POLSKO: Polsko - garant evropské svobody?

Už dvakrát zachránili Poláci Evropu před ničivou katastrofou. Poprvé 12. září 1683 před branami Vídně a podruhé 25. srpna 1920. Utkali se s oběma velkými nebezpečími, která Evropu ohrožují dodnes - s hrozbou islámského i ruského expansionismu a dokázali nad oběma vyhrát. Budou k tomu mít možnost znovu?

Polsko je v současné době jedním z nejsilnějších spojenců USA v Evropě. Usiluje o podobný status ve Střední Evropě, jakého dosáhl Izrael na Blízkém východě, tedy být ekonomicky a hlavně vojensky silným spojencem USA, který bude strategickou pevností před "hordami ohrožujícími Západ". V polském kolektivním vědomí se tento fenomén objevuje velmi často. Dávno před dobou, v níž čeští slavjanofilové velebili Rusko a jali se přimykat k dubisku, měli Poláci se svým východním sousedem bohaté zkušenosti a nevěřili mu ani pozdrav. Zároveň Poláci tou dobou byli (a také zůstali) jediným národem na světě, jehož vojenské jednotky obsadily Moskvu - a také ji dva roky držely. Své zkušenosti mají i s jinými hordami. Počínaje úspěšným poražením mongolských vojsk u Legnice (1241), přes úspěšné odražení Turků (1683) po úspěšné odražení bolševiků (1920) Poláci prokázali, že jsou podobným garantem evropských hodnot, jako byl například francký král Karel Martel zvaný Kladivo, který úspěšně u Tours porazil arabské hordy a zahájil reconquistu. Polští vojáci v současné době drží správu třetiny Iráku, jsou jedním z nejvýznamnějších spojenců USA v Afghánistánu. Dále trvají na udržení svých tradičních hodnot a šíří svůj vpravdě romantický odkaz (studujete-li polské dějiny, máte kolikrát pocit, jako byste četli Mickiewicze či Słowackiego) pohledu na pojmy jako obrana své pevnosti, svého dědictví, vší politické korektnosti navzdory i do postmoderní EU. Nevpouštějí do své země masově muslimské přistěhovalce a dodnes jsou věrni obsahu pojmu "hrdinství" - a nepovažují jej za něco neslušného. Přesto se najde v Evropě mnoho lidí, kteří se Polsku a Polákům vysmívají zejména kvůli slabší ekonomické úrovni. Na tomto místě je třeba si uvědomit jednu důležitou věc - I. Rzeczpospolita byla prvním velkým a vojensky mocným státem v Evropě, který měl funkční parlament (vznikl v roce 1454, druhé Švédsko jej ustanovilo až v roce 1527) a právě pluralismus názorů v Sejmu stál za jejím pádem a trojím dělením Polska. V době rozdělení do záborů Polsko zažívalo ekonomický úpadek - tradiční ruská devastace na jedné straně, na druhé straně nechuť Pruska (později Německa) investovat do "svého" záboru, respektive koncentrace rakousko-uherského průmyslu v Čechách a na území Haliče pouze pomálu - to vše byly důvody, pro které Polsko začínalo v roce 1918 z mnohem nižšího základu, než Československo. A přesto se krátce po svém vzniku umělo ubránit mocné Rudé armádě ne nepodobně, jako se Izrael musel bránit podobné přesile - tentokráte svých arabských sousedů. Během II. Rzeczypospolitej se v Polsku ekonomická úroveň rychle zvyšovala, nicméně druhá světová válka (v Polsku se narozdíl od Čech a Moravy opravdu bojovalo) zanechala v Polsku miliony mrtvých a průmysl v rozkladu - nemluvě o poválečném přesunu Polska na západ, který znamenal, že Poláci museli opustit své oblasti, v níž měli svůj průmysl (Lwów, Brześć nad Bugiem, Grodno, Wilno) a dostali oblasti nové, ale bez průmyslových kapacit (ty si odvezli Rusové coby "válečné reparace po Němcích" do SSSR). I přes komunistickou devastaci země trvající už od roku 1945, kterou si Poláci rozhodně nevybrali dobrovolně (narozdíl od některých), se dokázalo po roce 1990 opět Polsko zvednout z popela a držet krok s Českou republikou, která měla od poloviny 19. století v každé své dějinné chvíli štěstí na "osud" s výjimkou komunistické devastace, kterou si stejně v době jejího počátku velké množství Čechů přálo. A to ani nemluvě o tom, že Poláci dokázali na Moskvu i za časů Polskiej Rzeczypospolitej Ludowej (PRL, polský komunistický stát) zatlačit tak, že jim stát dával mnohem volněji dýchat, nežli tomu bylo v ČSSR. Poláci, stejně jako Maďaři, navzdory jakékoliv nepřízni mezinárodní situace dokázali být mnohem průbojnější a cílevědomější než Češi a přesto si na ně mnoho Čechů dodnes "otvírá hubu". A nejen Čechů - Francouzi (také by si mohli zavzpomínat, kdo to byl Daladier nebo Pétain) se rádi opírají do "polských instalatérů", a nejen ti, i mnozí další obyvatelé "bohaté západní Evropy", se rádi vysmívají Polákům pro jejich ekonomickou situaci a to, že chodí pracovat do západní Evropy. Otázka je, kdo se bude smát naposled - ve Francii žije deset milionů muslimů, zejména Arabů, v Německu tři miliony Turků. Obě země, jejíž občané se tak rádi nad Poláky povyšují, mohou jednou docela klidně škemrat ve Varšavě o vojenskou pomoc proti agresivním islamistům, proti kterým boj už nebudou zvládat. A co budou dělat Češi? Mlít pantem jako vždy a nadávat na Poláky, že "nemít Ameriku, nikdy by nebyli tím, čím jsou". Otázkou jen je, jestli nějaký nový Sobieski či Piłsudski 21. století bude chtít těm, kteří se jeho zemi tolik posmívali, vyjet na pomoc. Dost o tom pochybuji.
Obrázek: Cud nad Wisłą (Zázrak nad Vislou), událost, v níž Poláci před branami Varšavy rozprášili Tuchačevského Rudou armádu.

Komentáře

Anonymní píše…
Super článek! Jen ty čokolády by ještě mohli vylepšit :-) Ale ne, vážně na ně budu teď koukat trochu jinak, než jsem činil doposud. Díky Vám FF
Anonymní píše…
Skvělé shrnutí a ohledně těch Čechů meloucích pantem máte naprostou pravdu - plno čecháčků bude zase řvat, ostatně jako vždy.
volič NS píše…
Nelze,než souhlasit!!!Bohužel.
Anonymní píše…
Pokial viem, tak polsky premier ako jeden z mala otvorene povedal, ze OH v Pekingu bojkotuje kvoli politike Cine voci Tibetu, na rozdiel od vacsiny z tych, ktori na otvorenie nepojdu preto, "lebo uz nieco maju"...
Anonymní píše…
Nepochopil jste logo "polský instalatér" - to nebylo kvůli posměchu jak píšete ale kvůli snad neodůvodněným obavám o úbytek pracovních míst ve Francii.
První parlament??? Máte asi na mysli unii Polska-Litvy, to bylo ovšem později a jmenuje se to sejm. Parlament není polského původu ale slovo z francouzštiny.
Finrod Felagund píše…
Sejm je parlamentní zřízení, pane, a je úplně jedno, jestli takový sněm nazvete Sejm, Stortinget, Althing či jakkoliv podobně, pořád je to parlament. Samozřejmě, že mám na mysli Unię Lubelską.
Anonymní píše…
Máte recht. Sejem byl sejm a parlament parlament. Sejm v době unie dvou národů (1.7.1569) byl Diete (z lat dieta=den viz bundestag, reichstag)tyto se držely na volném prostranství ve Woli u Warsavi, všichni členové seděli na koni, ovšem tito byla pouze szlachta, která měla právo volit krále.
Parlament před buržoazní revolucí byl v podstatě soudní dvůr(právní řád).
Nelze mluvit o demokracii, nebo zastupitelské....
Ano, poláci asi budou hrdinný národ, sami to o sobě prohlašují, ale také v nejcitlivější době českých dějin před Mnichovem doufali s pomocí Hitlera vymazat česko z mapy světa a vytvořit "velké polsko" od baltu ke středozemí. Proto ztroskotala složitá jednání mezi francií a ruskem o transportu vojsk přes Polsko ...
To nesnižuje jejich velikost národa, ubránili se jak tatarům, tak švédům . . . .
Finrod Felagund píše…
Pane anonymní, máte to trochu popletené. Blokování transferu zbraní se dělo v letech 1919-1920, kdežto Vaše "použití Hitlera" jaksi nemohlo být dříve, než v roce 1933, tedy než byl Hitler uveden do funkce říšského kancléře. Evidentně tak máte na mysli podíl Polska na Mnichovské dohodě, nicméně měl byste vědět, že Polsko pouze chtělo území, které mu mělo patřit na základě práva na sebeurčení a že Československo si o takový postup Polska více než koledovalo. Proč? Protože v době, když Poláci bojovali na východě s bolševiky ČSR na přímý Masarykův příkaz napadla Těšínské knížectví (do té doby na Čechách zcela autonomní jednotce, která však přináležela historicky Polsku stejně jako Čechám například Morava) a obsadila ho až po Vislu, tedy až po Bielsko. Akce se účastnili legionáři a vyzbrojení sokolové a důvodem mělo být, že Poláci na Těšínsku se chtěli zúčastnit voleb do Sejmu. Poté, co Poláci porazili bolševika na předpolích Varšavy a nad Niemnem, se vrátili do Těšínska a vypráskali odtud Čechy až po Frýdek-Místek a Jablunkov, přičemž tehdy si Češi stěžovali u Američanů, jak jsou ti Poláci zlí (přitom kdo první útočil, že). No a tak s posvěcením mocností byla stanovena hranice na řece Olši (Olze) Těšínsko bylo rozděleno tak, že na "české" straně žila pořád početná polská menšina, ale Češi měli jen jeden důvod, proč tohle chtít: šlo jim o železniční trať dnešní ČD320, protože to byla jediná trať spojující Čechy se Slovenskem. Nelze se tedy divit polské reakci v roce 1938.

Co se týče pojmů Sejm-parlament. Sejm je de facto Poslanecká sněmovna, tedy dolní komora parlamentu, přičemž historicky se pojem Sejm používal jako označení parlamentu jako takového (stejně jako Stortinget v Norsku, Althing na Islandu - první celostátní parlament na světě - Riksdag ve Švédsku a nevím jak se jmenoval ten v Dánsku, ale šlo o stejný princip), a že tam byla jen aristokracie? Víte, kolik bylo v Polsku šlechtických rodů a jaké postavení šlechta měla? Šlechtický stav byl narozdíl od zbytku feudální Evropy velmi početný a tvořil tak něco spíš jako stav patricijský. Sejm I. Rzeczypospolitej tak měl funkci parlamentu, do něhož se holt volí prostřednictvím nějakého censu (dnes máme census 18 let a svéprávnost, tehdy to bylo přináležení k aristokracii), přesto šlo ale, přihlédneme-li k tomu, že to bylo v době od 16. do 18. století, velmi novátorské a revoluční řešení a proti většině Evropy, která byla tvrdě absolutistická, šlo o vytříbenou demokracii.
Anonymní píše…
K vašemu napadení o popletení:
1. neměl jsem na mysli vaší konstrukci, ale opravdu tak jak jsem psal. Tedy pro vás konkrétněji Jozefa Becka a jeho víry ve spolupráci s Hitlerem a odstranění toho nepřirozeného "trčícího údu" jak se osobně vyjádřoval o čechách a to bylo těsně před Mnichovem!!! Dále celé roky od nástupu Hitlera (33) jednala francie s ruskem o vzájemném napadení Německa, jelikož západní mocnosti nebyli vojensky na to vybaveni. Mělo dojít k rychlému přesunu rusů přes polsko a udeřit na H. z východu a francie ze západu. Polsko z celkem pochopitelných důvodů odmítlo, jednalo se tedy přes rumunsko (to bylo jinde než dnes) o uzavřeném koridoru ale ani to neprošlo. To bylo vše těsně před Mnichovem ne jak píšete 1920!!!
2. a ted k těm vaším aristokratům :-). Vím kolik jich bylo, "malých szlachta asi 10% obyvatelstva" velkých, kteří volilibylo pochopitelně méně. Byli mezi nimi knížata, princové, baroni a vrchnost. Ovšem já jsem poněkud skeptický dávat sejm za příklad demokracie konce středověku jako vy. Ale budiž. Dokonalejší systém považuji západořímskou říši, která byla řízena na bázi práva. Po zhroucení románského impéria nastala "doba temna" ale nejstarším parlamentem v evropě byl pravděpodobně parlament Althing na Islandu založen r 930 a zničen dánskou absolutistickou monarchií 1800.
Finrod Felagund píše…
Víte, ono se to dá celkem chápat. Jednak to komentujete z pozice člověka, který ví, jak WW2 dopadla a co se stalo (šoa, atd.), což lidé ve dvacátých a třicátých letech dost dobře nevěděli. Oni o šoa nevěděli kolikrát ani v době války. V meziválečném období tak mohlo Polsko celkem bezstarostně vkládat rovnítko mezi Německo a SSSR (totalita jako totalita) a SSSR se chová vůči Polsku více nepřátelsky, než Hitler. Takhle ty věci opravdu v té době Poláci viděli. Co se týče té "konstrukce", jak říkáte, měl jste specifikovat, o jaký transfer zbraní jde. Já jsem mluvil o tom, jak ČSR blokovala transfer zbraní pro Polsko v roce 1920. Byly v Evropě země, které se snažily paktovat se Stalinem proti Hitlerovi - Poláci holt vsadili na opačnou kartu, co je na tom špatné? V obou případech se státy paktovaly s hnusnými totalitními režimi vraždícími nevinné, aby je použili jako spojence pro boj s tím druhým. A co se počtu obětí týče, za Stalinem je mnohem více mrtvých než za Hitlerem, takže ta úvaha Poláků zase až tak úplně zcestná nebyla (Poláky zabíjeli později jak Němci tak Rusové, nicméně takové zločiny jako Katyń mají na svědomí právě Rusové). Ostatně soudě podle toho, jak se ČSR chovala vůči celému svému okolí, bych se vůbec nedivil, kdyby ji někdo častoval i horšími názvy, než trčícím údem. Já osobně bych ji nazval nesourodým levicovým hybridem, který se podílel na rozpadu funkčního státu (Rakousko-Uhersko) a který dělal všechno pro to, aby poštval všechny menšiny proti Čechům.
Anonymní píše…
...vymazání čech z mapy evropy nesouvisí se šoa, bůhví co by se stalo kdyby Hitler přistoupil na tu polskou myšlenku rozdělit si mezi sebou střední evropu.
K tomu co stále opakujete dokola - nemám na mysli transfer zbraní ale transfer ruské armády na východní frontu pro záchranu čech. Francouzská strana hledala všemožně intenzivně způsob jak dostát smlouvy o spolupráci z r 1935. Jediná šance byla zapojit proti hrozícímu Hitlerovi Rusko a sevřít ho ze dvou stran. Rusové ač nepřipraveni nakonec souhlasili ale vše zhatily státy přes které by měly vlaky s vojáky a technikou přejet. Čechy byly velmocemi chápány jako nepříliž vnitřně pevný útvar. Přečtěte si tehdejší anglický tisk o čechách a pochopíte. Londýnem dokonce pochodovaly nacistické průvody, situace byla složitější než jak ji dnes vidíme.
Jinak nechápu co myslíte tím levicovým hybridem, připadáte mi tím jako ti nový pomatenci, kteří by nejraději udělali čistku a vyvraždili 3/4 světa.
A o rakouském domě máte ideály :-))) Sice Fr. Ferdinand D´este věděl že musí udělat reformu, zmodernizovat útvar tak různorodý, dát jednotlivým zemím větší pravomoce, ale nestačil by na to, evropa se stávala opravdu moderní a systém mocnářství byl zcela mimo realitu. Češi si svůj stát zasloužili a zaslouží, budte za něj rád. Rakouský dům byl již nesnesitelný nejen v západní evropě ale i k smíchu za oceánem :-).

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem