nekorektně.com

Rád bych reagoval na jeden článek, který je už staršího data, respektive ze srpna tohoto roku. On to hlavně ani není článek, jako spíš online diskuze. Jenže to není ani online diskuze, jako spíš FAQ zapáleného bojovníka proti americké radarové základně. Řeč je o online chatu se studentkou politologie slečnou Ivonou Novomestskou, které uveřejnil server hnutí Ne základnám. Celý chat najdete tady . Proč to není "diskuze"? Absence jakéhokoliv jiného názoru, než je oficiální doktrína bojovníků, vedoucích džihád proti radaru, je do očí bijící, to za prvé (tedy abych byl úplně přesný. JEDEN protinázor tam je, ale soudě podle jeho formy bych si spíš tipnul, že byl vytvořen samotnými bojovníky jako "ukázka"). Za druhé, všimněme si, že se v drtivé většině vůbec nejedná o otázky a odpovědi, ale o jakési konstatování a přitakávání. Vysvětlit se to dá tím, že stránky hnutí Ne základnám navštěvují pouze jejich členové a o chatu se slečnou Novomestskou tak nikdo jiný nevěděl. Dost...

Po dlouhé době jsem ve zpravodajském portálu našel něco, co mě opravdu rozesmálo, a sice tento článek . Zapálení, které mladého komunistu žene dopředu, je až dojemné. Autor těchto řádků se coby rekreační plavec amatér samozřejmě sklání před jeho schopnostmi. To, že svůj vrcholově sportovní výkon automaticky dedikuje zničení amerických imperialistů, ovšem zapáchá dvěma možnostmi: a) chlapec se chce zviditelnit a možná shání na svůj výkon sponzora. Může jím být třeba iniciativa Ne základnám? Ta spíš nějakého řádně se otřásajícího oslíka sama ždíme. Nebo rovnou KSČM? b) chlapec je naivní blb. Leccos by nasvědčovalo variantě b. Mladý soudruh od frézy (jeho nástroj byl ostatně nedílnou součástí budovatelské poezie 50.let. Nadšení básníci tenkrát, řečeno s Miloslavem Švandrlíkem, nejčastěji rýmovali soudruhy se soustruhy, zatímco na frézy měli připraveny modré kombinézy) nechce americký radar, protože v tom vidí "ohrožení české suverenity". Tento hrdý patriot ale chce svůj triumf v...

"Chcípni, když nechceš nic dělat," vzkázal romský rapper Gipsy ostatním příslušníkům své etnické komunity tady . Že to říká on jakožto uznávaný opinion leader, na jehož slova jistě mnozí mladí lidé dají, je nepochybně zajímavé. Ovšem mnohem zajímavější by bylo, kdyby jeho slova do médií vyřkl člověk neromského, "gadžovského" původu. Gipsymu teď, zřejmě právem, sdělovací prostředky a všichni ostatní tleskají za jeho odvahu a otevřenost. Kdyby ale absolutně totožný citát řekl někdo například z českých politiků, nepochybně by se strhla obrovská mediální štvanice, která by mohla skončit odstoupením daného politika, možná jeho lynčem a uvězněním. Nemusíme ale chodit tak daleko - něco takového by například mohl vyslovit i někdo z kolegů Gipsyho umělecké branže. Zde by si na své přišel především bulvár a dotyčný by se nakonec musel v slzách Romům omluvit. Nejlépe na kolenou a popel a prach by si posléze z vlasů smýval ještě týden. Double standard, na který jsem právě pouká...

Jiří Dienstbier by rád byl českým prezidentem. Ačkoliv mu zatím nikdo kandidátství oficiálně nenabídl, už ve velkém stylu a za značné pomoci tradičně klausofobních médií rozjíždí svou prezidentskou kampaň. Ta je podle některých ruce si mnoucích politologů (jako je například estébák Zdeněk Zbořil a směšně nekritický obdivovatel všech klausobijců Jiří Pehe) "v plném proudu". Nehodlám komentovat Dienstbierovy ubohé výpadky na současného prezidenta. Naprosto trefně to za mě udělal Klausův mluvčí Petr Hájek. Osobně mi ten člověk není sympatický, ale jeho výrok, cituji "Prezident se nebude vyjadřovat k urážlivým výrokům bývalých politiků, kteří doufají, že se na jeho účet v okurkové sezóně zviditelní" byl příslovečným hřebíčkem zatlučeným do hlaviček pana Dienstbiera a jemu podobným. Nechci se ani vyjadřovat k osobě Jiřího Dienstbiera jako takového. Já ho za prezidenta nechci. Nelíbí se mi jeho více či méně skrytá sociálně demokratická, antiamerická a proruská orientace. ...

Je tomu už několik let, co jsem se zařekl, že časopis Nový prostor si už nikdy nekoupím. Sice si myslím, že vydělávat prachy na bezdomovcích a ještě se tvářit jako bůhvíjaká charita je celkem hezká myšlenka, ale k popsanému rozhodnutí mě dovedla zvláště osobní zkušenost s redakcí tohoto časopisu. Nový prostor, alespoň pokud jsem zaznamenal, procházel několika mutacemi, kdy neschopné šéfredaktory střídali většinou ještě neschopnější a prodejnost časopisu šla tím pádem do kopru. Zhruba v době největšího úpadku jsem časopis přestal sledovat úplně. Nicméně zhruba před dvěma dni jsem se nechal v metru ukecat jedním vcelku sympatickým bezdomovcem. Měl jsem v tu chvíli dobrou náladu a hodně času, tak jsem své předsevzetí porušil. Jako první věc jsem zjistil, kdo že v redakci NP zakotvil na seslích nejvyšších. Při čtení jména pana Ondřeje Slačálka, známého to levicového anarchisty, sympatizujícího s KSČM, mnou otřásla hrůza. Podle svých slov "něco jako šéfredaktorku" činí teď dokumen...

Přiznám se, že při každodenním monitoringu tisku mnou už dlouho nic neotřáslo tak, jako rozhovor s Jiřím Paroubkem, otištěný předevčírem v Hospodářských novinách, který najdete tady . Předseda ČSSD, zřejmě omámen náhlým záchvatem sebedůležitosti (měl zrovna před schůzkou s George W. Bushem) odhodil svou dočasnou masku bodrého státníka, který chce jen spravedlnost pro všechny, a ukázal se v pravém světle: Tedy jako zpupný, arogantní a sebestředný pitomec. Přesně takový, jako jsme ho znali před posledními volbami do Poslanecké sněmovny a co si budeme vyprávět, hlavně den po nich. K tomu ještě později. Mistr logiky Paroubek (viz "Nemáme Grónsko, z toho vyplývá, že nemůžeme mít ani radar) našel své velké téma . Totiž radarovou základnu v Čechách. Být dnes ve vládě, byl by s největší pravděpodobností všemi deseti pro její umístění. Ostatně není žádným tajemstvím, že jednání s americkou stranou zahájili právě tehdy vládní sociální demokraté, byť to dnes Paroubek vehementně popírá, proto...

Případ týraného dítěte v Kuřimi přerostl v nevídané panoptikum a soudím, že tak zamotanou kauzu jsme tu neměli od dob Psa baskervillského. Nejsem Sherlock Holmes a nehodlám se pouštět do rozuzlení případu, kde kromě jednoho týraného dítěte a psychicky vyšinuté matky defilují ještě náboženští fanatici, herci, neexistující osoby, jeden zaplaťpámbu bývalý politik, jedna zaplaťpámbu bývalá zástupkyně ombudsmana a patrně i mimozemšťané. Zde je pouze několik mých postřehů a výstupů, co jsme zjistili a na co bychom se měli zaměřit. Zjistili jsme, že je s největší pravděpodobností možné vypůjčit si od kamarádů děcko, přivést jej k soudu a pobírat na něj peníze. Pokud je možné toto, divím se, že na úřadech už dávno nestojí fronty lidí s "nalezenými dětmi". Je tedy zcela na místě udělat hloubkovou kontrolu přímo na těchto místech a zjistit míru kompetentnosti pověřených osob. Obávám se ale, že se to nestane, protože to bychom se ještě všichni divili. Dále jsme zjistili, že instituce, k...