SPOLEČNOST: Opravdu zdravý selský rozum?

čtvrtek 30. září 2010

Společnost na východní straně bývalé železné opony řídí často principem, který označuje za zdravý selský rozum. Podíváme-li se důkladně na to, jakým způsobem se ve společnosti používá, zjišťujeme, že se jedná o jakou si berličku nahrazující zákonnost a právní stát – zdravý selský rozum se dává do protikladu s (opovrhovaným) americkým souděním se o cokoliv, s předpisy z Bruselu či v podstatě s jakýmikoliv zákony. Je ovšem selský rozum opravdu to nejlepší, co naši společnost mohlo potkat?

Jedním z největších zločinů, které komunismus napáchal v zemích, kde vládl – a šlo skutečně o komunimsus, ne o fakt, že ho vedli Rusové – je rozostření, respektive smazání hranice mezi soukromým a veřejným. Nejde nutně o majetek, jako spíš o společenskou funkci jedince; přitom odstranění následků takové degenerace není jednoduché a nezůstává nutně propojené s komunistickou ideologií.

Příklad první – jedu vlakem z Bohumína do Prahy, v kupé sedí velmi solidně vypadající Rom, dáme se do řeči. Mluvíme o problémech romské komunity, přičemž mi ten pán předal důležitou zkušenost: sám pracuje na administrativní pozici u ČD, dříve pracoval jako průvodčí. Práce průvodčího ho bavila, ale musel ji zanechat – kvůli romským cestujícím. Jakmile se totiž takoví vyskytli, viděli v něm příslušníka romské komunity, u něhož si chtěli “osobně” zařídit cestu bez jízdenky s tím, že přece on musí “našim” pomoct. Naprosto ignorovali jeho drážní uniformu a fakt, že on tam byl ne za sebe, ale za úřad.

Příklad druhý – Polsko, debata o funkci kříže ve veřejné škole. Horliví katolíci diskutují následujícím způsobem: “A proč se bojíte kříže? Copak vám na něm vadí? To chcete zakázat kříže i v kostelech nebo u mě doma?” – naprosto nechápaje, že doma jim ho nikdo zakazovat nechce, ale na veřejné instituci ten symbol znamená, “kdo tomu tam velí”, což není fér vůči nekatolickým studentům, kteří mají právo se necítit vyloučeni. V téže kauze se objevoval i jiný argument - “Jak to může být církevní diktatura, když církev tam ten kříž nedala, ale já osobně” (ozvala se učitelka). Nechápala, že je špatně, když ona, coby zaměstnanec, tam umístí soukromě sehnaný kříž čistě na základě své soukromé pohnutky – jednala tehdy jako soukromá osoba, ovšem odmítala pochopit, co může existence kříže ve škole znamenat jako symbol institucionální.

Příklad třetí – kdekoliv v ČSSR a kdykoliv za dobu existence tohoto zřízení: Petr řekl: “Jdu za Karlem pro maso, stavím se u Pepy aby mi spravil auto, za což mu dám od Franty, mého kamaráda, přímlvu u Honzy ohledně devizového příslibu pro chystanou dovolenou v Rakousku”.

Jaká je souvislost mezi těmito třemi případy? Všechny totiž poukazují na společný civilizační nedostatek – neschopnost, nebo neochotu odlišit funkci soukromou od funkce veřejné. Myšlení, které jsem v těchto třech případech nastínil, vede k obrovskému bujení šedé ekonomiky, korupce, případně porušování občanských svobod. Mají shodný základ v nepochopení principu právního státu a konceptu pozitivismu, na němž stojí celá civilizace, protože jedině ten je schopen zajistit rovný přístup stát ke všem občanům a demokracii. Jaký je to tedy princip? Velmi prostý – na vše existuje smluvní základ; kde je smlouva dodržena, je to v pořádku, kde není smlouva dodržena, nastupuje sankce, co smlouva neřeší, je na každém aby dělal, jak uzná za vhodné. Člověk je vázán různými druhy smluv, Ústavou a platnými zákony počínaje, přes smlouvy dobrovolně uzavřené s jinými soukromými subjekty, ústními dohodami konče. Důvěra v naplnění toho, co je smluvně ujednáno (princip pacta sunt servanda), je základem otevřené a transparentní civilizace, která je spravedlivá. Nepochopení funkce člověka ve společnosti, respektive rozlišení jeho rolí (člověk jako soukromá osoba, člověk jako zaměstnanec/reprezentant firmy, člověk jako občan, člověk jako úředník, člověk jako politik, atd.), pak vede k podkopávání pozitivistického právního řádu, protože vytváří prostor pro alternativní cesty, které však už nezaručují všem občanům spravedlivost. Do obludných rozměrů může tento problém narůst u státních zakázek, kdy úředník Franta dá zakázku nikoliv v nejlepším zájmu svého zaměstnavatele (státu) firmě XY, ale Karlovi, majiteli firmy, s nímž chodí už posledních dvacet let na pivo.

Hranici mezi soukromým a veřejným v tomto ohledu intenzivně ničí především to, čemu se říká zdravý selský rozum. Onen selský rozum totiž káže ignorovat nějaká nařízení (v našem posledním příkladě bránící nepotismu) ve prospěch vlastní osobní prvoplánové výhody (Frantova myšlenka na to, že když Karel dostane státní zakázku, Frantovi taky něco odsype), ovšem naprosto ignoruje destruktivní vliv takového chování na celospolečenskou důvěru v princip pacta sunt servanda, které sociologové říkají sociální kapitál (míra důvěry ve společnosti, která se dá kvantifikovat jako rozdíl ceny – vyjádřené v penězích - nutné k zaplacení ve společnostech s nižší důvěrou v systém proti společnostem s vyšší důvěrou v systém pro zajištění stejné míry zabezpečení). On ten selský rozum je možná lidský, ale vůbec není zdravý z hlediska spravedlnosti (rovnosti občanů před zákonem). Osoby, které se na něj většinou odvolávají, ať už v jakékoliv otázce, tak činí proto, že obhajují působení škody někomu jinému, většinou neznámému, pod logikou, že “kde se neublíží mně nebo mým blízkým, tak moje chování nevadí”. Problém je v tom, že tento selský rozum může fungovat mezi jednotlivými klany spolu soupeřícími na život a na smrt, ovšem ne ve společnosti, kde každý na každém závisí. Další příklad: jedu v noci autem, svítí mi červená. Nikde ani noha, zdravý selský rozum  říká: “jeď dál, je to v pohodě”. Devětkrát to vyjde, po desáté dotyčný řidič srazí a zabije cyklistu jedoucího na zelenou zpoza rohu domu. Proč tedy na červené stavíme, i proti selskému rozumu? Protože věříme, že budeme-li to dělat my, příště to udělá někdo také. Dodrží smlouvu, zastaví, my budeme moct bezpečně jet, budeme-li mít zelenou. Společnost, ve které taková důvěra existuje, má sociální kapitál vyšší, než společnost, v níž je potřeba se i na zelenou rozhlížet.

Právě selský rozum je to, co vedlo Romy ke zneužití situace, v níž byl jiný Rom průvodčím ve vlaku, stejně tak vedl učitelku k pověšení kříže ve třídě, aniž by se kohokoliv ptala, jakož i to, co vedlo účastníky v našem třetím případě k krádeži u svých zaměstnavatelů či nepotismu. Komunistický režim povýšil selský rozum na nejvyšší princip – to podle selského rozumu měli lidé jednat, ne jako “nějací inteligenti”. Problém je v tom, že selský rozum aplikovaný v takové míře přímo vylučuje spravedlivou a demokratickou společnost, navíc jeho používání vyvolává ztráty z veřejných zdrojů (způsobené korupcí, klientelismem či nepotismem). Je tedy rozumné ním argumentovat, když přijde na otázky spojené s budoucností našeho státu?

14 Comments:

oz řekl(a)...

Zajímavě vyvedený "selský rozum" :). Já si pod ním představuju asi přesný opak - když je červená, přece tam nepojedu, "bo" nikdy nevím, kde se tam může kdo vynořit atd. Asi se ten rozum bude zásadně odvíjet od hodnotového systému a vnímání postavení sebe sama a jiných lidí v rámci společnosti... to všechno bývá na východ od opony podivným způsobem pokroucené.

Finrod Felagund řekl(a)...

Ozi, jenže on právě v tomto kontextu o selském rozumu per se nikdo nemluví. Kdykoliv někdo vytáhne "selský rozum" ve smyslu že explicitně použije tento termín, je to v souvislosti s tím, že ním oponuje nějakému zákonu nebo nařízení "vrchnosti" a takřka vždy se staví do pozice "obyčejného člověka", který na rozdíl od těch "přemoudřelých inteligentů" - a takřka výhradně jde o situace, v nichž si dotyčný chce vydupat právo na to někoho poškodit, respektive protlačit si nějaký egoistický záměr, který někdo jiný zaplatí, a v naprosté většině případů tak chce obhájit něco, co je nějakým způsobem protiprávní, protože řekne "no sice je to nezákonné, ale zdravý selský rozum říká, že...". Podobná alternativa existuje v Polsku, kde mnoho lidí říká, že "no sice je to nezákonné, ale Bůh to tak chce, tak to tak bude".

Anonymní řekl(a)...

Sorry, ale tohle vůbec není o selským rozumu.
Ten nemá nic společnýho s tématem rozdílu mezi veřejným a soukromým, jak ho tu prezentuješ.
Selský rozum bude to, co nám říká, že je něco špatně když např.
a) člověk si za jízdy odsedne z místa řidiče a jde do svého karavanu ... pochopitelně se vybourá - a vyhraje soudní spor nad firmou vyrábějící karavany, protože ho neupozornila, že za jízdy nesmí odstupovat od volantu a přestat se věnovat řízení. Selský rozum říká, že za blbost se platí - ne že za svou blbost ještě dostanu odškodný.
b) zloději vykrádající garáž skrze okénko, k němuž se dostal po žebříku, spadne onen žebřík, zloděj zůstane týden uvězněn v garáži, kde jsou k jídlu jen psí konzervy. Po návratu majitele garáže z dovolené se zloděj dostane ven a majitele zažaluje za ublížení na zdraví - a vyhraje. Selskému rozumu opět zabliká červené světýlko, že něco je špatně
To byly dva známý případy z USA (ještě bych mohl zmínit ty, kvůli nimž je na zrcátkách napsáno, že to, co v nich vidíme je ve skutečnosti za námi). O TOMHLE! je selský rozum. Ne o tom, že můžu jezdit na červenou, když nic není široko daleko, nebo že cokoli neubližující mně a blízkým je OK, nebo že cikán má dát cikánovi jízdenku zdarma.
Ale také nám selský rozum říká, že když se podívám na oblohu, vidím slunce na východě, pak na jihu, pak na západě – ergo Slunce se točí okolo Země. Pak ale přijde věda, která vysvětlí, že to může být i naopak a že to dokonce naopak je. Věda selský rozum rozvíjí a zdokonaluje. Její závěry mají tedy vyšší platnost.
A stejné je to s právem a zákony. Ty mají vyšší platnost. Selskému rozumu náleží role pod nimi (což ovšem nic nemění na tom, že to většinou bude selský rozum, co nám řekne, že některé zákony jsou vyloženě stupidní).
Selský rozum není sám o sobě špatný, je dost důležitý. Ale musí vědět, kde má svoje místo. Tak je to se vším, sirky taky nejsou špatné a malé děti taky ne, ale kombinace obojího udělá dost velké zlo. Můžeme se dohadovat, zda je to vina komunismu nebo nízkého IQ některých Frantů Podřežbambusů z Horní Dolní, co nehodlají poslouchat „nějací intelygentý, voe“, ale to je už jiná otázka.
Tvrdím - Ano, selský rozum je důležitý. Ano, lze s ním argumentovat, ano i v otázkách budoucnosti státu.
Komo

Jaroslav "Cobra" Kraif řekl(a)...

