SPOLEČNOST: Udržitelnost trvale udržitelného rozvoje

pondělí 13. dubna 2009

Trvale udržitelný rozvoj je jedním z pojmů, kterými často rádi šermují různí environmentalističtí aktivisté. Způsob, jakým tak činí, jej ovšem znechucuje velké části lidí - kteří se nezamýšlejí nad tím, co pojem znamená, nýbrž si ho rovnou ztotožňují s akcemi poloanarchistických revolucionářských fanatiků. Přitom kdo ze čtenářů kdy viděl například rakouský, norský či švýcarský venkov, trvale udržitelný rozvoj v praxi viděl.

Společnost po nějaké době svého vývoje přichází na to, že stojí za to si připlatit (v tomto smyslu daňově) za to, že jejich okolí nebude pouze splňovat hygienické normy, ale že se někdo bude starat o to, aby ono okolí bylo krásné, a to se zárukou, že to tak vydrží i do budoucna. Nenechme se mýlit - úhlednost a krása rakouského venkova nespočívá pouze v píli tamních obyvatel na svých vlastních pozemcích, nýbrž zároveň i v nemalých investicích obcí či spolkových zemí, které se financují z daní obyvatel. Pro důkaz o platnosti tohoto jevu se nemusí jezdit daleko - stačí do Erdély, horské oblasti v severozápadním Rumunsku obývané Maďary, kteří stejně jako Rakušané inklinují k tomu mít své okolí jako ze škatulky - ovšem toto končí všude tam, kde by se o rozvoj měl postarat rumunský stát - a kde se o to nestará. Trvale udržitelný rozvoj totiž neznamená jen normy zamezující lít jedy do půdy či vypouštět velké množství škodlivin - on znamená aktivní snahu o to, jak bude daná lokalita vypadat v budoucnu a především takový přístup nadřazuje princip nutnosti hezkého okolí soukromému zájmu postavit či provozovat cokoliv bez ohledu na ohledy vůči okolí.

V České republice byly myšlenky na trvale udržitelný rozvoj během komunistické éry zlikvidovány, komunistický stát si vůbec nelámal hlavu s aplikováním nějakých přísných kritérií rozhodujících o tom, jak ta či která činnost poškodí životní prostředí, ať už po stránce ekologické, nebo kulturní. Lidé se tak bez starosti o úhlednost svého okolí naučili žít - a stejně jako je jim líto třiceti korun u lékaře, je jim příkro platit cokoliv na nějaké "obecné dobro", bez kterého žili většinu svého života - a taky nějak přežili. V takové situaci přicházejí ekologičtí fanatici a začínají hlásat, že když se nebudou povinně kupovat úsporné zářivky imitující žárovky (které se mimochodem velmi náročně ekologicky likvidují, obsahují totiž rtuť), případně když nebudou všichni financovat každý environmentální projekt jaký existuje, nastane konec světa. Tento přístup nejenže nepomůže v tom, aby si lidé uvědomili, že je třeba žít i kulturněji, nejen jako v Rusku nebo v Číně, které jsou arogancí vůči životnímu prostředí pověstné, ale navíc se po něm většina místních zatvrdí a pod pojmem "trvale udržitelný rozvoj" pak neuvidí malebnost rakouského venkova, nýbrž právě ony fanatiky. Jsem přesvědčen o tom, že by situace vypadala jinak, kdyby iniciativa vyšla nikoliv od mladých a neklidných batikovaných příšer přivazujících se na stromu, ale od střední vrstvy, pokojných občanů, kteří si řeknou "tak ale vážení, v tomhle nepořádku přeci nemůžeme žít, pojďte, něco zaplatíme, ale nebudeme se muset stydět za to, jak to tu vypadá", celá idea by dostala úplně jiný ráz.

Udržet trvale udržitelný rozvoj v chodu není levná záležitost - je to velká investice, kterou není jednoduché si dovolit, pokud nejsou občané toho kterého státu příliš bohatí. Je to ovšem jedna ze vstupenek do elitního klubu "vyšší společnosti" mezi národy. Těmi dalšími jsou zejména existence důvěry ve společnosti a úcty k zákazníkům ve sféře služeb a samozřejmě absolutní hodnota vyjadřující bohatství země (zpravidla vyjádřená údajem GDP/capita). Rozdíl mezi zemí tyto hodnoty uznávající a zemí finančně bohatou, ovšem na úhlednost a udržitelnost rozvoje ve smyslu kulturním i ekologickém kašlající je stejný, jako rozdíl mezi hlavním hrdinou Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále a opravdovou milionářskou elitou, která jej mezi sebe nepřijala, i když ty peníze měl jako oni. Jistě, není jednoduché takového stavu dosáhnout, zejména kvůli rozsáhlé komunistické devastaci - ovšem velmi rád bych se dočkal dne, kdy právě takový rozvoj, ne poplatky u lékaře, budou hlavním tématem parlamentních voleb i u nás. Do té doby budeme národem sice relativně bohatým, ale ostatní nás budou mít za obyčejné zbohatlíky - nikoliv skutečně bohaté.

12 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Ono to bude hlavně tím, že všechny tři zmíňované země jsou většinou hornaté (nebo spíš "velehornaté") takže jsou vesnice špatně přístupné a se dají špatně znečistit :) Takže asi těžko postavíte někde v rakouské vesničce v Alpách fabriku že?

Anonymní řekl(a)...

Tak to autor zřejmě ještě nevytáhl paty ze své pražské kanceláře :) Třeba u nás v Beskydech náhodou jsou čisté a udržované vesnice!

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní I - a byl jste v Dánsku? :) To je placka a vypadá stejně malebně :)

Anonymní II - vytáhl, dokonce autor málokdy zavítá do ČR, je povětšinou v zahraničí, ale když se vrátí a vidí ty vesnice, je mu smutno. Byť pravda, musím uznat, že Beskydy jsou jedna z výjimek, stejně jako třeba jižní Morava. Ale jak vypadají Sudety či většina Středočeského kraje, to by se jeden styděl...

Finrod Felagund řekl(a)...

Navíc doporučuji jet na hornatou Podkarpatskou Rus, toho bordelu je tam neskutečně moc, hory nehory... rozpadlé skoro všechno, odpadků se všude plno válí... a takové krásné hory to jsou.

Anonymní řekl(a)...

Finrod Felagund: V Dánsku zrovna ne, ale měl jsem možnost navštívit Velkou Británii, konkrétně střední Anglii, což je taky skoro placka :) A tamní vesnice mi nepřišly nijak malebnější, než české. I když je pravda, že jsem neměl tu možnost navštívit obyčejnou středočeskou nebo sudetskou vesnici, paradoxně jen ty Beskydy a Jižní Moravu, kde mám část rodiny, takže tohle nemůžu objektivně posoudit.

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní, tak do těch Sudet nebo středních Čech radši ani nejezděte, bylo by Vám to smutno, v čem jsou lidé ochotni žít. V té Anglii, pokud nemluvíte o předměstí Londýna, to je také často mnohem malebnější...

Anonymní řekl(a)...

Finrod Felagund: Nemůžete přece srovnávat Ukrajinu s vyspělým Dánskem, či Norskem. Je logické, že ve vyspělé zemi budou čistší a udržovanější vesnice, než na zaostalé Ukrajině. Proto nechápu co chtěl autor tímto článkem říci. To je jako bych napsal článek o tom jak si v Německu jezdí většina lidí v nových Audinách, Mercedesech nebo Bavorácích, zatímco na Uktajině ve starých Žigulících.

Finrod Felagund řekl(a)...

Ona to není ani tak otázka ekonomické vyspělosti. Byl jste v Portugalsku? Tam je takový bordel kolikrát, že to ani není možné - a podle toho se také Portugalsko často posuzuje - a to je země mnohem bohatší, než Ukrajina... Znovu říkám, není to jen v bohatství země, je to v přístupu a v ochotě obětovat nějaké peníze a limity na to, aby krajina byla pěkným místem.

cover72 řekl(a)...

Další úhel pohledu: nemusí jít zdaleka ani o peníze či ochotu lidí s tím něco dělat, ale i o poctivost obyvatel. Komunismus čechy naučil, že se práce ofláká, něco se vykáže navenek a pod tím hnije slon. PRoto se rozpadají silnice - oprava se provede tím stylem, že se vykáže kvalitní asfalt za miliardu, v reálu se tam naplácá živice za pár milionů a z rozdílu si "menežeři" postaví domek. To samé je s úklidem: ikdybychom nakrásně zaplatili úklidové firmě, ta by na 80% uklidila jen před radnicí - a to tak, že by odpad nahrnula jinam. Z výdělku vykázanáPráce-vykonanáPráce by se tentokráte kromě domků pro menežery vyčlenila i částka pro zastupitelstvo, které by pak s touto motivací oné firmě svěřilo "úklid" i nadále.
Viz praktiky radnice ČB, popisované na d-fens-cz.com.

Jinak mi tam trochu chybí formulka o tom, že by to mělo být dobrovolné - v tom je totiž onen rozdíl mezi ekofanatiky a vyspělou spoelčností: v později zmíněné lidé přispívají na úklid dobrovolně, individuálně a SVOBODNĚ, zatímco ti prví k tomu člověka nutí tím, že mu zvýší daně a omluví to "šlechetným cílem". A to je fuj.

Finrod Felagund řekl(a)...

Covere, jistěže by to mělo být dobrovolné. A právě na tom, že je to dobrovolně a ne proto, že to někdo nanutí, se pozná ta vyspělost společnosti.

Anonymní řekl(a)...

Zajimavy clanek. Nejvetsi bordel, co jsem na svych cestach zatim potkal, byl v Albanii. To je neco neskutecnyho, kdo nevidel, neuveri. Snad 20 odpadku na metr ctverecni...

Anonymní řekl(a)...

Finrod Felagund: Peníze jsou jedna věc a mentalita lidí věc druhá. Do východoslovesnké cikánské osady můžete sypat milony a bude tam pořád stejný bordel. Zato do kysuckých nebo tatranských vesniček nemusíte "sypat" skoro nic a přesto budou čisté a malebné. Někomu prostě záleží na prostředí, ve kterém žije a někomu ne. Rozhodně nestačí jen obětovat peníze. Tam kde bude mít každý druhý na zahradě bordel, těžko pomůžou peníze.