SPOLEČNOST: Fenomén Střední Evropa

čtvrtek 11. prosince 2008

Poté, co ji studená válka zničila a rozvrátila, povstává znovu Střední Evropa jako přirozený stav, který logicky vyplývá z regionálního charakteru i kdyby měla vzniknout úplně odznova. Co to ale Střední Evropa je? Jaký má charakter? Kdo se k ní může vztahovat a proč - a kdo už ne? Je to střední Evropa s malým s, coby jeden z širších regionů Evropy, nebo Střední Evropa coby svébytná část kontinentu se společnou identitou?

Problém Střední Evropy je tím komplikovanější, že známe přinejmenším tři koncepty, na základě čeho ji vůbec definovat. Nejstarší koncept je kulturní. Až do roku 1795, kdy se rozpadla Rzeczpospolita Korony Polskiej i Wielkiego Księstwa Litewskiego, čili polská první republika, bylo možno na základě několika jevů, jež popíšu později, definovat střední Evropu jako region čítající Habsburskou monarchii, Republiku Polska a Litvy s mírným přesahem za své hranice, který zahrnoval Bavorsko. Tento region měl mnoho společného - od politických zájmů přes umění, literaturu až po architekturu, kterou můžeme dodnes ve všech městech tohoto regionu najít. Třebaže byly obě části tehdejšího srdce Evropy od sebe mírně odlišné v politickém myšlení a v hodnotách, které vyznávaly (Polsko de facto demokracii, Rakousko de facto autoritářství), měli obyvatelé obou celků prakticky velmi podobný způsob života, podobné problémy a shodné nepřátele. Oba státní celky se bály jako čert kříže Turků a Rusů na straně jedné a Švédů či Prusů na straně druhé. Proto měly společné zájmy a i kulturně se vyvíjely společně. Proto například ačkoliv Adam Mickiewicz a Sándor Petőfi žili v různých koutech této střední Evropy, poezie obou se nápadně podobá.

V roce 1795 došlo k Trojímu dělení Polska, které se dá nazvat pokusem Pruska a Ruska zlikvidovat Polsko a Rakouska zachránit to málo, co z Polska zbylo. Ačkoliv polská historiografie po roce 1918 odsuzovala zábory jako celek, je nutné říci, že nebýt Habsburské monarchie, pranic by se nezachovalo z demokratického, pluralistického a sebevědomě otevřeného Polska z před roku 1795. Během devatenáctého století totiž (navzdory tvrzením tandemu Jirásek-Nejedlý) Vídeň nikterak nepotlačovala národní kultury (je snad pražské Národní divadlo či Národní muzeum symbolem útlaku?), ale především vyvíjela po svém způsobu občanskou společnost, tradici "slušného Středoevropana" a toho, aby měl stát za každou cenu den Glanz. Třebaže ne úplně, odpovídalo to tradici przedrozbiorowej Polski mnohem, mnohem více, než to, co se dělo v pruském a ruském záboru. Jak Prusko tak Rusko se svorně snažily vše, co zbylo z první polské republiky zlikvidovat, polskou kulturu potlačit a v jednom případě popruštit, v druhém případě poruštit. Zásahy do společnosti, jejích hodnot, mentality i charakteru ekonomiky byly tak hluboké, že jsou velmi viditelné dodnes.

Mezitím se ale v rámci Habsburské monarchie a od roku 1867 v rámci Rakouska-Uherska tvořila opravdová Střední Evropa s velkým S, která v kulturním smyslu přetrvává navzdory změněným státním hranicím dodnes. Přesně tam se zrodila dodnes v mnoha lidech tohoto regionu hluboce zakořeněná touha po tom mít die Ordnung, ne ovšem ten pruský, vojenský a přísný, ale rakouský, to znamená uhlazený, kulturní, jehož nejčistším obrazem je dnes prakticky každá hornorakouská vesnice. Rozjedete-li se po bývalém území monarchie a budete-li ukazovat lidem fotografie takových vesnic, vsadím se že většina lidí zavzdychá "ano, přesně to je to, co chceme mít i zde". Tento ideál, čítající život venkovský, maloměstský i velkoměstský, mající za společný jmenovatel "slušně se chovající běžné občany", totiž i navzdory bolševické devastaci dokázal ve Střední Evropě přežít, třebaže se bolševici snažili seč mohli, aby jej zničili - a do značné míry se jim to dařilo. Respektive podařilo se jim téměř zničit den Glanz, ale ideál "slušně se chovající občan = správný občan" a touhu po čisťoučkém prostředí se vším někdy až kýčovitě nablýskaným se nepodařilo zlikvidovat nikde. I tam, kde to dnes není, je to jen kvůli nedostatku finančních prostředků na realizaci takového cíle, ne pro jeho absenci.

Hovořil jsem o Polsku a záborech - a bohužel je pravda, že smutný konec polské první republiky definitivně zničil středoevropskou kulturu v její původně severní části. Pruské snahy o její likvidaci se setkaly s tím, že Poláci obývající pruský zábor začali být de facto Prusy s opačným znaménkem - lidmi hovořícími polsky, pěstujícími polský nacionalismus proti pruskému nacionalismu, lidmi katolickými proti lidem lutheránským, ale se stejným prušáckým smyslem pro die Ordnung a die Einheit - který považuje dodnes většina těch, kteří měli to štěstí žít v Rakousku-Uhersku, respektive jejich potomků, za nechutný. Je to totiž přesně týž princip, který Hitler použil pro svůj vzestup k moci, je to týž princip, který použil k likvidaci oné středoevropské kultury, kterou nenáviděl. Považoval středoevropskou kulturu vyjádřenou hodnotami Rakouska-Uherska za úpadkovou, příliš volnomyšlenkářskou, zženštilou a vůbec po všech stránkách zkaženou a neodpovídající představě die Preußische Ordnung. V ruském záboru Poláci proti Rusům vystupovali naprosto stejně, navíc tamtéž vznikl silný polský antisemitismus. Carské Rusko totiž začalo přesouvat Židy z celého Ruska do svého záboru Polska a strašit Poláky tím, že budou "ve své zemi menšinou". Když pak vznikla v roce 1918 druhá polská republika, Poláci z bývalého rakouského záboru byli povětšinou zděšeni když viděli způsoby a názory Poláků z "německé" a "ruské" části Polska - zásadně se totiž rozcházely s vpravdě mnohokulturní a mnohonárodnostní realitou monarchie, jakož i s potřebou být "kulturním občanem". Poláci z německého a ruského záboru zase nedokázali chápat, jak je možné, že ti "rakouští" nemají takovou potřebu proti Vídni brojit, dělat povstání a bojovat v ilegalitě - vždyť "rakouští" polští politici a šlechtici nezávislost ani nechtěli - lobbovoali dlouhé roky ve Vídni za tažení proti Prusku a Rusku, sjednocení Polska - pod Habsburskou korunu a vyrovnání Rakouska s Polskem podle vzoru vyrovnání rakousko-uherského. Druhá republika ovšem byla cílem snažení Poláků z pruské a ruské části, celá idea Endecji a politika především Romana Dmowskiego byly prakticky naprostým popřením celé středoevropské tradice. Třebaže si to Poláci neradi připouštějí, jsou dodnes (mluvíme-li o těch, kteří nepocházejí z "rakouské" části) mnohem prušáčtější nežli všichni Němci dohromady.

Kulturní hranice Střední Evropy, mezi nimiž je to, co ze Střední Evropy dělá tu s velkým S, tedy region natolik svébytný, že toto velké písmeno coby vlastní jméno může používat, tak dnes čítají Českou republiku, Rakousko, Slovensko, polská vojvodství Śląskie, Małopolskie a Podkarpackie, ukrajinské oblasti Lvivska, Ivano-Frankivska a Zakarpatska, Maďarsko, Sedmihradsko, západ Rumunska, Vojvodinu, Chorvatsko, Slovinsko, Jižní Tyrolsko a - jak bylo již řečeno - i Bavorsko, neboť především tam vyhnaní čeští Němci přinesli do už tak v rámci Německa netypických Bavor silný prvek středoevropskosti.

Pokud se zeptáme podle mého názoru nejspolehlivější současné encyklopedie o různých datech zemí současného světa - a sice The CIA World Factbook, dozvíme se, že střední Evropa (politicky) je region čítající Německo, Švýcarsko, Rakousko, Slovinsko, Českou republiku, Polsko, Slovensko a Maďarsko; že se dělí podle toho, na které strany železné opony byly, a sice na visegrádské země - Visegrád Countries - (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a alpské země - Alpine Countries - (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko). Toto rozdělení do značné míry velmi dobře vystihuje zájmy kulturní střední Evropy v rámci EU (+Švýcarska) - přičemž Německo je zastoupeno především kvůli silné úloze Bavorska v rámci země, díky němuž se tak celoněmecká politika do značné míry středoevropským kulturním modelem do značné míry řídí.

Historicky ovšem známe jiný historický termín popisující střední Evropu, a sice Mitteleuropa, který se snažil sjednotit pod jednu hlavičku všechny země, v nichž se někde mluvilo německy. Tento model ovšem vznikal na základě onoho "pruského" německého myšlení, Rakousko-Uhersko mu důsledně a dlouhodobě oponovalo, jakož i jeho představitelé z neněmeckých národů. Ostatně každý z nás se učil o tom, kterak František Palacký byl pozván na Frankfurtský sněm aby se za Čechy podílel na Mitteleuropě, málokdo ovšem už ví, že zároveň s odmítnutím tohoto pozvání to odůvodnil svou hlubokou vírou ve svou a českou příslušnost k rakouské monarchii. Koncept Mitteleuropa ovšem zdiskreditoval především Hitler, který jím odůvodňoval svůj Drang nach Osten. Dnes už se prakticky nepoužívá.

Co však dodat na závěr? Střední Evropa, coby velice svébytný region, by měla začít své společné zájmy artikulovat i politicky. Způsob, jakým se jednotlivé její národy sbližují je zatím pouze důsledkem toho, že mají k sobě od přirozenosti blízko a odpadly hranice, které její obyvatele od sebe po dlouhá desetiletí oddělovaly. Silná Střední Evropa však musí ale na druhou stranu nutně znamenat anulování nacionalistických mýtů vzniklých po první a druhé světové válce - je to totiž právě představa, že stát má mluvit jedním jazykem a kdo mluví jiným, není "náš", která rozbila starou dobrou monarchii. Nemůžou za to ani Češi (jak je zvykem říkat v Rakousku), ani Rakušané (jak je zvykem říkat v Čechách), ani žádná jiná národnost. Může za to především nacionalismus a pokud ten se povede odstranit, Francie s Německem získají v rámci EU zdravou protiváhu v podobě Británie - a středoevropských zemí. Bude těžké a bolestné pro mnoho lidí otevřít oči k realitě benešovsko-jiráskovsko-nejedlovského mýtu, ale je to potřebné. Právě v této době volíme my všichni svou středoevropskou budoucnost a máme na výběr - mezi setrváním v nacionalistických fantasiích nebo navrácením se ke své přirozenosti. Osobně volím to druhé.

30 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Obdivuji autoruv fantasticky prehled... smis se zeptat, co autor studoval, jak prisel k tomu, ze toho tolik vi? Smekam.

Finrod Felagund řekl(a)...

Studoval jsem politologii a mezinárodní vztahy, teď studuji geopolitiku se zaměřením na Evropu a postsovětský prostor. Středoevropská identita a vše, co je s ní spojeno je abych tak řekl mým koníčkem, protože tím zároveň poznávám sebe sama a svůj rodokmen - který je rozprostřen doslova mezi téměř všechny národnosti bývalého Rakouska-Uherska. Jinak děkuji za uznání...

Anonymní řekl(a)...

Finrod: mate pekny konicek... a muzu se jeste zeptat, vy zijete trvale v Norsku?

Finrod Felagund řekl(a)...

V zásadě ano.

Finrod Felagund řekl(a)...

Mimochodem stále má právo na český trůn Karl von Habsburg, syn Otta von Habsburg, následníka posledního císaře Karla I. - a je mu jen 47. Svého titulu se nikdy on ani jeho otec nezřekli, navíc oba dva (i když zejména jeho otec) se angažovali celý svůj tvůrčí život ve středoevropské věci a byl to právě Otto von Habsburg, kdo jako poslanec Evropského parlamentu do jeho budovy umístil tou dobou prázdné židle - pro národy za železnou oponou, o což se zasadil krátce po vzniku této instituce. Ostatně jak můžeme vidět, ani v jedné ze středoevropských zemí se republika nijak zvlášť coby stabilní a kultivované zřízení neosvědčila...

Ondra řekl(a)...

Jako občasný kritik některých myšlenek publikovaných zde musím opět trochu chladit autorovo nadšení pro středoevropskou myšlenku.

Myslím, že se FF příliš vznáší v romantických oblacích. Za prvé, nacionalismy ve střední Evropě významně podpořila právě anglosaská geopolitika (pro VB/USA klíčová), pro kontinent katastrofální. To je fakt. Byl to Woodrow Wilson a plk. House, kteří usilovali o co největší oslabení Kontinentu - toho mohli docílit jedině tak, že proti sobě postavili dva přirozené geopolitické spojence Německo a Rusko, aby se ve vzájemném boji vyčerpali. Ještě dnes kolují vtipy o carských důstojnících, kteří měli západní vzdělání a kteří na otázku, kdo je náš skutečný nepřítel odpovídali "samozřejmě Anglie."

Na začátku je menší nesmysl. Sandor Pettofi byl uherský nacionál-šovinista, uherská revoluce byla sice za sociální požadavky, ale přitom chtěla dále utlačovat Uhrům podřízené národy, přitom v okolních zemích byla jedním z požadavků revolucí právě určitá národní emancipace. Uhrům, kteří bojovali za svá práva proti centralistickému Vídeňskému dvoru, ale zároveň nechtěli nic slyšet o decentralizaci Uher a národním uvědoměním Slováků, pak pochopitelně nikdo nepřišel na pomoc.

A věru nevidím jediný důvod, proč vytvářet koalice ve střední Evropě, na základě jakýchsi nesmyslných hodnot, formulovaných pohybnými "elitami" notabene s centrem ve Velké Británii, což je nejhorší spojenec, jakého bychom si dnes mohli vybrat. Politickou korektností prolezlá parodie na monarchii, kdysi slavný Albion, kde protiteroristické jednotky tyranizují rodiny seriozních politiků a kde se vyhazuje z práce za nevhodné názory už dnes připomíná Československo 70. let.

Stejně tak není naším zajmem vůbec participovat na zahraničně-politických misích VB a USA. Ať už jde o Irák, nebo Afghánistán. Ztrácíme zbytečně životy, zbytečně vyhazujeme peníze a ve finále podporujeme politické mesianisty a válečné zločince.

Myslím, že naším státním zájmem je silná pozice ve střední Evropě, podpořená orientací na Paříž a Berlín a také prozíravá a taktická politika vůči Moskvě. Všechno, jen ne součást tzv. "nové", atlantické Evropy.

Anonymní řekl(a)...

Ondra: s tím nelze, než nesouhlasit. Orientace na Berlín a Paříž je orientací na ty, kteří český národní zájem nikdy nepodporovali a podporovat nebudou. Evropská unie, její členské země, preferují především svůj národní zájem, pak anticipaci jeden druhého, a to jenom proto, aby mohli uplatnit svůj národní zájem a ve chvílích úplné pohody nad sklenkou dobře vydotovaného francouzského vína si na chvíli vzpomenou na "společné jednotící" ideje Unie.

Anonymní řekl(a)...

Ondra: možná by vaše svaté nadšení pro EU chtělo konfrontaci s realitou:
http://www.odskralupy.cz/clanek-hanne-dahl-od-krize-k-vitezstvi-40.html

Ondra řekl(a)...

Anonymní: To není pravda, já jsem nepsal nic o slepém poklonkování, ale o tom, k jakému centru se v EU přibližovat.

Jsem k EU hodně kritický, ale snažím se spíše než z abstraktních nacionalizujících tendencí 19. století vycházet z reality. A pokud vím, autor článku, Finrod Felagund přímo podporuje Lisabonskou smlouvu a politickou integraci EU.

Rozdíl je v tom, že FF je atlantista (proto to volání po spojenectví s VB), kdežto já dávám přednost kontinentální vizi.

Národní zájem není esence, ale substance, není to nic co se rigidně nemění. Je pochopitelné, že můžeme hovořit o rozdílných zájmech Československa ve 30. letech a dnešní České republiky. Jsem dalek podezřívání Němců a Francouzů (a jiných) z nekalých úmyslů z Čechy, na druhou stranu, nemůžete ani USA či VB považovat naopak za ochránce národních zájmů Čechů, neboť to byla jejich politika, která s ohledem převážně na zájmy vlastní a mocenské podpořila vznik nových států ve stř. Evropě po WW1 a tím i vznik některých našich dnešních "národních zájmů", jejichž akcent někdy připomíná slotovštinu.

Naším národním zájmem je dnes spíše než parodické vymezování se vůči skopčákům nalezení nového vztahu k Německu (a dalším silným zemím EU). Ať už s ohledem na otázky energetické (ropa zemní plyn), tak zahraničně-politické ("zdravé jádro" EU začíná mít tendenci k určité emancipaci na Spojených státech).

Anonymní řekl(a)...

Ondra: Prosím Vás, sdělte mi, koho konkrétně považujete za zdravé jádro? Já se s Němci hodně stýkám, dokonce s nimi jezdím i na dovolenou, ale právě proto nemám iluze. Rozhodně je tedy netituluju "skopčáky", mám k nim respekt a vážím si jich, to je nepochopení toho, o co nám má jít a co se za národní zájem vydává.

Ondra řekl(a)...

Tak jinak, je naším zájmem orientovat se silně na USA a podporovat jejich současnou zahraniční politiku? Proč? Co je nám po Iráku a Afghánistánu, proč bychom se měli takto vymezovat proti Rusku, když je pro nás nejvýhodnější brát ropu a zemní plyn právě od Ruska, nebo z německo-ruského plynovodu.

Anonymní řekl(a)...

Ondra:
To , co navrhujete, je neuralgickým problémem EU - diversifikace energetických zdrojů. Rusko své zdroje používá k politickému vydírání, proto není v našem národním zájmu se tímto směrem orientovat, je právě třeba hledat alternativy. A to platí pro Evropu jako takovou. A změnit tenhle stav nemůže ani Schröder uvnitř jakékoli ruské korporace.

Anonymní řekl(a)...

prave kvuli lidem jako Ondra je potreba tady US zakladny. Cim vetsi, tim lepsi.

Ondra řekl(a)...

Vy jste ale filuta...

Čím Rusko vydírá? Je přes všechny jeho nedostatky a neomalenost politiků evidentní, že radar vnímá jako ohrožení a proto vyhrožuje utažením kohoutků. Ale lidé jako vy prostě nevidí dál na špičku vlastního (neokonského) nosu... raději si budeme hrát na studenou válku, krvácet za Američany na Předním východě a vyprovokujeme Rusko k obrácení do Asie, aby jej spolkla Čína a ta potom nás, i s ruským zbrojním a technickým potenciálem.

Navíc radar vůbec nesouvisí s energetikou, je to stejné, jako by se islandská vláda před časem rozhodla přijmout ty peníze od Ruska, dislokovaní Ami´s by s ničím takovým nemohli udělat NIC.

Nicméně lidé jako vy se prostě budou muset smířit s myšlenkou, že radar zde v podstatě nikdo nechce a pokud se ho podaří prosadit (ačkoli na to vláda, která už půl roku nemá ani nadpoloviční většinu z hlediska legitimity nemá právo) povede se vám rozdělit společnost a budete se s následky muset vyrovnat. Včetně posílení extrémní levice, která nakonec celý radar může prostě anulovat.

A tuhle znáte? :-)

http://www.youtube.com/watch?v=8hcXFHCOjyk

Anonymní řekl(a)...

Psal jsem o Evropě, ne o radaru, to je jiný anonym. Nemáte čerstsvé info, americká základna k nelibosti Islanďanů již ukončila činnost. Rusko se orientuje na Čínu spontánně, je to jejich byznys tam prodávat své energetické zásoby, ne? A nějaká flinta taky nebude k zahození.Vy a ostatní byste se měli smířit s myšlenkou, že bezpečnostní politika státu nemůže hodnotit bába z ulice, protože nemá přístup k informacím. Nikdo se báby taky neptal, zda si stát opatří rakety země-vzduch od Švédů za miliardy korun, tak jak to udělala vláda Jiřího Paroubka v roce 2005 a to dokonce bez výběrového řízení. A udělala to tak správně. Kdybychom strategické kroky měli hodnotit podle představ extremní levice, to bychom dopadli. Pokud umístění základny schválí PSP, a to je v souladu se zněním české ústavy, pak nechápu, proč a kde hledáte tu legitimitu.

Ondra řekl(a)...

Stejně tak bychom se mohli ptát, proč hodnotit strategické kroky podle představ extrémní (neokonzervativní) pravice, že, šermovat nesmyslnými pojmy umí každý.

Alespoň by jste ve své argumentaci mohli být rochu poctiví. Vám vůbec nejde o to, že "strategické kroky" nemohou být ovlivňovány hlasem lidu - kdyby tady vládli nějací šílení soc. demokraté s komunisty, co by zde chtěli ruské rakety, jako první by jste hystericky kvičeli, když ne o vlastizradě, tak minimálně o tom, že chcete referendum.

A pokud parlament radar odhlasuje bude to LEGÁLNÍ, ale nikoli LEGITIMNÍ, protože žádná ze stran neměla americkou vojenskou základnu v programu, čili k tomu v podstatě nikdo nemá mandát.

oz řekl(a)...

Finrode, děkuju za zajímavý článek. Je vidět, že máte historický přehled.

Pochopitelně je možné polemizovat nad společnými hodnotami, kam že to vlastně patříme apod. To je určitě dobře. Důležité ale je (tedy alespoň si to myslím) mít na paměti, že světu vládnou a vládly elity a různé "prolidové" aktivity (říšské, státní, evropské) je třeba brát s obrovskou rezervou, neboť jedním ze základních hybatelů pokroku/poklesu/sjednocování/rozdělování/... jsou (alespoň na pozadí) vždy moc a peníze. Nejinak tomu bylo při rozdělování Evropy po WW1, při sjednocování do superstátu atd. Ona ta přání lidu jsou vyslyšena pouze tehdy, hraje-li to někomu do karet nebo je-li z toho někdo schopen těžit. Stejné je to s většinou minulých i současných válek.

Tím nechci zavrhovat jakékoli snahy o ""lepší budoucnost"". Ačkoli v jednotlivostech (EU, Lisabon, válečná tažení USA, Rusko :), ...) jsem spíš pesimista, obecně věřím, že z těchto snah vznikne i mnoho positivního (možná navzdory těmto snahám?).

Abych se ale dostal k tomu hlavnímu. Doufám, že se neurazíte, kdybych si dovolil Vám doporučit nastudovat i některé "ekonomicky nekorektní" tituly pro dotvoření historického i současného obrazu, pro začátek např. knihu Rothbard M.: Peníze v rukou státu.

Ale co já vím, třeba jste s tím obeznámen a nepřikládáte tomu takový význam :).

Jaroslav "Cobra" Kraif řekl(a)...

Ondra: Samozřejmě, že bychom kvičeli, protože americké rakety (resp. radar) jsou cesta na západ, kdežto ruské rakety jsou cesta na východ... A pokud vím, ČR se snaží zařadit na západ... Pokud ne, mohli jsme klidně zůstat součástí SSSR a mohli jsme si odpustit šaškárny typu "Sametová revoluce" a vstup do EU.

A proč bychom se měli orientovat na západní členy EU? Mohli bychom se třeba zaměřit na ty severní, kteří mě osobně připadají jako vzor i spojenci mnohem lepší (sice ne tak významní, ale...).

Ondra řekl(a)...

Jaroslav Cobra: Otázka, co si pod "Západem" představujete, pokud směřováním k Západu nazýváte spojenectví s neoimperiální říší, hlásající lidská práva a demokracii, které ale sama dovede nehorázně pošlapat když jde o její hegemonii, pokud tím Západem myslíte McDonaldy, KFC a společnost spektáklu, pak za sebe hrdě říkám, že jsem protizápadní.

Tak jako tak, pokud lidé směřování k Západu odmítají, nezbývá vám, než to respektovat. Národní zájem není nic neměnného, neodvíjí se od záměrů elitních lobby, kterým přitakává hrstka nekriticky proamerických stěkajících výrostků s postavami vyhořelé sirky.

Ondra řekl(a)...

Legitimitu rozhodnutí nelze obejít na základě subjektivního (morálního, estetického, historického, nebo jiného abstraktního - "Západ") požadavku.

Jaroslav "Cobra" Kraif řekl(a)...

Pokud se na pojem "západ" díváte tímhle stylem, pak se nedivím, že jste protizápadní. V tom případě se ale musíte taky stejným stylem podívat na "východ", který se vesměs chová úplně stejně, akorát to tolik neskrývá. O macdonaldy, KFC apod. vůbec nejde, spíš mi jde o rozvoj (ať už vědecký nebo kulturní), který bohužel na východě vidět nelze - tam se většina prostředků (které by měly být použity jinde) promrhá na zbrojení a armádu případně náboženství, což mi nepřijde jako správná cesta do budoucnosti.

Řekněte mi, kdo nechce radar... 70 % populace v ČR? Nebo 50 %? Ale proč se to potom neprojevuje na místech, kde by se to projevit mělo, tedy v institucích za rozhodnutí odpovědných? Nezvolili jsme (tenkrát jsem ještě u voleb byl) si své poslance a senátory ve svobodných volbách snad? Zvláštní...

Průzkumy veřejného mínění nejsou legitimní, názory neodborné veřejnosti taky nejsou legitimní (jen proto, že se nějaká babička bojí, že jí to upálí Micinku a Mikeše, bude hlasovat pro "NE"?) a nelze tedy na ně brát zřetel.

To byste se divil na základě čeho všeho lze obejít legitimitu rozhodnutí...

Jaroslav "Cobra" Kraif řekl(a)...

Teda ne kdo nechce radar, ale kdo je protizápadní...

To se sice ve volbách projeví (a projevilo se to i v těch krajských), ale doufejme, že už bude pozdě...

Ondra řekl(a)...

tam se většina prostředků (které by měly být použity jinde) promrhá na zbrojení a armádu případně náboženství, což mi nepřijde jako správná cesta do budoucnosti.

Zvláštní... že jediná země, která nepodepsala smlouvu s šíření konvenčních zbraní jsou Spojené státy. A, pardon, ještě Zimbabwe.

S těmi McDonaldy jsem to příliš přetáhl, uznávám, ale jsem toho názoru, že západní pakultura s celou relativizací hodnot a preferencí profánního není nic o co bychom měli stát. Nejde mi o návrat k Východu. Tohle je manichejské myšlení. Neodsuzuji Východ, Rusko je prostě jenom jiné, stejně jako třeba Čína. Vy pořád mluvíte o Západu, ale zatím jste jej nedefinoval. Pro mě je současný Západ vyvrcholením procesu moderny - rovnostářství, materialismu a netolerantního univerzalismu. V post-moderně proto spatřuji určitou naději, kdy bude opětovným důrazem na pluralitu a zpochybněním dogmat tento stav překonán, nebo přerván.

Naší chybou bylo, že jsme ze 40 let komunistické nicoty skočili rovnýma nohama do podobného marasmu, který je jen odvrácenou stranou mince. Proto jsem-li "antizápadní", vůbec ještě nemusím být "pro-východní."

Nezvolili jsme (tenkrát jsem ještě u voleb byl) si své poslance a senátory ve svobodných volbách snad? Zvláštní...

zvolili jsme si lidi, kteří v programu radar NEAKCENTOVALI. Tečka.

(jen proto, že se nějaká babička bojí, že jí to upálí Micinku a Mikeše, bude hlasovat pro "NE"?) a nelze tedy na ně brát zřetel.

takto podáno ne, ale implikujete, jakoby "správné rozhodnutí" padalo z nebe, ono je ale vyjádřením mandátu od občanů. Nebýt pomyslné babičky co se bojí o Mikeše, politik, co má "správné rozhodnutí" by nikdy nebyl zvolen. Pokud ve svém programu daný politik má, že bude podporovat výstavbu radaru a dostane se do parlamentu, MÁ LEGITIMNÍ PRÁVO hlasovat pro jeho výstavbu. V opačném případě NE. Tečka.

Anonymní řekl(a)...

Co to je za blaboly to o tom, ze politici maj pravo jen na to, o cem se vyjadrili pred volbama? Copak muzou vedet co bude treba za dva roky? Tohle uvazovani mi prijde zcestny. Beznej obcan vi hovno o radaru a nema do toho co mluvit, mluvit do toho maj odbornici, lidi zasveceny do problematiky a informaci v utajenym rezimu.

Anonymní řekl(a)...

...a kdyby pozavirali tu bandu extremistickych, populistickych a sektarskych psychopatu Ne zakladnam, tak po radaru nestekne pes :)

Ondra řekl(a)...

Jedna vec je prakticka stranka radaru, ktera by opravdu nemela byt verejnosti diskutovana, druha je vec je samotny fakt, zda chceme zakladnu cizi zeme na svem uzemi. Jaroslav Cobra tady zminil, ze radar znamena hodnotove zarazeni se do "Zapadu". Tato otazka, zda tedy bezny obcan ma zajem "prijmout" zapadni hodnotovy system je podle me zcela legitimni.

Je videt, jak zastanci radaru padaji do vlastni pasti. Referendum byt podle nich nemuze, protoze bezny technickym a strategickym aspektum nerozumi. Nadsene souhlasim.

Zaroven ale zminuji hodnotovou stranku veci. Proc se ale tedy boji, ze "bezny obcan" tyto hodnoty odmitne, kdyz casto jinde argumentuji, jak "zapadni hodnoty" dobyvaji svet?

Signifikantni je, ze tento rozpor usti v argumentaci, kterou proslula stetina: "je mi jedno jak radar funguje, hlavne ze tu bude"

:-))

Ondra řekl(a)...

Anonymni: diky za objasneni "zapadnich hodnot"

kdyby pozavirali tu bandu extremistickych, populistickych a sektarskych psychopatu Ne zakladnam

Jaroslav "Cobra" Kraif řekl(a)...

Ondra:
Ne ne, myslel jsem zbrojení sebe na úkor jiné výroby a služeb, případně rozvoje. Že vyváží svoje výrobky tam, kde je po nich poptávka, to už je věc trhu (ano správně, ať se klidně postřílej, pokud si myslí, že jim to pomůže).

Ano, řekněme, že teď s vámi souhlasím.
Problém je, že tak jak jsem se do toho zamotal já, jste se do toho zamotal i vy :-) Pokud nejste prozápadní ani provýchodní, kam byste tedy chtěl směřovat?

Tak jak jste to teď postavil, a já s tím souhlasím, otázka radaru by neměla mít vůbec nic společného s tím, jestli jsme provýchodní nebo prozápadní. O radaru jako takovém by měli rozhodnout odborníci a veřejnost do toho vůbec netahat. Bohužel, Rusko nás svým jednáním a jeho způsobem protestu postavilo do situace, kdy nemůžeme zůstat neutrální, takže se obě otázky spojily... Co teď s tím? Neodborná veřejnost nemůže rozhodnout o radaru, protože o něm nic neví, a přesto by měla rozhodnout o tom, jestli u nás vyhraje východ nebo západ, přičemž by současné referendum bylo ovlivněno postojem k radaru jako takovému.
A já tedy říkám, že když jsme si zvolili svoje zástupce, měli bychom obě rozhodnutí nechat na nich a případně nést zodpovědnost za svoji volbu. Ale to nemá cenu řešit, protože ti, kteří jsou proti radaru (vy) budou chtít referendum a ti pro radar (já) budou pro moji variantu. Problém je, že referendum musí schválit ti naši volení zástupci...

Vy jste ten západ definoval poměrně hezky a přesto je pro mě přijatelnější než východ. Jak už jsem řekl, na východě mi prostě chybí snaha se posunout někam dál, nevidím tam žádný rozvoj v oblastech, které jsou pro mě důležité (zbrojní průmysl to opravdu není ani náboženství nebo diktatura). Snad jen ta Indie se tak nějak snaží, a Japonsko samozřejmě, ale to nepočítám do východu.

Anonymní řekl(a)...

Proc se bojim referenda? No samozrejme, ze se tu to stado nechce zaradit na "zapad". Ja nechci, aby rozhodovalo stado, chci, aby to bylo tak, jak to chci ja :)

Jaroslav "Cobra" Kraif řekl(a)...

Nebojte, já myslím, že tahle část stáda je jen nejvíc vidět, protože kvůli malému sebevědomí, má potřebu se zviditelňovat (demonstrovat, držet hladovky, agitovat a bohužel i chodit k volbám).

Jinak nechápu, co na tom východě (můžem to říct na rovinu - Rusku) pořád vidí. Stačí se podívat, jak "dobře" se mají důchodci, nižší střední a nižší třída na východě (Rusko, Čína...) a jak na západě (Německo, USA...). Přitom to jsou ti, kteří se proti západu nejvíc brání. Docela bych jim ten východ i přál :-)