ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Bude někdo skutečně volit Dělnickou stranu?

čtvrtek 2. října 2008


V souvislosti s několika kauzami, které se více či méně točí okolo našich radikálních vyznavačů nacionálního socialismu, si nelze nevšimnout jistého politického propojení. Ano, jsme před krajskými a senátními volbami, leckteří politici ztrácí nervy (středočeský hejtman Petr Bendl se v podstatě distancoval od mateřské ODS, sociální demokraté zase předkládají potenciálním voličům sliby z kategorie špatné sci-fi a tak podobně) a média dělají bůhvíproč nechtěné public relations jakési Dělnické straně.

Není totiž pomalu dne, abych o ní někde nečetl. Naposledy v článku na Idnes, na kterém se mimochodem spolupodílel bývalý neonacista Pavel Eichler. Článek přináší pouze informace, které se už před časem objevily na serveru Antifa.cz - tedy že za Dělnickou stranu kandidují v krajských volbách příznivci hitlerovského národního socialismu. Například Erik Sedláček, nedávno odsouzený za to, že na internetu popíral holocaust, nebo Václav Bureš, který v Plzni rád organizuje všelijaké "pochody proti slovu", zejména okolo synagog.

Donedávna jsem nevěděl, co to Dělnická strana je, a nezajímalo mě to, stejně jako mě příliš neinteresují ostatní minoritní politické subjekty, jejichž volební výsledky lze už předem předpokládat v promilích. Ale jak na mě jejich ozubené logo vykukuje pomalu z každého článku, neodolal jsem a mrknul se na jejich webové stránky. 

Už podle názvu jsem něco čekal a nebyl jsem překvapený. Jedná se o extrémně levicovou stranu, jejíž volebními lídry by z fleku mohli být Miroslav Štěpán, Milouš Jakeš nebo Jiřina Švorcová. Jistě by každý z nich odvedl svou práci lépe, než mimořádně necharismatický předseda Tomáš Vandas. Tomu navíc zásadně chybí jakýkoliv myšlenkový potenciál, jak se snadno dozvíme z jeho projevů, s kterými otravuje nejčastěji na srazech nácků. Použil jsem sice plurálního vyjádření - projevů - nicméně při jejich čtení zjistíme, že pan (nebo spíše soudruh) předseda používá jeden proslov, který sice místy obměňuje, ovšem jen minimálně. V poslední době se nicméně jeho tradičně komunistická rétorika o bohatých, pracující lid neustále vykořisťujících kapitalistech obohatila o jakýsi módní nacionalismus. Proč?

Protože  zřejmě vycítil příležitost, kterou by mohl chytit za pačesy. Uvědomil si, že tradičními slovními hrátkami může tak maximálně ukrást hlasy KSČM, a to od pár nedisciplinovaných nerudných dědků na vesnicích. Když však začaly třeskuté mediální kampaně okolo všech neonacistických pochodů, uviděl náhle soudruh předseda před sebou stáda mladých a zřejmě bezprizorních voličů! A navíc jsou jich plné noviny a televize! No neberte to.

Zřejmě tady musí mít kořeny jeho náhlé bratříčkování s líhní nacionálních socialistů. Tím, že na čelná místa kandidátek obsadil jejich nejvýraznější exponenty, si zajistil ustavičnou mediální pozornost. Které se mu, jak vidno, už dostává. Co může být větší reklamou než "vězeň svědomí", kterého navíc zavřeli za to, že plácal kraviny na internetu, a tak z něj udělali ideálního mučedníka?

Neustálý zájem médií o tuto minoritní skupinu bezmozků je sice pro mě záhadou srovnatelnou s Bermudským trojúhelníkem, nicméně tady je. A čím více budou média troubit na poplach před domnělým nebezpečím z jejich strany, tím více budou skloňovat Vandasův obskurní pseudokomunistický spolek. To sice dává logiku, nicméně je načase se ptát, jestli měl skutečně Vandas šťastnou ruku, když pro svůj volební úspěch vsadil ne neonacistickou kartu. Podle mého názoru nikoliv. Udělal nejspíš dost podobnou chybu, jaké se před volbami 2006 dopustila Unie svobody, když zahodila poslední špetky zdravého rozumu a své úžasné politické harakiri spáchala přikloněním se k anarchistům a smažkám.

Samozřejmě, z neustálého strašení médií před takzvanými neonacisty musíme mít dnes pocit, že se k nim dnes řadí každý druhý člověk. "Neonacisty" už dnes identifikujeme podle oblečení, podle toho, jakou muziku poslouchají a na jaké internetové servery se logují. Běžte se podívat pod postel, jestli se tam náhodou nějaký neonácek neskrývá. Neustálé navyšování počtu domnělých nácků hraje do karet i různým občanským sdružením, které si z nich udělaly dojnou krávu a prostřednictvím "neonacistického nebezpečí" každoročně pumpují Evropskou unii o tučné granty. Do podobné mediální pasti se zjevně chytil i Vandas. K jeho smůle mu musím prozradit, že ideologii, které se právě chytil, u nás vyznává, vzhledem k celkovému počtu obyvatel, jen velmi málo jedinců. Můžeme s klidem odhadovat, že velká část z nich jsou asociálové, kteří, stejně jako anarchisté, k volbám nepůjdou ze zásady. 

Je samozřejmě dost pravděpodobné, že si Dělnická strana v následujících volbách přece jen o něco přilepší. Na tom nebude mít zásluhu ona ani všichni ti vyznavači Adolfa Hitlera na jejích kandidátkách, ale jen a pouze parlamentní strany. Spousta lidí je přece jen politickou situací velice znechucena, a zde se není čemu divit. Právě to je nejlepší živná půda pro extrémní populisty z levého spektra, a ti z ní zákonitě musí a budou těžit.

Sbratříčkováním se českých neonacistů a krajní levice by se česká média konečně mohla chytit za nos a už je nikdy nepřirovnávat k čemukoliv pravicovému. Ovšem to bychom po našich novinářích asi chtěli moc. 

8 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Vy, přátelé, ještě nevíte, že socialismus je pravicový? Tak to jste zaspali dobu! Denně to říkají v televizi, přednášejí po školách a vytrvale to píší v encyklopediích. :-)

Chodíval jsem kdysi do jedné restaurace na oběd. Ptával jsem se vrchního: "Něco na roštu máte?" Když přikývl, tak jsem dodal: "A prosil bych hodně toho roštu."

Dnes hledím na děvenky a mládence, jak si dupou parádemarš NIC NEŽ NÁROD a ptám se v duchu: Kde je v tom aspoň špetka něčeho pravicového?

A všichni se s tím smiřují. Prostě se to tak rozšířilo, že s tím nic nenaděláš. Slýchám. I od docela zodpovědných úředníků.

Srdce socialismu bije vpravo. A čím více socialismu, tím více vpravo. :-)

Vše dobré, přátelé, Beran (http://vpravo.blog.cz)

Anonymní řekl(a)...

Nestalo by za to rozjet osvetovou kampan, ktera by se pokusila smazat pojem "ultrapravice" v souvislosti s narodnim socialismem potazmo neonacismem z povrchu zemskeho?

template řekl(a)...

Anonymní: To by sice nebylo špatné, ale kdo jí zaplatí? Mám obavu, že do toho žádné občanské sdružení, které proklamuje "toleranci" a tak podobně, stejně jako např. Člověk v tísni, nepůjde. Do jednoho totiž táhnou za jeden provaz s anarchisty a komunisty, a tak se jim moc hodí, že média diskreditují pojem "pravice" v souvislosti s bandami násilníků a grázlů. Kapitalismus přece také nemusí... Ostatně vše začalo už hluboko v devadesátých letech - za doktora Sládka, kterému můžeme poděkovat za to, že u nás navždy zdiskreditoval pojem "republikán", za což možná dostal od rudých rozvědek dobře zaplaceno a zmizel. Od té doby si lidé u nás tak nějak myslí, že pravice se pozná podle toho, že chce vyhladit Cikány.

Ondra řekl(a)...

template: Pravice musí být nutně kapitalistická? To přece není jediná determinanta "pravicové" politiky A pokud vím, tak "zakladatelé pravice" jako Bonald, de Maistre, nebo kontrarevolucionář Maurras buržoazii příliš nemilovali.

Tím tržní hospodářství jako takové neodsuzuji, jen se domnívám, že "pravičák" zkrátka nemusí být nutně kapitalista. Já osobně jsem hodnotově snad "napravo", ale ke kapitalismu se nehlásím, stejně jako ke komunismu. Ani jeden nepovažuji za alternativu druhého, jen odvrácenou stranu.

btw. ty rudé agenty by jste taky nemusel vidět všude ;-))

Tomas řekl(a)...

V knížce Umění vládnout (orig. Statecraft) od M. Thatcherové je výborná kapitola – „Kapitalismus a jeho kritici“. Její první věta je jak ulitá pro tebe :) – Kapitalismus svobodného podnikání – zkrátka kapitalismus – vítězí téměř všude, a přesto nachází tak málo pochopení.
Pokud tvrdíš, že pravičák nutně nemusí být kapitalista, pak já bych od tebe chtěl slyšet odpověď na otázku: Jaký jiný společenský a ekonomický systém by si chtěl jako člověk s hodnotami napravo prosazovat?
Kapitalismus je jediný realistický systém, který umožňuje tvorbu bohatství, který spravedlivě odměňuje, který pěstuje v lidech smysl pro zodpovědnost, který umožňuje lidem žít podle vlastních morálních zásad. Umožňuje nám, aniž bychom si dělali nereálné představy o lidské povaze, kooperovat mezi naprosto neznámými lidmi. Tím, že sledujeme vlastní zájmy, tvoříme zdaleka nejefektivněji hodnoty, navíc hodnoty, které mají skutečný význam a obohacují další. Jinak by je totiž ostatní nepoptávali. Pokud si opět pomůžu paní Thatcherovou: „Vlády levého středu ... většinu z toho v hrubých obrysech chápou. Ale je to trochu jako se cvičenými psy v cirkuse. Někdo je vycvičil, aby prosili, když mají na hlavě klobouk, a štěkali s doprovodnou kapelou. Ale co tyto úkony znamenají, to se zcela vymyká jejich chápání. Je to prostě podmínka, aby dostali nažrat.“
Pravicová představa o světě je představa o svobodě a zodpovědnosti, o volném podnikání a obchodování, o nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, o malém a silném státu, který se místo na regulování kdečeho důrazně zaměřuje na vymahatelnost práva a dobrovolně uzavřených smluv, o morálních hodnotách, které sami o své svobodné vůli přijímáme a snažíme se podle nich žít. Alternativou ke kapitalismu je socialismus ve všech jeho podobách, od plíživého „soft“ socialismu současných levicových vlád v Evropě po jeho nejbrutálnější projevy v nacistickém Německu a komunistickém Rusku.
Tomas Gruntorad

Ondra řekl(a)...

tomas: řeč byla skutečně o systému a řádu, ne o tržní ekonomice. myslím, že je potřeba takové věci rozlišovat. To, že se některé tržní principy v minulosti ukázaly jako osvědčen= a jistě je utopie snažit se trh zrušit.

ale ekonomika není o tom, aplikovat nějaké abstraktní poučky a grafy na realitu. v tom se dnešní globální kapitalismus a neoliberalismus neliší od komunistického plánování. ekonomika státu musí vycházet z reálného zhodnocení situace a vlastních možností. tržní mechanismy, stejně jako zásahy státu jsou v tomto světle plně na místě. ukazuje to současná krize v USA. ono nejde primárně o nesolventní platitele hypoték, ale jak mouře praví profesor Stiglitz, to, že se centrum výroby přesouvá na východ. tam jsme se ovšem dostali díky státem nekontrolované, "samovolně působící ruky trhu". Stát musí dle mého, mít zásadní roli ve strategických podnicích (ČEZ, Telecom) a neváhat se zasahovat. Na druhou stranu mám s plánem vlít do ekonomiky USA 700 dolarů problém, protože v tom vidím zlodějnu, proč mají občané platit důsledky nesmyslné politiky bílých límečků a obtloustlých krků z Wall street? :-)

Tomas řekl(a)...

Ne, to skutecne nelze rozlisovat a hlavne oddelovat. Ekonomicka svoboda a politicka svoboda jsou dve spojene nadoby, na sobe naprosto zavisle. To, ze se nekdo snazi mezi nimi montovat ruzne ventily a ventilky, aby s nimi pak mohl podle sveho vlastniho uvazeni kroutit, je vec jina. To zaprve.
Za druhe, statni zasahy a zasadni role statu ve strategickych podnicich. Proc? Jeste pred 20 lety vlastnil stat vsechno, od toho telekomu po posledni trafiku. Vedlo to k takovym obsurditam jako nedostatek toaletniho papiru a damskych vlozek. Jses snad spokojeny s tim jak funguji Ceske drahy (stale na stejnych principech jako 16.11.89, mimochodem), byl si spokojeny s tim jak fungoval Eurotel a Telecom v 90. letech? Jses spokojeny se ziskem CEZu a uctem za elektriku? Predstava, ze stat jako jakasi rada moudrych rozhoduje a dela to lepe nez skutecni vlastnici je velmi rozsirena a to i pres mnoho smutnych zkusenosti. Statni zasahy byly, jsou a budou vzdycky zhoubne. Kdo rozhodne, ktery podnik je "strategicky"?
Predstava "neviditelne ruky trhu", tak jak ji vidi levicaci, me dojima k slzam. Levicaci v ni vidi neco naprosto abstraktniho, neuchopitelneho a neovlivnitelneho, co podle vlastnich rozmaru manipuluje trhem a tim padem lidskymi zivoty. Proto, rikaji, nahradme tento princip statnimi zasahy, zasahy moudrych lidi, ktere si sami zvolime (v zapadni Evrope a severni Americe, pouze, jinde jsou 'predvoleni'). Ve skutecnosti je ona neviditelna ruka slozena z milionu a miliard lidi, kteri se kazdy den rozhoduji, kde budou pracovat, co budou jist, kde si koupi obleceni, jestli pujdou do kina nebo na fotbal. Jednim z nich jses i ty. Aniz by sis mohl privlastnit vliv, ktery ti nenalezi i ty rozhodujes svym peneznim hlasem, jestli ma cenu provozovat pizzerii na rohu u vas v ulici. To neni zadna obstraktni poucka, to je skutecny zivot.
Americka financni krize, i kdyz se to malo rika, je dusledkem odchyleni se od kapitalistickych zasad a trznich principu. Greenspanova (sef FEDu) menova expanze v 90. letech, postavena na umele nizkych urokovych mirach, nafoukla bublinu, ktera prave splaska. Stejne jako je selskym rozumem jasne, ze ceny nemovitosti nemuzou dlouhodobe rust rychleji nez rust zivotni urovne. Prave ono pumpovani levnych penez do ekonomiky je tim pravym vinikem. A onech 700 miliard dolaru, ktere nyni poskytne vlada? Houby, vlada zadny dolary nema. Vlada pouzije penize danovych poplatniku, to nejsou zadne nove penize. Misto aby byly pouzity lidmi na efektivni veci, padnou do cernych der a na placani se politiku po ramenou.
Presun vyroby na vychod zadnym problemem neni, proste Cinany ted bavi montovat mobilni telefony a jde jim to, tak at to delaji.

template řekl(a)...

Tak trochu vy o voze, já o koze, Ondro. Nejsem si jistý, zda jste můj příspěvek vůbec pochopil. Měl jsem na mysli spíš zjednodušené vidění světa, které u nás funguje zvláště díky práci médií. Pro dnešního typického bezmozka, který zná svět pouze z televizního zpravodajství, je "pravičákem" toliko arogantní břichopásek, sedící na svých penězích, a hned za ním si jako typického pravičáka představí vylízaného naziskinheada v bomberu a v kanadách. A můžete jim stokrát vysvětlovat, že to tak není. O tržní ekonomice se s Vámi nepřu, nicméně bych stoprocentně podepsal příspěvek pana Gruntoráda.