ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Kuřimská kauza ukazuje na totální selhání institucí

pondělí 28. května 2007

Případ týraného dítěte v Kuřimi přerostl v nevídané panoptikum a soudím, že tak zamotanou kauzu jsme tu neměli od dob Psa baskervillského. Nejsem Sherlock Holmes a nehodlám se pouštět do rozuzlení případu, kde kromě jednoho týraného dítěte a psychicky vyšinuté matky defilují ještě náboženští fanatici, herci, neexistující osoby, jeden zaplaťpámbu bývalý politik, jedna zaplaťpámbu bývalá zástupkyně ombudsmana a patrně i mimozemšťané. Zde je pouze několik mých postřehů a výstupů, co jsme zjistili a na co bychom se měli zaměřit.

Zjistili jsme, že je s největší pravděpodobností možné vypůjčit si od kamarádů děcko, přivést jej k soudu a pobírat na něj peníze. Pokud je možné toto, divím se, že na úřadech už dávno nestojí fronty lidí s "nalezenými dětmi". Je tedy zcela na místě udělat hloubkovou kontrolu přímo na těchto místech a zjistit míru kompetentnosti pověřených osob. Obávám se ale, že se to nestane, protože to bychom se ještě všichni divili.

Dále jsme zjistili, že instituce, která má podle svých slov být tou nejvýhodnější alternativou pro děti v ohrožení, zřejmě nerozezná malé dítě od pětatřicetileté ženy. Znamená to tedy, že rozlišovací schopnosti "tet" v Klokánku se pohybují buď okolo pásma debility, nebo jsou tyto pouze líné a neschopné slepice. Osobně se kloním k druhé variantě, ale v obou případech tito lidé nemají tam, kde se pracuje s dětmi, co dělat. Dle mého tímto Klokánek (případně celý Fond ohrožených dětí) prokázal svou zbytečnost a jako takový je ho třeba zrušit.

Dále z celé kauzy vyplynulo, že bývalá zástupkyně ombudsmana zřejmě v době, kdy byla ve funkci, pomáhala legalizovat podvod na státu. Nejsem si úplně jistý, zdali to patří také k pracovní náplni "úředníka, který má bdít nad lidskými právy". Pokud ano, stojí nad tím se zamyslet, kolik nás takový ombudsman ročně stojí a potřebujeme-li vůbec další zloděje v již tak zbytečně přebujelé státní správě.

Zajímavou úlohu v celé kauze hraje i bývalý předseda zelených, aktivistický mesiáš pan Patočka. Možná je fanatik a psychopat, nechce se mi ale věřit, že by byl úplný blb. Přesně do této role se teď rád před národem staví. Je-li Patočka skutečně nějakým způsobem ve spojení s obskurní náboženskou sektou, měla by se jen tak pro sichr ještě jednou prošetřit sebevražda jeho manželky. Nezapomínejme přitom, že i on jako bývalý politik, byť značně neperspektivní, spolupracoval při podvodu na státu.

V neposlední řadě se ukázalo, že prapodivné náboženské spolky ovlivňují naše životy s největší pravděpodobností víc, než si myslíme. Líheň bezmozků, kterých je v našem Kocourkově rozhodně víc než dost, je ale vždy pastvou pro vychcánky s umělou svatozáří nad hlavou, kterým nejde nikdy o Boha a o duchovní čistoty, ale vždy jen o peníze. Hnutí Grálu navíc zřejmě nebude partičkou neškodných hipíků, starající se pouze o dobrotu lidské duše. Změny jejich vyjádření (nejdřív rodinu Mauerových v životě neviděli, posléze došlo u jejich vůdců k zajímavému osvěžení paměti a rozpomněli se, že se s nimi vlastně rozešli pro názorové spory) dokazují to, že v celé věci jsou namočeni až po své svatouškovské ksichty.

Myslím, že k dnešnímu dni ještě nic neskončilo a objevíme ještě tolik "zajímavých" skutečností, že se nebudeme stačit divit. K dnešnímu dni je ale naprosto jasné, že v naší státní správě cosi pořádně smrdí. Mám na mysli kompetenci osob, které přímo či nepřímo rozhodují o našich životech. A to je daleko větší problém, než jeden svázaný chlapec v komoře a jedna dívka, o které mluví celá země a která nejspíš tak nějak po cimrmanovsku nikdy neexistovala.

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Ministerstvo dotuje ideologický pamflet.

čtvrtek 17. května 2007

Tak takhle jsem se už dlouho nepobavil. Ministerstvo životního prostředí přihodí stotisícovou dotaci na české vydání knižního zpracování filmu Ala Gorea Nepříjemná pravda - přečíst si o tom můžeme všichni tady.

Téměř mi chybějí slova, abych vyjádřil, co cítím.

Všichni víme, kdo v čele ministerstva dnes stojí. Osobně panu Bursíkovi jeho nejnovější zelený nátěr moc nevěřím a vždycky, respektive od roku 1997, kdy jsem ho na politické scéně poprvé zaregistroval, jsem ho pokládal spíš za pragmatika a "profesionálního politika". Proto mě nepřekvapilo, s jakou hbitostí vlezl modrému Topolánkovi do... náruče, když tento vyhrál volby. Dalo se ovšem očekávat, že být poměr sil po volbách 2006 jen trošku jiný, zrudli by "melouni" na tradiční barvu pionýrského šátku. Ostatně jako všude na světě.

Ale to vem čert, pojďme k věci. Martin Bursík slintá nad ekofilmem Ala Gorea stejně jako všichni kavárenští socialisté ve Francii a na celém světě. To samo o sobě není nic proti ničemu, ať si slintá. Ani se nemusí zamýšlet nad tím, zda by si Gore, stejně jako většina "kněžích globálního oteplování" neměl především zamést před svým čtyřiadvacetipokojovým prahem s vyhřívaným bazénem.
Film Nepříjemná pravda jsem viděl a myslím si o něm jen to, že je to ukázkový příklad infotainmentu. Je to především "film", a nikoliv objektivně pojatý dokument. Al Gore mě neděsí. Straší mě ti, kdo ten film berou vážně a mají ho za ideologickou modlu.

Nemám nic proti tomu, když například ministerstvo kultury dotuje knihu začínajícího a nadějného spisovatele. Už mi ale naprosto uniká, proč musí ministerstvo životního prostředí přispívat na pochybný pamflet, srovnatelný v lepším případě se Šifrou mistra Leonarda. Argumentaci mluvčího ministra pokládám za absurdní a hlavně nic nevysvětlující. Spis prezidenta republiky, ve kterém prezentuje odlišný názor (opakuji: Názor!) může být stejně tak důležitým přínosem do debaty o klimatických změnách, ale žádné státní peníze nedostal. Což je samozřejmě správně.

Z Klausovy knihy jsem mimochodem doposud neviděl ani obálku. Nemohl jsem si však nevšimnout, že jeden den po jejím oficiálním uvedení na trh už patří k dobrému bontonu ji dehonestovat a pokud možno co nejhlasitěji se jí vysmívat (To se ostatně týká i většiny jeho ostatní publikační činnosti. Zvláštní je, že jsem si to nikdy nevšiml u jeho komunisty zvoleného předchůdce.). Troufám si soudit, že naprostá většina kritiků je na tom stejně jako já, tedy Klausovu knihu viděla tak maximálně na fotografii v novinách.

Iniciativu ministerstva pokládám za skandální a nebezpečnou. Vytváří totiž precedens, podle kterého může stát dotovat ideologické, jednostranné příručky. Je na "hlídacích psech demokracie" aby se s ní vypořádali po svém. Těch je však Bursík momentálně velkým miláčkem.

Zobrazit celý článek

ARCHITEKTURA: Obří exkrement na Petříně a císařovy nové šaty

pondělí 14. května 2007

I.
Představte si, že by nějaký věhlasný designér a umělec přišel s nápadem renovovat například Petřínskou rozhlednu. Že je to stavba tak nějak zastaralá a nemoderní, do kontextu nové České republiky, plně začleněné v Evropské unii, se nehodící.

Místo ní by navrhl model obrovského, hnědého, zatočeného, lidského exkrementu. Argumentů, které by takový věhlasný umělec, snesl před veřejnost, by se našlo jistě spousta: Že se model od původní rozhledny vlastně ani tolik neliší (točité schody zůstanou zachovány a na vrcholu je špička, takže co), že na rozdíl od nicneříkající věže symbolizuje něco, co je přece nesmírně přirozené a nám všem vlastní. A že projekt samozřejmě počítá s tím, že na vrcholu bude přirozeně vlát vlajka Evropské unie a pod základy bude tak nějak symbolicky umístěn model vlajky české, aby bylo tak nějak vidět... jak na tom vlastně jsme. A že je to prostě úžasná věc a kdo to nechápe, je zaprděný Čecháček, vůbec ne Evropan a kdo ví, jestli náhodou není pro radarovou základnu v Brdech. Copak by se asi stalo?

V první fázi by se asi laická veřejnost ťukala na čelo. Nikdo by sice nepochyboval o tom, že na Petříně je beztak exkrementů psích i lidských až dost, ale tohle už je opravdu trochu moc. Ve fázi druhé by se ovšem spustila obrovská kampaň, kde by věhlasní umělci přesvědčovali jeden druhého, sami sebe a laickou veřejnost, o jak úžasný a hvězd se dotýkající projekt jde. Velebili by zejména neotřelost, kreativitu stvořitele, jeho úspěchy v zahraničí a zásobníky umělé mlhy, nainstalované v okrajích exkrementu, aby se z něj věčně kouřilo. V následující fázi by se Češi tedy opět uhodili do čela - jak jen mohli být tak blbí, nevzdělaní a neevropští a nechápat umělcův záměr! A ačkoliv v soukromí by většina z nás připustila, že se jí model produktu lidské střevní peristaltiky na místě rozhledny zas až tak úplně nelíbí, na veřejnosti by jej naopak vehementně chválili.

Nepřipomíná vám to něco? Tu pohádku všichni znáte. Císař se producíruje před veškerým obyvatelstvem a ukazuje své „nové šaty“. Vladařův public relations tým dlouho předtím masíroval zblblou veřejnost o kvalitě jeho nové konfekce, kterou ušili věhlasní mistři z patnácti států, politicky a ekonomicky přimknutých k císařství, až tomu ona zblblá veřejnost dokonale uvěřila.

Ale ouha. Každý, kdo má oči, vidí, že emperor na sobě zhola nic nemá. Namísto skvěle padnoucího obleku je vidět císařovo obrovské panděro a drn chlupů, ze kterého se despotickému vládci kinklá bimbas. Podívaná vskutku pro otrlé žaludky! Přesto si nikdo z přítomných bezmozků neodváží nic říct nahlas. Až teprve malé dítě, které ještě není tak úplně zblblé a svázané každodenní mediální masáží, onu trapnou skutečnost přede všemi vysloví a své neblahé rodiče vystaví nebezpečí kriminálu a veřejné ostrakizace.

Nepřipomíná vám to něco? Ale samozřejmě. Jde mi o ten fialovo-zelený hnus, který je podle věhlasného architekta a jeho užitečně idiotických řiťolezců přesně to, co Češi potřebují. Češi to stále ještě úplně nechápou, ale média od prvního dne neúnavně masírují veřejnost, protichůdné názory až na světlé výjimky ignorují a pokud se někdo proti té příšernosti ráčí ozvat, i když je to, ehm, prezident republiky, je jeho názor veřejně pranýřován a, co je horší, vysmíván. Informace, že věhlasný architekt zvítězil v „soutěži“ podvodem, nechává sdělovací prostředky zcela chladnými. Jsme opravdu tak zblblí, že si necháme líbit všechno? Po dokonalé socansko-komunistické propagandě je u nás prý přes šedesát procent národa proti umístění radarové základny v Brdech. Proč se lidem jedna koule, která bude umístěna kdesi v lesích a nikdo kromě povolané vojenské techniky jí na vlastní oči nespatří, lidem tak nelíbí a proč se veřejnost stejně hlasitě nevysloví proti Prahu dehonestujícímu výsměchu, která bude navíc za její peníze?

PS Úvodní příměr jsem si nevybral zcela náhodně. Zde můžeme jasně vidět, že hovno bývá zhusta to jediné, co po sráčích z rádobyumělecké sféry zůstane.

Zobrazit celý článek

Spuštěn nový politicky nekorektní zpravodajsko-publicistický server!

neděle 13. května 2007

Vítejte, vážení čtenáři. Na těchto stránkách vzniká nový server, který se navzdory všudypřítomné politické korektnosti bude zabývat pokud možno necenzurovaně a pravdivě událostmi z domova i ze světa. Během několika dnů budou publikovány první příspěvky. Těšíme se na Vaši přízeň!

Za redakci Finrod Felagund.

Zobrazit celý článek