VOLBY: Moje volební desatero

Wasill píše volební desatero.

1. Nemá cenu přemlouvat lidi, aby šli volit. Kdo nechce jít volit sám od sebe, nebo neví koho, ať radši zůstane doma.

2. Není pravda, že na komunální úrovni neplatí rozdělení na pravici a levici. To jen lidi nevědí, co to znamená, protože pravicové strany už téměř neexistují. A pravicoví voliči už taky ne.

3. Zdarma není zadarmo.

4. Neexistuje rozdělení na tradiční a netradiční strany. Ti samí lidé a stejné myšlenky se jen přelévají v rámci různých subjektů. Program mají stejně skoro všichni stejný (viz bod 2).

5. Politici při volební kampani předstírají, že chtějí po volbách pracovat pro voliče. Voliči při volbách předstírají, že tomu věří.

6. Politici se předhánějí v tom, kdo z nich nám nabídne více svého času, peněz, práce a úsilí k tomu, abychom se my ostatní měli líp. Ve skutečnosti to bude naopak.

7. Letošní komunální volby jsou volby, kam kandiduje 216 472 osob, ale stejně vyhraje Andrej Babiš. Který ani nikam nekandiduje.

8. Piráti nejsou alternativa k tradičním stranám, je to jen jejich mladá verze. Lidem to ale takhle stačí, což respektuju.

9. Před čtyřmi lety byla Praha posetá billboardy o vyhnání developerů z Prahy a zastavení výstavby. Když se to povedlo (a bydlení zdražilo), mají najednou strany opačný program. Třeba jim to teď vyjde správně…. napodruhé, napodesáté, posté….

10. Někdo normální může kandidovat jen s obrovským sebezapřením. Nechat sebe a svou rodinu vláčet médii a sociálními sítěmi, nechat se urážet od bezskrupulózních zlodějů, s minimální šancí něco změnit, a s vidinou, že mimo politiku se uživím líp – to může dobrovolně a s radostí dělat jen někdo, koho volit nechci.


Ale stejně volit jdu…

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem