EVROPA: Moldavsko zachvátily protikomunistické protesty

středa 8. dubna 2009

V ulicích Kišiněva to vřelo. V posledních moldavských parlamentních volbách totiž ať už legálně či ilegálně zvítězila místní komunistická strana, což se pochopitelně mnohým, zejména mladým lidem nelíbí. Vyjádřili to najevo masivními demonstracemi, během kterých obsadili a vyplenili parlament a házeli kamení na policisty.

První, co by mohlo trknout zkušeného pozorovatele násilných demonstrací je především cíl, proti němuž jsou násilnosti namířeny. Třebaže protikomunistická motivace je podle mého mínění naprosto v pořádku a zaslouží si rozhodně jiné posuzování, nežli motivace řeckých komunistů demolujících Athény koncem minulého roku, tento argument nemusí při diskusi s komunistickými zastánci obstát - proto jej pomiňme. To, co ovšem odlišuje násilnosti v Kišiněvě od násilností v Athénách či v Londýně během summitu představitelů skupiny G20 je skutečnost, že moldavští demonstranti útočí výhradně na objekty představující státní moc, zatímco "levicoví aktivisté" zpravidla demolují soukromý majetek. Rozdíl je zde značný - jde-li o útok proti institucím státu, který je nedemokratický (třebaže má zcela evidentní podporu části obyvatelstva - ale nezapomeňme, že upřímně z celého srdce mnozí podporovali i Adolfa Hitlera a nálepku demokrata mu rozhodně kvůli tomu dávat nebudeme), je z hodnotového hlediska takový útok oprávněný, neboť je namířen proti moci, která utlačuje - navíc útok poměrně odvážný, protože stát má možnost se bránit násilím. Když pubertální vagabundi v londýnských či athénských ulicích demolují soukromý majetek, jde o prachsprostý terorismus - o násilí na civilistech, kteří se rozběsněnému davu bránit nedokáží.

Co jsou politické ambice moldavských demonstrantů? Chtějí především likvidaci vlastního, komunisty zřízeného a komunisty spravovaného státu. Cítí se ne jako Moldavané, ale jako Rumuni, s nimiž sdílí etnicitu i historii. Rumunská státnost vznikla spojením historických území Valašsko a Moldávie, přičemž oba tyto regiony byly obývány etnicky rumunským obyvatelstvem. Moldávie ovšem je historická oblast, která byla v minulosti politicky rozdělena - její část mezi řekami Prut a Dněstr se nazývala Besarábie a patřila nejprve Osmanské říši a později Rusku, od něhož se osamostatnila v roce 1918, načež se integrovala do Rumunska. Zbylé oblasti Moldávie jsou Bukovina (dříve patřila Rakousku-Uhersku, dnes je rozdělená mezi Rumunsko a Ukrajinu), Budžak (dnes rozdělena mezi Moldavsko, Rumunsko a Ukrajinu) a Podněstří (dnes neformálně samostatné, formálně součást Moldavska - část historického Podněstří coby části historické Moldávie v současné době vlastní Ukrajina). Z Besarábie, části Budžaku a většiny Podněstří tak byla vytvořena Moldavská SSR coby integrální součást SSSR, jež se ve svých svazových hranicích osamostatnila a vytvořila státní celek prakticky bez historické kontinuity. Z tohoto pohledu je požadavek na přičlenění Moldavska (přinejmenším v praktických hranicích, tedy bez Podněstří) více než oprávněný - co se Podněstří týče, tamní režim je promoskevský, de facto je hlídán ruskou armádou a Putin s Medvěděvem jeho prostřednictvím drží v šachu jak Moldavsko, tak Ukrajinu - nehledě na fakt, že v době SSSR byli z oblasti etničtí Rumuni vyháněni a nahrazováni Rusy a Ukrajinci. Je tedy evidentní, že Podněstří na integraci s Rumunskem nebude mít velký zájem - a opačně nejspíše také ne, neboť Podněsterská republika je známá jako jeden z největších světových supermarketů s ilegálními zbraněmi a jako jedna z "černých děr" na mapě světa.

Co je ovšem velmi zajímavé je reakce Moskvy (jakož i jejích komunistických pohůnků v Kišiněvě), podle níž se chystá v Moldavsku další "barevená revoluce", jak Rusové posměšně nazývají pokusy o zbavení se ruského vlivu mezi členskými státy SNS či zeměmi se silným ruským vlivem (Ukrajina, Gruzie, Bělorusko - neúspěšně, Tádžikistán, Srbsko). Samozřejmě že prokremelská média tvrdí jako vždy, že se jedná o komplot CIA, Evropské unie a kdekoho dalšího ze Západu. Je opravdu pozoruhodné, jak Moskva nedokáže pochopit nebo přiznat, že se někdo jejího vlivu chce zbavit docela z vlastního rozhodnutí a nemusí být naváděn ani placen CIA. Tento názor je hojně rozšířen ostatně i mezi běžnými Rusy - řeknete-li jim, že nestojíte o jejich "ochranitelskou ruku", začnou vás podezírat, že jste kdo ví kým placeni, případně litovat, že jste museli přijít o rozum, když chcete od tak milého státu, jakým je Rusko, být co nejdál. Tohle je ostatně hlavní argument moldavských demonstrantů - obávají se, že komunistická vláda bude bořit vazby na Západ a začne stavět vazby na Moskvu.

Jistě, můžeme říci, že pokud největší část voličů v zemi chce komunistický režim - a třebaže mohlo dojít k manipulaci, reálné silné podpoře komunistické straně v Moldavsku docela i věřím - je na místě vyřknout hodnotový soud: i kdyby se většina lidí zbláznila a chtěla totalitní režim, menšina, která proti tomu protestuje, hájí zájmy především liberální společnosti, která je komunismu morálně nadřazena - a to klidně i nedemokratickými prostředky. Zatímco ve státě, kde jsou demokratické instituce, ale většina lidí prosazuje autoritativní vládu, která se zcela legitimně dostane k moci, se pro lidi režim nepodporující žít nedá, ve státě liberálním, třebaže nedemokratickém, se žít dá vcelku dobře i jeho odpůrcům. To, zač tedy má smysl bojovat je liberální uspořádání země - a to přesně kišiněvští demonstranti dělají. Měli bychom moldavské události sledovat velmi pečlivě, protože troufám si tvrdit, že v České republice by absolutní většina občanů (tj. přes 50%) klidně nějakou vládu "pevné ruky" chtěla, ať už komunistickou, nacionalistickou nebo pod ruskou kuratelou. Protože v zájmu zachování liberálních hodnot a liberální společnosti mohou jít i demokratické prostředky stranou.

Foto: BBC

10 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Hloupi nacionalisti: V 90.letech lidi v Moldavsku v referendu odmitli pripojeni k Rumunsku, a to je cely jejich problem. Slovanu a jinych etnik je v zemi max. 30% takze Moldavani/Rumuni prevahu meli a mohli byt soucasti stabilni zeme a mensiny by v ramci velkeho Rumunska mely totalne zanedbatelne postaveni, o komunistech ani nemluve, ty v Rumunsku je veseli na kandelabry...

Anonymní řekl(a)...

Ale Moldavani nejsou totéž co Rumuni, ačkoli tato velkorumunská propaganda zdomácněla i u nás. Moldavani sice mluví jazykem příbuzným rumunštině, ale mluví vlastně starou rumunštinou, tedy jazykem, kterým se mluvilo v oblasti dnešního Rumunska a Moldavska před rumunským národním obrozením, které jazyk relatinizovalo do dnešní formy. moldavština je tedy taková směs románskýho a slovanskýho jazyku, nb. píše se cyrilicí. Navíc území Moldavska vžy leželo za hranicemi římského impéria, proto také ta odlišnost Moldavanů

Anonymní řekl(a)...

finrodíku, co takhle se západně liberálně, bla bla... vyjádřit k tomuto ?

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/166055-mezinarodni-tribunal-znicil-dukazy-o-zabijeni-srbu-kosovskymi-albanci.html

To je jako ten "západní" styl, který si máme osvojit ?

Ale třeba to jen my čecháčkovští pitomci nechápeme. Tak zkus napsat nějakou prudce inteligentní obranu tohoto svinstva a hoď ji na svůj svěží webík.

Ondra řekl(a)...

To, co tady píše anonymní 2 je pravda a vůbec celý ten sviňácký západně supremacistický postoj a otřepané morální kydy o nadřazenosti vedou spoustu lidí paradoxně k apriornímu odmítání "Západu" a skrytému (někdy i otevřenému) fandění "těm druhým" už jen z principu.

Anonymní řekl(a)...

Zde je třeba říci, že "Mezinárodní demokratické společenství" jedná protizápadně.
Opět musím poukázat, že Západ to není čistě věc geografie. Pokud zanikne esence Západu, je úplně jedno, že tam ukazuje kompasová šipka u písmene W
Nechápu jak podpora kulturně muslimského Kosova prospěla Západu. Západ měl spíše dbát na co nejrychlejší překlenutí poválečného traumatu, aby mohlo Chorvatsko i Srbsko plnit úlohu "antemurale christianitatis"
Vytvořením BiH v daytonských hranicích však "Mezinárodní demokratické společenství" ukázalo, že to nemá v úmyslu
Maro

Anonymní řekl(a)...

Picy to jsou. Posledni oaza byla amerika, ale i ta speje k socialismu...

Jaroslav "Cobra" Kraif řekl(a)...

Mě nějak nedochází rozdíl mezi tím, když si ve svobodných (doufejme) volbách zvolím demokracii a tím, že si ve svobodných volbách zvolím nedemokracii (v tomhle případě komunismus). Když si zvolili komunisty, holt si to budou muset vyžrat se vším, co k tomu patří...

Se zbytkem souhlasím, jen ten postoj v závěru (hodnotový soud) nějak nechápu, protože z něj vyplývá, že liberálové protestovat můžou, ale komunisti ne... To není zrovna liberální postoj :-)

Anonymní řekl(a)...

To je konflikt mezi tim, jestli existuje objektivni dobro, mravne nadrazeny postoje, nebo je vsechno relativni...

Petr řekl(a)...

Proc referendum o pripojeni k Rumunsku v roce 1994 dopadlo tak jak dopadlo je pomerne jasne kazdemu kdo porovna tehdejsi pomery v obou zemich.

Jsou-li Moldavane Rumuny nebo ne je podobna otazka jako jestli jsou Slezane Polaky nebo Makedonci Bulhary. Univerzalni pravdu nejde v tomto smeru vyrknout a vyvoj je nepredvidatelny.

Podstatnejsi je podle mne to, jestli volbou komunisticke strany Moldavane opravdu chteli hlasovat za komunisticky rezim, za totalitu. Vysledek voleb nemusi ukazovat na prichylnost Moldavanu k diktature, ale na jejich nelehkou a hlavne bezvychozi situaci, na dobrou politiku Ruska a mizernou politiku EU (viz. Langruv vizovy kratkozraky populizmus), ktera ve vztahu k Moldavsku zpackala co mohla, tedy kromě čestné vyjimky Rumunska.

Anonymní řekl(a)...

Studená válka, kdy zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, pokusy na lidech a obrovské války byly konány kvůli nějaké abstraktní demokracii oběma stranami konfliktu, tohle je něco, co by se nemělo opakovat. Totalitní a nelidské režimy vytvářel jak SSSR tak i USA. Dnes bychom se měli z historie učit a ne jí oživovat a hrát si na nějaké Cartery, McCarthye, Kim Ir Seny a Brežněvy. Obě strany Studené války z lidského hlediska prohrály.