SPOLEČNOST: Měřítko civilizovanosti

pondělí 14. prosince 2009

Kolikrát člověk použije označení "civilizovaná země" nebo "necivilizovaná země" pod celkovým dojmem z vlastní zkušenosti; mívá však problémy přesně říct proč. Podívejme se na to, co tu škálu tvoří.

Předně je třeba definovat civilizovanost. Na světě je několik různých civilizací (dokonce bych řekl, že i o něco více, než řekl Samuel Huntington) a vzájemné srovnávání se více než nabízí. Tradiční definice civilizace se rovnala západní civilizaci, přesto však bych dnes rád viděl toho smělce, který by si troufl označit například Japonsko za necivilizované - je to totiž v něčem jiném. Podíváme-li se na to, proč člověk začal civilizaci tvořit, můžeme se k odpovědi dobrat - ne všichni měli to "štěstí" žít v klimaticky výhodném prostředí, kde určitý počet lidí (pokud se příliš nenavýšil, ale o to se starali predátoři a nemoci) mohli žít víceméně z darů přírody. Ti ostatní museli nejprve na tom, aby přežili, a posléze na tom, aby žili dobře, pracovat. Konečným cílem civilizace tedy je, aby pokud možno co nejvíce lidí dokázalo žít nezávisle na klimatu co nejdéle, co nejzdravěji a pokud možno s co největším rozvojem vlastních schopností.

Americký politolog Fareed Zakaria přišel s odvážnou, leč velmi funkční teorií o tom, že stabilitu společnosti (a tedy schopnost zajistit svým obyvatelům civilizační výdobytky popsané výše) velmi výrazně ovlivňuje HDP na hlavu (GDPpc), parita kupní síly (PPP) - čím vyšší, tím je společnost zpravidla stabilnější a tím delší je průměrná délka života (life expectancy) - a Gini Index, který určuje rozložení bohatství ve společnosti (čím nižší, tím jsou rozdíly ve společnosti nižší). Všeobecně by se dalo říct, že platí následující tvrzení: čím je vyšší GDPpc, PPP a průměrná délka života a zároveň nižší Gini Index, tím vyšší má život hodnotu (je co chránit - když je průměrná délka života 40 let a zmíněné indexy na úrovni Zimbabwe, tak se umírá snadno). Od těchto ukazatelů se odvíjí celá řada fenoménů, které můžeme vidět "na ulici" a posuzovat jimi naši subjektivně cítěnou civilizovanost. Vzhledem k tomu, že tyto indexy jsou v Evropě od Atlantiku směrem na východ s každým překročením hranice horší a horší, je možné sledovat i zvětšující se výskyt následujících jevů: agresivní jízda autem bez zapnutých bezpečnostních pásů, nepoužívání reflexních prvků (v Norsku se nosí reflexní pásky i když se jde v noci do opery, na Ukrajině jsem je neviděl ani prodávat), nepoužívání bezpečnostní helmy na kole, bruslích, lyžích; vyšší ochota riskovat život, vyšší ochota umírat za "ideály" či "rodovou čest", vyšší míra alkoholismu či jiných škodlivých jevů jako je například kouření (nač by člověk potřeboval být zdravý, když stejně žije chudý život, který brzy skončí).

Celou jednou velkou kapitolou, podle níž se dá určit civilizovanost společnosti, je její zdravotní stav plynoucí 1) ze schopnosti si zaplatit dobré zdravotnictví, ať už formou přímých plateb nebo formou vysokého zdanění v bohatých společnostech, 2) z dobrého stavu životního prostředí - všimli jste si jak "seschle" vypadají lidé v méně rozvinutých zemích? Je to dáno tím, že trpí prakticky permanentní dehydratací, kvůli špatné kvalitě vody ve vodovodu pijí především horké nápoje jako kávu či čaj - a vzhledem k tomu, že káva odvodňuje, kdo vypije více než dva litry těchto tekutin denně, aby dostál požadovanému 1,5 litru vody? Další významný vliv má kvalita vzduchu a míra škodlivin v něm (přijeďte v listopadu do Norska z centra Bukurešti, dostanete otravu kyslíkem). Dále civilizovanost plyne 3) z dostupnosti kvalitních potravin a schopnosti širokých vrstev populace je kupovat, 4) z návyku sportovat - ve Skandinávii, kde sportují prakticky všichni, je typický umírající člověk ve věku 82 let prakticky v plném zdraví a kondici. Žádní šourající se o holi "důchodci".

Další způsob, jak měřit civilizovanost vychází z parity kupní síly - a sice ochota považovat hmotné statky a jejich vlastnění za prestižní. Podíváme-li se na Skandinávii, Bavorsko, Švýcarsko či Lucembursko, zjistíme, že to, že někdo vlastní automobil je tak normální, že prakticky nikdo nemusí na tak očividný fakt upozorňovat například svým agresivním stylem jízdy, černými skly, velmi hlasitou hudbou puštěnou z otevřených oken či "tuningem"; auto je prostě a jednoduše spotřební zboží. Proti tomu například Ukrajině či v Rusku jsem zažil tolik situací, při nichž se majitel automobilu snažil poukázat na to, že ON má auto, že ti, co se autem vytahovat nepotřebují, nebyli skoro vidět. Netýká se to jen aut, ale i oblečení - zatímco typická Švédka, Švýcarka či Bavorka se obléká decentně a je ve velmi dobré kondici, typická žena z východní Evropy je zpravidla velmi draze oblečená, má velmi drahé parfémy a chodí na jehlách, ale mívá v lepším případě zlaté, v horším případě černé zuby, žádnou kondici a potýká se s kožními problémy kvůli škodlivému vlivu přemíry kosmetických přípravků, které používá. Rozdíl je evidentní - zatímco v civilizované zemi žena nemusí ukazovat, že na kosmetiku od Diora má peníze, v méně civilizovaných zemích bude klidně zanedbávat vlastní zdraví či pohodlí, ale hlavně aby měla drahé oblečení či kosmetiku, i kdyby na chleba nebylo.

Když se potkávají lidé z různě civilizovaných zemí, často narážejí na vzájemné nepochopení a konflikty - protože GDPpc, PPP, Gini Index, průměrná délka života a čistost (znečištěnost) životního prostředí v jejich domovské zemi tak zásadně ovlivňuje jejich hodnoty a priority, že je pro ně často utrpení žít v zemi na jiné civilizační úrovni. Pokud by se někdo snažil těm méně civilizovaným vysvětlit, jak se chovat aby jejich chování bylo civilizované, pravděpodobně by neuspěl - nikoliv proto, že by byl ten méně civilizovaný hloupý, ale protože potřeba kompenzovat permanentní nedostatek materiálních statků předváděním se je jeho okolím natolik pevně vštěpená, že si změnu neumí představit. Na závěr mě napadá taková škodolibá otázka - kde na této škále je Česká republika?

8 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Z analýzy vyplývá, že Churchill byl necivilizovaný Rus :-)
nebo Ukrajinec...

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní: Kdybyste to četl pořádně, tak byste to nenapsal. Píše se tam snad, že KAŽDÝ kdo kouří musí být nutně součástí necivilizace? Máte asi problémy s chápáním psaného textu.

Anonymní řekl(a)...

Churchill a průměr ?????

Anonymní řekl(a)...

Churchill byl silný kuřák a velký pijan ( v průměru sedmička šampaňského + tři flašky whisky denně), také byl ochoten bojovat za čest a tamty ideály, co se o nich píše. Slavným útěkem ze zajetí za búrské války silně riskoval život.

Taky chodil draze oblíkanej a jako recept na dlouhověkost doporučoval ,mimo jiné, "no sports" (i když sám jezdil na koni a hrál pólo)

To už je šest identifikačních znaků, musel to být nějaký Rusák nebo tak něco. Přece nelze zpochybňova takhle perfektní analýzu.

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní (mám podezření na to, kdo to může být, asi se zase zapomněl podepsat jako posledně) si zapomněl přečíst, že se mi nejednalo o JEDNOTLIVCE, nýbrž o výskyt těchto jevů ve společnosti jako celku. To, že poukážete na příklad opaku vůbec nic neznamená o tom, že ta teorie je aplikovaná na četnost výskytu ve společnosti. Stejně tak může být v Rusku nebo na Ukrajině někdo, kdo se bude chovat zcela "západně" a teorii to vůbec nepoškodí.

Anonymní řekl(a)...

První anonymní trefil hřebík na hlavičku. Vaše definice civilisovanosti byla ušita na míru dnešní postmoderní preventině předposrané, byrokracií a politickou korekností sešněrované západní společnosti.
Pokud je společnost sumou jednotlivců, kteří se projevují svými individuálními vlastnostmi. Pak by hypotetická společnost složená ze samých Winstonů Churchillů byla dle Vaší definice opravdu banda necivilisovaných rusů.
Kontrolní otázka: Byla společnost obývající Antický Řím v době jeho republiky dle Vaší definice civilisovaná, či ne?
Asi ano, byli relativně bohatí a pokud je známo, tak staří římané neměli auta tudíž nemohli být agresivními řiďiči, a ani neměli tabák, takže nemohli být ani kuřáky. ;)


S pozdravem
D4N

Andrija řekl(a)...

Winston byl výjimka...potvrzujcí pravidlo ;)

Andrija řekl(a)...

Winston byl výjimka...potvrzujcí pravidlo ;)