ZE ŽIVOTA KOTLINKY: Hniloba v české společnosti má jméno proletářství

pátek 22. ledna 2010

Každá společnost, co jich na světě je, inklinuje k hnilobě, úpadku a zhovadilosti svého druhu, tu českou nevyjímaje. Způsoby, kterými se tyto zkaženosti projevují se, ovšem, společnost od společnosti liší; stejně jako ochota s nimi něco dělat a snažit se je potírat. Dlouho jsem přemýšlel, co je společným jmenovatelem té české, až to ideální jméno jí dal Luděk Frýbort v Novém Polygonu: proletářství.

Vzhledem k tomu, že v současné době pobývám v Polsku, nestačím žasnout nad rozdílností polské společnosti od té české a snažím se tomu rozdílu porozumět. To, že jak Češi, tak Poláci mají své zhovadilosti, s nimiž by měli něco dělat, mi je očividné už dlouho a právě proto, že v polské společnosti částí své nohy stojím, přičemž si zachovávám odstup, je pro mě snazší pojmenovat tu polskou než tu českou, která mi pije krev velmi dlouhodobě. Akorát včera jsem se bavil se svou slezskou kamarádkou Marysiou o česko-polských rozdílech – i pro ni, coby (polskou) Slezanku, je toto téma nesmírně zajímavé, protože ona sama se považuje někde mezi oběma národy – a chtěl jsem jí dokázat svou teorii o všudypřítomnosti zhovadilosti v každé společnosti tím, že jí srovnám zhovadilost polskou a českou. Leč seznal jsem, že člověku neznalému každodenní české reality je velmi těžké popsat to, co mně i mnohým našim čtenářům na české společnosti tak neskutečně vadí a nazvat to jedním slovem. Říkal jsem jí – malost, závist, strašná ohraničenost pohledů, až paranoidní strach z cizinců, nechuť k emigrantům, neschopnost unést kritiku… Jenže ona řekla – to všechno je, až na tu nechuť k emigrantům, v Polsku také; měla pravdu, leč nedokázal jsem jí vysvětlit ten rozdíl. Po dnešku dokážu – díky panu Frýbortovi.

Specifičnost českého primitivismu a všeho špatného, co jsem jmenoval výše, totiž, jak jsem nastínil již v úvodu, nazval pan Frýbort proletářstvím. To doslovně popsal jako závistivou, záštiplnou, sprostou a podlou karikaturou lidovosti – přesnější popis toho, co cítím shnilého v království českém, jsem dosud neviděl. Je to právě tato forma poníženého plebejství, jakási hrdost na vlastní jednoduchost a primitivnost, „lidovost“, jak se říká, okořeněná závistí vůči všem schopnějším a potřebou okopávat kotníky komukoliv, kdo by mohl mít něco, co náš proletář nemá. To se liší od polského primitivismu – ten se zpravidla projevuje kultem a hýčkáním uraženosti, agresivitou psychickou i fyzickou (tu u nás moc neznáme), až patologickým hýčkáním národní minulosti včetně všech proher (v tom jsou Poláci tak podobní Srbům, až to bolí), nábožensko-společenským fundamentalismem a buzerací, chorobnou potřebou vytvářet „jednotu“ a odstraňovat všechny elementy „jednotu“ narušující – a nástroji těchto sentimentů jsou nám dobře známé prvky jako malost, závist, ohraničenost pohledů, strach z cizinců, jinakosti, neschopnost unést kritiku… Počet primitivů v obou společnostech mi přijde, že je zhruba tentýž a ochota primitivismus potírat je v obou společnostech stejně nedostatečná, i když se v obou zemích slušní aktivní lidé, kteří se snaží něco změnit a něco pro to obětovat, najdou.

Abychom pochopili, v čem tkví původ českého proletářského primitivismu (a zároveň odpověď na otázku, proč si Češi jako jediní zvolili komunisty a navíc je pak ze všech nejvíc podporovali), musíme se vrátit do 19. století a národního obrození. Jiráskovské žvásty implikující zlé rakouské dráby stojící s bičem nad každým, kdo by promluvil slovo česky, můžeme nechat stranou, protože by neobstály ani mezi druhou ligou science fiction. Srovnávat je s literaturou faktu by bylo úplně mimo mísu – realita předobrozeneckých Čech byla totiž jiná. Pro české země (na rozdíl od Polska či Francie) byla odjakživa typická identifikace se zemí, kde žili, ne s vládou nebo s jazykem. Důležité bylo, aby česká země vzkvétala, byla nejkrásnější, nejvyspělejší a nejvíc podobná rozkvetlé zahrádce – a na trůnu mohl sedět, kdo si chtěl, pokud nešlapal lidem moc na krk a zahrádka české země neprorůstala plevelem. Pak přišla móda národního obrození, „návratu ke kořenům“ a obnova téměř zaniklého jazyka. Vzhledem k vyspělosti českých zemí, která stála na průmyslu a obchodu především s německojazyčnými zeměmi, bylo běžné, že kdokoliv, kdo něco znamenal a nebyl zrovna „od lopaty“, mluvil především německy, protože potřeboval dojednávat zakázky, prodávat na obrovský německojazyčný trh – a nevypovídalo to vůbec nic o tom, jestli se cítili jako Češi nebo ne. Když tedy obrozenci chtěli módně „pátrat po kořenech“ a navracet se k nim, museli se přesně z výše uvedeného důvodu obracet k těm nejhorším společenským vrstvám, lidem omezeným, nevzdělaným a jejichž obzor sahal přinejlepším k nejbližšímu městu. Jejich život, jednoduchost a přístup k životu romanticky glorifikovali, ze ctnosti z nouze dělali chlouby hodnou přednost. Vzhledem k tomu, že počátky českého (na jazykovém principu postaveného) nacionalismu šly ruku v ruce s myšlenkami všeslovanskými, stal se mezi českými intelektuály a národně uvědomělými ztělesněním společenského vzoru ruský mužik. Ruský mužik, slovansky vzájemný, prostý, bodrý, lidový, se měl stát vzorem pro národní obrození české společnosti. Je jasné, že takové ideologické podhoubí bylo mnohem příznivější pro usazení komunistické zhovadilosti (rovněž na principu života ruského mužika postaveném), než katolické prostředí romanticko-hrdinského kultu v Polsku či aristokraticko-statkářského prostředí v Maďarsku.

Česká společnost, i když to tak na první pohled nevypadá, se za posledních dvacet let zkultivovala. Pro všechny, kteří by o tom pochybovali, doporučuji cestu na Ukrajinu, která je mentálně přibližně na té samé úrovni, na jaké byly české země začátkem 90. let – ten pokrok v Čechách tedy samozřejmě je. Je ovšem třeba nezapomínat na to, že dobojováno zdaleka není; určitým způsobem může pomoci postupná generační obměna (tedy vymření lidí odchovaných na proletářském kultu, stejně jako lidí, kteří byli nejaktivnější v 90. letech, kdy měli pocit, že je dovoleno jakékoliv křiváctví), ale sama o sobě nestačí. Velmi chvályhodný je v této souvislosti program Erasmus, který nenuceně proletářskou zvrácenost odbourává, leč stále se ještě netýká příliš mnoha lidí. Česká společnost potřebuje pozitivní vzory, kterých se nedostává a dlouho ještě se dostávat nebude, ale kterých je zároveň rok od roku víc. Pokud vše půjde dobře, za dalších dvacet let bude český proletářský primitivismus upozaděn a odstrčen od moci a potřeby se vyjadřovat ke všemu bez ohledu na to, jak tomu rozumí, „k lopatě“, kde byl v první polovině 19. století. Velmi silně doufám v to, že až budou mé děti v mém současném věku, bude Česká republika – ať už z Prahy nebo z Bruselu řízenou, to je jedno – rozkvetlou zahrádkou, nejupravenější a jednou z nejpříjemnějších zemí k životu.

14 Comments:

Anonymní řekl(a)...

Kdo sleduje situaci v ČR objektivně, musí uznat, že nejserioznějším a nejaktuálnějším politikem je Jiří Paroubek.

Tento web ho označuje za burana, ale není tomu tak.
Jiří Paroubek je státníkem moderním a v pravdě evropským. Jeho myšlení překonalo státně národní stereotypy a dotýká se vyšší sféry - sociálně spravedlivé jednotné Evropy, kde i ten nejchudší od Lamanche po Karpaty bude mít na stole chléb, střechu nad hlavou, teplo a sociální jistoty.

Zároveň jde s dobou - podporuje registrované partnerství gayů a lesbiček, zaujímá tolerantní stanoviska a nezapomíná na prostého , drobného člověka, kterému podnikatelíčkové nic nenabízí, kromě odírání, protiústavních poplatků a existenční nejistoty.

Dalíkem ovládaná média vychvalují do nebe Mirka Topolánka za to , že proměnil zkostnatělou konzervativně euroskeptickou ODS autoritáře Klause v moderní proevropskou stranu. Ano, jsem objektivní, proč mu to neuznat. Jenomže když Topolánek řekne "Evropa", myslí tím Evropu bank, vekých firem, finančních konsorcií, boháčů a spekulantů.

Pro Jiřího Paroubka je zato "Evropa" jednotným sociálně harmonickým prostorem všech lidí bez rozdílu národností, vyznání, pohlaví, ras i jiných.

Za to je servery jako tento nazýván buranem, primitivem, populistou. Jeho popularitu mezi drobnými lidmi to ovšem nenaruší.

Budete mě zde nenávidět, ale já prohlašuji - volím sociální demokracii v čele s Jiřím Paroubkem !

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní, já Vás nemusím nenávidět, nejsem fanatik, abych nenáviděl někoho, koho neznám. Já se Vaší výpovědí spíše dobře bavím. Paroubek není tolerantní k homosexuálům podle mě ani trochu, akorát to použil, protože měl pocit, že když to udělá, homosexuálové budou volit ČSSD (bylo krátce před volbami, když to prošlo). A ten zbytek - podle mě je to fake a děláte si srandu, pak se smějeme dva. Pokud ne, je mi Vás líto. Kromě toho dělejte si s tou zemí co chcete, já tam nežiju, akorát bych byl rád, kdybych ji jednou viděl pěknou a funkční. Ale jen si hrajte, cesta přes státní bankrot je taky cesta, a možná i poučnější, než bez něj...

template řekl(a)...

Souhlasím s Vámi, Anonymní! S Jiřím Paroubkem na věčné časy a nikdy jinak! A kdo by snad chtěl zpochybnit naše světlé zítřky v časech, které teprve přijdou, takový soudruh snad ani není soudruh! Takového škarohlída bychom museli postavit do jedné řady se západními imperialisty a pěkně s ním po sociáldemokraticku zatočit!

Anonymní řekl(a)...

pane template, já nejsem žádný komunista ! jsem člověk už starší, ze sociáldemokratické rodiny. Tatínek odmítal sloučení s komunisty a kvůli tomu jsem mohl na vysokou školu až tři roky po maturitě, kdy jsem si vylepšoval kádrový profil prací v těžkém průmyslu.

Sledují dění kolem sebe a a snažím se hledat informace. Jiří Paroubek je bezesporu politikem demokratickým. jsou ale demokratičtí ti, kteří po něm házejí vejce a narušují schůze jako hnědé košile SA ?

Obviňování Jiřího Paroubka z komunismu je dalíkovsko topolánkovská lež. Pan Paroubek je moderní evropský politik levicové orientace a ta má v Evropě budoucnost !

Pane Felagunde, nemusí vám mě být líto. Víte, můj vnuk získal VŠ vzdělání technického směru a to inženýrské. Těch šest let co studoval, to neměla dcera úplně jednoduché jako samoživitelka.

Ale říkala si, nějak to zvládnu, syn bude mít vzdělání a práci. Ano, práci našel rychle po studiích v době vlády Topolánka. Ale vykonává zodpovědnou vedoucí technickou funkci (kde je povinné alespoň Bc. vzdělání) za 15 000 hrubého !!!

Hlavně že někde v managementu mají podnikatelíčka, který nemá žádné VŠ vzdělání, minimální odpovědnost a bere 35 tisíc + automobil k osobnímu užívání ! Co to je ?

On totiž podnikatelíček má kamarády v topolánkovsko dalíkovské grupě, víte ? Takové odírání pan Topolánek podporuje ? Aby technická inteligence dřela na pochybné podnikatelíčky ? Fuj ! To se vám líbí ? Já bych vám to nepřál, protože nejsem nenávistník

akyna řekl(a)...

No pekne. Spomenuli ste Poliakov, statkarov Madarov a bratia Slovaci nic? Piste, povidejte, prehanejte :-).

Anonymní řekl(a)...

Anonymní:

Já osobně proti sociální demokracii jako takové nic nemám, za určitých okolností bych ji možná i volil - problém současné ČSSD tkví v jejím vedení, které se chová naprosto otřesně. Paroubek totiž není ani tak sociální demokrat, jako spíš asociální demagog.

Většina politiků má velké ego, ale u Paroubka dosahuje toto ego nebezpečných rozměrů. Dalo by se říct, že vykazuje některé příznaky psychické deformace, která se nazývá "narcisismus", tj. stručně řečeno zamilovanost do vlastní osobnosti a patologická touha po úctě a obdivu.

Paroubek doslova řekl, že má "poslání od nejvyšší bytosti". Víte, když jste přesvědčen, že jste byl povolán Bohem, abyste spasil český národ, tak se pochopitelně budete dívat na svět poněkd jinak než většina lidí. Jakýkoli odpor nebo kritiku budete považovat za útok na svou osobu, na své svaté poslání a tím pádem i na samotného Boha (nebo Prozřetelnost, říkejte tomu jak chcete).

Tyto patologické egoistické představy se u Paroubka projevují zejména v jeho silácké rétorice, urážení a shazování kritiků (s mnoha logickými chybami). K tomu patří také paranoia, která se u Paroubka projevuje v jeho konspiračních teoriích o "ďábelském spiknutí" apod.

Topolánka a jeho pofiderního přítele Dalíka nemám rád - Topolánek má mnoho nectností, ale pořád je pro mě přijatelnější než Paroubek, protože narozdíl od něj alespoň není šílený. Jak už jsem řekl, můj odpor k Paroubkovi nepramení z toho, že je soc. demokrat, ale z toho, že zneužívá myšlenky soc. demokracie ke svým egoistickým zájmům. Poslední premiér, který si zaslouží být nazýván soc. demokratem, byl Miloš Zeman. Paroubek není jen další prolhaný politik, Paroubek je psychopat.

A k tomu "podnikatelíčkovi": Vy si myslíte, že v ČSSD neexistuje protekce? Že její členové nekradou a nepodvádí, stejně jako lidi z ODS? To nemyslíte vážně! Vám se zdá, že ČSSD těch průserů v posledních letech měla málo? Mimochodem, někteří členové ČSSD jsou nejen podnikatelé, ale dokonce multimilionáři.

Scorpion

Anonymní řekl(a)...

Ja nechapu, jak nekdo muze volit podle toho, kdo ma min skandalu a korupce. Vzdyt jde o program, o to, co realne ty strany prosazujou! Kdyz je nekde naka zlodejina, korupce atd. tak je to sice fakt smutny, ale me se to fakticky nijak zvlast netyka... je mi to v podstate vicemene jedno, jakkoliv to zni blbe...

template řekl(a)...

Scorpione, já si pořád myslím (či doufám), že si z nás pan Paroubkův adorant toliko střílí. Pravda, po tom druhém příspěvku jsem nahlodán.

Anonymní řekl(a)...

Pane Template, já nemám potřebu si z vás střílet. Chápu, že se vám to co tvrdím nezdá. Jste jistě ještě mladý a nemáte tolik zkušeností. To neříkám jako urážku.

K těm aférám ČSSD - ano i tam se vyskytují špatní lidé a prospěcháři. uznám to, jsem objektivní.
Ale rozdíl je v tom, že Mirek Topolánek se jimi schválně obklopuje, zatímco Jiří Paroubek se od nich snaží stranu všemožně odvšivit. Ukázal to nedávno v severních Čechách, kde vyhodil funkcionáře - odsouzeného násilníka.

Víte já nemám rád Klause, jsem starý sociáldemokrat. Klaus je trochu jako De Gaulle, příliš konzervativní, orientován na "elity", historii,půdu, národní - státní celek.
Stejně jako De Gaulle i Klaus má rysy monarchy - jak řekl už Sartr -a stejně jako De Gaulle zabránil po válce vzniku sociálně spravedlivé společnosti, udělal Klaus to samé u nás po listopadu.

Ale přesto autoritářsko konzervativnímu Klausovi musím přiznat jistou úroveň, bvť je to politický protivník sociáldemokratismu. Topolánek je však pouze člověk nízký, hloupý, líný, sobecký, se slabostí pro zločince a podnikatelíčky.

Závěrem děkuji, že se zde diskutuje slušně - na internetové diskusi regionálního listu jsem byl nazván "kokotem" a "sockou". Toto je výrazivo obdivovatelů Mirka Topolánka, pánové.

Neugebauer Ivo (stavební inženýr v penzi)

Anonymní řekl(a)...

MELLIZO:

Výborný článek! Stručně vystihuje a popisuje hlavní českou chorobu. Kdyby tomu tak nebylo, těžko by se většina českých myslitelů a Čechů obecně hlásila k husitské lúze. Těžko by již po roce 1921 masově Češi volili KSČ. Těžko by po roce 1989 stále dostávala KSČM a její oranžová odnož ČSSD od Čechů tolik hlasů, kolik dostává.

Anonymní řekl(a)...

Pane inzenyre, ja Vam vladu Paroubka i preji a doufam, ze se z te skutecnosti poucite (i kdyz trochu mam pochyby, na zaklade toho, co pisete). Jen nevidim jediny duvod, proc ta nadpolovicni vetsina volicu, ktera KSCSSD volit nebude v tom bude muset zit take. Ale ta katarze je zrejme nevyhnutelna, jak znamo, poznani neprichazi samo. Snad to pochopite sam, az Vam neprijde duchod.
Baggerfuhrer

template řekl(a)...

Vidím to úplně stejně jako Baggerfuhrer a Scorpion. Paroubek není žádným prototypem moderního evropského státníka, nemá nic z Tonyho Blaira, který by pro mě byl na postu nejvyššího šéfa socanů přijatelný. Paroubek podle mého názoru není ani z přesvědčení levičákem či, chcete-li, sociálním demokratem; je mocí posedlý, demagogický populista, který vykazuje mnoho chorobných až psychopatických rysů. Paroubek je šéfem strany, která potřebuje voliče věčně nespokojeného a chudého - jak by mohl chtít, abyste se měl dobře? Navíc jak už říká příspěvek nade mnou. Až nám po socialistických experimentech naordinuje Mezinárodní měnový fond drsnou kúru, bude to bolet, pane inženýre v penzi, především Vás.

Anonymní řekl(a)...

Potěšil mne termín "Kotlinka", který sám s oblibou užívám. O prvenství se dohadovat nebudeme :-D.
Pro přesnost psávám "Kotlinka uprostřed světa" - děsně se mi totiž líbí ta naše "pupkovitost".

Anonymní řekl(a)...

Já jen doufám, že pan inženýr v penzi bude mít ještě dost času na to, aby pochopil a především v praxi pocítil co soudruh Paroubek a spol. vlastně jsou zač. Znám i ve svém okolí bohužel velké množství lidí, kterým je naprosto lhostejné co bude za dvacet či třicet let, jen jdyž oni budou moci chvíli žít či dožít z peněz těch schopnějších. Tihle lidé si nejsou vůbec vědomi toho, že na svoji hloupost doplatí především oni sami (a to jako první a nejvíce).