SPOLEČNOST: Šikana jako počátek společenské agrese

Aniž bych chtěl vypadat jako starý konzervativec, který nadává na to, jak "dřív bylo líp a teď to stojí jen za starou bačkoru", musím bohužel poslední dobou říct, že míra agresivity mezi lidmi v české společnosti, která tam je dnes, před několika lety byla rozhodně menší.

Tím, že žiji v zahraničí, nejsou mé zkušenosti s českou společností zdeformované "efektem postupným vařením žáby", jako kdybych v ČR dlouhodobě pobýval; lépe rozeznám, co se změnilo od doby, kdy jsem byl v zemi naposledy. Bohužel musím říci, že mě jedna věc na české společnosti trápí víc, než stoupající preference ČSSD a KSČM, a sice agresivita, s jakou spolu lidé jednají. Čím dál víc rozporů se mění v boje na život a na smrt, je čím dál běžnější svého oponenta k smrti nenávidět a nevidět možnost usmíření či tolerance jiného názoru. Netýká se to jen politiky (pravice vs. levice), ale i takových věcí jako konfliktů mezi "slušnými" a "neslušnými" řidiči, či jen osobními konflikty postavenými na kdejakých každodenních strastech. Poslední kategorie je velmi problematická, protože o ní vím především z vyprávění, nebudu se jí tedy zabývat a nechám na čtenáři, aby si příklad ve svém okolí našel sám.

Kde se však taková agrese ve společnosti bere? Shodně s Járou Cimrmanem bych řekl, že ve školních škamnách. Jára Cimrman tvrdí, že už ve školních škamnách se pozná, kdo roste pro šibenici - a něco na tom je. Není však zainteresován pouze šibeničník sám, jakož i společnost agrese u dětí hodnotící. Nedávno proběhla ve školách v České republice osvětová akce proti šikaně spojená s rozsáhlými průzkumy na popud ministra Ondřeje Lišky, která přinesla poměrně šokující data: s týráním se setkalo až 40% dětí, z toho 20% je šikanováno denně. Prostou aritmetikou, předpokládáme-li, co víme z médií, a sice že oběti šikany jsou na zvládnutí situace v kolektivu zpravidla samy, přijdeme na to, že 60% lidem ve školním věku je buď šikana jedno, nebo se na ní aktivně podílejí s vědomím, že jim projde. Nejsem psycholog, takže odborné závěry musím nechat na jiných, nicméně není logické, že sklony ke kolektivní agresivitě, je-li v nich de facto dítě vychováváno, mu vydrží i do dospělosti? Ptáme-li se tedy, kdo jsou všechno ti anonymní hrdinové na Novinkách.cz, kteří by posílali Židy do plynu, "zatápěli kapitalistům" či cokoliv jiného dělali, není zřejmé, že ti lidé se podobnému chování museli někde naučit?

Platí, že zloděje dělá zlodějem ponejvíce to, že opakovaně krade aniž by mu jeho čin někdo vytkl, případně vidí-li zároveň své zlodějské kolegy, kterým to prochází rovněž. Vzniká v něm tak přesvědčení, že nebude-li krást on, jeho oběť stejně okrade někdo jiný a on přijde o zisk, zatímco oběť si nepomůže. Podobně lidé smýšlí o šikaně na školách - nač se starat o šikanovaného, když "kdo ví, jestli si za to nemůže sám", případně když "co by jiného chtěl, když je v kolektivu takový divný". Česká společnost, jak to tak vypadá, nám zatím nedospěla do stadia, v němž je schopna odlišnost chápat jako zcela normální; zatím ji totiž chápe jako objektivní důvod k agresi. Nemluvím pouze o odlišnostech, o nichž se mluví, tzn. rasových, etnických, náboženských, či jiných daných backgroundem dotyčné oběti; mluvím o odlišnostech typu "dotyčný je zamlklý", či "nezúčastňuje se kolektivu". Především to druhé je velmi častým původem jak šikany ve školních škamnách, tak šikany v dospělosti ze strany agresivních spoluobčanů. Společnost stále ještě bolševicky účastnění se v kolektivu vyžaduje jako normu. Kdo to neplní, je divný. No a kdo je divný, ať se nediví, že ho jiní šikanují.

Problémy mívají zpravidla i ti, kteří se šikanovaných zastanou - agresoři používají například tento častý argument: "a nešikanovali tě taky, vole? Já bych tě za ty tvoje kecy taky šikanoval" - přičemž jim vůbec nepřijde, že by se už tímto dopouštěli odsouzeníhodného činu. Takové jednání nicméně poukazuje na zajímavou skutečnost, že oběť je viděna pejorativně - tedy že být obětí šikany podle mínění podobných lidí znamená mít se za co stydět. Tohle není přitom žádný nevinný jev - v dospělosti se často projevuje například vůči všem, kteří nehodlají krátit daně, jezdit vysokou rychlostí přes limit či kouřit v restauraci. Nazval bych to efektem "blbého anděla", či efektem "správných drsňáků". Svět podle takových agresorů je místem, které "není žádný med", je "každodenním bojem o přežití silnějších proti slabším", zkrátka "you should be a cool gangsta, yeah". Skutečnost, že se s tímhle více či méně ztotožňuje nadpoloviční většina lidí je jednak alarmující a jednak i leccos vysvětlující. Mimo jiné i mou druhou obavu o zdraví české společnosti, kterou v poslední době přiživily právě ony nepěkné výsledky průzkumu veřejného mínění z dílny agentury STEM.


obrázek: Tactical Communications Training UK

Komentáře

Anonymní píše…
Já jsem byl na ZŠ vystaven určité slovní, psychické šikaně (fyzické naštěstí ne). Jednou z jejích forem bylo mentorování a neustálé poukazování na to, co dělám špatně. Právě jak jste v článku zmínil kuřáky, tak jsem si vybavil právě naopak postoj některých militatních nekuřáků, kteří provozují něco podobného. Aneb pokud mě v prostoru, kde se kouřit může a kde nikdo nikoho nenutí zdržovat se, bude někdo buzerovat, protože si zapálím, je to mírně šikanózní...
template píše…
Vysvětlete mi prosím, jak může nekuřák šikanovat kuřáka? To je spíš legitimní postoj někoho, kdo si nechce nechat záměrně ničit zdraví druhým člověkem jen proto, že se s ním (třeba) chce napít...
Finrod Felagund píše…
Anonymní, četl jste ten článek vůbec? O kuřácích tam není ani slovo! :)))))
Anonymní píše…
Diskuse sice utekla do nekam :-), ale rad bych reagoval na uzivatele template.

Dnes existuji antikuracke postoje, ktere osobne chapu jako brutalni sikanu. Mi osobne nevadi jako nekurakovi to ze jsou sikanovani kuraci, ale vadi mi, ze je zasahovano antikurackou loby (loby je asi spatne slovo, ale nevim o jinem vhodnejsim) do me svobody podnikat a vlastnit a rozhodovat o nemovitem majetku.

Jestlize mi kdokoliv bude diktovat, ze v ME VLASTNI restauraci nesmim MYM hostum dovolit kourit, tak jde o sikanu i presto, ze se v ramci jeji zastity kdokoliv ohani legitimnimi postoji.

Pravo delat si se svym majetkem co chci but je a nebo neni.
template píše…
Petře, pozastavím se nad jediným - Vy jste použil výraz "antikuřácká lobby".
Rád bych se dozvěděl, čí zájmy může taková lobby konkrétně zastupovat. U "kuřácké lobby" bych to dejme tomu chápal - ta může zastupovat zájmy tabákových společností, jako je například Phillip Morriss, o jejichž praktikách ovlivňování novinářů se tuší. Ale jaký ekonomický či politický subjekt může mít zájem na tom, aby se v restauracích nekouřilo?

To, že má stát diktovat podnikatelům do jejich byznysu, je mi jakožto pravicově smýšlejícímu člověku též proti srsti. Ale řeknu Vám to takhle: Pokud budete mít ve Vaší restauraci několik let neuklízené, nemyté a nesplachující WC, jehož hygienické podmínky mohou být nebezpečné pro zdraví návštěvníků, také se může stát, že Vám hygienik restauraci zavře...
Anonymní píše…
to template: jasne slovo "lobby" jsem pouzil hloupe, vim to

Jinak k tomu co pisete mam docela radikalni nazory. Podle mne stat (respektive hygiena)nema co zavirat neci restauraci ikdyby WC zadne nemeli. Takovou restauraci muzou dle meho chapani spravedlnosti "zavrit" pouze zakaznici tim, ze tam nebudou chodit. Rozmumim tomu, ze muze dojit k ohrozeni zdravi, pro mne by bylo dostatecne, kdyby hygiena pouze kontrolovala to, zda podnikatel pred zakaznikem nezatajuje nejake informace, ktere by zakaznik mohl pro rozhodnuti, zda sluzbu vyuzije pouzit.

To jestli bude zakaznik riskovat zdravi bych pak nechal jenom na nem.
Pavel píše…
Napasal jste že se společnost stále ještě bolševicky účastnění v kolektivu a vyžaduje bolševismus jako normu. Kdo to neplní, je divný. No a kdo je divný, ať se nediví, že ho jiní šikanují. Nelíbí se mi tedy že i přesto že žijete jaky vy říkáte v tom zahraničí, nesledujete nejspíš vývoj tam kde jste a pak se díváte na Čechy stejně jako ostatní Češi jen skepticky. Já žiji v Německu, konkrétně v Berlíně a se šikanou se na pracovišti setkávám naprosto běžně mezi kolegy, takže je mi naprosto jasné i z toho co pak vidím ve společnosti, na ulici či v obchodě, že jsou lidé napadeni něčím zlým a to i bez ohledu na stát, ve kterém žijí. Tu samou agresivitu jsem pak vysledoval u Rakušáků, Slováků, Švýcarů, Angličanů, Dánů, Italů a tak dále. Jedná se tedy o záležitost naprosto jistě globální, takže bych se na vašem místě možná více porozhlédl po svém okolí a neházel vše jen na Českou mentalitu či na naší komunistickou minulost.
Anonymní píše…
Napasal jste že se společnost stále ještě bolševicky účastnění v kolektivu a vyžaduje bolševismus jako normu. Kdo to neplní, je divný. No a kdo je divný, ať se nediví, že ho jiní šikanují. Nelíbí se mi tedy že i přesto že žijete jaky vy říkáte v tom zahraničí, nesledujete nejspíš vývoj tam kde jste a pak se díváte na Čechy stejně jako ostatní Češi jen skepticky. Já žiji v Německu, konkrétně v Berlíně a se šikanou se na pracovišti setkávám naprosto běžně mezi kolegy, takže je mi naprosto jasné i z toho co pak vidím ve společnosti, na ulici či v obchodě, že jsou lidé napadeni něčím zlým a to i bez ohledu na stát, ve kterém žijí. Tu samou agresivitu jsem pak vysledoval u Rakušáků, Slováků, Švýcarů, Angličanů, Dánů, Italů a tak dále. Jedná se tedy o záležitost naprosto jistě globální, takže bych se na vašem místě možná více porozhlédl po svém okolí a neházel vše jen na Českou mentalitu či na naší komunistickou minulost.

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem