SPOLEČNOST: Důchodce, senior... nebo prostě člověk?

čtvrtek 6. listopadu 2008

Vyspělost společnosti se dá posuzovat podle nejrůznějších měřítek. Jedním z těch směrodatných je vztah většiny ke svým nejzranitelnějším členům – např. starým lidem. Jak vyspělá je z tohoto hlediska naše společnost?

Jako člověk denně pracující s internetem občas zabloudím do diskuzí pod články na našich zpravodajských serverech. Ano vím, je to většinou přehlídka sprostých výpadů nejčastěji se vztahujících k politice, ale je tam možné vysledovat i spodní proudy, které hýbou myšlením minimálně těch, kteří se na diskuzních fórech vyskytují. A dá se vcelku oprávněně počítat s tím, že se tyto názory vyskytují i u lidí do diskuzí nechodících, tedy názory zde vyjadřované jsou do jisté míry platné i ve většinové společnosti.

Nejde mi v tomto případě o klasické vyhraněné spory typu ano/ne, jaké se s nekonečnou úporností vedou například mezi kuřáky a nekuřáky, či hádky stylu pro/ proti týkající se například používání zimních pneumatik, celoročního povinného svícení automobilů či domácích porodů. Dnes mi jde o poznámky či rovnou invektivy, vztahující se ke starým lidem.

Určitě jste na to narazili také. Typické jsou výlevy na téma jak si ti ... (doplňte něco neslušného) důchodci mohou dovolit lézt ve špičce (a popravdě kdykoliv) do prostředků veřejné dopravy, do obchodů či opruzovat u lékaře. Dokonce jsem četla hojnou diskuzi o tom, jak důchodci doslova zamořují Kaufland!
Uznávám, že každý starý člověk není milý a vstřícný. Když opomineme fakt, že procento milých a vstřícných lidí není mezi mladými a dospělými o nic vyšší než mezi starými lidmi, tak mě zaráží jedna věc. Cožpak ti, kdo dští síru, oheň až nenávist, se domnívají, že nikdy nezestárnou? Mohou být skutečně tak neuvěřitelně hloupí nebo jsou přesvědčeni, že se ve vhodné chvíli (patrně někdy kolem šedesátky) zastřelí, aby společnost svým stářím neobtěžovali?

Existuje rčení, podle kterého je perfektní, když člověk stejně myslí, mluví a koná. V takovém případě jen doufám, že dotyční diskutující perfektní nejsou a ve svém běžném životě se k těmto arogantním a nenávistným hláškám raději neznají. Bohužel zprávy v těch samých médiích, kde se ony názory v diskuzích vyskytují, moji naději moc neopodstatňují. A to jak z hlediska faktického (zprávy o špatném zacházení apod.), tak i formálního.

Zamysleli jste se někdy nad jazykem či rétorikou, která se v případě zpráv týkajících se starých lidí používá? Určitě znáte chronicky se opakující titulky typu "Utloukl důchodce pro 200 korun", "Důchodci čekali na slevy", nebo dokonce "Znásilnil a zabil seniorku v jejím vlastním bytě".

Tak zaprvé samy pojmy. V současném způsobu vyjadřování je již samo důchodce málem nadávkou. Prostý fakt, že dotyčný člověk již skončil aktivní práci a měl by si užívat důchodu, na který si celý pracovní život platil, už nemá se slovem důchodce moc společného. Po revoluci to někomu došlo a ve snaze být korektní, se začalo používat slovo senior. Jenže co je to platné, když ten nehezký a částečně opovržlivý způsob vyjadřování většinou zůstal?

Další věc – proč vlastně redaktoři cítí potřebu dávat do titulků slovo, označující věkovou skupinu? Cožpak důchodce již není mužem a seniorka ženou? Je snad pocit pokoření, strachu a bolesti jiný, je-li napaden důchodce? Nejhorší je, že při použití podobných titulků ve vás málokdy vznikne dojem, že je redaktor na straně podvedeného, přepadeného nebo zabitého důchodce/ seniora. Spíš jakoby naznačovaly, že si za to ten dotyčný do jisté míry může sám. Ano, může to být hloupost a neprofesionalita těch novinářů, ale copak ti dotyční nikdy neměli babičku a dědu?
Naštěstí vím, že existuje spousta lidí, kteří takoví nejsou. Kteří se o staré lidi starají, i když je k tomu nikdo nenutí. Kteří jejich společnost vyhledávají, protože jim to něco dává, něčím je obohacuje. Sama jich hodně znám a patří mezi ně i mládež. Jenže tihle lidé o tom na internet obvykle nepíšou a jen málokdy si jejich práce zpravodajství všimne – vždyť dobré zprávy jsou nudné.

A to nemluvím o další věci, která bije do očí – tedy asi ne do těch zaslepených. S tím, jak se lidé častěji dožívají vyššího věku v lepší kondici, přibývá důchodců/ seniorů aktivně se vzdělávajících, sportujících, cestujících a vůbec užívajících si života. Kostičkované bačkory a hůlka v roztřesené ruce jsou mnohem dál, než si ti mladí myslí! I po šedesátce se člověk může zamilovat, může se naučit nové věci a v případě chuti nebo potřeby začít nový život. O něčem takovém se však dočtete jen málokdy.

