EVROPA: Historická návštěva bavorského premiéra v ČR

DRV-Präsident Manfred NüsselPřed několika dny prošla českým tiskem zpráva, že Horst Seehofer, bavorský premiér, se chystá na historicky první oficiální cestu do České republiky. Samozřejmě, že záštiplní zápecníci typu Jany Bobošíkové začali přirovnávat Bavorsko k Plzeňskému kraji, nicméně rozumný člověk dokáže rozpoznat důležitost a vpravdě historičnost chystané návštěvy.

Třebaže se to podařilo benešovské, komunistické a klausovské propagandě téměř vymazat z povědomí občanů České republiky, dají-li se některé země označit historicky jako doopravdy bratrské, jsou to Rakousko a Bavorsko. Navštíví-li našinec folkový festival v Horní Plané (Oberplan), bude překvapen, nebyl-li s tímto faktem dosud obeznámen, jak podobná je kultura českých zemí a především Čech, Rakouska a Bavorska. Lidové písně, kroje, jídlo, pití, zvyky a způsoby – troufnu si tvrdit, že kdyby někdo pustil typickému Pražanovi video z takového festivalu bez zvuku, nebo jen s instrumentální hudbou, nedokázal by od sebe Čechy, Rakušany a Bavory vůbec rozlišit. Kupodivu pro mnohé z hlediska těchto základních kulturních atributů by na první pohled každý rozpoznal lidovou kulturu českou a slovenskou či českou a polskou – klidně jen z fotografií. Mnichov, stejně jako Vídeň, je pro našince městem, kde se může cítit jako doma v Praze – stejně tak bavorský a rakouský venkov, pomineme-li benešovskou devastaci Sudet a bolševickou devastaci celé země, je velmi podobný venkovu českému. Pokud našinec mluví německy, není důvod, aby se v Rakousku nebo Bavorsku necítil jako doma. Právě s ohledem na silné vazby, které na naše jihozápadní sousedy máme prakticky déle než tisíc let, bylo trestuhodné je jakkoliv ignorovat a bavit se pouze s Berlínem jen kvůli nějaké trapné jiráskovsko-nejedlovské hrdosti “prvních mezi plebejci” typu Václava Klause, Jany Bobošíkové nebo dalších germanobijců. Z tohoto pohledu opravdu jde o návštěvu přelomovou a konečně o pokus narovnání oficiálních vztahů s národem, který je nám velmi blízký (nejbližší jsou Rakušané).

V České republice se, navzdory nepěkné perspektivě Paroubkova premiérování, blýská na lepší časy. Čím dál tím více lidí vidí, kam doopravdy mentálně a kulturně patříme, že můžeme mít navýsost korektní, přátelské a důvěrné vztahy s Polskem či Slovenskem, ale Poláci ani Slováci nám kulturně jsou zkrátka a jednoduše cizí (naopak Poláci si jsou se Slováky velmi blízcí). Když jsem před dvěma lety napsal na Neviditelného psa článek o vyhnání tzv. sudetských Němců (ve skutečnosti německy mluvících Čechů), byl jsem jeden z mála, kteří o problému mluvili takhle otevřeně a také jsem to pořádně schytal; čtenáři mě označovali za vlastizrádce, Sudeťáka či potomka slovenských klerofašistů – nemluvě o výhružkách fyzickým napadením. Dnes o tom píše ještě mnohem otevřeněji kdekdo a čtenáři v diskusích tak z 60% tyhle jiráskovce kritizují a staví se k problému racionálně. Jaká to změna k lepšímu! Důkaz, že česko-sudetské a tedy i přeneseně česko-bavorské vztahy byly pošramocené především z české strany, nikoliv ze strany “německých revanšistů”, je dnes evidentní – jakmile více Čechů přišlo ke smířlivému tónu a opustilo nacionalistické kvičení, přátelský duch začal znít i z druhé strany Šumavy. Na letošních Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu zazněly projevy uznání vůči Čechům a nesly se celkově v duchu přátelství a společné budoucnosti. Smířlivý tón nasadila i dosud velmi radikální předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbach. Z tohoto důvodu může být návštěva bavorského předsedy spolu s předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení opravdu přelomová a může jít o nejdůležitější událost v českoněmeckých vztazích od uzavření Česko-německé deklarace.

Právě rozvoj vztahů s Bavorskem a návrat k naší mnohasetleté pravdivé historii, mnohem více než EU i NATO dohromady, budou tou nejlepší bezpečnostní zárukou, aby české země znovu nespadly do spárů východního impéria. To, že si uvědomíme, kdo jsme a kam patříme, je totiž mnohem důležitější, než sebelepší formální aliance.

Komentáře

zdeny píše…
Co se pořád otíráte o Jiráska? Četl jste vůbec jedinou jeho knihu? Jeho zneužití Nejedlým a pod. kvalitu jeho díla nesnižuje.
Jinak souhlas.
Finrod Felagund píše…
Tak celá pověst o Kozinovi vyprávěná Jiráskem v Psohlavcích nebo jeho Staré pověsti české jsou v podstatě voda na mlýn Nejedlým a jiným Benešům... jistě, dá se říct - jeho knihy jsou jen beletrie. Problém je v tom, že byly napsány tak, že si z toho najednou celá obrozenecká společnost udělala učebnici dějepisu.
Anonymní píše…
Hezky napsáno. Děkuji, Andrija.
Anonymní píše…
ZAY:

Výborný článek. Je ostuda, že čeští mocipáni léta dělali, jakoby Bavory ani neexistovaly. A kdyby to nebyla banda ignorantů bez základního přehledu, první zahraniční cesta by zákonitě musela vést do Vídně anebo do Mnichova, nikoliv do Bratislavy/Prešpurku. Tisíc let dějin nikdo nesmaže. My patříme "mentálně" k Bavorům a Rakušanům, Slováci zase k Maďarům. Umělé koncepty podvodníka Masaříka a spol. byly zrůdností proti veškeré logice.
Ad Zdeny. Jirásek je úspěšný český fabulátor a jeho monumentální dílo nemá se skutečnými dějinami nic společného. Většina jeho románů jsou vymyšlené příběhy, kde nelze hledat pravdivé informace.
zdeny píše…
Milý anonymní, celkem s vámi souhlasím. Označovat Jiráska za fabulátora, to je vaše osobní volba, nikoliv objektivní zhodnocení autora. Všichní spisovatelé pracují s historickou tematikou volně. Můžeme brát jednoho po druhém.
Anonymní píše…
Zay:
Ale to ano, samozřejmě neberu spisovatelům právo na vlastní vytvořené příběhy. Jenom nemohu souhlasit s tím, že nám Jiráska vydávali ve škole za historika a jeho dílo za spolehlivý historický pramen. Hezký den!
Anonymní píše…
"My patříme "mentálně" k Bavorům a Rakušanům, Slováci zase k Maďarům"

Nesmysl. 70 let Československa nevymažete
Finrod Felagund píše…
Anonymní, řekl bych, že sám fakt, že se Československo rozpadlo (podruhé, prosím) a že v obou případech ze stejného důvodu, tzn. Slováci v něm nechtěli být a Češi proti jejich odchodu aspoň v případě druhém také mnoho nenamítali právě z důvodu, že si nerozuměli, je dobrým důkazem, že navzdory sedmdesáti letům společného státu toho společného moc nemáme. Dobrý příklad je Belgie - Vlámové a Valoni mohli mít vynikající vztahy, kdyby byli každý na svém, jsou to tak odlišné národy, jak jen mohou být. Přesto si umím představit, že být Vlámové v jednom státě s Holanďany (upozorňuji, že jde o dva různé národy, jak Holanďané, tak Vlámové to velmi rádi potvrdí), tak by se navzájem normálně respektovali tak, jak se respektovali Češi s Rakušany nebo s Bavory. Není problém dávat dohromady různé národy, je problém dávat dohromady různé kultury s tím, že se všichni tváří, že existuje kultura jedna a to je vše. EU může fungovat jako superstát, pokud bude fungovat na přísném principu subsidiarity vůči identitám lokálním a zemským, umělé státy se smažou a evropská vláda bude zastřešovat jen to nejdůležitější - zahraniční politiku, obranu, základní práva, monetární a fiskální politiku. Proč rušit "národní" státy? Protože jsou zbytečně umělé. Bavor, Katalánec, Vlám nebo i Čech (Böhme) bude mít neustále pocit, že si z něj lidé z jiných částí jeho "národního státu" dělají dojnou krávu a vztahy to bude kazit. Tak jako může existovat v jedněch USA bohaté Massachussetts (skoro jako Norsko), tak i chudé Mississippi (chudší než ČR), mohou v evropském superstátu fungovat bohaté i chudé země, akorát na sebe nesmějí moc doplácet a systém musí být nastaven tak, aby společné bylo to strategické a ostatní své vlastní.
Anonymní píše…
Finrod: Vaše teorie zní velmi rozumně a asi bych proti takovému pojetí EU nic neměla, ale jak se to prosím projevuje v současné EU, kterou obhajujete? Vidíte někde v Evropě politiky, kteří by toto chtěli prosazovat?
Karin
Anonymní píše…
Zay ad Anonymní:

Československo nemusím mazat, Československo se při jakékoliv krizi smazalo samo. A proč? Protože to byl umělý patvar, který fungoval jen kvůli zájmu Francie a několika průměrných Čechů, kteří chtěli být prezidenty a ministry. Hybrid jménem Československo otrávilo ovzduší ve střední Evropě a je dobře, že zmizelo :-)
Vave píše…
Pamatuji se na ten článek, Finrode. I on pomohl ke změně náhledu na česko-německou historii.
Tento článek je rovněž výborný. Děkuji za Tvou trpělivou práci s uváděním mýtů na pravou míru.

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem