Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2010

SVĚT: Podivné mediální analýzy zpráv z Wikileaks

Obrázek
Jak pročítám internet, všude čtu, jakou je zveřejnění diplomatických depeší pohromou pro Spojené státy a žasnu nad tím, že jsem zatím neviděl pohled novináře, který by zjistil, že Spojené státy jsou v celé této kauze spíše vítězem, než poraženým.Z toho, co jsem na Wikileaks četl, jsem totiž na rozdíl od hlídacích psů demokracie zjistil spíše to, že Spojené státy mají velmi racionální a férovou zahraniční politiku; různá žertovná označení pro světové státníky jsou možná pikantní, ale neubírají vážnosti samotných zpráv. Je jedno, že je Putin označován za alfa samce, ale je důležité znát jeho pravý názor na tehdy plánovanou radarovou základnu Spojených států. Američané měli také dosti prozíravý zrak, když hodnotili evropské státníky – je jedno, jestli se “teflonová” Angela Merkel, “nahý císař” Sarkozy nebo milovník náctiletých slečen Berlusconi urazí, ale popisy jejich politiky jsou velmi trefné. Média se ovšem poslední dobou značně bulvarizují a dávají tak větší důraz na to, jak byla zp…

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Mrznout zítra před magistrátem? Ne, díky

Obrázek
Zítra se před budovou pražského Magistrátu čeká velké mecheche a kdekdo tam bude demonstrovat za anulování pražských voleb a nastolení vlády vojenské junty. Nebo tak nějak.

Původně jsem také zamýšlel, že bych se tam mohl ze zvědavosti mrknout, abych viděl, jakým že to lidičkám vlastně leží budoucnost města pražského tak strašně na srdci. Ale raději nepůjdu. Jednak jsem se v sobotu víceméně náhodou zúčastnil rozsvícení megastromu na Staroměstském náměstí a ačkoliv nejsem zrovna střízlík, chvílemi jsem se bál ušlapání od pubescentů, toužících si celou událost zdokumentovat svými iPhony, jednak jsem zaměstnaný člověk a na rozdíl od mých levicových přátel na podpoře nemám přes den na povykování před magistrátem čas.

Beztak vím dopředu, co se tam přibližně sejde za skvadru a troufám si tvrdit, že voliči těch dvou stran, které si tak padly do náruče, tam ve větším měřítku zastoupeni nebudou. Ostatně napovědět by mohla i osoba hlavního protestanta - pan Marek Jehlička, který patřil k nejruděj…

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

Obrázek
Možná si to ještě málokdo stačil uvědomit či přiznat, ale právě my stojíme na prahu či úsvitu nových poměrů ve společnosti. Ovšem buďme v klidu, netýká se to nás, ale až našich dětí.

Novými poměry ve společnosti myslím přiklonění se s některé z nám již historicky známých situací. Přiznejme si to otevřeně – je to buď nová forma demokracie, anebo nacismus.

Těžko si někdo z nás mohl nevšimnout, že určité etnikum získává ve společnosti stále větší vliv – v každém městě již vlastní několik obchůdků či spíše již obchodů. Před deseti lety věc zcela nevídaná. Příslušníci tohoto etnika se úspěšně integrují do společnosti a nyní již jejich děti chodí do našich škol. A tam mezi studenty patří k nejlepším. Ale jsou prostě jiní.
Co to pro nás znamená? Za 10 až 20 let, když vývoj půjde podobným směrem jako doposud, toto etnikum bude získávat ve společnosti stále větší význam – rodiče budou získávat větší a větší ekonomickou sílu, jejich děti budou získávat prestižnější zaměstnání a význam, n…

HISTORIE: Pohřběme konečně Versailles a Postupim

Obrázek
Německu se dodnes často vyčítá, že rozpoutalo dvě světové války na evropském kontinentě, přičemž se tento argument zpravidla vytáhne tehdy, když je potřeba něčím Německu zalepit pusu a žádný racionální argument momentálně není po ruce. Podobný přístup je v menším uplatňován i vůči některým bývalým spojencům Německa – Maďarsku nebo Rakousku. Zajímavé je, že to neplatí pro Slovensko či Itálii – ale nepředjímejme.První světová válka byla válkou impérií a jejich zájmů v podobě teritoriální a mocenské expanze. Nic víc, nic méně. V rámci Dohody byla nejvíce válkychtivá a krvelačná francouzská Třetí republika, která toužila po odplatě vůči Německu za výprask, jaký dostala po napoleonských válkách; ze strany Ústředních mocností bylo nejvíce válkychtivé a krvelačné Německo, které chtělo vydobýt některá území zejména na Francii – a které se zároveň bálo francouzského militarismu, který byl ještě horší, než ten německý. V rámci Ústředních mocností pak Itálie byla o něco méně ochotná k válečným d…