nekorektně.com

Česká republika směřuje k tomu, že bude pravděpodobně posledním státem z nových členských zemí EU, který zavede společnou evropskou měnu - dojde-li k tomu vůbec. Od našich zákonodárců slyšíme na adresu eura jen velmi mlhavé komentáře ve smyslu "no, možná bude zavedeno v roce 2016, možná v roce 2020, možná později". Fakticky to znamená, že dotazovaný svými odpověďmi pouze mlžil a zakrýval fakt, že téma společné měny jednoduše není na pořadu dne a nikdo o něm nic neví. Současná ekonomická krize s sebou přinesla jeden významný jev - silné oslabení malých evropských měn nejen vůči dolaru, který posiluje zejména kvůli výbušnému akciovému trhu - tedy skutečnosti, že investoři prodávají akcie a kupují dolary - ale i vůči euru. Postihlo to takřka všechny dotyčné měny a to měrou poměrně silnou, bez ohledu například na údaj HDP na hlavu v dané zemi. Postižené tedy bylo jak bohaté Norsko, tak chudé Rumunsko. V případě Norska se norská koruna propadla z hodnoty 7,9 NOK/EUR z 25. srpna na...

Samostatný český stát má za sebou devadesát let složité historie. Více než polovinu té doby byli lidé na jeho území z nějakého důvodu nesvobodní a tento fakt je stále znát. Kdo ví, co uvidíme, až uplyne celé století? Naše země není velká, ale je líbezná a relativně vzdálená těm nejničivějším přírodním katastrofám. Bývala i bohatá na mnohé nerostné suroviny, ale co se jejich většina nachází už jen ve sbírkách Národního muzea, zůstává její největší bohatství v lidech. V jejich společnosti, tvůrčích schopnostech, v jejich sepětí s krajinou, s historií. V jejich oddanosti, houževnatosti, nápaditosti a pracovitosti. V jejich schopnosti zemi nejen využívat, ale i milovat a chránit. Jenže právě lidé nejsou v této zemi spokojení. Absolutně vzato – kdo je doopravdy spokojený, že? Potíž je v tom, že přestože z historického hlediska nikdy nebylo Čechům a Moravanům lépe než poslední roky, nespokojenost a frustrace narůstá. Proč? Není velká, ta země, ale je naše, ne? Je? Doopravdy? Ale jistě, máme ...

V pátek náš deník přinesl první část reportáže o konferenci o budoucnosti NATO, která byla uspořádána v Paláci Pugetów v Krakově. Dnes vychází reportáž z druhé, páteční části konference, na které vystoupil například polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski . Kromě něj v pátek se svými příspěvky vystoupili Rob de Wijk , ředitel Den Haag Centrum voor Strategische Studies ,  Stanisłaŭ Šuškievič , bývalý předseda Nejvyšší rady Běloruska, tedy předseda vlády z předlukašenkovské doby a Edwin Bakker , ředitel Clingendael Security and Conflict Programme Nizozemského institutu mezinárodních vztahů. Jako první se svým projevem vystoupil Radosław Sikorski. Připomněl důležitost transatlantických vazeb a zároveň upozornil na nebezpečí marginalizace evropské pozice – varoval, že v očích americké zahraniční politiky se Evropa stává „vyhořelou“, bez vlastní dynamiky. Nesouhlasí ovšem s tvrzením, že jsou rozdíly mezi americkým a evropským pohledem na mezinárodní politiku nějakou větší překáž...

Nezvratný důkaz o tom, že skutečně žijeme v Kocourkově, mi dnes ráno přinesl tento článek. V něm jsem si přečetl, že radní Českého rozhlasu obvinili rádio Wave, nekomerční to stanici pro mladé, z propagace fašismu! Co se vlastně stalo? Zprvu jsem si myslel, že nějaký věci neznalý pitomec pustil na rádiu Wave, které dříve vysílalo analogově a poslední dobou se (za pozoruhodných okolností, ke kterým se ještě chci vrátit) přesunulo pouze na digitál, čímž se ochudilo o spoustu posluchačů, nevědomky jednu z "radikálních" kapel typu Skrewdriver. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem si výše odkazovaný článek přečetl a zjistil, že se nejedná o žádné nácky, ale o světově proslulou kapelu Primal Scream ze Skotska, jejíž písně dosud bez povšimnutí rotovaly i ve sférách komerčních rádií. Primal Scream se "provinili" tím, že napsali píseň Swastika Eyes, jejíž text můžete najít například tady . Soudný člověk jistě pochopí, že o žádnou propagaci fašismu se nejedná - ačkoliv je...

Tento živočišný druh vznikl v Československu na konci 80. let 20. století. Svým zjevem je téměř k nerozeznání od příbuzného druhu Člověka moudrého (Homo sapiens), má však jistá specifika. K jeho základním charakteristikám patří pseudoliberalismus, který je význačný tím, že se v politickém spektru posouvá na obě strany kolem tzv. politického středu. Tento jedinec neuznává pragmatické zásady, ani nemá jednotný politický směr, kterého by se držel. Neopírá se o exaktní vědecké poznatky, ale spíše inklinuje k poznatkům nehmatatelným, tedy humanitním. Těchto jedinců je celá řada a hlavním průsečíkem jejich názorů a postojů je hlásání "pravdy" a "lásky". Prvním svého druhu byl exprezident Československa a následně i České republiky Václav Havel. K jeho následovníkům poté patří tzv. liberální strany, které jsou známé především tím, že jsou téměř nevýznamné, ale mají neúměrně větší politickou moc. Vydrží zpravidla sotva 2 volební období. Od začátku 90. let se jich v Česku vy...

Včera a dnes se v Krakově v Paláci Pugetów koná konference NATO s názvem Forum Bezieczeństwa Euro-Atlantyckiego: Europa-NATO-Ameryka – Perspektywy partnerstwa , které jsem se účastnil a o kterou se chci podělit s našimi čtenáři. První část reportáže přináší náš portál dnes, druhou část, informující o průběhu druhého dne konference, vydáme v pondělí. Ve čtvrtek byli hlavními účastníky konference Claudio Bisogniero , zástupce generálního tajemníka NATO, Bogdan Klich , polský ministr obrany, profesor Roman Kuźniar z Varšavské univerzity a Stephen Larrabee , expert na geopolitiku z vlivného amerického think-tanku RAND Corporation. Diskusi moderoval Edgar Buckley, bývalý zástupce generálního tajemníka NATO a osoba zodpovědná za rozšíření NATO z let 1999 a 2004. Téma dnešního diskusního panelu bylo NATO – Globálně činná aliance? Po uvítání Annou Szymańskou-Klich, prezidentkou Institutu strategických studií, který konferenci hostil a Jackem Majcherowskim, prezidentem města Krakova měl jako ...

Tak, jak se jmenuje titulek tohoto článku, se jmenuje i jedna skupina znechucených Srbů na Facebooku. Říkáte si – jaký má dopad pár rozmrzelých bojovně naladěných srbských mladíků? Po pravdě žádný. Jen se jim podařilo hezky v jedné větě shrnout „logiku“ argumentace mnohých amatérských i profesionálních analytiků situace v Kosovu, kteří si pro samou ideologii neuvědomují, kam že se to poděla logika. Vezměme si to pěkně chronologicky od začátku roku 2008. Kosovo vyhlásilo samostatnost, načež se strhla vlna hysterie zahrnující panslavisty, rusofily, bolševiky i některé naše nacionální konzervativce. Všichni do jednoho se předháněli v paralelách s Mnichovem 1938 a vyhrožovali „dalekosáhlými důsledky jednostranného odtržení se, prolomení precedentu.“ Když už vzpomínali ten Mnichov a ergo první republiku, sluší se říci, že první republika vznikla docela stejně jako Kosovo. Její „mateřský“ stát zahájil válku proti půlce Evropy (v případě Srbů se to omezilo jen na Balkán), načež byl poražen a ...