě může zajímat u příbuzných, známých, kamarádů, přítelkyně nebo dětí* (neexistující si pro sebe škrtněte). Od politika čekám výsledky.

Obamovy nicneříkající ale určitě na emoce fungující úžasné proklamace slibující prostě jen změnu.. jakože ne tak ledajakou, ale fakt Změnu.. dosáhly o osm let později toho, že největší podporu získali kandidáti symbolizující jakoukoli změnu od Obamova kurzu. Jenže až moc malá menšina obyvatel se řádně s některým z nich (včetně Sanderse) může ztotožnit a říct si - tohle by byl prezident, jakého si doopravdy přeji. Včetně nás v zahraničí. Vítězství ve volbách po Obamovi tak zároveň znamenalo vítězství titulu nejneoblíbenější prezident(ka) v den vítězství či nástupu do funkce. Černého Petra ve volbách dostal Trump jako menší zlo. Obamo, fakt dík.

Výsledkem Obamovy politiky je také to, že jemu opoziční republikáni ovládají obě komory Kongresu. Kongres už se dříve stavil Obamově politice na odpor, ale Obamovou povinností politika bylo najít kompromis. Politika je umění možného. S tím, co máme, což hlavně znamená, jak silnou podporu mají politikovy kroky tím, či jiným směrem. Státnící to ví, Obama naopak protlačoval své vize, a to vytvořilo odpor, opozice i občanů. Proto už za Obamovy vlády jeho demokratická strana oslabovala, až ztratila většinu v Kongresu, to bylo vůlí občanů. Místo dohody, kompromisů a umění možného Obama obcházel legislativní moc skrze různé prezidentské vyhlášky. V míře větší než předchozí prezidenti, včetně těch, co také neměli zrovna přízeň poslanců. Co asi udělá Trump s tímto precedentem?

Po dlouhých vyjednáváních (vida, přeci jen se dokázal s nepřátelským Kongresem dohodnout) protlačil schodkové rozpočty a vytvořil největší dluhy v historii USA. Tohle má být pozitivum Obamovy vlády? Ekonomika je zase umění s omezeným množstvím zdrojů udělat maximum.
Zásadním důvodem, ne-li tím hlavním či jediným, proč se stal prezidentem, byla samozřejmě barva jeho pleti. V USA to má historicky váhu, protože „Murica, fuck yeah!“ Prakticky to má jen symbolický význam. Ale neméně symbolické je, že zrovna v době Obamova prezidentování propukaly rasové nepokoje. A když už jsme u toho, tak v době vítězství Trumpa chtěli rasističtí, xenofobní a skrz na skrz zlí a samozřejmě bílí členové Ku-Klux-Klanu uspořádat klidný pochod na oslavu. Hodní, slušní, prodemokratičtí příznivci demokratů, bílí i černí, zatím dělali výtržnosti, rozbíjeli výlohy, zapalovali popelnice, auta a tak. Něco je špatně.

Obamacare jsem nezkoumal, ale asi by to mohl být krok dobrým směrem. Nerozumím, nekritizuji. Podobně co se týče dohody s Íránem. Troufám si ale tvrdit po přečtení mnoha knih a článků (a se vší skromností, kterou tedy já rozhodně netrpím, hehehe, ještě dodávám, že po sepsání diplomové práce), že víc rozumím klimatickým změnám. Takže v tomhle ohledu upřímné díky za Trumpa. Rozumím, kritizuji - zmiz, Obamo!

A tak se dostáváme k zahraniční politice. V zahraniční politice Obama ukázal pouze to, za co ho tolik lidí má rádo. Skvělou vzletnou rétoriku. Lidská blbost nezná mezí. Jeho politika ideálů, za což dostal nobelovku, ještě než něco dokázal učinit, měla za následek, že všem, kteří si vytírají ona místa svobodou či lidskými právy, byl akorát pro smích. Dosáhl míru? Kde? Trump nobelovku nedostane? Mohl by ji dostat třeba za vnitřní mír v USA, hned, jak jeho odpůrci ukončí masové demonstrace.
Áfghánistán je na tom s mírem lépe?

Z Iráku Obama stáhl vojáky a v Iráku je najednou ISIS, pardon, Daesh, protože toto uskupení rozhodně nemá nic společného s vy-víte-kterým náboženstvím. Ano, tím, proti němuž se nesmí říct křivého slova, natož ho zesměšňovat nebo karikovat, protože svoboda slova. „Je souis.“ Všichni přece jsme... no, vždyť víte.

Rusko. A tato problematika se nás ve střední Evropě týká především. Ta dohoda o omezení jaderných zbraní jako má něco znamenat? Navíc, Putin si bohužel může dělat, co chce, protože ví, že mu to projde. Ubohá Ukrajina. Obama měl jen na to, vzbudit naděje Majdanu. Efektivně zareagovat na ruský zásah, který zákonitě musel přijít, nedokázal. A ekonomické sankce v globalizovaném světě, to jako vážně? Btw., byl to Obama, kdo k Rusku vstřícně zrušil plány na protiraketovou obranu, jejíž prvky měly být ve střední Evropě. Just saying. Udělat to Trump, představovalo by to jasnou ukázku jeho proruských postojů, ne-li toho, že ho Putin ovládá. Jelikož Trump alespoň zavadil o myšlenky Kissingera, nebojím se, že by v tomto ohledu byl horší Obamy.

Čína. Ta se tak třese, že se bojí vojensky vystrkovat růžky mimo své pobřeží, protože americká flotila má zrovna cvičení v mezinárodních vodách u Filipín.

KLDR už radši ani neodpaluje rakety a jaderný program zastavila, protože ví, že na to nemá.
Asad se v Sýrii tak strachy třese, že souhlasil s odstraněním chemických zbraní – a válčí se dál. Ubohá Sýrie. Ubohý Irák. Zrovna ohledně chemických zbraní v Sýrii se Obama ukázal jako tlučhuba, v jazyce jeho příznivců řečník. Hrozil, hrozil a skutek utek. I kdyby chtěl něčeho v Sýrii dosáhnout, v podstatě si tam ani neuprdne, pokud mu to Putin nedovolí. Obama opět jen dokázal vzbudit naděje (naděje na změnu) opozičních skupin, pomohl tak eskalovat vzpouru, nic víc. To kritizuji. Že je americká aktivita v občanské válce v Sýrii zanedbatelná (nulová?) je už asi jen dobře.

Jeho postoj k smrti Castra na Kubě akorát přesně odráží Obamovy vnitřní hodnoty, chcete-li myšlenky, ideologické zázemí. Horší postoj snad už vyjádřil jedině kanadský premiér Trudeau, ale v hodnocení jeho osoby platí stejný nešvar, co s Obamou.

Shrnutí: Obama měl nulové zkušenosti v zahraniční politice, malé ve schopnosti dělat politiku. Pln ideálů, prázdný zkušenostmi, narazil na realitu. Trump alespoň má zkušenosti s uzavíráním dohod, tvrdým vyjednáváním. Netroufnu si říct, že už hůř být nemůže, ale za sebe bych mu dal šanci. Uvidíme. Vy ostatní můžete psát ty svoje statusy a být všelijak nešťastní, kdykoli si Trump uprdne. Není to jeho chyba. Viníka vašich nešťastných pocitů najdete v zrcadle.

Obama přestřelil v prosazování své agendy. Byla radikální a nejenže neměla podporu v kongresu, byl k ní odpor. Neměla ani takovou podporu u lidí – proto volili už za Obamy republikány, až ti ovládli obě komory kongresu. Proto, a protože jsem striktní příznivec demokratických systémů, tvrdím a zdůrazňuji – protesty proti Trupmovi jsou zcela v pořádku a na místě. Sice platí pro jeho odpůrce, že se měli víc snažit u voleb a před nimi, nicméně moje pointa je v tom, že Trump musí vidět, že nemá zas až takovou podporu. Obama to neviděl. Trump by to vidět mohl. Ostatně občan je svým způsobem také zákazník. A pro odpůrce Obamy nebo Trumpovy příznivce naopak dodávám, že hysterie některých protestujících zase ukazuje, co jsou oni zač.

Závěrem mě napadá: několik celebrit vyhrožovalo, že emigrují, pokud Trump vyhraje. Jako pozor, americké celebrity sice dávají taková prohlášení při každých prezidentských volbách, kde kandiduje republikán. Tj. každé čtyři roky. Ale tentokrát to bylo už fakt vážný. Dokonce pár, přesněji čtyři (tedy dva páry) ty celebrity znám. 

Tak vypadly ty celebrity už z USA, nebo to zas byly jen velkohubé kecy? 

Takové, jaké předváděl celých osm let v úřadu Obama?

Komo

Zobrazit celý článek