NORSKO: Mýty a legendy kolem lovu velryb

Lov velryb, neboli hvalfangst je jednou z nejkontroverznějších činností v Norsku, ovšem kontroverze (sdílená především ne-Nory) je způsobená především neznalostí místních poměrů. Takřka kdykoliv připomenu někomu ekologicky uvědomělému, že mám něco společného s Norskem, tento na mě vytáhne cosi o "hnusných zabijácích velryb" a takřka není možné logicky vysvětlit, oč vlastně jde.

Hvalkjøtt, neboli velrybí maso, je tradiční norské jídlo už po stovky, ne-li tisíce let. Je k dostání prakticky v každém supermarketu, jakož i na slavném Fisketorget v Bergenu. Na území Evropské unie je jeho prodej zakázán, především proto, že většina Evropanů zná velryby pouze z filmu Zachraňte Willyho a na cokoliv co se týká racionality v rozhodování o této problematice, tak si s ní nezadá ani racionalita Rakušanů ve věci jaderné energie. Jistě, jsou státy, jejichž velrybářský průmysl drancuje moře bez ohledu na cokoliv a loví velryby, které rozhodně nenarušují ekosystém (typicky Japonsko nebo Chile), ale protože se laická veřejnost ve věci lovu velryb příliš nevyzná, nedělá rozdíly mezi Japonskem a Chile na jedné straně a Norskem či Islandem na straně druhé. A rozdíl je to značný.

V Norsku se loví velryby následujících druhů: vågehval, knølhval, hvithval, narhval, kvitnos, kvitskjeving a nise, tedy česky plejtvák malý, keporkak, běluha severní, narval, plískavice bělonosá, plískavice běloboká a sviňucha obecná. Všechny tyto druhy kytovců se živí výhradně rybami (resp. některé rybami a korýši) a nespadají mezi ně kytovci živící se planktonem. Jeden ze zásadních argumentů pro lov kytovců v okolí Norska a Islandu je rybolov. Realita je taková, že norské a islandské ryby jako laks, ørret nebo torsk jsou považovány ne za spotřební zboží, ale za luxusní zboží. Jejich kvalita, daná výjimečnou čistotou Norského a Barentsova moře, z nich činí lahůdku, za níž jsou lidé ochotni platit až šestinásobnou cenu proti rybám téhož druhu z jiných oblastí. Logicky vzato je pak lov velryb důsledkem toho, že se Norsko jednoduše snaží obohatit své zásoby kvalitního rybolovu.

Lososi a tresky, nejcennější exportní ryby v Norsku, jsou ryby dravé, živí se menšími rybami. Po celém pobřeží existuje sice nespočet farem, kde se lososi a tresky chovají, ale maso z nich není považované za tak kvalitní a chutné, jako maso z ryb z volného moře. Proto rybářské firmy přišly na způsob, jak populaci těchto luxusních ryb zvětšovat - v sádkách pěstují malé krmné ryby, které házejí do otevřeného moře, kde slouží jako potrava rybám, o něž je zájem. Bohužel lososi a tresky nejsou jedinými živočišnými druhy, které se těmito rybičkami živí - nepohrdnou jimi právě ani výše zmíněné druhy kytovců. Proto jejich počet narůstá nad přirozené množství a rybářské firmy se tak dostávají do pozice, kdy v podstatě nekrmí ryby na výlov, ale velryby, které podle některých lovit nesmějí. Pokud by byl uvalen zákaz na lov velryb, rybáři by tak vlastně pouze lili do moře peníze bez jakékoliv návratnosti. Otázkou ovšem je, jaké by pak byly jejich výnosy, protože zmínění kytovci nemají problém se živit i oněmi drahými treskami a lososy.

Kudy z toho ven? Norsko má celkem rozumnou velrybářskou politiku, která neničí ekosystém (kvóta se stanovuje jako 1% z celkového počtu kusů, který se průběžně monitoruje) a přitom zásobuje trh masem a pomáhá rybářskému průmyslu. V důsledku této politiky je v Norském a Barentsově moři zachován počet velryb v přirozeném stavu a v konečném důsledku příroda jako celek netrpí. Přesto však kde kdo - zejména evropští suchozemci, kteří velrybu viděli maximálně na obrázku - Norsko kritizuje za "barbarství" v podobě lovu velryb. Vzhledem k tomu mají aktivisté velmi jednoduchou práci - a je smutné vidět své spoluobčany jedním dechem kritizující Rakušany za iracionální přístup k jaderné energii kritizovat Norsko podobným způsobem za hvalfangst.

