CZEXIT: Skeptický pohled euroskeptika na referendum o EU

pondělí 4. prosince 2017

Ačkoliv referendum o vystoupení z Evropské unie u nás, přes přítomnost SPD ve sněmovně, momentálně reálně nehrozí, je dobré o této možnosti diskutovat. Není žádným tajemstvím, že jsem kovaným euroskeptikem, přesto si dovolím přednést argumenty, proč není v následujícím volebním období moudré myšlenku uspořádání plebiscitu o setrvání v EU uvádět v život.

 Mašinérie EU již absorbovala všechny výhody poválečného uspořádání západních států v Evropských společenstvích a v případě exitu jednotlivých zemí bude EU ve svém vlastním zájmu případný odchod druhé straně co nejvíce znepříjemňovat, jak můžeme v přímém přenosu sledovat u Velké Británie (která navíc měla vždy v rámci EU zvláštní postavení). Ačkoliv si myslím, že samotná smlouva o Evropské unii (a smlouvy na ní navazující) nám nic dobrého nepřináší, a vše podstatné již bylo dojednáno v rámci jiných institucí a smluv, přesto podle mě v dnešní době odchod z EU pro Českou republiku nic neřeší.

Předpokladem k vystoupení by měla být silná, stabilní a jednotná euroskeptická vláda, která už ze své definice musí být složená ze skutečně pravicových stran plánujících pravicové reformy, kterým členství ČR v Evropské unii brání. Taková vláda musí vědět, že má od občanů jasný mandát referendum uspořádat, a zemi z EU případně vyvést, a tento svůj záměr si posléze jen nechá posvětit v referendu jako jakési potvrzení výsledků voleb.

Nelze činit správně věci z nesprávného důvodu. Občané by měli nejdříve vědět, proč je členství v Evropské unii pro naší zemi škodlivé, a naším úkolem je jim to trpělivě vysvětlovat skrze historii EU, demokratický deficit a každodenní porušování jejích vlastních pravidel ze strany orgánů EU atd. Většina zastánců EU tyto věci už jen kvůli geografické vzdálenosti a absenci demokratické kontroly a selhání médií nezná. Na druhé straně ovšem stojí v šiku všichni ti blázniví euroskeptici, kteří vlastně ani nevědí, proti čemu protestují, a dělají nám, „normálním“ euroskeptikům, ostudu.

 Pokud by výsledek referenda za současné společenské a politické konstelace skončil těsným rozdílem, pak 49 % hlasujících bude zcela oprávněně cítit příkoří způsobené zbylými 51% - ať už by se většina přiklonila kamkoliv. V takovém případě by masové demonstrace byly naším nejmenším problémem. Nechci legitimizovat primitivní křiklouny, kteří se na vlně euroskepticismu drásají k moci. Pokud by se jim referendum opravdu podařilo prosadit a uspořádat s pro ně příznivým výsledkem, jejich politické kariéry by dosáhly celosvětových rozměrů a tomu nehodlám napomáhat svým hlasem.

Posledním argumentem proti unáhlenému referendu je argument čistě sobecký. Nevěřím, že by byl v dnešní době tzv. czexit schválen, a v takovém případě by další šance mohla přijít třeba nejdříve zase za 15 let – ale tou dobou už Evropská unie zřejmě existovat nebude.

Wasill

5 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Kladete si nerealistické podmínky.

Psal jsem podrobný rozbor pod podobný článek na jamapekelna.cz. Setkal se s odmítavou a pohrdlivou reakcí a stejnou čekám tady, tak se nebudu opakovat.

Co je pro vás s autorem z jámy společné, je veliká rozvážnost. Někdo by snad napsal i trochu strach. Příliš váhaví lidé ovšem nikdy v politice nedosahují velkých úspěchů, resp. jejich dočasné úspěchy ve veřejném prostoru jsou jen předzvěstí mnohem razantnějších a dynamičtějších změn, které zpravidla nedovedou ovlivnit.

Neberte to prosím jako urážku, mrzelo by mě, kdybyste si to tak vzal. Rozvážnost a opatrnost jsou rozhodně důležité vlastnosti při přípravě takto zásadních změn.

Jde o to, že podmínky k nějaké zásadní společenské změně nejsou nikdy ideální a velikost hybatelů dějinných změn, čímž odchod z EU a její rozklad nepochybně je, je právě v tom, jak dokáží využít ty současné podmínky, které pro podobný záměr až tak špatné nejsou.

