SPOLEČNOST: Slovanští odpadlíci

úterý 20. dubna 2010

Na rozdíl od Adolfa Hitlera, který slovanství chápal podle krve, jej vidím především jako kulturně-hodnotovou kategorii. S výjimkou Bulharska, Makedonie a Běloruska jsem měl zatím tu čest navštívit všechny slovansky mluvící země, jakož i hovořit s místními lidmi a musím říct následující – ve všech s výjimkou dvou byl cítit “společný slovanský sentiment” a sdílené hodnoty každodenního života, jakož i mentalita. Ty výjimky jsou dvě – Čechy a Slovinsko.

Na Slovanech, chápeme-li slovanství tak, jak jsem jej v úvodu článku vymezil, je zajímavé především to, že jsou skoro všechny stereotypy jim přisuzované pravdivé, a to pozitivní i negativní. Pokud jde o “kompatibilitu” životního stylu jednotlivých slovanských národů, je třeba upozornit na to, že zde se kulturně-psychologická kategorie slovanství zcela míjí s kategorií jazykovou. Jak je známo, slovanské jazyky se dělí na tři kategorie – západní, jižní a východní; kde západní jsou čeština, polština, slovenština, horní a dolní lužická srbština, slezština, kašubština a několik dalších jazyků vymřelých; jižní jsou slovinština, chorvatština, srbština, bosenština, makedonština a bulharština – a východní jsou ruština, ukrajinština, běloruština a rusínština. Pokud bych ovšem národy, které užívají těchto jazyků, měl rozdělit podle kulturně-psychologického profilu, v jedné kategorii by spolu byli Češi a Slovinci, v druhé Poláci, Slováci, Srbové a Chorvaté a ve třetí Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Rusíni a Bulhaři – a jako samostatné kategorie by stáli Makedonci a Bosňáci. Platí přitom ale, že si kromě Čechů a Slovinců všichni ostatní jsou schopni porozumět svými hodnotami a způsoby navzájem všichni ostatní, i když z těch “všech ostatních” to občas skřípe zejména s Poláky a Chorvaty, kteří mají tendenci se tvářit ke zbytku Slovanů, že s nimi nemají nic společného, ale sdílejí s nimi především silnou náboženskou identitu a nacionalismus, přičemž obojí z obou společností postupně odchází; od Chorvatů ovšem rychleji.

Čím jsou slovanské národy tak typické? Upozorňuji, že teď se dopustím zevšeobecnění a jsem si vědom toho, že jsou menšiny, výjimky, a tak podobně. Slované jsou emotivní, pohostinní, nedají moc na smluvní řád a předpisy, vyznávají neuvěřitelně “pouto krve”, na nějž se pojí velmi hluboká oddanost a láska vůči těm, kdo spřízněni jsou a neuvěřitelná nenávist vůči těm, kdo jsou “znepřátelená krev”, i kdyby šlo o problém starý několik generací; jsou družní, kolektivní; kolektivní identita je pro ně natolik silná, že brání rozvoji společnosti. Takřka každý vpravdě slovanský národ se vidí jako vyvolený, posvátný a nekritizovatelný – což způsobuje, že se těžko poměry v dané zemi zlepšují, protože na počátku každé změny musí být uvědomění si nevyhovujícího současného stavu. A pokud člověk skálopevně věří, že jeho země a národ jsou nejlepší na světě, může vůbec něco zlepšovat? Slované mají tendenci se brát smrtelně vážně; humor není jejich silnou stránkou. Milují patos (toto umění zdokonalili Poláci, Srbové a Rusové), mají potřebu působit “vážně” ve smyslu “nevesele”. Veselost a vtip jsou pro ně znevážením úcty k něčemu; úcta v jejich pojetí je často “nábožná úcta”, která nesnese parodii či smích. Veselost je pro ně typická jen když konzumují alkohol, nicméně veselý Slovan je zároveň často agresivním Slovanem. Zatímco opilý Čech, Rakušan, Bavor, Švýcar, Francouz, Ital či Slovinec spí a opilý Angličan, Skot, Ir nebo Dán veřejnost pohoršuje svlékáním se do naha ve fontáně či “blázněním”, opilý Slovan má často chuť někoho buď tak silně obejmout a tak se kamarádit, až je to nepříjemné, nebo někoho zbít. Slovan, navzdory obrozeneckým báchorkám, není holubičí povaha ani náhodou; je zarputilejší bojovník, než kdejaký Germán, srovnatelný s bojovnou odhodlaností takových Japonců – včetně bojovníků kamikaze. Typický Slovan neumí žít v míru – neustále má potřebu se proti někomu vymezovat, s někým bojovat. Ty, kteří odmítají tento styl života převzít, označuje pohrdavě za zbabělce. Ke slovanství se často pojí mužská identita, která je “machovštější než macho”; takový typický Slovan se prakticky celý život bojí, jestli je dostatečně mužný a jeho noční můrou je, že by si někdo mohl myslet, že je homosexuál. Svým způsobem má takový Slovan velice těžký život, protože nemá moc nárok na to se jen tak radovat (to je v těchto zemích bráno často za divné), musí se neustále tvářit vážně a stresovat se, jestli vyhovuje všem “společenským požadavkům” a nakonec má celkem slušnou šanci, že umře někde na frontě v nějaké tak hloupé válce, jako byla ta srbsko-chorvatská v 90. letech.

Podíváme-li se na tuhle charakteristiku a pak na naše české spoluobčany, zjistíme, že z tohoto hlediska slovanští nejsme ani náhodou. Pokud tento článek čte někdo ze Slovinska, najisto mi dá za pravdu i co se týče jeho země – a pak podobnost toho, co se říká v Polsku a na Slovensku o Češích s tím, co se říká v Chorvatsku a v Srbsku o Slovincích je až tak zarážející tím, jak je obrovská, že člověk pouze lituje, že je mezi námi a Slovinci Rakousko – být k sobě blíže geograficky, patrně bychom si rozuměli navzájem lépe, než s kterýmkoliv z našich současných sousedů (ač s Rakušany si rozumíme dost). Sečteno a podtrženo – na obyčeje, názory a hodnoty “typických Slovanů” se jak v Čechách, ve Slezsku a na Moravě (byť tam trochu méně), tak ve Slovinsku, kouká s krajním podezřením jako na něco “kazícího pořádek”, něco archaického a anachronického. Není to náhoda – oba národy byly historicky velmi propojeny s Rakouskem - a na co se zapomíná – s Itálií, z níž k nám přišel způsob života mezi Slovany naprosto nevídaný. Otázka teď vyvstává – co udělat s obrozeneckým mýtem o slovanských Češích? Jak se prezentovat před světem? Prezentujeme opravdu to, co jsme?

17 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Skvelej clanek.Nedavno vysel v reflexu clanek o evropskem genofondu.Z clanku vyslo ze mame vic germanckych genu nez treba rakusaci nebo vychodni nemci.Jedini skutecni slovani jsou aspon podle toho clanku polaci.Ja si myslim ze slovanstvi je davno prezite.Tuto myslenku si vymysleli komousi a rusophilove.

Finrod Felagund řekl(a)...

Poláci a asi i Srbové... řekl bych. Ale rozhodně ne Češi. Neříkám, že jsou Slované lepší nebo horší, ale jsou jiní a my nejsme Slované. Genofondem, kulturou ani mentalitou, jen jazykem. Kromě Čechů a Slovinců na slovansky mluvící Neslovany nejblíž aspirují Chorvaté, kteří jsou něco jako Prus zkřížený s Italem mluvící jihoslovanským jazykem.

Anonymní řekl(a)...

Podle me jsme na pul cesty mezi Slovanama a Keltama.

Anonymní řekl(a)...

Hazkej článek, děkuji. Andrija

Anonymní řekl(a)...

Tak jasně, všichni víme, že největší Slované jsou geneticky Maďaři :) ( Ukrajinci to taky uhádají). U Bůlharů je "slovanská" krev až na druhém místě (nemůžou se shodnout, jestli za thráckou, nebo prabulharskou) a se Srby to asi taky nebude moc slavné, i když tam si to nepamatuju. Jinak v tomhle dělení by Bulhaři patřili určitě k Srbům, s Rusy toho mají společného míň, než se na první pohled zdá, rozhodně se nedají řadit k východní Slovanům ani mentalitou, ani kulturou.
A Makedonii doporučuju, je to nádherná země (zvláště Ochrid je opravdu perla Balkánu) a dá se stopovat i přes albánskou část:)

Anonymní řekl(a)...

Co že to maj Chorvati společného s Prusy? S baltskými Prusy nebo s německými Prusy?
Michal

Finrod Felagund řekl(a)...

Michale, v článku mluvím o přílišné bojovnosti jako o jednom z aspektů slovanství. Pod minulým článkem poukázal pravdivě Scorpion na to, že je to spíš důkaz kulturní nedospělosti a já s ním souhlasím; jenže je tu rozdíl mezi bojovností chorvatskou a třeba polskou. Polská bojovnost je totiž založená na jiném kolektivním "my" - zatímco Poláci sami sebe vidí jako plebejce, jejichž výhoda je v jejich "opravdovosti" života, kterou bychom my nazvali spíš prostotou (jako protiklad proti tomuto často Poláci uvádějí Prusy nebo Židy); pročež Poláci často nejsou úplně kompatibilní s německým pořádkem, Chorvaté jsou jiní. Chorvaté minimálně ještě jednu generaci dozadu byli ještě bojovnější, než ti Poláci, ale takovým tím prušáckým způsobem - boj, v němž je pořádek a organizovanost "exportní hodnotou k těm barbarům, proti nimž se bojuje". - tak to neoznačuji já, tak akorát dost Chorvatů vidělo druhou světovou válku i válku v 90. letech. Jistě, ta bojovnost v obou národech způsobuje, že se oba dopouštějí mnoha nepěkných ohavností v různých pogromech či útocích, které vedou, ale liší se motiv a tím i provedení. Zatímco Poláci nebo Rusové mají v sobě spasitelský komplex typu "zlatá horda", Chorvaté jako opravdu jako chorvatsky mluvící prušáci - mají v sobě spasitelský komplex typu "nositelé civilizace mezi barbary". Jak to vypadá, když se potká zločinný režim prvního typu se zločinným režimem druhého typu mohli vidět ti, kteří proti sobě viděli bojovat Rudou armádu a Wehrmacht.

Anonymní řekl(a)...

Nemohu zásadně souhlasit s tím, že by Češi nebyli Slované. Kdejaký Čech se hrdě hlásí k panslavismu. Kdejaký Čech dokáže oplývat tolika vlastnostmi východních Slovanů. A že by Češi respektovali nějaký řád a předpisy? A že by českým mužům nevadilo nařčení z homosexuality? Geny máme jistě promíchané s Germány, ale slovanství je v nás doslova "zažrané". A že by Češi nechovali nábožnou slovanskou úctu k něčemu? Stačí se podívat na jejich modly - Masaryk, Beneš, Hus, Žižka, Kozina, Havel. O nich se nedá pochybovat, polemizovat, diskutovat. Jsou slovansky nedotknutelní :-) /Zay/

Anonymní řekl(a)...

to je zajimavy tema... Jak ovlyvnila Italie Cechy?

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní: V českých zemích žilo v 19. století poměrně dost Italů, kteří přinášeli kulturu (hudbu, literaturu, architekturu, malířství) a způsob myšlení; ten vliv byl silný už od renesance a trval přes baroko až po konec 19. století, kdy byl postupně nahrazen vlivem z Francie a z Ruska.

Anonymní řekl(a)...

Napr: V zapadnich cechach delalo na 40000 Italu pri stavbe zeleznicni trate z Plzne do Chebu.

Anonymní řekl(a)...

Jak rikal zesnuly prof. Boldt, Cesi jsou spise Prusove mezi Slovany, ale stejne to za nekolik let jiz nebude nikoho zajimat. Proste bude to krasna cast Evropy a region ceska. Proc se stale ptati "Kde domov muj". Ten je tam kde jsem se narodil a tam kde se citim skutecne doma. Zit je vsak mozno vsude, kde jsou pratele......
Otokar Löbl

Anonymní řekl(a)...

Vsichni Slovane maji jednu spolecnou vlastnost, povazuji svuj "slovansky kmen" za ten nejkulturnejsi, nejdokonalejsi, nejrozvinutejsi - proste vyjimecny. Cesi v tom nejsou jini a idealnim prikladem je i tento clanek.

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní: To je pravda, nicméně ne tento článek, nebo především ne tento autor :) rozhodně si nemyslím, že by Češi byli nejlepší a slovanský kmen nejčistější, naopak - dlouhodobě jsem podezírán z toho, že jsem "na výplatní pásce" "jakýchsi Germánů", osobně mi germánský přístup k životu přijde pro mě lepší, přitažlivější a celkově lepší, než ten typicky slovanský. A právě tento článek poukazuje na tom, že to funguje relativně ve "slovanském" světě pouze tam, kde je jiný (zejména germánský) vliv.

Ukrajina řekl(a)...

to Finrod Felagund: no a o tom to prave je. Vy sice netvrdite ze Cesi jsou NEJ ze slovanskych hord, ale tim, jak moc zduraznujete nadrazenost (vy primo to slovo samozrejme nepouzivate) Cechu nad Rusi, Ukrajinci, Polaky atd., vlastne mirite ke stejnemu cili.

Poukazovani na slovanskost je spolecna predevsim dominantnim slovanskym narodum. Coz byli vlastne i Cesi do doby nez se jim rozpadla jejich SeveroSlovanie (CSSR). Slabsi narody maji podobnou snahu jako vy svou vyjimecnost dokazovat "neslovanskymi koreny" nebo vztahy - Bulhari, Makedonci, Rusini, "germani" usidleni okolo Labe, Češi, Rakušáci, Slovinci. Ikdyz uz jsem i u ruskych nacionalistu zaregistroval zduvodnovani "jejich" vyjimecnosti skandinavskymi koreny prvnich ruskych knizat.

Poznamka: s vasimi postrehy tykajicimi se slovanskeho prostredi sice necouhlasim, ale rozhodne jsou zajimave. Jen bych vas chtel upozornit na to ze ve vasich uvahach pozapominate na rozdel vychodni a zapadni krestanstvi. Ta delici cara jednotlive Slovany definuje lepe nez nejake "jiho" a "vychodo". A kdyz myslite i napr. Recko nebo Rumunsko tak, zjistite ze vice nez slovanstvi masi mentalitu ovlivnuje prislusnost k pozustatkum Byzance nebo Rima. Zajimava je i Zapadoukrajinska Uniatska vyjimka.

Vave řekl(a)...

Samozřejmě, že příslušnost k pozůstatkům Byzancie nebo Říma má vliv na mentalitu dnešních národů, ale podle mého to není v žádném rozporu s Finrodovým dělením Slovanů.
Nemyslím, že Finrod Čechy nadřazuje ostatním národům, spíš bych z jeho příspěvku dovodila, že podle jeho mínění je potenciál Čechů je vyšší a že tedy dlužíme něco sami sobě. Zejména a právě v sebepojetí a sebeprezentaci, vždyť ty jsou přece nezbytným předpokladem k našemu dalšímu posunu vpřed.

Anonymní řekl(a)...

Na mě to sedí z 94%