Komentáře

Anonymní píše…
zajimavy, diky
Finrod Felagund píše…
není zač, říkal jsem si, že by bylo třeba konečně vnést trochu světla do sporu "Zachraňte Willyho, vy velrybovrahové!!!!!" vs. "my lovíme ty desetitisíce velryb výhradně pro vědecké účely".
Miroslav Yamato píše…
I s těmi Japonci se strašně přehání...
Hanka píše…
Rozhodne to beru jako zajimavy nazor, nicmene mam trochu dojem, ze take nejste uplne objektivni, coz prinasi urcite rozpory. Napr. plejtvak maly prece nezere ryby, je to kosticovec a filtruje kril a myslim ze priziveni na onech chovnych rybkach nebude tak horke.

Co se tyce toho, ze velrybi maso je pro Nory tradicni potravinou, to jim nikdo nemuze brat, to chapu.

Jenze pokud nekdo prikrmuje divoke ryby v mori, musi proste pocitat s tim, ze tam budou zrat i dalsi obyvatele more. Je to jako byste na krmitku nadaval modrinkam, ze vyzobavaji zradlo pro konadry. Bez ohledu na to, ze ty konadry pak nehodlate bastit. A jestlize tam nekdo haze zradlo pro byznys, nema pece pravo rozhodovat o faune more, ocean neni prece pole. Tak ty luxusni ryby budou proste jeste drazsi, co uz.

Dalsi Vas argument je ze kytovcu je tam nyni vice nez je prirozene. Prirozeny pocet kytovcu se pozna prosim jak?

Nicmene to jak popisujete norskou velrybarskou politiku, nezni tak spatne. Bohuzel mam obavy, ze jakmile se jedna o kvoty atd., existuje vzdy riziko falsovani, ale to uz je riziko podnikani. Mohl byste prosim jeste upresnit (i kdyz vim ze jsem v diskuzi s dvouletym zpozdenim), na zaklade jak velkeho uzemi se dela monitoring poctu kytovcu? A jsou populace kytovcu opravdu schopne prirozene obnovovat jednoprocentni ztratu?

Prosim neberte muj prispevek jako nejak utocny, jak jsem napsala uz v uvodu, prijde mi tento nazor opravdu zajimavy, jen mam vzdycky potrebu si to vsechno nejak upresnit.
Anonymní píše…
Schvalovat lov vzácných běluh s odkazem na tradice je na hranici mentální retardace. Lov severní odrůdy nosorožce tuponosého má v Sudánu také tisíceletou tradici, momentálně se díky tomu ve volné přírodě vyskutuje dohromady 5 kusů.
Norové porušují mezinárodní moratorium, není jediný důvod je omlouvat.
Anonymní píše…
Plejtvák malý a keporkak jsou kosticovci a živí se krilem, plískavice je delfín...
Anonymní píše…
Navíc většina druhů, které uvádíte, jsou uvedeny v červeném seznamu iucn jako obecně ohrožené a jejich ochrana spadá do mezinárodních úmluv.
Anonymní píše…
Jsem samozřejmě laik. Ale říkám si, zda to 1% velryb sežere tak hodně, že se musí ulovit a sníst? Pochopil bych, kdyby se přemnožily o 10-20% a musely se odlovit, ale má opravdu 1% tak velký vliv na úbytek ryb, že je rybáři musí kvůli tomu zabít? Podle mě je to jen výmluva. Jako laika by mě zajímalo, na jakých podkladech bylo rozhodnuto o 1% odlovu velryb a myslím si, že by to nešlo rozumně obhájit. Jinak jsem zrovna přijel z Norska a jedl jsem uzenou velrybu i steak z mraženého masa. Cenově ten mražený kousek patřil k nejlevnějším masům vůbec.

Nejsem tedy popírač ani zastánce, jen mi ten zdůvodňující argument o 1% nesedí.

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem