GRUZIE: Rusko opět v ráži

úterý 6. května 2008

Gruzínský ministr pro reintegraci země Temur Jakobašvili během své bruselské návštěvy prohlásil, že jeho země je na pokraji války s Ruskem. Zpráva je to nesmírně důležitá a týká se bytostně všech zemí potenciálně ruské sféry vlivu, tedy i České republiky.



Říká se, že do Ruska dojde z Evropy každý politický či filosofický směr přibližně se sedmdesátiletým zpožděním - a jak to tak vypadá, tak tato situace není výjimkou. Bohužel, chtělo by se říci, tuhle kapitolu mohli Rusové radši vypustit. O jakou jde? To, jakým způsobem Rusko tlačí na Gruzii a Ukrajinu se totiž vůbec nijak neliší od tlaku hitlerovského Německa na Československo a Polsko. Hitlerovo zneužití vnitročeskoslovenského problému se sudetskými Němci k nátlaku na zemi, stejně jako provokace ve slezských Gliwicích použitá pro rozpoutání druhé světové války útokem na Polsko, to všechno používá současná ruská politická reprezentace proti Ukrajině a Gruzii, které si dovolily onu "strašnou opovážlivost" a sice že hodlají vstoupit do NATO. Obě země se zdánlivě potýkají s podobným problémem, s jakým se potýkalo Srbsko v případě Kosova (na to se často poukazuje, že precedent "Kosovo" pomohl Rusku ve snahách odtrhnout Abcházii a Jižní Osetii od Gruzie), ale opravdu jde jen o zcela zdánlivou podobnost. Ani Ukrajina, ani Gruzie totiž nikdy v celé své historii Rusko nenapadly, natož aby započaly s exodem a genocidou ruských občanů, kterými Abcházci a Osetinci ve velké většině jsou tak, jako se to stalo v Kosovu. Přesto, pokud budeme důsledně trvat na precedentech, mohu Gruzii, stejně jako Ukrajině, poradit totéž, co Srbsku ve vztahu ke Kosovu - aby se vzdali separatistických území, protože to skýtá řadu výhod. Abcházie i Jižní Osetie jsou území, která nejsou svou rozlohou tak velká, aby jejich odtržení způsobilo Gruzii příliš velké strategické problémy, přesto však uznání jejich nezávislosti může být ze strategického hlediska pro Gruzii velmi příznivé. Proč? Znovu, jako v případě Kosova, si načrtněme dva scénáře - první: Gruzie neuzná faktické odtržení Abcházie a Jižní Osetie, druhý: Gruzie to uzná.


Pokud Gruzie neuzná odtržení těchto provincií, hrozí jí, že bude mít na "vlastním" území početné páté kolony, které se budou všemožně snažit Gruzii škodit a zejména budou mít přístup k sabotážím v případě konfliktu s Ruskem. Opět tedy nastává situace, jakou zná Izrael z Gazy - držet takové území (třebaže plošně relativně malé) je mnohem náročnější, než uznat jeho nezávislost a opevnit hranici s ním tak, aby neproklouzla ani myš. V případě, že si Gruzie formální vlastnictví těchto provincií ponechá, tak hrozí, že se bude finančně i lidsky vyčerpávat na udržení neudržitelného a nebude mít síly k úderu, k němuž se Rusko poměrně jistě chystá, a sice na Gruzii samotnou. Soudím proto, že jediná možná strategie, jakou teď může Gruzie nastoupit, je strategie stažení se s hodně silami do malého prostoru, který potom bude těžko dobytelný. Pokud Gruzie uzná samostatnost obou provincií, může si vynutit záruku jejich formálního nezačlenění do Ruské federace, což i při ruském pohrdání mezinárodním právem a jakýmikoliv závazky může částečně zbrzdit možný ruský postup na gruzínské vnitrozemí. Připravuje-li se tedy Gruzie na válku, nechť přenechá nepříteli těžko bránitelné pozice a opevní se tam, kde je obrana možná. To přesně totiž mělo udělat i Československo ve třicátých letech - samozřejmě že s Němci vpředu i Němci vzadu byly pohraniční pevnosti na reálné čsl. hranici naprosto k ničemu i kdyby na boj opravdu došlo - nebylo by je totiž jak zásobovat, a proto mělo Československo samo odhadnout možné hranice vzniklé odstoupením německy mluvících oblastí a na hranice s tím nacpat doslova všechny síly, které mělo. Tak jedině se totiž tehdy mohlo Německu bránit stejně, jako se tak jedině může dnes bránit Gruzie Rusku.

Rusko je agresivní stát, vždy bylo, a pochybuji, že se někdy změní. V boji proti němu je proto nutné za prvé počítat s nejhorší možností, za druhé zapomenout na jakýkoliv sentiment a jednat čistě racionálně. Ono se to vyplatí. Tedy netrvat na "územích, kde pramení naše řeky", ale které se akorát hemží nepřáteli, ale soustředit se na to, aby nebyl ztracen ten zbytek. Pro Českou republiku z toho plyne jedno důležité poučení - Rusko, i když není již sovětské, je i nadále nebezpečné a za každým jeho slovem je třeba hledat jinotaje, lži a přetvářky. A nevěřit jeho představitelům ani pozdrav a vytrvale proti němu zbrojit. To je totiž to jediné, na co Rus slyší. Poláci už to pochopili, je na čase, aby to pochopili i Češi a přestali s pochlebováním Rusku ve všech podobách toho, jak to činí. Od šílených výstupů antiradaristů po příchylnost Václava Klause k Rusku. Je totiž s podivem, že někdo, kdo si umí vytvořit vyhraněný názor na cokoliv knihovnou počínaje a globálním oteplováním konče (a budiž mu to přáno, proti této činnosti pana presidenta se nijak nevymezuji), a je zároveň presidentem republiky, neumí odpovědět na základní otázku: západ, nebo východ - USA nebo Rusko. V tom bychom měli totiž mít napříč politickým spektrem dávno jasno a případ Gruzie nám ukazuje, že bychom se měli rozhodnout hodně rychle, jinak nebude o čem se rozhodovat, protože se nás kremelští sotva budou ptát na názor.


