ČESKÁ KOTLINKA: Kriminální myšlení českých řidičů

pátek 1. srpna 2008

Je to tak dva týdny, co jsem viděl dva dokumenty České televize z cyklu Ta naše povaha česká - jeden se jmenoval Zavřít, až zčerná! a druhý U svého moře, ve svých horách. První celkem barvitě popisoval realitu českého vězeňství, druhý pátral po tom, proč na Slovensku v Tatrách a v Chorvatsku umírá každý rok během léta tolik Čechů. V obou dokumentech padlo několik slov, která by se měla do kamene tesat a která nevědomky velmi reálně popisují stav mysli mnoha českých řidičů.

V dokumentu Zavřít, až zčerná! vystupovala jakási dívka, která byla rok ve výkonu trestu za jakousi trestnou činnost v souvislosti s drogami. Říkala, že když ji policie dopadla a byla ve vazbě, nadávala nikoliv na sebe ani na to, co dělala, ale na policii a považovala za krajně nespravedlivé, že ji policie zadržela. V druhém dokumentu ředitel tatranské horské služby pravil, že třebaže jsou čeští turisté velmi zdatní, jejich největší problém je přeceňování svých sil, podceňování výbavy, arogance vůči horským vůdcům, které neposlouchají, když jim něco radí - zkrátka a dobře řečeno, jsou jedna velká frajeřina ve smyslu "zákazy a limity jsou jenom pro ty amatéry, co to neuměj". O několik dní později jsem mluvil s jednou paní, která vykládala coby velkou nespravedlnost, jak její kolegyně dostala pokutu 1000 CZK za překročení rychlosti v obci o 6 km/h. Přitom jí vůbec nedošlo, že ona těch 56 km/h zkrátka a dobře jet nesměla! Jednou je nějak stanovený limit a žádné "ale vždyť to bylo jen maličko přes" by nemělo existovat. Ostatně co jiného je hlavní argument trokaveckých proti radaru? Že tam nebudou moct chodit na houby, když tam budou mít Američané plot. A že tam nesmí ani dnes? "No nesmí, ale každej to tu odjakživa dělá", odpovídá jeden z místních pro server iDNES. Tato neskutečná neúcta k zákonu a arogance vůči limitům se bohužel na silnicích projevuje tak, že jsou zabíjeni nevinní lidé.

Sám jezdím předpisově a plynule - a myslím, že bezpečně; každý rok najedu tak čtyřicet tisíc kilometrů. Přesto jsem měl v únoru tohoto roku nehodu u výjezdu ze Strahovského tunelu ve směru na Plzeňskou, když mi nepomohla ani veškerá opatrnost a při rychlosti 35 km/h jsem se sklouzl po úplně neviditelném ledu v zatáčce do betonového svodidla. Kdyby tam nebylo svodidlo, ale třeba chodník, tak jsem mohl někoho zabít či zmrzačit, takhle to odnesly jen plechy. Co z toho vyplývá? I sebelepšího řidiče, který jede sebeopatrněji, může potkat něco takového a může ve vteřině zmrzačit nebo zabít nejen sebe, ale i lidi ve svém okolí. Od toho jsou rychlostní limity, aby bylo riziko takových nehod minimalizováno a od toho by lidé měli jezdit ohleduplně vůči ostatním řidičům, aby se takovým situacím vyhnuli. Jenže taková jízda se v kotlince české považuje za projev slabosti. Přeci když umím jet 160 mezi obcemi a mám na to auto, tak jedu, ne?! Mám právo spěchat a jezdit umím - takhle bude většina těch, co volají proti "policejní buzeraci" argumentovat. Upozorňuji, že mám auto, se kterým nemám problém jet bezpečně po dálnici 220 km/h, takže se mě netýká to, že bych voláním po dodržování předpisů pouze ukájel svou závist vůči majitelům lepších vozů (jak jsem byl také již mnohokrát obviněn) - a přesto jezdím předpisově. Proč? Protože si uvědomuji rizika.

Jistý americký ekonom tvrdí, že čím je společnost bohatší, tím více ji zajímá bezpečnost, protože tím větší cenu (přepočtenou na peníze vynakládané na bezpečnost) lidský život má. Něco na tom opravdu je - v době, kdy byli Češi chudí jako kostelní myši, se považovalo za zbytečnost například se poutat v autě či nosit přilbu na kole. Lidé hazardovali se svými životy a umírali - problém z dnešního pohledu je ovšem především ten, že jsou mnozí, kterým se po takové době stýská, protože mají pocit, že byla svobodnější. Ostatně svobodou také často argumentují - tvrdí něco ve smyslu "proč bych nejel jak chci, když tak jezdit umím, předpisy jsou pro ty, co jezdit neumějí". Bohužel opomínají, že na jejich potenciálním selhání závisejí i životy jiných, kteří s nimi nemají co dělat. Jiný častý argument těch lidí je, že jistá míra rizika je tu vždy a nemůžeme ho nikdy úplně eliminovat. To je pravda, nemůžeme, ale můžeme se minimálně snažit snižovat ho tak, abychom na oltář snížení rizik neobětovali samu funkčnost systému. Rychlostní limity 50/90/130 se však do toho bohatě vejdou.

Jsem z Norska zvyklý jezdit podle místních zvyklostí, tzn. 50/80/110. Je to šetrné, mám s 1,9 TDI na Octavii Combi spotřebu klidně i pod 4 litry na sto kilometrů. Nedávno jsem si vyzkoušel v Čechách jeden takový experiment. Jel jsem tímto způsobem z Prahy do Dvora Králové nad Labem, od domu k domu byl čistý čas jízdy 2 hodiny a 3 minuty. Vím, že když někdo jede velmi rychle, tak, třebaže tak sám nečiním, tuto vzdálenost nikdy neurazí rychleji, než za hodinu a čtyřicet minut. Je takový problém vyrazit o dvacet minut dříve, abych ujel vzdálenost cca těch 140 kilometrů? Ostatně rozdíl na spotřebě u Octavie mezi oběma způsoby jízdy činí 4 litry na 100 km, čili těch dvacet minut úspory stojí při ceně nafty 35 CZK/litr 196 korun. Z toho vyplývá, že měli-li byste ušetřit tímto způsobem hodinu, zaplatíte navíc 588 korun. Kam můžete tolik spěchat, aby se vám vyplatilo tolik riskovat a utrácet? Do práce? Máte čistý zdaněný hodinový přijem vyšší než 588 korun? Pokud ne, na takovou jízdu jen doplácíte, nemluvě o tom, že ohrožujete své okolí a navíc vystavujete sebe i ostatní reálnému nebezpečí úmrtí či doživotního zmrzačení. Umíte snést představu, že pozítří budete ochrnutí na lůžku a budete závislí na tom, jak vás bude zdravotní sestra muset krmit, nasazovat vám bažanta a utírat vám zadek? Umíte snést představu, že od pozítří to takhle bude klidně další desítky let, každý den? Umíte snést představu, že tohle uděláte někomu jinému, třeba někomu, kdo je vám blízký? A stojí těch ušetřených 20 minut za to?

Češi by se měli naučit několik důležitých věcí. Především to, že se neztrapní, když nebudou v jednom kuse ukazovat ostatním, jak "na to mají". Dále by se mohli naučit to, že je-li jednou v platnosti nějaký zákon, který vydá demokratická vláda, tak je správné ho dodržovat, ať už si o něm myslíme cokoliv. Můžeme se snažit o změnu - to je demokracie. Ale ne ho obcházet, to je způsob uvažování člověka z rozvojové země. Zkuste si na to vzpomenout až příště sednete za volant a budete mít pocit, že musíte za každou cenu spěchat.

1 Comment:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý článek,jen bych připodotkl,že za komunizmu nebylo nutné mít přílbu na kole z toho důvodu,že kolo sloužilo povětšinou jako přibližovadlo a kdo jezdil pro zábavu,většinou nekončil na stromě.Neexistovala sorta adrenalinových pošuků,kteří jedou osmdesátkou s kopce v lese.Co se stane v případě srážky se zvířetem,nebo s protijedoucím vozidlem,chodcem,nebo jen při nezvládnutí vozidla je jasné.