RASISMUS: Co mi vadí na Romech?

Nejsem rasista. Alespoň podle zažité definice (rasismus je a priorní nesnášenlivost vůči lidem jiné rasy) ne. Přesto potkám-li Romy prakticky kdekoliv, s výjimkou naprostého mála je mi takové setkání nepříjemné. Proč tedy, nejsem-li rasista?

Vždyť obdobný pocit, jaký zažívám z Romů, nemívám ze setkání s žádným jiným etnikem. Nemám problém s číkoliv barvou kůže, přesto trpím zcela evidentně "xenofobií". Nedávno jsem opět navštívil Českou republiku a po setkání s několika mladými příslušníky tohoto etnika na pražském Smíchově jsem se sám sebe ptal - co mi na nich tak vadí? A najednou jsem si to uvědomil. Ne, není to barva kůže - vidět slušně se chovajícího Roma v obleku ve mně takový pocit rozhodně nevyvolá, a s oblečením slušného oblečení člověk zpravidla barvu pleti, respektive rasu, nemění. Své poznání bych shrnul do dvou klíčových bodů a rád bych se s laskavým čtenářem o něj podělil - možná mu budou inspirací pro objevování jeho vlastního zdroje "nepříjemného pocitu" z Romů.

1) Romové velmi často používají agresivní gestikulaci a trhané pohyby. Setkal jsem se s tím u naprosté většiny Romů bez ohledu na státní příslušnost, tedy u Romů českých, slovenských, maďarských, ukrajinských či rumunských. Nevím, je-li to důsledek jejich vývoje z před x-lety, ale o tomto článek nepojednává; článek řeší přímé příčiny "špatného pocitu" z Romů. Ten pohyb, o němž mluvím, je následující - nejen chůze, ale i rozhovory Romů mezi sebou jsou doprovázeny silným trháním horní polovinou těla a hlavy, případně máváním rukama. Takové rychlé pohyby cik-cak alespoň na mě působí agresivním dojmem a vyvolávají jednoduše strach i kdyby skupinka takových Romů byla ode mě relativně daleko a věnovala se jen sobě navzájem. Z přírody bych coby velmi podobný fenomén mohl jmenovat let vosy - nevím, jak ostatní lidi, ale mě před vosou rozhodně nenabádá ani tak negativní zkušenost se štípnutím (toho hmyzu, který štípe, je mnohem víc), ani zbarvení, nýbrž let cik-cak, který budí agresivní dojem. Gestikulace a "řeč těla", kterou má mnoho Romů vštěpenou a nevědomky ji používá, k tomuto pocitu alespoň u mě vede. Neříkám, že to dělají dobře nebo špatně, nezpochybňuji ani jejich právo na to to dělat, jen říkám jediné - ptají-li se, proč se jich straním, má odpověď je nepůsobí na mě dobře, bojím se jich. A tohle je jedna z příčin.


2) Velmi hlasitá řeč a křik - to je další velmi běžný fenomén u romského etnika. Vidím-li hlouček lidí, kteří na sebe mezi sebou křičí, často mluví velmi, velmi sprostě, bez ohledu na jejich etnický původ či barvu pleti se jich bojím. To je další příčina, proč je nevyhledávám, proč se takových lidí straním, proč když je vidím, přejdu na jiný chodník. Ne, to není rasismus, to je strach z agresivity. Vzhledem k tomu, že zmíněný způsob řeči často doprovázejí onou výše popsanou gestikulací a "řečí těla", působí onen agresivní dojem hned dvojmo.


Mnoho lidí tvrdí, že se Romů bojí i proto, že jsou často špinaví či zanedbaní. S tím nemohu souhlasit, neboť za sebe nemám strach ze špinavých či zanedbaných lidí, nýbrž z lidí vykazujících výše zmíněné chování ano. A že většina Romů se tak chová je výsledek mého celoživotního pozorování. I bohatý mladý Rom, který bude čistě oblečen a navoněn přiměřeně kolínskou, bude-li v hloučku jiných (byť podobně kultivovaně oděných) Romů a bude-li dělat trhané pohyby a do toho řvát, budu se ho bát. Stejně tak i běloch či kdokoliv jiný (mimochodem dost podobně se chovávají opilí anarchisté či skinheadi a těch se potom bojím úplně stejně jako Romů). Mluvím-li tedy o tom, zda je mi milé běžné setkání s Romy, odpovím jednoznačně ne, a nikoliv z rasistických důvodů, ale z důvodu svého vlastního strachu z jejich agresivního chování. Bude-li mi kdokoliv politicky korektní chtít říct, že jsem nedostatečně tolerantní k jejich kulturnímu vzorci, možná má pravdu. Ale je nutno dodat - většinová společnost v České republice má ve zvyku se chovat odpovídajícím způsobem, tedy velmi defenzivně, kdy se snaží svou gestikulací či hlukem neobtěžovat okolí. Česká společnost je kulturně česká, nikoliv romská. Chtějí-li Romové vycházet dobře s většinovým obyvatelstvem, doporučuji jim alespoň za sebe pohybovat se plynuleji, chodit, stát či sedět klidně a mluvit s poloviční hlasitostí a s méně sprostými slovy. Věřím, že poté se jich méně lidí bude bát a tím si vydobudou od majority mnohem slušnější přijetí, než jaké jim zajistí jakákoliv kvóta či zákon proti rasismu. Nechci od Romů ani nijakou zvláštní asimilaci, nemám nic proti jejich jazyku, zvykům, tradicím, jídlům ani čemukoliv jiného, nebudou-li agresivní a nebudou-li nezákonné. Uznávám jejich právo na žití v České republice, pouze jedno vzkazuji: budou-li dále agresivní, budu se jich bát. Budu-li se jich bát, budu pro jakékoliv opatření, které mi zaručí, že se bát nebudu muset.

Komentáře

Anonymní píše…
A tohle píše černý pan Bílý z Grémia romských regionálních představitelů (je to čerstvé - 4. 4. 08):
... Česká republika nemá právo hlásit se k demokratickým zemím a právnímu státu. Česká republika není bezpečnou zemí původu, tak jak to v zahraničí deklarují státní představitelé, protože Romové jsou neustále postihováni rasovou diskriminací, segregací, a dokonce je hanobena památka umučených romských obětí letského koncentračního tábora ze stejného důvodu pro který byli do koncentračního tábora nahnáni – protože se jedná o cikány. Je pro nás zdrcující vědomí, že prasata a Romové jsou si v České republice na roveň. Česká republika byla vyzvána rezolucí Evropského parlamentu k odstranění prasečince v Letech u Písku z míst bývalého koncentračního tábora pro cikány, a romské organizace neúnavně bojují o likvidaci prasečáku. Na konci svého funkčního období státní představitelé vyslovují sliby o tom, že budou usilovat o odstranění prasečáku. Ale vždy zůstalo pouze u slibů. Proto je nutné, abychom se sešli na místě utrpení našich předků, uctili jejich památku a opět volali do světa jaká hanebnost je páchána v České republice na obětech romského holocaustu i na těch, kteří dnes v České republice tvoří diskriminovanou skupinu občanů z důvodu své etnické příslušnosti.
K zblití, co říkáte!
Anonymní píše…
K zblití je, že už tam dávno památník nestojí. Tečka. To nemá s článkem, autorovou argumentací (docela ujde) ba ani s problémy, které mezi Romy a Čechy jsou v současnosti nic společného. V tom táboře trpěly lidské bytosti.
template píše…
Vepřín v Letech je naprosto zástupný problém a politicky korektní reprezentaci (a zástupcům Romů) vadí jen ten fakt, že tam je vepřín. Mám pocit, že kdyby tam byla mlékárna, nikdo by ani necekl. Já v tom ovšem žádný hanlivý symbol nevidím a nechápu, proč by se měl bourat prospěšný a prosperující podnik (prosperuje-li) kvůli tomu, že to uráží pamětníky nějaké historické události.
Finrod Felagund píše…
template: Asi česká politicky korektní reprezentace, vážený pane kolego, konvertovala k islámu a tak považuje prasata za nečistá a půdu, na níž se pohybují za rovněž nečistou. Na základě toho se domnívám, že stála-li by tam mešita, nikdo by neprotestoval... :P
Anonymní píše…
Jestli by někdo cekl nebo ne kdyby tam byla mlékárna je hypotetický problém, vcelku neřešitelkný dokud tam někdo tu mlékárnu nepostaví :-)Pánové, neměňte podstatné za podružné. Skutečnost že je tam vepřín je jenom využit k většímu křiku - prostě se hodí jako argument. Nic to ale nemění na tom, že kulturní politické prostředí, pokud by tady bylo, by problém řešilo diskusí, ne mlčením. Možná by se pomník postavil o 50 m vedle, možná by vzniklo někde úplně jinde - třeba v rámci existujícího muzea - místo, kde by se ten kdo by chtěl něco o romech za války a protektorátu dověděl. Takto se celá diskuse omezile na to, jestli vyměnit prasečárnu za pomník. Pak se řeklo, že prasečák nejde zrušit (nejde, minimálně od vlády by nějaké vyvlastňovací pokusy byly docela směšné) a bylo. Takže výsledkem je žádná diskuse, uraženi Romové a náš prostor neobohacen o jeden milník připomínající že i Romové patří do tohoto prostoru. Možná jsme ztratili jeden kamínek na dlouhé cestě k integraci.
Finrod Felagund píše…
Já bych byl na ty Lety osobně opatrný. Ti Cikáni, kteří tam zahynuli, totiž povětšinou nebyli Romové, nýbrž Sinthi, ze kterých se prvorepubliková cikánská komunita v ČSR nejčastěji skládala. Tito Sinthi byli v českých luzích vyhubeni za WW2 a po WW2 nahrazeni nově přistěhovalými Romy (což je jiný národ Cikánů). Sinthi dodnes žijí například v Německu a nejsou s nimi vcelku žádné potíže - i za té první republiky a dříve to byla max. nějaká ukradená slepice, ale většinou byli Sinthi velmi dobří řemeslníci a o jejich služby byl často zájem. Ne tak Romové. Ti žijí relativně parazitickým způsobem života na společnosti i v zemích, v nichž není sociální stát tak vyvinut, jako je ČR. Takže můj názor k Letům - prasečák nebourat, postavit pořádný památník, ale důrazně připomenout, že se nejedná ani o předky, ani o příbuzné dnešních českých Romů, protože etnicky nemají spolu tyto dvě skupiny vůbec nic společného, nemluvě vůbec o tom, že sami Sinthi se při přirovnání k Romům cítí zpravidla dotčeni. Co mně na celé té kauze vadí, je to, že si romští aktivisté ukradli něčí památku.
Anonymní píše…
finrode, vas slov,neobvinuj Nas z kradeze,podle mne jsi hloupy a nikdy jinak to uz nebude

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem