ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Tahanice kolem ombudswoman

neděle 11. července 2010

Vypadá to, že v naší zemi není a ještě nějaký čas nebude nikdo, kdo by dohlížel nad lidskými právy! Co si jen my ubozí občané počneme?

Poslanci v pátek volili ombudsmana.
Poslanci nezvolili ombudsmana.
Vždycky jsem měl za to, že celý proslavený úřad "ombudsmana" vznikl proto, abychom měli nějakou funkci pro Otakara Motejla, nechť odpočívá v pokoji, protože to byl takový sympatický pán. Jenže to na druhé straně není funkce zcela virtuální: má nějaký úřednický aparát, polyká nějaké procento z našich pravidelně odevzdávaných daní.

Zajímavé byly ovšem tanečky okolo páteční volby. Nepřekvapilo mě příliš, že "nejpravicovější strana" TOP 09 vehementně prosazovala kandidátku Annu Šabatovou, která se nedávno dojatě vyznávala z levicové orientace na stránkách intelektuálně-komunistického deníku v tomto článku. Paní Šabatová je nejen zapřísáhlým levičákem, ale také rozumí lidským právům. Což bylo nejlépe vidět v dnes už zašlé "kauze Kuřim", kde coby zástupkyně ombudsmana nepřímo pomáhala krýt svinstva páchaná partou šílenců - buď z čiré nevědomosti, nebo snad kvůli osobním vazbám na některé aktéry. Těžko říct, co z toho ji vlastně diskvalifikuje více.

Motivy TOP 09, ač s nimi osobně spíše nesouhlasím, není těžké rozkrýt. Jistě se jim nechtělo podpořit kandidátku ODS Evu Dundáčkovou, která je v očích pravdoláskového tábora "topky" jistě až příliš spjata s hardcore křídlem obdivovatelů prezidenta Klause. Nicméně se tak analogicky opakuje situace z prezidentské volby 2008, kde naplno propukly největší rozbroje v tehdejší vládní koalici. Zelení a část KDU-ČSL také tehdy hlasovali společně s ČSSD a KSČM proti kandidátovi občanských demokratů. Občas poslouchám a čtu poněkud silná slova premiéra Nečase o tom, jak má a v důležitých hlasováních bude mít své koaliční partnery pevně pod kontrolou. Akce "ombudswoman" byla jen takovou zkouškou. Už se těším na prezidentskou volbu za tři roky - tedy pokud bude tato vládní koalice ještě fungovat.

Nejlépe se v tomto případě zachovali mí "oblíbenci" z Věcí veřejných: Ti deklarovali, že nebudou hlasovat pro ani jednoho z kandidátů.

Aby bylo jasno. Rozhodně nechci Annu Šabatovou za ombudsmana, zároveň však říkám, že nechci ani Evu Dundáčkovou, tím méně Johna Boka, ba ani Ivu Brožovou. Nechci žádného ombudsmana. Pokud veškerá "pomoc" této instituce spočívá v knížecích radách typu "najděte si to v Googlu", tak děkuji, takové rady umím poskytnout sám a zadarmo, bez spoluúčasti daňového poplatníka. Naštěstí jsme se zbavili nejzbytečnější instituce na světě, kocábovsko-džamilovského pseudoministerstva. Teď je čas zrušit i tento podobně zbytečný, příživnický úřad.

Uznávám ovšem, že je třeba ctít demokratické principy a v několika debatách na toto téma jsem se dozvěděl, že vždy někdo zná někoho, komu úřad ombudsmana pomohl. Stejně tak asi každý z nás zná někoho, kdo zná někoho, kdo se setkal s nadpřirozenými bytostmi či UFO. Dávám tedy příležitost čtenářům Nekorektně, aby napsali do diskuse pod článkem své příběhy, jak konkrétně jim tato instituce pomohla v těžké životní situaci. Možná na jejich základě svůj postoj přece jen o něco přehodnotím!

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOTLINKY: Komu vadí Věci Veřejné?

čtvrtek 1. července 2010

Dříve, než se pustím do rozsáhlejší analýzy na téma této nové parlamentní strany odpovím v krátkosti – například mně. Vadí mi představa, že se soukromá bezpečnostní agentura přemění v politickou stranu a ovládne díky populistickým slibům ministerstvo vnitra. Aniž bych se chtěl nějak Věcí Veřejných, a zejména pana Bárty, zastávat, prohlašuji, že jsem za jejich přítomnost ve vládě vcelku rád.

Umím si představit, že toto prohlášení vypadá jako naprostý protimluv k tomu, co jsem psal o pár řádků výše, nicméně dříve, než budu zavržen coby názorová korouhvička, bych rád připomněl jednu veledůležitou věc: není to vůbec tak dávno, co mnozí mí čeští přátelé seděli na kufrech zcela vážně přichystaných k emigraci, protože očekávali, že se po volbách stane z České republiky přinejmenším druhé Bělorusko. Opravdu si dnes tak málo lidí uvědomuje, když nadávají na Věci Veřejné, že pan Bárta je sice trpkou, ale přesto daní za to, že v tomtéž křesle nebude sedět ministr Pecina plnící vůli neochvějně o komunisty se opírajícího Jiřího Paroubka? Opravdu jsou lidé tak zapomnětliví, že si nevzpomínají, jakým neuvěřitelným (a upřímně – nejspíš i dost těžko opakovatelným) způsobem utekla země rudému hrobníkovi z lopaty? Ano, situace, kterou Věci Veřejné vytvářejí není ani civilizovaná ani nikterak pěkná, ale uvědomují si opravdu všichni odpůrci VV, k nimž mám tu čest náležet, že mohlo být neskonale hůř? Naše demokracie, soudě podle toho, kdo je ministrem vnitra, jakož i podle aktivit pana novopečeného ministra dopravy Víta Bárty, je momentálně civilizačně přibližně na úrovni Sicílie. Na Evropu to není nic moc, Cosa Nostra je proslulá natolik, že sicilská metropole Palermo se spojuje především s ní a Sicílie celkově je chápaná jako specifický region, kde není docela jasné, kde končí stát a začíná organizovaný zločin – přesto ale je Sicílie mnohem demokratičtější, vyspělejší a civilizovanější, nežli výše zmíněné Bělorusko, kam bychom to měli najisto namířeno s Jiřím Paroubkem a jeho pobočníky – nehledě na to, že zatímco o mafiánském charakteru Cosa Nostry není pochyb, o tomtéž charakteru Věcí Veřejných se jen spekuluje. Česká republika se vyvíjí; momentálně je v takovém stádiu adolescence a je holt potřeba její vrtochy přetrpět, než doopravdy dospěje.

Jistě, bylo by velmi krásné, kdyby mohla vládní koalici sestavit sama ODS a TOP09, nicméně to je přání z kategorie nesplnitelných snů. Velice se podivuji tomu, že tolik novinářů, publicistů, ba i kolegů politologů si to neuvědomuje. Věci Veřejné totiž přebraly hlasy spíše ČSSD nežli ODS – a tomu odpovídá jejich elektorát, čemuž zase odpovídá způsob, jakým byl osloven. Je veřejně známou skutečností, že voliči ČSSD jsou spíše méně vzdělaní, starší lidé, mající tendenci vidět svět jednoduše a naletět na každou reklamu, kterou jim někdy někdo ukáže, protože “přeci to musí být pravda, když to bylo v televizi”. Z těchto lidí VV těží a tento typ voličů tu je; dokud by ho někdo buď nezbavil volebního práva, občanství nebo by takovým lidem jinak znemožnil volit, oni tu budou a je třeba s nimi počítat. A i když je to smutné, jsem skrznaskrz rád, že tito lidé místo ČSSD šli volit VV – beru to jako apel na jejich svědomí v otázce zadlužování země, ovšem vyjádřený tak, aby si tito lidé nezadali se “stranami boáhčů” – myšleny jsou tím ODS a TOP09. VV je “stranou lidu”; mluví tak i se tak chová a lid je jak známo především hodně primitivní; jako celek se řídí velice rád různými davovými psychózami a kolektivním strachem. To VV svým voličům nabídly – reagujíce tak úplně stejně na duši části elektorátu, jako kdysi Jiří Paroubek. Tak, jako jsem kdysi psal, že kdyby nebylo Jiřího Paroubka, musel by si ho někdo vymyslet, protože splňoval dokonale představy jistého typu lidí o správném politikovi, totéž se dá říci o roli, kterou hrají v české politice “véčkaři”.

Zkrátka – sečteno a podtrženo, buďme rádi, že se angažmá VV na ministerstvu vnitra bude pravděpodobně projevovat podivnými státními zakázkami, propojením ne zrovna čistého byznysu s politikou – což vlastně není nic, na co bychom už nebyli zvyklí. Je možné, že se pan Bárta pokusí nějaký ten milionek uhrát pro svou firmu, stejně jako to dělali mnozí před ním, ale to je, jak jsem již psal, daň za nevyspělou demokracii. Co ale pan Bárta rozhodně dělat nebude, je změna zahraničněpolitické orientace země na Moskvu či indoktrinace kohokoliv nějakou specifickou ideologií. Buďme rádi, že případné napravování škod po účasti VV ve vládě spraví pouze peníze. V případě ČSSD by byla taková náprava doslova k nezaplacení.

Zobrazit celý článek