6 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Finrode ! Vzal jste mi vítr z plachet. Už jsem se těšil, jak Vám vynadám, když jste Srbům radil vzdát se Kosova a teď píšete o Abcházii a Gruzii. A ono není nadávat za co. Souhlasím s Vámi, až na jednu věc. Rozhodně si Rusko nijak neidealizuji, ale proti vládě v Gruzii, kde prezident líčil atentát na svého oponenta /což může být i lež, ale takováto zpráva třeba od nás by ve světě jen vyvolala pobavený úsměv/, vláda, tedy spíše prezident, který jakoukoliv demonstraci rozpráší policií,armádou mi příjde to Rusko snesitelnější. Jestli opravdu neplatí jen to, že kdokoliv, kdo chce vstoupit do NATO, je automaticky náš kamarád i kdyby to měl být Pol Pot /kosovské "státníky bych s ním odvážně srovnal/.

Anonymní řekl(a)...

No Ja si zrovna nemyslim, ze by Rusko bylo snesitelnejsi.. Je to komunisticka zem a bude. A co takovy komunisticky rezim umi, vome uz vsichni. Gruzinskeho pezidenta chapu, ze nechava rozprasit jakoukoliv demonstraci. Vzdyt ti co demonstruji jsou pouze rusove zijici v Gruzii nebo i separatiste. On si nemuze dovolit takove ekcese, kdyz ma za zady Rusko, ktere by jiste rado vyuzilo kazde demonstrace k tomu, aby mohlo rado zasahnout! S uctou Jan

Anonymní řekl(a)...

Posuzovat celou situaci na základě antipatií k rusům je hloupé a přízemní,Konec konců jednou je to supervelmoc a podle toho se musí chovat a prosazovat své zájmy.Je to stejné jako v životě ,kdo chce být na hoře musí se podle toho chovat,a né se kamarádit s lúzou v hospodě u piva.A stejně tak je tomu v politice.Uvědom me si, že jsme takové malé hovinkop v trávě a nic víc.Již jsme zapomněli, že z Gruzie pocházel Stalin,a k tomu není dál co dodat.Takže rusové se před těmito národy musejí mít na pozoru.Osobně si myslím, že mít moc co mají jestřáby z kremlu,mnozí z nás by své nároky prosazovali daleko razantněji,sebe nevijímaje.Ti kteří mněli to štěstí, projít ZVS u něktrých z vybraných ůtvarů, jako bylo třeba velení 7DD ví o čem píšu,když tvrdím radši rus a jeho politika,než velkohubá amerika.Konec konců Amerika si také nepočína zrovna dvakrát demokraticky při zajišťování svých životně dúležitých zdrojů ropy.Já nevím jak vi ale supetrvelmoc bez ropy, to zní trochu divně,nemyalite?

Anonymní řekl(a)...

Jen si stále nedovedu představit,jak by to na tom světě vypadalo,pokud by státy jako Gruzie,ČR,Maďarsko,Polsko a jim podobné, mněli určovat chování takové velmoci ,jakou bezesporu Rusko je.Výme, jak to vypadalo v ekonomice, za bývalého režimu, když se rozhodování chopili dělničtí analfabeti.To se stála fronta i na toaletní papír,nebo jste už zapoměli?

Anonymní řekl(a)...

Náš stát, a naši občané, mohou v dnešní napjaté mezinárodní situaci být rádi, že nevlastníme žádná důležitá nerostná bohatství a to hlavně ropu, kolem které se to ve světě dnes jenom točí. Naší republice, stačí řešení problémů kolem mírového radaru v brdech .Ale mít ropu, jako tomu bylo v případě Iráku a jemu podobných, to bysme poznali i odvrácenou tvář americké demoracie, v případě že by dodávky ropy pro tento žíznivý stát nebyli podle jejich představ.No a co z celé situace vyplívá?Že by se politici a občané měli starat hlavně oto kde tlačí bota naší republiku, a né řešit problém Gruzie a Rusko, když doma máme tak zásadní problém kde vzít na důchody našich občanů.Z takovýchto, pro naše politiky maličkostí, ve světě vznikají občanské války a to taky stojí za zamyšlení, to se nás týká daleko bezprostředněji než konflikt Rusko a Gruzie,který rusové doufejme vyřeší rychle neboť v opačném případě by to bylo utrpení pro řadové občany, a ostuda na mezinárodní úrovni.To je život.

Anonymní řekl(a)...

Článek autora je dalším z hloupých názorů, které lze pozorovat u přestárlých lidí, kteří znají pouze již překonanou polarizaci Varšavská smlouva - NATO. Autorem zmiňovaná tzv. základní otázka západ, nebo východ - USA nebo Rusko? již dlouho není základní otázkou. Základní otázkou pro chápání moderního pojetí bezpečnostní politiky je, zda umíme mít vlastní názor a sílu jej prosazovat, zda pochopíme, že jsme Evropané, nikoliv prorusové či proameričané a také to, že monopol na bezpečnostní otázky vyvolá jediné - ohrožení bezpečnostní politiky států, které jinak mohou fungovat bez ruského či amerického názoru.