Nemyslel jsem si, že to tu někdy napíšu, ale... Jste mimo, Finrode ;-)

Když tedy použiju parafrázi na ten váš semafor. Mám semafor, křižovatka je naprosto přehledná, na každou stranu je dostatečně vidět, je dostatečně osvětlena... A svítí červená. A já stojím a stojím. Stojím 5 minut, stojím 10 minut. Zákon říká, že na červenou jet nesmím a tak tam budu stát celou noc než ráno přijede firma a závadu neopraví. Kdežto selský rozum by mi po neúměrně dlouhé době stání řekl, že je něco špatně.

Tedy jak píše komo. Selský rozum je o tom, dokázat posoudit situace vlastní hlavou. Že se ten termín teď dost zneužívá (jsem si sice moc nevšiml, ale dobrá), je jiná věc.

Ne vždycky je porušením předpisu někdo poškozen. Aby vznikla škoda je třeba splnit jak formální, tak materiální aspekt přestupku. Od toho tam ten materiální aspekt je, aby bylo na situace možné aplikovat i "selský rozum" a ničeho se tím nedopustit.

Anonymní řekl(a)...

Zdá se mi, že selský rozum je zde zaměněn s vychcaností. Selský rozum, je-li skutečně zdravý, nám říká co se smí a co ne, co je slušné a co není. Podobně jako nepsaná pravidla.

oz řekl(a)...

Také se mně zdá, že jste, Finrode, tentokrát šel na kritiku společnosti ze zvláštního konce. Snažím se tomu selskému rozumu dát Váš rozměr, ale spíše mě napadá zmatení pojmů, ačkoli jsem své jednání ani jednání nikoho jiného snad v životě k selskému rozumu nevztahoval a a priori k němu mám jakousi přirozenou nedůvěru :).

Dobré komentáře.

Melebius řekl(a)...

Souhlasím s prvním anonymním příspěvkem (30. září 2010 22:24): Zdravý selský rozum je úplně něco jiného, než o čem pojednává článek. To ovšem neznamená, že problém, na který článek upozorňuje, neexistuje. Ten je naopak popsán velmi dobře, jen je nevhodně pojmenován.

Anonymní řekl(a)...

ZAY:

Proti kříži ve škole by se jistě naši selští předci se svým selským rozumem nestavěli a nepokládali by to za projev drzosti či netolerance. Kříž ve třídě je určitě lepší symbol než když tam visí portréty pana Havla anebo pana Klause. Jak k tomu přijdou ti, kdo je nevolili a ani s nimi nesympatizují?!
K Vašemu článku chci na závěr říci, že "nevím, co tím chtěl básník říci".

gofry řekl(a)...

A) Verejného (tj. násilne spoločného) má byť čo najmenej. Neexistuje dôvod, prečo by napr. škola mala byť verejná.

B) Situácia, keď jeden získava na úkor iného je rovnako neakceptovateľná ako lose-lose. Situácia, keď dvaja ľudia majú po 1 nemusí byť horšia ako keď jeden získa 3 na úkor druhého, ktorý ostane s 0. Trebárs jedlo. V priemere síce má spoločnosť 3 kusy jedla miesto 2 a v priemere sú teda obaja najedení lepšie ako keby každý mal iba 1 jedlo, ale v skutočnosti jeden zomrie od hladu.

C) Ísť na červenú nemá so sedliackym rozumom nič spoločné. Je to obyčajný hazdard.

Takeo řekl(a)...

Zdravím, prosímtě - Co přesně je koncept pozitivismu?

A Váš článek neřeší jednu důlšžitou věc - co s hloupými zákony? Podle tohoto vašeho textu je zákon svatý, a člvoěk coby občan či jinak "řadový" do něj nesmí kecat. A to není správné... ani zákonodárci nemají patent na rozum. A zvláště v USA, kde se zákony často prolínají s křestanskou morálkou, což přesně zapadá do toho vašeho příkladu s polskem a náboženskými symboly.

Určitě se shodneme, že bizardní systém sexuálních deliktů a jejich zapisování do veřejných rejstříků - kde navcí není odlišebno, kdo znásilnil mladé děvče, a kdo měl sex jen o rok dříve než smí podle zákona - je trapné.

template řekl(a)...

Taky bych neřekl, že jde o "common sense", jak si ten pojem vykládám. Spíš jde o jakýsi typicky český "jánabráchismus".

Anonymní řekl(a)...

Podívejme se na to jinak.

Jako příklad si vezměme běžnou situaci kdy u každé rozrejplé díry u silnice stojí značka s červeným kolečkem a třicítkou uprostřed.

Kolik řidičů bude zmíněnou značku respektovat? Je značkou chráněn zájem chráněný zákonem? V tomto případě bezpečnost a plynulost dopravy? Těchto míst jsou po republice stovky, ne-li tisíce a každodeně s objevují desítky dalších a další desítky mizí.

Trocha zasvěcené spekulace: Proč tam stojí? Třeba proto že kdyby ji tam osoba pověřená opravou nenechala dát, hrozí jí že pokud by v tom místě došlo třeba k nehodě, byť tato nebude mít s "prací u silnice" nic společného, bude na základě nějaké jiné legislativy popotahovaná.

V tomto případě není jednoznačný ani výklad zákonů ani aplikace současně známé juridakury v těchto případech:
1. osoba zodpovědná za výkon práce na silnici tam povinna umístit 30?
2. zda je osoba řídící v daném úseku motorové vozidlo povinna danou značku respektovat absolutně, nebo ji brát v kontextu chráněného zájmu zákona jako informativní, byť je de iure zákazová?

Abych to lidově shrnul, máme zákony, které stojí za hovno a které nejsou schopni jednoznačně vyložit ani ti, kterých se dennodenně dotýkají, ani ti, jejichž profesí je tyto zákony vykládat.

V takovéto situaci je přiměřená aplikace "selského rozumu", ohýbání si zákona "jak se to zrovna hodí" a "chůze s davem" jediným možným východiskem.

Myslím si že respekt k zákonům přijde ve chvíli kdy budou pohodlně aplikovatelné do běžného života, jednoznačně srozumitelné, v souladu s obecnou morálkou společnosti(pravda, nekonkrétní termín. Myšleno tak že každý tak nějak bude tušit zda to co činí je v pořádku nebo ne aniž by znal přesně konkrétní znění zákona který toto řeší) a běžný občan (ať je toto sousloví zprofanované jak chce) bude mít pocit že jej více chrání než omezují.

Je otázka zda se tomuto stavu naše legislativa někdy přiblíží nebo ne, ale je dle mého absurdní respektovat zákony které jsou v podstatě k ničemu a úplně mimo každodenní lidskou zkušenost a praxi.

Zdeněk

Takeo řekl(a)...

Zdeněk: jojo, přesně tak. Zákony jsou jen slova na papíře, nic víc. Lidé je vymýšlí, jiní lidé je můžou měnit. A když je zákon hloupý, musí být změněn, anebo obcházen - i válka za samostatnost USA byla o tom, že je nebavilo platit za pobid Britských vojsk.

Naopak, českou nevýhodou je, že "respektují každý zákon, ať je hloupý jakkoliv. Potom ho pokoutně obcházejí, což má za následek, že hlupáci u nás zákony dodržují, a jiní to vezmou "s jednou vodou najednou" i s těmi, co význam mají.

Naproti tomu např. v Německu je dáván veřejností takový apel na smysluplnost zákonů, že zaprvé mají význam, a nejsou mezi nimi zmetky, a dále, že to co zbyde, má logické a morální ospravedlnění, a nikoho ani nenapadne je porušovat.


Chcete donutit čechy dodržovat zákony? Tak si uvědomte, že zákony nejsou modla, mohou být měněny podle potřeby, a také, že musí dávat smysl a význam. Pak nebude mít veřejnost problém je respektovat.

pro židofily řekl(a)...

http://tinyurl.com/davidek ...
to se nasmějete :-)