Byl bych velmi rád Wasile, kdybyste své schopnosti a znalosti dal k dispozici někomu, kdo možná nesplňuje na 100% vaši představu hybatele změn, nicméně má politickou odvahu a umí projevit určitou ráznost a realizovat rozumný odchod a rozpad EU už za současných podmínek.

Zde odkazuji na zmíněný článek a pod tím svou (možná příliš osobní vůči autorovi) rakci na jámě.

http://www.jamapekelna.cz/wordpress/?p=831

Dodám že důvod proč se tam dále nevyjadřuji byl ban, který sice není problém obejít, nicméně se nechci vnucovat někam, kde vím že nejsem vítán.

Zdeněk

template řekl(a)...

Ten článek, na který odkazujete, je opravdu docela podobný, i ten komentář. Zásadní problém vidím v tom, že (a myslím, že Wasill bude souhlasit) na české scéně opravdu nevidím lídra, který by měl potenciál czexit v ČR prosadit. Mach v politice skončil, Konvička (zmíněný v té druhé diskuzi) zaplaťpánbu skončil také, Okamura je směšný tlučhuba, kterému jde jen o jeho vlastní prospěch, atd.

Anonymní řekl(a)...

Co třeba kníže Lichtenstein a jeho rodina? Bavíme se o středoevropském regionu. Leadra není nutné hledat v ČR.

Zároveň jde o člověka, který má na rozpadu EU bytostný zájem, na české země má vazby a má k nim historicku odpovědnost. Jde o rodinu s velice silným liberálním (až libertariánským) zakotvením (navzdory tomu že šlo donedávna o absolutní monarchy), majetkem srovnatelným třeba s Andrejem Babišem a velkými politickými i diplomatickými zkušenostmi.

Jde mimochodem o jediný knížecí rod který reálně udržel vládu na svém panství. Jejich politická moc je reálná a přestála jedno z nejturbulentnějších historických období - mají neoddiskutovatelný cit pro náladu a vývoj ve společnosti, schopnost předvídat přicházející trendy. Narozdíl od jiných knížecích, královských či císařských rodů, nejde jen o karikatury jejich předků.

Zdeněk

wasill řekl(a)...

Zdravím,

díky za komentář. Jsem si vědom, že si užívám luxusu nezúčastněných, a nemusím to reálně řešit v politice. Beru tento článek jen jako vykopnutí míče a jsem rád, když mi ho někdo zasměčuje zpátky.

Anonymní řekl(a)...

Ta otázka není jestli referendum ano nebo ne.

Ta otázka je za jakých okolností je to vhodný nástroj, k čemu a co potom. Neustále to musí být jedna z relevantních variant postupu, pro které existuje plán.

EUskeptici jsou pytel blech. Je jich většina, ale každej chce něco jiného. Určitě z EU ale to co řikají ostatní EUskeptici je špatně protože by to nevyšlo, ojebali by nás, nemáme leadra, je to málo radikální, předbíhá se událostem, nebo naopak jsme připosraní, měli bychom vystoupit sami, jít do EFTA, založit trojmoří, obnovit RU, orientovat se na Rusko, zůstat v EU ale rozkládat ji zevnitř, být v jádru EU aby to rozkládání šlo co nejlíp, zůstat mimojádro aby zůstal zajištěn vnitřní trh, ale vyčkávat až se EU sesype sama...

EUoptimisté sice také neví co chtějí, kdyby ses jich zeptal každej řekne něco jinýho. Ale v zásadě EU jde dobrým směrem. Leadr a směr je danej, mužou bejt spokojení.

Jinak čekat až se EU sesype sama mi přijde mimochodem jako nejpreferovanější varianta mezi chytračícími EU"skeptiky". Člověk nemusí dělat nic. Stačí psát hlubokomyslné články. Je to ovšem varianta nejhloupější. Až to přijde, bude to rychlej bolestivej proces ve kterým nějak kormidlovat už moc nepůjde. Ale budeme si zase moct říct: "Co jsme mohli dělat. To oni."

Kdybysme se na druhou světovou válku začali chystat v 1930, byly by události 39, 40 naše chyba, zodpovědnost, možná selhání. Když jsme se na to vysrali a začali mobilizovat kolem mnichova, mohli jsme si říct. To oni. Oni za to mohli.

Tohle je stejný.