ČESKÁ KOTLINKA: Plís, egzyt d trejn

úterý 3. června 2008

Kdo si pamatujete na hlášku z končených stanic pražského metra, namluvenou anglicky slušně vyslovující paní, ve znění "Terminus. Please, leave the train", zapomeňte na ni. Dopravní podnik přišel s upgradem (nebo downgradem?) v podobě hlasu ženy, která příšerným čengliš čte větu "Terminus station. Please, exit the train", tedy přibližně takhle: [terminis stejšn plís egzyt d trejn]. Nevím, co dopravní podnik k takové změně přimělo, nicméně považuji umístění hned dvou stylistických chyb do věty, kterou denně slyší tisíce cizinců (jimž je určena) za trapné. První chybou je spojení "terminus station" pro konečnou stanici. V angličtině se používá označení "terminal station", resp. "terminus" (v americké angličtině jen "terminal"), ovšem nikdy ne v tomto kontextu použít "terminus station". To je spojení konstrukčně podobné tvaru "lidová demokracie", tedy "lidová vláda lidu". Proč o tom ovšem vůbec píšu? Protože se bohužel musím až příliš často stydět za jazykovou vybavenost mnoha českých služeb, když zkouším (třebaže znalý češtiny) v ČR vystupovat jako Nor mluvící pouze norsky, anglicky a francouzsky.

Nádraží Holešovice nese od konce roku 2007 název Nádraží Franze Kafky. I když mi výběr osobnosti pro pojmenování nádraží nepřijde úplně vhodný (Kafka byl německý Žid a bohužel už ani Němci ani Židé v Praze nějaké to desetiletí ve velkém nežijí), přijde mi minimálně trefný v kontextu pojmu "kafkárna" v souvislosti s ním. První dojem, jaký může mít zahraniční turista (který, přijede-li do Prahy vlakem, přijede nejčastěji tam) z nádraží je následující: všude plno veksláků, herny a hlavně - příšerně namluvený staniční rozhlas neschopný nejen přečíst správně názvy zahraničních stanic, ale hlavně mluvící naprosto hroznou němčinou (angličtina je lepší). Přijede-li Berlíňan do Prahy na "Kafkárnu" a uslyší-li z rozhlasu [líbe fárgeste, der ojrosity cuk numr ajnhundrtcvajundzíbcik vindobona aus hamburk altona und berlín hautbánhof, plánlichlige ankunft...], nebude mít o Praze první dojem úplně nejlepší, pokud zrovna nebude germanista, který z toho dostane infarkt, zemře a o Praze si už nic nepomyslí. Nádraží Holešovice totiž používá jeden ze dvou systémů staničního rozhlasu užívaného na nádražích ČD, který má bohužel cizojazyčné verze namluveny hůře, nežli ten druhý, užitý například na hlavním nádraží. Ten užitý na hlavním nádraží má velmi dobře namluvenou anglickou i německou verzi, nicméně ani zde to není dokonalé - český hlásič neumí správně číst cizí názvy (které ostatně neumí číst ani ten, co je umístěn v Holešovicích). Když jsem slyšel poprvé číst Czechowice-Dziedzice - správně čteno přibližně [Čechovice-Džědžice] jako [Čechovice-Dzjedzjice], napadla mě myšlenka: to je v ČR tak málo lidí schopných mluvit polsky, že dráhy nenašly nikoho, koho by se zeptaly, zda je to správně? Spíš se na to dráhy vykašlaly, řekl bych. Na hlavním nádraží jdou dokonce tak daleko, že stanici "Odesa Holovna", tedy oděské hlavní nádraží, čtou jako "Oděssa Glavnaja". Myslím, že kdyby nějaký Čech stál v roce 1980 na nádraží Wien Südbahnhof a slyšel v německém hlášení, že vlak jede do "Prága Glavnaja", tak by ho to moc nepotěšilo. ČD by si měly uvědomit, že jediným úředním jazykem na Ukrajině je ukrajinština, a tedy jediné správné přechýlení názvu té stanice by bylo možné pouze na způsob "Oděsa hlavní nádraží", tedy česky. Používat v českém hlášení pro označování ukrajinského nádraží ruštinu považuji za přezíravou zhovadilost.

Kapitolou samou o sobě je přístup Dopravního podniku hl.m. Prahy k oznamování výluk. Zatím jsem nezažil, že by jakékoliv hlášení o výluce bylo vyřčeno v angličtině, stejně jako jsem zatím nikde neviděl letáky v angličtině upozorňující na výluky či náhradní autobusovou dopravu. Cizinec, který neumí česky, tak má velký problém služeb PID užívat, pokud nefungují zcela standardně. Aspoň že informace o tarifu jsou v angličtině i němčině.

V obchodech v centru města podle mých zkušeností anglicky mluví velmi špatně (kolikrát ještě se silným ruským přízvukem) a z řetězců různých marketů se na dobrou komunikační angličtinu lze spolehnout prakticky jen u jistého pákistánského řetězce s nonstop potravinami, který zaměstnává Indy a Pákistánce - kteří anglicky zpravidla umějí. Většinou jsem se ovšem setkal s přístupem "budu mluvit pomalu česky a on bude rozumět". Obávám se, že češtiny neznalý rozumět nebude.

Je velmi laciné stěžovat si na to, že cizinci chodí v Praze hlavně do McDonald's, Starbucks či jiných podniků tohoto druhu místo do českých hospod ochutnat české jídlo vzhledem k tomu, že mimo McDonald's, Starbucks a podobně se anglicky kolikrát vůbec nedomluvíte. A to mluvím o Praze, o níž se říká, že je tam úroveň angličtiny mezi lidmi z celé ČR nejvyšší - v mnoha jiných místech republiky jsem s angličtinou pohořel úplně. Dokonce i ve vlacích EC mají průvodčí často s angličtinou problémy a neumějí kolikrát říct souvislou větu - upozorňuji, že jde o průvodčí na spojích, které jezdí do zahraničí.

Bohužel čím méně Pražané mluví anglicky, tím více - podle mého soudu - přibývá ruských nápisů v centru města. Západní turisté nerozumějí a tak přijedou a odjedou, ale ruští turisté se vracejí a posléze zůstávají nejen jako turisté. Velice se tak obávám dne, kdy bude moci být přeci jen možné na vídeňském jižním nádraží slyšet v německém hlášení označení pro pražské nádraží Františka Josefa I. "Prága Glavnaja", odkud vlak vyjede směr "Kárlovyje Váry". Už k tomu má Praha velmi solidně nakročeno.

2 Comments:

Melebius řekl(a)...

Moc pěkný článek, a hlavně pravdivý. Mimochodem, právě plánuji na svůj blog článek o tom, že se čeština przní angličtinou. A tu, jak je psáno zde, taky neumíme. :-D

Anonymní řekl(a)...

Ono do Karlových Varů se, pokud vím, jezdí v Vídně jinudy, než přes Prahu, on totiž jezdí denně R 2100ÖBB/360ČD do Plzně a dál přes Mariánky nebo Cheb. Letos je dlouhodobá výluka mezi Stříbrem a Planou, ale poté se bude jezdit přímo z Vídně do Chebu. Ten vlak navazuje na starou rakouskouherskou tradici lázeňských rychlíků.