SPOLEČNOST: Internetová globalizace v krizi

pátek 14. srpna 2009

Jedna z myšlenek, která stála u zrodu internetu a která z něj udělala fenomén, byla v jeho globálnosti. Tatáž stránka byla přístupná ve stejné podobě z USA jako z Evropy, z Japonska i z Nového Zélandu. Není to tak dlouho, co se západní média rozhořčovala nad "nehorázností" v podobě Velkého čínského firewallu a tím, že google.cn neukazuje totéž, co google.com. Uplynulo pár let a naprosto v tichosti jsme se dostali do situace, kdy se problém netýká pouze totalitních zemí typu Číny, ale i nás.

Byrokraté dohonili internet - tak by se dal označit problém, který nám tu nastal. Trávíte-li nějaký čas na YouTube, už jste pravděpodobně dostali hlášku "Toto video není ve vaší zemi přístupné". Pokud bych takové sdělení dostal v Číně nebo v Íránu, tak bych se nedivil, ale pokud ho dostanu v České republice, Norsku nebo Polsku, tak je něco špatně. Proč má YouTube potřebu zpřístupňovat v rámci svobodného světa data jen někam? Netýká se to jen YouTube, stejných podrazů se člověk dočká od iTunes (proč mám s norskou platební kartou platit mnohem více za stejnou písničku, než kdybych měl americkou kartu - a vůbec, proč nemám přístup na americkou databázi?) či leteckých společností (nákup letenky přes Atlantik je mnohem levnější s americkou platební kartou, než s evropskou). Dostali jsme se tak do situace, kdy u nejpoužívanějších internetových služeb nejsou uživatelé posuzováni stejně - podle hesla je mi jedno, kdo mi za službu, kterou poskytuji zaplatí, hlavně že dostanu peníze - ale jsou kádrováni podle IP adresy, země, v níž byla vydaná platební karta, atp. To první se řeší proxy servery, kterých je na internetu ještě naštěstí stále dost k nelibě všech možných cenzorů, to druhé se řeší mnohem hůř (jde to obejít částečně přes služby jako je PayPal, Click&Buy a podobně, ale na rozdíl od proxy serverů to není moc legální) - nicméně sám fakt, že se uživatel musí skrývat a vytvářet si falešné identity, je alarmující.

Jistě, jde o soukromé společnosti, které mají na podobné chování právo, nelze jim to zakazovat a já si rozhodně nechci dělat nárok na to, aby svoje služby tímto způsobem nabízet přestaly - pouze konstatuji, že se mi to nelíbí a internet je dnes značně nesvobodnějším prostředím pro běžné uživatele, než byl před pár lety. Podobné tendence jsou reziduem XX. století, tedy doby hraničních závor, víz, cestovních pasů, kádrování, byrokracie a buzerace na základě národního (rozuměj občanského) původu - do XXI. století, které jsme se rozhodli udělat globalizované jako století devatenácté, něco takového podle mě nepatří. Internet přinesl velkou naději pro svobodu na této planetě právě proto, že hranice států překračoval - a Web 2.0, jak se označuje současná interaktivní podoba internetu, kde uživatel je do značné míry tvůrcem obsahu, měl svobodu prosazovat ještě silněji. K čemu ale budou blogy a služby jako Twitter či Facebook, které pomáhají bořit, nebo alespoň nahlodávat totalitní a autoritářské režimy, když jejich čtenáři budou důsledně prokádrováni, zda-li se ve virtuálním prostoru nestýkají s uživateli z "nesprávných" zemí? K čemu bude například upload videa s nějakou nepravostí, která se stala dejme tomu v Německu, když si video nebude moci prohlédnout uživatel z Dánska, ale pouze bude-li na německém území?

Nemyslím si, že za tímto fenoménem stojí nějaká konspirace, jako spíš zastydlé myšlení právě v době globálního omylu "národního státu" a především lenost, strach z vyvolání konfliktu se zlem - je přeci mnohem pohodlnější čínského draka neprovokovat reportážemi z Tchien-an-men, Ujgurska nebo Tibetu, resp. neumožnit čínskému uživateli ji shlédnout, než to umožnit a pak se s Čínou hádat a potenciálně mít "potíže". Problém je, že tento fenomén dovede internet k opatrné sterilitě, v níž se bude vyskytovat pouze to, co "nepopudí". A tím bude svoboda ta tam.

22 Comments:

Black řekl(a)...

"do XXI. století, které jsme se rozhodli udělat globalizované jako století devatenácté" - koho myslíš tím "my"? Jinak jak správně píšeš, je to čistě věc oněch společností a trhu. A vidno kolem a kolem, daleko nebezpečnější pro společnost a civilizace je neuváženě bourat zdi, než je neuváženě stavět.

Finrod Felagund řekl(a)...

Tím "my" myslím "my, kteří jsme na netu od roku 1994 a podílíme se na jeho obsahu" :P

Finrod Felagund řekl(a)...

Kromě toho co se zdí týče, tak nechápu, proč by měly být zdi například mezi ČR a Německem, nebo Norskem a USA. Nemám nic proti tomu stavět zdi mezi "civilizovaným" a "necivilizovaným" světem, které jsou propustné tak, aby oběti politického pronásledování z "necivilizovaného" světa mohly přejít do "civilizovaného", ale jinak ne - ale nechápu, proč mezi civilizovanými zeměmi mají být bariéry.

Anonymní řekl(a)...

Pozor u zrodu internetu nikdy nebyla globalnost. Tato myslenka byla az jako druhotni. Puvodnim zamerem bylo vytvorit vedeckou a vysokoskolskou sit, bez centralniho ridiciho bodu.

Ondra řekl(a)...

Národní stát je historický fenomén. to ano, ale není historický omyl. Omyl je například tržní globalizace.

Jinak žasnu, člověk, co se nedávno zaštiťoval tím, jaký není univerzalista, tu najednou mluví o zlu :-))

Taky nevím, co si představit pod "civilizovaností". Kdo je míň civilizovaný - diktátor spolupracující s Amerikou, nebo ten, co proti ní brojí? V současném úzu samozřejmě ten druhý. Vůbec nejde o žadné pojmy, ale o to, že vládce se může chovat jako největší dobytek, ale musí být "jejich".

Článek je mlácením prázdné slámy. Autor spíš mohl připomenout podíl organizací typu AIPAC a ADL na cenzuře netu, než lkát nad Ujgurskem...

Anonymní řekl(a)...

Milý Finrode,
ano, Internet se takto vyvíjí, ať už se nám to líbí nebo ne.
Doporučil bych však zamyšlení nad snad ještě významnějším tématem - NEanonymita na Internetu.
Již dnes jste často neakceptovaní, pokud se do diskuze nepřihlásíte pod nějakou identitou. Tento trend sílí.
Budeme za pár let vstupovat do sítě vždy adresně?
Můj osobní názor je, že ano. Auta na silnicích mají registrační značky, lidé mají průkazy. Anonymita na Internetu byla možná v jeho začátcích, ale asi bude dál neudržitelná. Rozhodně je to v zájmu všech institucí a úřadů.
Je to však i v zájmu nás, uživatelů? Budeme adresní stále jako značka na autě, nebo jen tehdy, když se musíme legitimovat? Legitimovat dobrovolně či povinně?
No, tohle by mě prostě zajímalo...

Finrod Felagund řekl(a)...

Vážený pane Anonymní, to rozhodně téma je (když už jsem zase začal psát, to víte, léto je léto :)) - po pravdě řečeno mě to docela děsí, protože nestojím o to, aby někdo kontroloval, co na internetu dělám. Rád testuji linuxové distrubuce, linux je takové moje hobby (nepoužívám to na práci, to se nedá, člověk to akorát pořád nastavuje, je to spíš takový virtuální Merkur) - a tak je stahuji a stahuji je přes torrenty. Nestojím o to, aby někdo někde kontroloval, že používám BitTorrent a i když ho nepoužívám na něco závadného, nestojím o to, aby si vůbec někdo zjišťoval, k čemu že to mám. A to mám trochu obavu, že se děje. Anonymizér bude asi zanedlouho nutností, co jsem se koukal, tak ty profesionální stojí kolem 80 USD na rok, což zase není tak hrozné. Doufám, že je někdo iniciativní nezakáže (jako například ve Francii se nesmějí používat kryptované hovory). Holt byrokratům překáží svoboda...

Anonymní řekl(a)...

Finrode,
děkuji za rychlý komentář. Ano, zcela s Vámi souhlasím a jsem opravdu zvědavý na další vývoj.
Obdobně já sice nedělám na netu nic zlého (chrlení spamů, rozšiřování trojských koňů aj.), ale svatý také nejsem - stahování přes DC++, nějaké to porno, občas politicky "nekorektní" glosa.
No nic, berte to jen jako námět. Já osobně se nad ním zamýšlím.

P.S. Vaše články čtu s chutí a obvykle nemám, co bych dodal - jsou trefné.
K malému snížení mé anonymity: Jmenuji se Mojmír a jsem IT profesionálem 16 let.

Finrod Felagund řekl(a)...

Mojmíre, co se nekorektních glos týče, tak v tomhle to já mám už asi dávno spočítané - veřejné mnohonásobné porušení zákona 292/2004 Sb. (tzv. Lex Beneš), rovněž jako mnohonásobné porušení zákona 61/1918 Sb., respektive na něj navazujícího 243/1920 Sb. (o zákazu užívání šlechtických titulů - já členy české aristokracie důsledně označuji s jejich tituly), jakož i trestní zákon, část II, §92 odst. 1 i 2, podle kterých by se dalo vyložit, že se pokouším rozvracet republiku například tím, že jsem podepsal petici žádající změnu zřízení z republiky na konstituční monarchii (kteroužto myšlenku opakovaně propaguji, to beztak bude taky trestné). K tomu všemu se hlásím pod svým občanským jménem - a činím tak proto, že tato ustanovení považuji za antidemokratická, protože občan by podle mého přesvědčení měl mít právo 1) vyjadřovat se o bývalé hlavě státu jak chce, 2) užívat šlechtických titulů u těch, kteří je mají, pokud tím nebude nikomu působit škodu, 3) chtít na základě demokratické volby (referenda) mít možnost změnit ústavní zřízení z republiky v konstituční monarchii.

Tento stát tedy trpí jistým demokratickým deficitem, pokud výše uvedené kriminalizuje. Takže tolik asi k otázce anonymity a toho, co se píše na netu a co si "někdo" může přečíst...

Anonymní řekl(a)...

Finrode,
ano, je nepochybně projevem občanské odvahy jednat v rozporu se zákonnými ustanoveními, pokud se příčí našemu svědomí, pod vlastním jménem. Snad se k tomu jednou taky dopracuji :-) - ale vždy tak, abych se nemusel alespoň sám před sebou stydět.
Každopádně se všichni snažme udržet stav věcí takový, abychom mohli beze strachu jednat adresně. A pokud už něco porušíme, tak ať následky odpovídají míře provinění a můžeme je s hrdostí nést - to je důležité.
Nu, historie nás bohužel učí, že takových období je u nás spíše menšina...
Mojmír

Finrod Felagund řekl(a)...

Mojmíre, to je právě ten problém, že v současné době vypadá právní řád tak, že je plný výše jmenovaného balastu s tím, že ta "svoboda" je to, že se tyto relikty minulosti nevymáhají (třebaže stále platí) místo toho, aby je někdo jednoduše zrušil (na což ale evidentně nikdo nemá odvahu). Buďto si republika natolik věří a je si jistá tím, že je správná (a tudíž ji pár monarchistů nemůže svrhnout) - a tak zákon proti šlechtickým titulům nepotřebuje, nebo si sama není jistá tím, že je správným zřízením, což ji dostává do situace, kdy by měla povolit svobodnou diskusi o tom, co je lepší, než ona - ovšem podle litery zákona je tato možnost značně okleštěna. Trochu mi to připomíná ruské státní normy, které jsou nesmírně přísné, ale které nikdo nedodržuje a veřejně se to ví. Pokud ale stát potřebuje někomu (často z netransparentních důvodů) šlápnout na krk, má jednoduchou práci - bude šikanovat na základě toho, že dotyčný nesplnil nějaký předpis. Výmluva, že ho neplní nikdo samozřejmě nepomáhá. A tohle se nám tu bohužel zabydlelo.

Petr řekl(a)...

Nemyslím si, že by lustrování uživatelů (zákazníků) podle zemí, IP apod. byla věc firem a trhu, pokud by tomu tak bylo, pak by nešlo nic namítat. Ono třídění je ale výsledkem tlaků politické moci. Bohužel dnes se nestačí řídit jen zákony států ve kterých žijeme, ale i těch s kterými nemáme nic společného. Takže např. firmy registrované v USA raději vybírají od svých zákazníků z Evropy DPH, než aby se jejich majitelé vystavovali nebezpečí zatčení při zahraniční dovolené. Někdy sice stačí při nákupu stačí pouze uvézt bydliště jinde než v EU (můj oblíbený trik) a cenový rozdíl je vyřešen,ale podstata této šikany zůstává netknutá.

Problém, který autor článku popisuje se bohužel netýká pouze Internetu. Po pádu komunismu jsem si naivně myslel, že přichází věk svobody, ale po několika uvolněných letech přišlo vystřízlivnění. Vláda v ČR nejenže např. nerušila občanské průkazy po vzoru USA nebo Spojeného království, ale začíná lidem hromadně odebírat otisky prstů apod., nynější zákony upravují mnohem více lidského konání než zákony komunistické a přitom se na tom podílí i ti co se považují za pravici. Státy, které jsem považoval za propagátory volného trhu brutálně útočí proti bankovnímu tajemství. Nedotknutelnost majetku, listovní tajemství, domovní svoboda, svoboda cestovat, tyto hodnoty už dnes téměř nic neznamenají a v ČR jsou i díky ODS v podstatě jen na papíře. A bude hůř. Rozvoj informačních technologií omezování svobod spíše přispívá a i ten Internet není (a asi nikdy nebyl) jak se mnoho lidí chybně domnívá, šiřitelem svobody, ale spíš směrovou cedulí k totalitě.

Anonymní řekl(a)...

Petře a Finrode,
ano, informační technologie jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. Proto bych byl rád, kdyby časem vznikl v této otázce nějaký konzistentní názor a zainteresovaní lidé jej uměli sdělovat a řádně evangelizovat. Já sám si tento názor ještě tvořím.

Co se týče názoru na monarchii, tak jen bych podotknul, že to dokážu pochopit, ačkoliv se to zdá na první pohled nesmysl. Lidé vždy žili ve schématech, která se jim servírovala - to není novinka. Když vyslovíte slova jako fašismus, nacismus, rasismus, komunismus, monarchie, teokracie atd., tak 95 procent lidí si poklepe na čelo. Avšak všechny tyto směry jsou velmi významné ideologie. Byly doby, kdy měly majoritu a kdy je vyznávala většina lidí a nebyli blbí. Každý z těch směrů má svá pozitiva a negativa. I demokracie je na tom stejně a nepřipravenou společnost dokáže dovést do záhuby. Porozumět rozdílům mezi nimi a jejich vztahu ke společenskému kontextu není nic primitivního, na co dokáže odpovědět žák páté třídy. A často ani VŠ. A to je to smutné...
Já osobně jsem v této zemi pro demokracii, ale jiný názor nezazlívám.
Mojmír

Finrod Felagund řekl(a)...

Mojmíre, demokracie a monarchie se nevylučují, mluvíme-li o konstituční monarchii. Konstituční monarchie je demokratickým systémem (jako UK, Nizozemí, Belgie, Dánsko, Norsko, Švédsko, Španělsko) - takže já proti demokracii nic nemám ;) jen se držím myšlenky Polibyovy a později Cicerovy, že nejstabilnější systém je takový, který má prvky monarchie, aristokracie a políteie (=ideální verze demokracie). Shrnuto proč podporuji monarchii - hlava státu je v parlamentním systému stejně jen reprezentativní osobou, takže nejde o žádné skutečné síly. Zatímco prezident - navzdory deklaracím - je vždy jen "něčí" prezident, protože ne všichni ho chtějí, monarcha je monarcha pro všechny, protože je striktně neutrální; navíc je v reprezentativní funkci lepší, než kterýkoliv prezident, protože je k ní vychováván odmala a jako téměř každý aristokrat cítí velmi silnou zodpovědnost za své léno, což od voleného prezidenta nemůže nikdo čekat. Tím se dostáváme k dalšímu bodu programu - republika má vždy problém, jak se definovat. Česká republika se definuje tak, že jejími občany jsou obyvatelé Čech, Moravy a Slezska, jenže tato definice vylučuje například Čechy žijící v zahraničí. Definice, kterou používá Slovensko, a sice "slovenský národ" dává jasně najevo, že i když shodou okolností má nějaký ne-Slovák slovenské občanství, tak není občanem plnohodnotným, takže jak vidět, etnická identifikace také moc nepomáhá. V Polsku je ten model, že "my Poláci, kteří věříme v Boha i ti, kteří v něj nevěříme" - ta druhá část oné definice je tam jen proto, aby se někdo necítil diskriminován a každému je přitom ale jasné, kdo že to je ten správný Polák. Pokud někdo je například polský občan-polyteista či agnostik, tak má z hlediska této definice taky smůlu.

Zkrátka a dobře, osoba monarchy, jako legitimní hlavy státu, je symbol kontinuity a především zosobňuje definici občanství, a sice "My občané země X, kteří uznáváme svrchovanou vládu krále", čímž je jasné, že uznat svrchovanou vládu krále, který je korunován podle naprosto neměnných tradic (proto je třeba dědičnost a ne volba, volba už není neutrální) může kdokoliv. Plnoprávným občanem se tak může cítit v případě Českých zemí etnický Čech, Moravan, Slezan, Němec, Polák i Slovák (to jsou hlavní etnika žijící v ČR), jakož i emigranti z českých zemí mající české občanství. Je to zkrátka dobrý kompromis mezi "zemskou identifikací" a "etnickou identifikací" - proto má podpora tomuto systému ;)

Anonymní řekl(a)...

Finrode,
díky za zajímavé vysvětlení. Musím uznat, že je to myšlenka, se kterou jsem se zatím takto srozumitelně nesetkal (ale to je spíš moje chyba) a určitě stojí za zamyšlení. (Je asi škoda, že proud informací, směřující k běžnému občanovi, zahrnuje všemožné nepodstatnosti a to rozvíjející nějak chybí.) Čili se nad ní zamyslím...
Přeji všem čtenářům hezký den!

Anonymní řekl(a)...

finrod: to zni dost zajimave, ale co kdyz se narodi nejakej dedic trunu, co pro to absolutne nema predpoklady a je to proste nakej dementni vosoust? :) To bude akorat vostuda a houby ucta k panovnikovi :)

Anonymní řekl(a)...

Aha... Takže když Finrodem tolik milované korporace z ekonomických důvodů ustupují požadavkům diktátorů, může za to koncept národního státu.
Pozoruhodná logika...
Jinak významově souhlas s příspěvkem Ondry, článek je velmi slabý.
Maro

Anonymní řekl(a)...

mimochodem kluci co si myslite o Obcanskem institutu a R. Jochovi?

Anonymní řekl(a)...

neokoni a ekonomisti.

Anonymní řekl(a)...

a co znamena "neokonzervativne" v hlavicce tohohle webu? me prijde Joch opravdu hodne zajimavej, jeho clanky ctu fakt rad, nemusim souhlasit se vsim (prilisnej katolicismus) ale je to inspirativni figurka (sice nazivo nevypada uplne nejduveryhodneji, je to evidentni neurotik, ale obdivuju ho).

Anonymní řekl(a)...

No, nemohu hovořit za tento server, ale mohu Vám přiblížit, co je to "neokonzervatismus".

Jedná se o směr, který vznikl někdy ve druhé polovině 70. let v USA a u jeho zrodu z velké části stáli někdejší stoupenci demokratů, kteří se nesmířili s posunem této strany doleva od konce 70. let.
Tito lidé přešli do republikánské strany (nebo přesměrovali sympatie k republikánům) a začali rozvíjet tento svérázný proud.

Neokonzervatismus je totiž konzervativní pouze v kulturně morálních otázkách (rodina, zbraně, homosexuálové, potraty atp), ovšem v ostatnícxh aspektech se v konzervativním rámci nepohybuje. Kupříkladu v zahraniční politice neokoni horují pro vývoz demokracie do nejrůznějších zemí světa a hovoří dokonce op vytvoření globálního impéria demokracie. Tradiční konzervativci naopak namítají, že rozhodující roli má hrát národní zájem USA a ne nějaký mesianistický intervencionismus.
Všimněte si, že pokud jde o intervencionistickou zahraniční politiku a "šíření demokracie", chovají se neokoni téměř stejně jako demokrati

Další rozpor mezi neokony a ostatními konzervativci spočívá v přístupu k imigraci - neokoni s ní v zásadě nemají problémy, protože jako ekonomisté hájí zájmy velkého byznysu, který potřebuje levnou pracovní sílu. Klasičtí konzervativci a paleokonzervativci jsou naopak striktními odpůrci imigrace.

Neokoni jsou také ochotní zemi zadlužovat a prodávat dluhopisy Číně, z čehož ostatním konzervativcům vstávají vlasy na hlavě. Pravicová kritika rovněž haní neokony za to, že nedostatečně omezují federální programy.

Během studené války byli neokoni členy antikomunistického spojenectví, po jejím konci se však tyto rozpory na pravici projevily. Neokonzervativci získali velký vliv v republikánské straně koncem 90. let. Poté co se znemožnili to vypadá - díky Bohu - na opětovvné převzetí GOP starou pravicí.
Mezi nejvlivnější neokony jsou řazeni - Irving Kristol, Richard Perle, Condoleeza Riceová, George Bush ml.(ten ale před rokem 2001 k neokonům nepatřil), John Mc Cain nebo Norman Podhoretz.

Omlouvám se za délku příspěvku, stručněji odpovědět by nebylo adekvátní
Maro
Maro

Anonymní řekl(a)...

Nestojím o to, aby někdo kontroloval, co na internetu dělám!
To je PRIVATNI ZALEZITOST
Docela mě děsí to CO SE DNES DEJE ZNEPRISTUPNENI OFFICIALNICH STRANEK ATD.