Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2008

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Homosexuálové pochodovali. Co chtěli?

Obrázek
O víkendu se v Česku uskutečnil první historický pochod homosexuálů. Osobně jsem se ho nezúčastnil ale přečetl jsem si o něm mnohé. A upřímně řečeno, nikde jsem nenašel odpověď na otázku: Co vlastně chtěli?
Můj postoj k homosexuální menšině je, řekl bych, totožný s postojem naprosté většiny lidí v této zemi. Mně gayové nevadí. Několik z nich znám osobně a problém s nimi doopravdy nemám, dokonce občas s jistou nadsázkou říkám, že mám homosexuály rád, protože čím víc homosexuálů, "tím víc žen zbyde". Současně s tímto "a" musím říct i "b" - představa sexuálního styku dvou mužů je mi odporná a jejich sexuální deviace (když toto slovo budeme chápat nikoliv automaticky pejorativně, ale jako "odchylku") normální není, ani kdyby se všichni Jiří Hromadové tohoto světa na hlavy stavěli.

Mám, přiznám se, určité problémy s agresivní lobby takzvaných profi-homosexuálů, jejichž projevy a křik slyším stále častěji. Vážně totiž nevím, kde jsou jakási "práva …

SEPARATISMUS: Evropa národů

Obrázek
Na úvod článku musím přiznat, že mi současná podoba evropských států značně nevyhovuje - a nejsem dalek toho ji nazvat sociálním inženýrstvím ve velkém. Máme několik principů, na základě kterých můžeme vytvářet území (nejen) v Evropě, nicméně hledat princip v tom kočkopsu, který se jmenuje typický evropský stát, by bylo horší, než hledání pověstné jehly v kupce sena. Státy mohou povstat (aby měly nějaký smysl) jedině na základě společné identity, kterou vytvoří lid (démos). Společnou identitu můžeme stavět buď na společném etniku, náboženství, historické vazbě, kultuře, na společných hodnotách či společné příslušnosti k jazykovému bloku, rase či na jiné konkrétní společné historické zkušenosti. Jiný princip jednoduše není možný, protože je neospravedlnitelný a vede k nárokům typu "je to naše, protože jsme si to vzali".

Dělit Evropu na principu rasovém je nesmysl vzhledem k tomu, že ji obývá původní obyvatelstvo jen jedné rasy (to se nemusí dělit vůbec). Dělení podle náboženst…

EVROPSKÁ UNIE: Co je vlastně zač Lisabonská smlouva?

Obrázek
Lisabonská smlouva, která v současné době podléhá schvalování v jednotlivých zemích EU, je novelizovaná verze Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Má být základním dokumentem EU, který definuje jednotlivé instituce a pravomoci unie, jedním a jednotným dokumentem, který má dát odpověď na to, co vlastně EU je a jaké má pravomoci. Současný právní rámec EU, daný Maastrichtskou smlouvou, Amsterdamskou smlouvou, smlouvou z Nice a doplněný několika institucemi zakotvenými v minulosti (jako např. Euratom), je, mírně řečeno, velmi nepřehledný. Motiv napsání "euroústavy" byl tedy jasný - vytvořit jeden dokument, který bude dávat všechny odpovědi na otázky o Evropské unii od A do Z (nebo, chcete-li, od A do Å). Rozeberme si tedy Smlouvu o Ústavě pro Evropu, tedy základní dokument, od něhož je Lisabonská smlouva odvozena, pěkně po částech.

Preambule se týká otázek jako jsou společné evropské dědictví, hodnoty a přesvědčení, že evropská integrace je správná. Myslím, že každý, kdo se podívá na map…

ČESKÁ KOTLINKA: Plís, egzyt d trejn

Obrázek
Kdo si pamatujete na hlášku z končených stanic pražského metra, namluvenou anglicky slušně vyslovující paní, ve znění "Terminus. Please, leave the train", zapomeňte na ni. Dopravní podnik přišel s upgradem (nebo downgradem?) v podobě hlasu ženy, která příšerným čengliš čte větu "Terminus station. Please, exit the train", tedy přibližně takhle: [terminis stejšn plís egzyt d trejn]. Nevím, co dopravní podnik k takové změně přimělo, nicméně považuji umístění hned dvou stylistických chyb do věty, kterou denně slyší tisíce cizinců (jimž je určena) za trapné. První chybou je spojení "terminus station" pro konečnou stanici. V angličtině se používá označení "terminal station", resp. "terminus" (v americké angličtině jen "terminal"), ovšem nikdy ne v tomto kontextu použít "terminus station". To je spojení konstrukčně podobné tvaru "lidová demokracie", tedy "lidová vláda lidu". Proč o tom ovšem vůbec píšu?…