SPOLEČNOST: Němcožroutství je výhodná póza, před nacismem ale nechrání

úterý 13. dubna 2010

tyskland Především ve východní části Evropy je zvykem svádět všechna zvěrstva druhé světové války na (pokud možno všechny) Němce a hystericky křičet, jakmile se poukáže na to, že to tak nebylo. Údajně tato póza má bránit před “revanšismem” či “neonacismem” – nicméně ve skutečnosti tomuto cíli vůbec nepomáhá.

Ideji, že všichni Němci jako jeden muž stáli za Hitlerem, odporují historická fakta. Od roku 1933 do roku 1939 bylo za protinacistický odboj v Německu uvězněno v koncentračních táborech 3,5 milionu lidí, zejména ze dvou odbojových centrál – katolické a sociálně-demokratické. Tato data ukazují, že byli Němci, kteří se nacismu i po šesti letech totality chtěli a uměli bránit. Pokud se podíváme ne na aktivní odboj, ale pouze na politické odpůrce nacismu na jaře roku 1933 (poslední svobodné volby), zjistíme, že NSDAP volilo 43,9% německých voličů; v absolutních číslech 17 277 180 lidí (KSČ volilo pro srovnání v roce 1946 40%), přičemž toto číslo z celkové populace nezohledňuje nevoliče a mladistvé do 18 let. Poválečné názory operující s tím, že Němci jsou vinni jako národ tedy dostávají dost vážnou trhlinu. Tato skutečnost ovšem není ani tak uklidňující, je spíš alarmující – učí nás především jedno – že totalita dokáže zlikvidovat demokracii aniž by k tomu potřebovala vůli většiny obyvatel. Poměrně se divím tomu, jak je možné, že se na tuto skutečnost veřejně neupozorňuje.

Mýtus o univerzální, výlučné a věčné německé vině na nacistických zločinech má kořeny u Stalina, který potřeboval ideologicky odůvodnit koncept “tábora míru a socialismu”, do čehož ne tak úplně zapadala skutečnost, že si více zemí z tohoto tábora s nacismem zadalo, než těch, co si s ním nezadaly. Jen tak pro srovnání – z východního bloku nacismus fungoval ve východním Německu, na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku, v Bulharsku, na Litvě, v Lotyšsku, v Estonsku a částečně na Ukrajině; nenacistické a demokratické zůstaly pouze české země, další dva nenacistické státy – Polsko a SSSR, byly nedemokratické. V Polsku od puče v roce 1926 fungovala autokracie vedená nacionalistickou stranou Józefa Piłsudského zvanou Sanacja a v SSSR vládla komunistická totalita, která si ovšem s Hitlerem rovněž zadala – paktem Ribbentrop-Molotov, společnými vojenskými cvičeními a ideologickou podporou NSDAP jako “dělnické protireakcionářské síly”. Tuto lež samozřejmě velice rády převzaly všechny státy východního bloku, protože buď to pomohlo vytěsnit z paměti jejich vlastní nacistické angažmá a vinu na holocaustu, vyvolat dojem oprávněnosti poválečných násilností na civilním obyvatelstvu (české země), nebo ospravedlnit zábor nějakého území (Polsko, SSSR).

Oficiálně se uvádí, že “nezpochybnitelnost viny Němců” má chránit před nacismem, ve skutečnosti se tato snaha ovšem zcela míjí účinkem. Nacismus byl zlý především kvůli tomu, že zabrnkal na ty nejhorší části duše průměrného (někteří by řekli obyčejného) člověka – zejména degradací člověka na nepodstatnou jednotku v rámci celku a teorií, že některé “lidské druhy” jsou nadřazené a některé jsou podřadné. Bohužel reakce, která nastala ve východním bloku po druhé světové válce – a která se navzdory pádu komunistických režimů udržela dodnes – je, nebojím se říct, zcela ve stejné logice, jakou nacismus používal – označení jiných lidí en général za podřadné, kolektivní vina, kolektivní trest. Co na tom, že z více než šedesáti milionů lidí v Německu podporovalo nacismus v roce 1933 něco přes sedmnáct milionů; co na tom, že výsledky NSDAP v dalších “volbách”, tedy obligátní 99 %, byly stejné, jako výsledky Národní fronty či jejích alternativ v jiných komunistických zemích, tedy stejně falešné – zkrátka podle některých dodnes jsou Němci jako národ kolektivně vinni stejně, jako podle nacistů byli vším kolektivně vinni Židé. Mnozí ti, kteří dělají z Němců národ nacistů by si měli uvědomit, že podle stejné logiky byli Češi, Poláci, Slováci, Maďaři, Rumuni, Bulhaři, Rusové a další národy komunistů. Oficiálně totiž kromě naprosto minimálního odboje ve všech těchto zemí většina lidí buď režim podporovala, nebo “držela hubu a krok”. A to s výjimkou 50. let za odpor hrozila “jen” ztráta zaměstnání, problémy ve škole pro děti, nebo jiná šikana. V Německu se za odpor proti nacismu chodilo automaticky do koncentračního tábora a přesto 5% populace bylo v aktivním odboji. Nacismus, ačkoliv se to o něm říká, nebyl ve svém základě nelidský, zvířecí. Byl naopak až s obrovskou hrůzou lidský. Jen člověk totiž dokáže být tak zákeřná bestie, zvíře by systematicky vyvraždit jinou rasu vlastního druhu, stejně jako odůvodnit to “rasovou nadřazeností” nedokázalo. V tom právě nebezpečí nacismu spočívá – tendence myslet v jeho intencích jsou totiž v naprosté většině lidí na celém světě bez ohledu na symboliku, hákové kříže, nebo používání německého jazyka. To je pravda a celá pravda o nacismu, o jeho zdroji, nepříjemná pravda, kterou nechceme znát, protože je vždy pohodlnější ukázat na “ty druhé”, než hledat chybu u sebe. Všechno ostatní je už jen kontext doby.

12 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Vynikajici clanek.

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní: Děkuji :)

akyna řekl(a)...

Dobry den. Obcas pozriem na Vas blog. Prave dnes, ked som si precitala, ako Putin v Katyni odsudil to, co tam urobil Stalin ( nie Rusi :-)), ma napadla otazka: Dokedy a kolko generacii Nemcov je povinnych sa hanbit a ospravedlnovat? A co Rusi? Nevrazdili v Katyni Rusi ( volny preklad ZSSR)? Ono v ponimani niektorych existuju nacisti 'vsetci' Nemci a na opacnej strane 'jeden' zly Stalin. Smutne.

Finrod Felagund řekl(a)...

Akyna, to je práve ono. Ide o to posudzovať individuálne prípady zločincov a ak chcete urobiť nejakú skupinu, musíte určiť správny spoločný menovateľ. V prípade zločinov nacizmu to boli nacisti, v prípade zločinov ZSSR to boli komunisti. Hoci ani to nie je také jednoduché, lebo bolo dosť ľudí, čo priamo nikomu neubližovali a boli v KSSS, NSDAP, KSČ, ZPRR, atď., ale prihlásili sa svojím členstvom ku zločinnej ideológii. Ako ich súdiť? Treba ich vôbec súdiť? Myslím, je potrebné súdiť predovšetkým tých súčasných nebezpečných ideológov a ich správanie. V podstate sa dá povedať, že každý nacista/komunista/iný fanatik je zlý, ak žije v otvorenom a slobodnom prostredí, lebo tam má vždy na výber. Ale súdiť niekoho iba podľa jeho členského preukazu podčas existencie totalitného režimu, do ktorého sa navyše narodil, si netrúfam. To už je na svedomí toho dotyčného. Nie je to od neho žiadne hrdinstvo, ale zbabelosť nie je trestná, iba o človeku čosi vypovedá...

akyna řekl(a)...

Tak a ked chceme ist dalej, opytajme sa, ci je horsi ten, kto drzal v ruke v casoch CSSR vyjazdnu dolozku a prisiel za nim 'pan v ciernom plasti' a poprosil ho, aby mu povedal co v zahranici uvidi. Alebo je horsi ten, kto ziadal o clenstvo v strane a 2 roky cakal na preverenie ( tak nejako to asi bolo ). Ten prvy aj z nevedomosti ' ved tym nikomu neublizim, ked im poviem ako je vo Francuzsku' , alebo mozno pod natlakom mohol nieco podpisat, zatial co ten druhy mal cas si to premysliet, dobrovolne ziadal.......Prave tento vikend som hladala tu hranicu ( mala som velmi zaujimavy rozhovor so starsim panom, pribuznym ) a vysla mi tak nejako: neodsudzujem ludi, ktori boli v KSC ( pokial to nebol kaliber typu Bilak, Grebenicek :-)), ale tych, ktori este teraz povedia, ze 'vsetko zle nebolo ', 'vsetci boli zamestnani' a este ma dostane argument kalibru ' a v USA este v 60-tych rokoch vrazdili cernochov'. :-) Ale mozno som naozaj mlada a tym padom nemozem objektivne sudit :-).

Anonymní řekl(a)...

Se základní ideou článku lze souhlasit, ale doupouštíte se vlastbně stejné zjednodušení, před jakým tu varujete. Označit Bulharsko za stát s nacistickým režimem je směšné a naprosto nepřesné (nacistická hnutí tam vždycky zůstala minoritní, vládu držel od druhé poloviny 30. let v rukou car, praktiky režimu zůstávali v tradicích bulharského vývoje, mimochodem Židé z vlastního Bulharska válku přežili). Další režimy neznám tak dobře, ale přinejmenším u Maďarska se asi taky dá těžko mluvit o nacismu. Formulace, že všichni Němci byli nacisti, je stejně zavádějící, jak vámi fakticky podporovaná teze, že skoro všichni spojenci Němců byly státy s nacistickým režimem (alespoň mně to tak vyznělo). Zkuste se takových věcí vyvarovat (mrzí mě, že to zní jako poučování), zbytečně snižují váhu jinak někdy zajímavých myšlenek.

Anonymní řekl(a)...

Aby nedošlo k mílce, v žádném případě nechci označovat Bulharsko za demokratický stát, ale to nemá moc společého s vývojem v Evropě. Demokracie tam fakticky s výjimkou pár rztříštěných let po osvobození a dejme tomu let 1926-1934 nebyla nikdy:)

Finrod Felagund řekl(a)...

Máte pravdu, ty režimy nebyly otevřeně nacistické, ale byly přitom otevřenými spojenci nacistického Německa a byly součástí Osy.

Anonymní řekl(a)...

To by pak ale možná stálo za ty to i trochu rozšířit, jak s nacismem (tím, že mu ustupovaly) zadaly i západní státy a možná i trochu to Polsko, o SSSR nemluvě (byť to už je samozřejmně malinko přitažené za vlasy). Tragédie je asi právě v tom, že si s nacistickým Německem zadali vlastně všichni (snad kromě nás, což ní alibisticky, ale do druhé republiky to snad platí, my si to vybírali se SSSR).
Omlouvám se, vím, že je to puntičkaření které nemá souvislost s hlavním smyslem článku (včetně toho, že Stalin potřeboval smazat z kolaborujících států vinu a tak za vše mohli Němci), ale šlo mi právě o to, jestli je správné omezovat kolaboraci s nacistickým Německem je na ty, kdo přistoupili k ose.

Finrod Felagund řekl(a)...

Máte naprostou pravdu, Poláci si s Hitlerem zadali v letech 1938-1939 a co se týče SSSR, tak tam ani netřeba jejich spojenectví s Německem zmiňovat. No a Češi sice s Německem nespolupracovali oficiálně, ale zato těch udání a té loajality vůči Říši za války také nebylo málo...

Harpyje řekl(a)...

Dovolte, Finrode, abych citovala z článku pana Doležala (http://neviditelnypes.lidovky.cz/udalosti-problemy-s-politickymi-omluvami-fin-/p_zahranici.asp?c=A100412_164444_p_zahranici_wag): "Pokud jde zrovna o Německo ... jsem přesvědčen, že Rusko vehementně podporuje česká nacionalistická uskupení, která usilovně dbají o to, aby mezi Německem a ČR zůstávala jakási pomyslná železná opona nevraživosti (nemohu si pomoci, ale na rozdíl od Polska zůstává Česká republika v centru ruského mocenského zájmu). A přitom vlivný ruský politolog Karaganov, který v Rusku určitě neoslovuje jen veřejnost, má tu drzost prohlásit: „Rusko a Německo už za sebou mají historické narovnání."
40 let bolševické propagandy líčící Němce jako dědičné nepřátele českého národa, nepřátelství, které vyvrcholilo v "německém fašismu", zapustilo své kořeny. Ti, kteří ještě stále považují ČR za sféru svých zájmů mají tudíž lehkou práci s užitečnými idioty, o skutečných "Überzeugungstätern" nemluvě. "Der Schoß ist fruchtbar noch".

Vave řekl(a)...

Patřím ke generaci, která vyrůstala v černobílém pojetí světa. I když se mi i tehdy podařilo získat některé ne běžně přístupné informace, zdaleka všechny tehdy nebyly k dispozici, mnohé archivy byly uzavřeny a mnohá historická bádání nebyla ještě ani otevřena. Proto jsem Finrodovi vděčná za jeho neutuchající osvětu; reálné novodobé dějiny a jejich dopad na současnost bohužel stále nejsou v obecném povědomí.