nekorektně.com

Minulý týden došlo na našem politickém hřišti ke dvěma zvláštním událostem. První z nich je, že po dlouhé době došlo k nefalšovanému ideovému střetu mezi pravicí a levicí. Druhou unikátní události, snad ještě více vzácnou, je schvální snížení daní.    Ano, mluvím o hlasování o tzv. superhrubé mzdě, tedy o změně výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Trestuhodně jsem této parlamentní taškařici věnoval pramálo pozornosti, o to víc jsem byl překvapen, když mi po výsledku nočního jednání ráno po zapnutí telefonu explodoval internet do obličeje. Zprvu jsem nedocenil tíhu této vskutku historické události, kdy si pravicová strana dovolila dodržet svůj program, a nevnímal jsem brekot všech obvyklých podezřelých, kteří by ODS odsoudili i za vynález vakcíny proti koroně. Ovšem když jsem narazil na odpor dokonce i od Miroslava Kalouska, povypínal jsem všechna okna na liště a již ani nedutal.  Jsem ochoten akceptovat názor, že podobné skoky v daňových pravidlech by měly být ...

Česká koruna zažívá silné kurzové otřesy, diskuse zda zavést či nezavést euro se vedou od centrální banky přes vládu, exportéry a importéry až po akademické prostředí zabývající se ekonomií, přičemž zaznívají nejrůznější argumenty a zdaleka není jasné, kdo debatu "vyhrává". Přesto se mi zdá, že jedna rovina problému není vůbec zmiňována, a sice důvod naprosto neakademický, iracionální, leč v rovině byznysu zcela reálný. Rozpad bývalého "východního bloku" znamenal pro západní společnosti a světové finanční i politické hráče velmi zajímavou výzvu. Do té doby značně izolovaná společnost "východu" najednou byla otevřena, ale sama si často neuvědomovala jednu významnou skutečnost - že o ní málokdo něco ví. Bohužel až dodnes přežívá diskurs nastolený už v době studené války, a sice vnímání tzv. "východní Evropy" jako jednoho homogenního bloku. Po nějaké době (osobně bych to datoval na konec 90. let) středoevropským zemím došlo, jaký je na ně pohled zve...

Česká republika směřuje k tomu, že bude pravděpodobně posledním státem z nových členských zemí EU, který zavede společnou evropskou měnu - dojde-li k tomu vůbec. Od našich zákonodárců slyšíme na adresu eura jen velmi mlhavé komentáře ve smyslu "no, možná bude zavedeno v roce 2016, možná v roce 2020, možná později". Fakticky to znamená, že dotazovaný svými odpověďmi pouze mlžil a zakrýval fakt, že téma společné měny jednoduše není na pořadu dne a nikdo o něm nic neví. Současná ekonomická krize s sebou přinesla jeden významný jev - silné oslabení malých evropských měn nejen vůči dolaru, který posiluje zejména kvůli výbušnému akciovému trhu - tedy skutečnosti, že investoři prodávají akcie a kupují dolary - ale i vůči euru. Postihlo to takřka všechny dotyčné měny a to měrou poměrně silnou, bez ohledu například na údaj HDP na hlavu v dané zemi. Postižené tedy bylo jak bohaté Norsko, tak chudé Rumunsko. V případě Norska se norská koruna propadla z hodnoty 7,9 NOK/EUR z 25. srpna na...