SPOLEČNOST: O válkách zbytných i nezbytných

neděle 4. ledna 2009

Válka není nikdy dobrá, ovšem může být nutným zlem, ba dokonce život zachraňujícím zlem. Že je to protimluv? I když by se to mohlo našim pacifistickým spoluobčanům tak zdát, není tomu tak. Jde totiž principiálně o to, jaká je to válka, je nanejvýš nutné brát zřetel na to kdo a proč si začal a na čí straně je spravedlnost postavená na základních morálních principech.

Ta největší zbytečná válka, která se kdy odehrála, byla zároveň také jednou z nejkrutějších. Mluvím o první světové válce. Třebaže dnešní česká historiografie se často mylně dívá na první světovou válku očima té druhé, tedy že šlo o jakýsi boj za svobodu proti Ústředním mocnostem, realita je taková, že stejné máslo na hlavě měly bloky oba. V rámci nich někdo víc, někdo méně, ale rozhodně nelze vykládat vítězství Dohody jako vítězství "pravdy a lásky", jak se to často představuje. První světová válka vypukla prakticky jen kvůli přetlaku v mezinárodních vztazích; srbský terorista Gavrilo Princip pak prakticky jen škrtl sirkou v komoře, kterou zemním plynem už dávno napustili jiní. První světová válka však reálně neznala vítěze, znala jen poražené, její nedílnou součástí totiž byla i poválečná jednání a konference, jejichž plody ve střednědobém hledisku obraly o vítězství i ty, kteří si jej na konci války připisovali.

Největší obětí první světové války ale byl individualismus a optimistický pohled do budoucna. Právě nesmyslnost této války a její velmi nejasný závěr způsobily, že lidé onen optimismus ztratili, jako individua se cítili slabí. Začali slyšet na kolektivistické teorie, od nichž už byl k totalitám jenom skok. Prakticky můžeme říct, že z civilizačního hlediska byl propad po první světové válce tak hluboký, že se jako Evropa dostaneme na podobnou úroveň až okolo roku 2011 (konec posledních přechodných období pro volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v EU/EEA), respektive 2016 (všichni noví členové z roku 2004 budou nejspíš platit eurem - první pokrok od zlatého standardu fungujícího ještě v roce 1914). Válka, u níž ani není jasné, proč začala, tak v Evropě zbrzdila vývoj společnosti jako celku o více než sto let. Evropu to stálo její zahraniční pozici - v roce 1914 evropské mocnosti reálně ovládaly a vedly většinu světa. V roce 2014 bude Evropa ještě velmi ráda, pokud ji nebudou ostatní světové mocnosti považovat za slabý a neschopný skanzen.

Tak se stalo, že válka naprosto zbytečná vyvolala potřebu po válce naprosto nezbytné - a sice světové válce za svobodu proti totalitě, která de facto začala v roce 1917 v Rusku v boji proti bolševikům, odkud se přesunula na předměstí Varšavy v roce 1920, pak o sobě chvíli nedala znát, až se opět projevila v Rakousku v občanské válce v roce 1934. Všechny tyhle konflikty byly předzvěstí katastrofy, na níž se ve své době politici tvářili jako na velké překvapení - vypuknutí druhé světové války napadením Polska Hitlerovým Německem a Stalinovým Sovětským Svazem, následované vypuknutím studené války, která skončila až v roce 1989. Teprve v roce 1989 se podařilo alespoň ve většině Evropy vymýtit zlo, které bylo zaseto v roce 1917. A to ve válkách, které byly tentokrát nezbytné.

Evropští politici byli po první světové válce k nezbytnosti války proti totalitarismu slepí; zkušenost s ničivými důsledky rozpoutané zbytečné války jim zatemňovala oči, stojící tváří v tvář válce nezbytné. Tak se stalo, že se o spor bělogvardějců a rudoarmějců nikdo nestaral, u Varšavy si museli Poláci proti bolševikům vystačit sami (byť jsou přesvědčeni, že je v tom nenechala alespoň Panna Maria), Dollfuss marně volal evropské demokracie na pomoc v boji proti nacismu v roce 1934. Pak začalo jít do tuhého, za oběť totalitě padlo Československo - a politici svobodného světa - včetně ČSR samé - se tvářili, že je pořád ještě lepší zlu ustupovat, než riskovat vypuknutí nové války, na jejíž účel by se někdo jednou mohl ptát. Stejný scénář se opakoval kdykoliv od té doby, kdy bylo potřeba se zlem bojovat. Vynořila se jakási "mírová hnutí" varující před zbytečnou válkou, ovšem která si neuvědomila fakt, že už nejde o soupeření podobných bloků, ale o agresi totalitarismu vůči svobodným zemím.

Zbytečné války máme i teď - například celá válka v Jugoslávii byla naprosto zbytečná. Ani jedna strana konfliktu, ani Srbové, ani Chorvaté, ani Muslimové nezískali reálně víc, než měli před jejím počátkem. Je tedy třeba zachovat obezřetnost a vznikající mezinárodní napětí bedlivě monitorovat. Spadnutí do zbytečné války totiž ještě pořád není tak strašné, jako ignorovat a pak prohrát válku nezbytnou.

6 Comments:

Petr řekl(a)...

Je zvykem hodnotit valky jako sportovni klani, rudi – bili, Polaci - Nemci, Hitler – Stalin, my a oni. Jde o takovy filmarsky pohled, ktery jakoby jasne ukazuje kde je dobro a kde zlo.

Skutecnost je podle mne jina. Posuzovat kdo valku zacal nebo na ci strane je spravedlnost je lidem, kteri jsou do valky zatazeni k nicemu, o tom na ci strane byla pravda stejne v pripade velkych konfliktu rozhodne vitez. Navic zadna univerzalni pravdiva staleti pretrvavajici spravedlnost neexistuje. Staci si precist jak psaly o II.WW ceske noviny v roce 1943 a pak v roce 1963. Co kdyby ta valka dopadla jinak? Kdyby Nemecko zvitezilo? Co by o tech udalostech psaly dnesni noviny?

Ano, dusledky valek byvaji obcas dobre, ale velebit za to valecny konflikt mi prijde divne. Osobne napriklad povazuji katynske udalosti za spravedlivou odplatu polske armade rozhodne to ale neberu jako klad II.WW a uz vubec ne jako dobry skutek Josefa Visarionoviče, ale spis jako zasah vyssi spravedlnosti.

Anonymní řekl(a)...

pro Petra

Ale o tom, jak píšou noviny o nějaké skutečnosti přece až tak nejde. To není vodítko spravedlnosti. To spíš ukazuje, jak se s pravdou manipuluje. Existuje totiž koncepce spravedlivé války, bez ohledu na to co píšou novináři, ať vítězné nebo prohrané strany.
" Navic zadna univerzalni pravdiva staleti pretrvavajici spravedlnost neexistuje. "
názorný příklad: Pokud Vás někdo napadne, pokusí se zlikvidivat a obere o majetek z důvodu že nejste komunista. A vy se budete bránit (úspěšně/neúspěšně). Je pravda, že se jednalo o univerzálně spravedlivou obranu nebo ne?

Karel S

Anonymní řekl(a)...

Petr: "Osobne napriklad povazuji katynske udalosti za spravedlivou odplatu polske armade"

To si snad děláte legraci?!?

Anonymní řekl(a)...

Petr: "Osobne napriklad povazuji katynske udalosti za spravedlivou odplatu polske armade"

Proboha , a za co, soudruhu? Že by střelba zajatců do týla zorganizovaná útvary NKVD, nikoli nepodobná nacistickým metodám, mohla mít v něčích očích alepsoň náznaky spravedlnosti? To mě podržte, sem přispívají schvalovatelé masového vraždění?

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní, nejradši bych mu to smazal, ale udělat to nemůžu, protože náš server poskytuje svobodu slova i podobným cvokům a obhájcům vrahů. Svoboda slova buď je nebo není a v tiráži máme, že se maže pouze spam... Tohle není spam, je to plnohodnotný, byť neskutečně hloupý příspěvek, za nějž by si dotyčný zasloužil od nějakého příbuzného jednoho ze zavražděných v Katyni jednu přes hubu, ale cenzura je nepřípustná..

Petr řekl(a)...

Mam rad Polaky a Polsko, v mladi jsem sledoval polskou televizi vic nez ceskoslovenskou a obcas jsem se v zivote také hlasil k polske narodnosti.

Samozrejme je mi lito všech polskych civilnich zajatcu zavrazdenych v sovetskych koncentracnich taborech, je mi lito také tech zamordovanych polskych valecnych zajatcu kteri nikdy ve svém zivote nikomu nevzali život a aktivne se nepodileli na zavademi vojenske diktatury marsala Pilsudskeho a neucastnili se zadne vojenske akce proti Zidum, Ukrajincum nebo Nemcum.

Rozhodne mi ale neni lito tehdejsi polske armady jako organizace. Udalosti roku 1940 jakoby presne zrcadlily to co se stalo v roce 1939, jen polska armada jaksi zmenila svou roli. „Powstający organizm państwowy Karpato-Ukrainy został całkowicie zlikwidowany.“ - Tak nejak je jsou popisovany jarni udalosti z polsko – karpato ukrajinske hranice v roce 1939. Polsky soused byl tehdy napaden madarskou armadou, armada noveho statu skladajici se z ceskoslovenskych vojaku cvicena jako domobrana nemela v této mini valce zadnou sanci. Vojaci Karpatske Sice ustupovali smerem k polske hranici, jednak byl smer ustupu dany vyvojem situace a jednak vojaci doufali v politicky azyl nebo alespon v zachranu zivota klidne za cenu otrocke prace v polskem zajateckem tabore. Ti vojaci, kterym se tehdy podarilo uteci do Rumunska se dostali do Cech, ti kteří prekrocili slovenskou hranici dostali na Slovensku politicky azyl. Vojaci, kteří se pokusili o zachranu holeho zivota v polsku byli do jednoho polskou armadou postrileni z kulometů v jednom karpatskem prusmyku. Pocty mrtvych se pouze odhaduji, do dnesniho dne nebyly vyzdvizeny ostatky vsech obeti tohoto masakru. Tak dokonalych paralel se podle mne v dejinach mnoho nevyskytuje.

Muj puvodni prispevek, ale smeroval vyrazne jinym smerem, Katyn mela byt jen primer, o kterem jsem se mylne domnival, ze mu dnes uz vsichni rozumi, diskutovat o tom ale nebyl muj zamer.

to Karel S: dekuji za vasi reakci na muj komentar, presne o tom co pisete jsem chtel puvodne diskutovat

to Finrod Felagund: jestli vas muj prispevek pohorsuje, tak jej klidne smaznete, Nekorektne.com je vasim vlastnictvim a ja to plne respektuji