Bohužel skutečnost má na zažitá myšlenková klišé jen malý vliv a bude asi trvat hodně dlouho, než se atmosféra ve společnosti změní. Přitom by stačilo tak málo – neuvrhnout na staré lidi kolektivní klatbu a snažit se je i nadále prostě vnímat jako lidi.

5 Comments:

Vašek řekl(a)...

Zajímavý článek, ze kterého se můžeme všichni poučit, ale chtěl bych jen opravit jednu mylnou představu, se kterou si většina z nás důchod představuje (zmíněnou v článku) a to to, že důchod je něco na co jsme si vydělali a co si máme zaslouženě užít.
Nemám nic proti takovýmto představám, které jsou ale, z hlediska faktů, bohužel naprosto mylné.
Historie důchodů v našich zemích pochází z doby Otto von Bismarka, který rozhodně neměl v plánu dávat někomu něco si užít. Tehdejší důchod byl koncipován jako renta na dožití - a tím taky byla - pokud v té době průměrný člověk odešel do důchodu v 58 letech a průměrná délka života byla kolem 60, tak takové důchody státní kasu příliš nezatěžovaly. Dnes jsou důchody největší položkou státního rozpočtu.
Nechci z toho vyvozovat žádné závěry - už vůbec ne to, že bychom důchody měli buď přestat vyplácet, nebo hnát staré lidi do šachty. Je ale potřeba uvědomit si, že mluvíme o instituci, jejíž funkce byla původně úplně jiná -> proto je důležité v nejbližší době provést dlouho zmiňovanou důchodovou reformu, která sejme tuto ohromnou částku z beder státu a z důchodů udělá to, co to doopravdy má DNES být - povinné spoření na stáří.

Finrod Felagund řekl(a)...

Ano, s tím se dá souhlasit - ale myslím, že v článku to bylo míněno spíše z hlediska společenského, než ekonomického, aspoň tak to chápu já... Tedy člověk celý život pracoval a tak má nárok (nebavíme se o tom, kde na to vezme) na to, aby byl vnímán jako člověk a ne jako někdo, kdo když přestal pracovat, tak patří do hrobu...

Jaroslav "Cobra" Kraif řekl(a)...

No nevím, já měl vždycky z podobných titulků spíš opačný pocit než autorka. Tedy že by mi mělo být oběti více líto a že bych měl pachatele o to víc odsoudit. Takže mě napadá, jestli ten rozdíl není v tom, jak každý důchodce chápeme... Já je chápu jako lidi, ke kterým bych měl chovat úctu, protože už v životě něco dokázali (obvykle, ať už by to bylo jen vychování dětí). Nicméně přistupuji k nim úplně stejně jako ke komukoliv jinému - tak, jak se chovají oni ke mě - nevidím důvod prokazovat úctu někomu, kdo ji neprokazuje mě a lidem okolo.

Pravda, do titulků se taky nepíše, že "cikán/rom přepadl ženu v temné uličce", ale napíše se, že "muž přepadl...", takže by se v tomto případě mělo postupovat asi stejně.
Takže nesouhlasím s tím, že ty slova v sobě mají něco negativního (asi jako označení cikán/rom, dítě, žena, muž), každý je asi vidí trochu jinak. Podle nastíněného klíče bychom se taky mohli dostat do situace, kdy by se do článků neuvádělo ani pohlaví (člověk byl přepaden v temné uličce - opravdu zajímavé...).

Anonymní řekl(a)...

Jo, souhlas s Kobrou. Z článku vyplývý, že by se mělo politicky korektně říkat vždy člověk byl přepaden... (paradoxem je, že autor vystupuje proti politkorektnosti). Záleží ovšem na hodnotovém nastavení společnosti. Jýá osobně budu považovat dotyčného delikventa za zvlášť zavrženíhodného, pokud napadl "ženu", "dítě", nebo "důchodce", než když by napadl rostě "člověka". I když samozřejmě právo nesmí rozlišovat mezi napadeným mužem, ženou, důchodcem... Ale z pohledu starosvětské rytířskosti považuju za zvláště zavrženíhodné, byl-li napaden někdo slabší.
Michal

Anonymní řekl(a)...

To co bývávalo pro seniory za komoušů oáza klidu a pohody bez nervů a stersu TEĎ to stojí za KULOVÉ. Pokud porovnám stáří mých babek a dědkú za komoušů a dnes, tak je to dnes DĚS a hrůza. Dříve žili v pohodě, žádný stres a existenční starosti. Důchod neměli velký, ale SPOLEHLIVĚ jim to stačilo na bydlení, energie atd. a žili si v naprostém klidu a pohodě. O čemž se může dneska seniorům jen zdát.
Aby bylo jasno !!! Dnes se den na seniory valí nějaká pohroma ve formě zdražování a zhoršování dostupnousti zdravotmí péče atd. MODRÁ GENOCIDA SE ROZJELA NAPLNO !! Komunisti se chovali k seniorům NESROVNATELNĚ lépe než naše slavná DEMOKRACIE !!! KVALITA života dnešních seniorů oproti obdobá před sametem značně poklesla a stále klesá.