STŘEDNÍ EVROPA: Bolševicko-nacionalistická soldateska opět útočí na zdravý rozum

čtvrtek 14. ledna 2010

Poslední dobou se někdo na českém Těšínsku (Zaolziu) baví vskutku "inteligentní" zábavou - ničením polských nápisů. Někomu leží nápisy jako Czeski Cieszyn, Bystrzyca nad Olzą nebo Trzyniec natolik v žaludku, že je sprejuje, rozbíjí nebo úplně strhává. Nedá mi to si nevzpomenout na komentáře našich "civilizovaných" diskutérů utrhujících si ze Slováků kvůli antimaďarskému hysterčení - po Karlových Varech jde o další důkaz toho, že agresivní tupci jsou všude bez ohledu na státní hranice.

Stejně jako ve slovenském případě, i zde slyšíme argumenty typu "když sem přitáhli, ať mluví česky" a podobně - což, opět stejně jako na Slovensku, poukazuje zejména na naprosto nedostatečné vzdělání společnosti v historii, která neví, že ani slovenští Maďaři, ani těšínští Poláci, nikam nepřitáhli, ale naše zlatá dobrá mírumilovná vlast jim jejich tradiční území zkrátka sebrala, zejména ze strategických důvodů. Pokud někomu seberu území, kde nikdy nebylo povinné mluvit jazykem mého národního státu, tak se přeci těžko můžu divit, že místní mým jazykem mluvit nebudou. Analogií by mohla být hypotetická anexe ČSR Sovětským svazem, o kterou dokonce někteří naši bolševici usilovali, po které se mohlo stát, že by každé jedno české město mohlo mít cedule v ruštině, tedy i psané azbukou. Češi by pak byli ve stejné pozici, jako Poláci, kdyby žádali, aby alespoň menší cedule označující hlavní město mohla nést latinkou napsaný nápis "Praha", alespoň jako doplnění oficiálního ruského Прага. Proč tolik lidí u nás nedokáže měřit stejným metrem jiným, jako sami sobě?

Mnoho lidí v České republice totiž dodnes žije v bolševickém přesvědčení, že můžou do čehokoliv na území svého státu kecat, protože stejně je "všechno jejich". Nechápou, co je to soukromý majetek ani možnost místních se rozhodnout, jak se svým majetkem naloží, pokud nebudou přitom například významně poškozovat životní prostředí či jiné občany. I kdyby se nakrásně těšínští rozhodli, že nabarví Most Svobody na růžovo a nazvou ho Mostem Freddieho Mercuryho, nemá do toho, zda se to uskuteční či nikoliv, nikdo, kdo v Těšíně nebydlí, právo ani ceknout. Může říct svůj názor, ale to je vše - nemá žádný nárok na to nutit vlastníky či samosprávu (v případě obecního majetku) k jakémukoliv rozhodnutí proti jejich vůli. V 90. letech se Česká republika stala v rámci Evropy poměrně unikátní zemí svým přístupem k obecním samosprávám - na rozdíl od jiných, centralizovanějších zemí, mají naše obecní a krajská zastupitelstva velmi mnoho autonomie a pravomocí, sahající tak daleko, že když si starosta Jindřichovic pod Smrkem dal k ceduli oznamující vjezd do obce vyhlášku zakazující státním uředníkům pod pokutou vstup na území obce, prošlo mu to. Podobný přístup k regionálním samosprávám je ukázkou vysoké ústavní vyspělosti České republiky, do které však bohužel, jak to tak vypadá, většina občanů mentálně nedorostla.

Není to ani tak Dělnická strana, Národní odpor či jiná marginální sdružení, která jsou sice plná tupců a bezmozků, ale jsou v rámci společnosti na okraji, kdo je důkazem o nacionalistické tuposti v naší zemi. Bohužel opravdu nebezpečný je médii opomíjení a občas pasivně přiživovaný latentní nacionalismus který se netýká jen několika málo blbů jako v případě Dělnické strany, ale naprosté většiny společnosti. Zkuste zapříst řeč se spoluobčany, které potkáte ve vlaku, na téma jejich názorů na Slováky, Poláky, Rakušany, Němce, Američany, Francouze, Židy či jiné národnosti - to se dozvíte věcí. Slováci "zabírají místo" na vysokých školách (kdyby byli Češi lepší, tak se na ty univerzity žádný Slovák nedostane, ale je lepší řvát na schopnějšího, než se sám učit), Poláci jsou všichni do jednoho bigotní katolíci, Rakušané jsou blbci, Němci nacisti, Američané ukázkoví blbci, Francouzi komunisti, Židé vládnou světu - a tak bych mohl pokračovat. Je to právě tohle, nad čím máme tendenci často mávnout rukou jako nad "neškodným", co z mnoha lidí v České republice dělá jen tupou nacionalistickou soldatesku, ne pár vyholených bezmozků hajlujících potají v hospodě, kterých je v zemi tolik, že by se mohli všichni sejít na jednom náměstí.

15 Comments:

Anonymní řekl(a)...

to teda čumím, s kým jezdíte vlakem :-)

Anonymní řekl(a)...

MELLIZO:

To není nic nového. Většina Čechů je národnostně nesnášenlivá. Každý cizinec či příslušník jazykové menšiny je pro řadu z nich podvědomě nepřítel. Ostatně i jejich novodobý stát, tj. Československo, byl vystavěn na potlačování jiných národů (zejména Němců a Maďarů) a na nepřátelství vůči sousedním národům. Jestliže Češi se stále hlásí k odkazu a dědictví glorifikované první republiky, je jasné, že se hlásí i k této netoleranci.

Anonymní řekl(a)...

Ty jeden darebáku, co o plácáš, že Češi ukradli Polákům Těšínsko?! Pokud vím, Poláci nám vzali kus Těšínska a pak se ještě jako supi přiživili na Mnichovu a sebrali nám i zbytek, který jsme si drze po válce dovolili připojit zpátky.

A zajímalo by mě jestli stejně tak, jako respektuješ právo Těšínských sedláků připojit své soukromé pozemky k Polsku, respektuješ i právo palestinských rolníků odtrhnout své sokromé pozemky od Izraele?? Já sice nefandím vzniku "palestinského státu", ale ty bys měl být ve svách názorech alespoň integrální.

Anonymní anonym

Anonymní řekl(a)...

Jasně, Mellizo. první republika byla národnostně nesnášenlivá, zatímco její sousedé ,zejména Němci, vynikali příkladnou etnickou a národnostní snášenlivostí, že ? :-)

Maro

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní anonym: Opravdu? Já měl za to, že Księstwo Cieszyńskie bylo v rámci Rakouska-Uherska autonomní, pod české země nespadalo... (a opravdu nespadalo). A populace tam byla většinově polsko-německo-židovská s tím, že když Sejm umožnil tamním Polákům volit, ČSR TOHLE považovala za casus belli a zabrala Těšínsko až po Vislu. Následně Poláci Čechy vytlačili po Frýdek až se dohodla hranice na Olši/Olze. Takže Češi to začali. A v roce 1938 to bylo svinstvo, ale za to snad dnešní Poláci nemůžou. Nebo snad jo?

Anonymní řekl(a)...

Finrod Felakund:

1) Mluvte, prosím, česky nebo polsky, ale nemíchejte to dohromady. Já vím, že "Ksiestwo Cieszynskie" znamená Knížectví Těšínské, tak nemusíte machrovat, že umíte polsky. Já polski taky částečně umím (asi jako Vy).

2) V těšínsku vládli Těšínští Piastovci jako leníci českých králů, tedy Těšínsko bylo součást Koruny české. Po vymření této dynastie v 17. stol. spadlo těšínsko přímo pod správu českých králů (tedy rkouských habsburků). Těšínsko si nicméně uchovalo statut korunní země, čili bylo součástí Koruny české stejně jako třeba Morava nebo Opavsko. Po Josefiánských reformách bylo připojeno k tzv. rakouskému Slezsku. Viz http://www.muzeumct.cz/tesin/tradice/historgeogr.php

Takže Těšínsko bylo soušástí Zemí koruny české a né že ne.

2) To že Poláci umožnili Těšíncům volit do Sejmu je ekvivalentní jako, když Rusové rozdali Jihoosetincům ruské pasy, což Vám, narozdíl od těšínského případu velmi vadilo.

Takže se znovu ptám, proč neměříte všem stejným metrem?? Proč najednu stranu legitimizujete z pseudolibertariánského pohledu snahu těšínských sedláků "dát své soukromé pozemky pod ochranu Polska", a na druhou stranu neuznáváte obdobnou snahu jihoosetinských zemědělců a palestinských rolníků "dát své soukromé pozemky pod ochranu" Ruska resp. nově zřízené "Palestiny"?

P.S. fandím Izraeli a Gruzii, nikoli Rusku či Palestincům.

Anonymní anonym

Finrod Felagund řekl(a)...

Anonymní Anonyme, co se polštiny týče, používám originální názvy, když o to jde, kromě toho z polštiny mám státní zkoušku na úrovni C2. Piastovci (Piastowie) byli pokud vím polskými šlechtici, třebaže jejich knížectví spadalo pod Země koruny české, nicméně co je důležité - na tomto území nebyla nikdy povinnost mluvit česky ani se identifikovat s českým národním státem. Většina místních tak ani činit nehodlala, proto mi přijde divné, že když si ČSR toto území zabere, tak se ještě diví, že se to obyvatelstvu nelíbí. Jinak divil byste se, já nemám nic proti tomu, aby Jižní Osetie nebo Abcházie byly klidně i součástí Ruska, když to místní obyvatelé chtějí, ale nechci aby Rusko dostalo byť jen centimetr čtvereční Gruzie, kde žijí Gruzínci, kteří s Rusy být nechtějí. Totéž platí v případě Izraele a současná izraelská vláda je stejného názoru jako já, že nemá cenu být přítomný někde, kde je z toho víc problémů než užitku. V případě Izraele je jediný problém s Chrámovou horou v Jeruzalémě, protože nebýt jí, nebyl by problém i Jeruzalém rozdělit po vzoru Berlína a pak ať si každý vládne u sebe. Po pravdě řečeno přeji Palestincům samostatnost v hranicích Západního břehu a Pásma Gazy, protože jsem přesvědčen o tom, že jsou neschopni se o sebe starat a tato skutečnost vyplyne v celé nahotě poté, co se nebudou moct vymlouvat na "izraelský útlak". Kdyby byli pro odtržení Moraváci, nic bych proti tomu neměl, stejně jako jste mohl vidět na tomto serveru že podporuji všechny iniciativy, které vedou k tomu, aby ti, kteří chtějí mít svůj stát na daném území ho mohli mít; takže podporuji Katalánce, Korsičany, Vlámy, Skoty, Basky a další a nevidím v tom problém. Koneckonců Češi byli ve stejné pozici v říjnu 1918 a nebylo by dobré na to zapomínat. Jinak podporuji i slovenské Maďary, proč? Protože Slovensko je ústavou vytvořené jako stát etnických Slováků pro etnické Slováky, mají to zakotvené už v preambuli, což těžce diskriminuje například tam žijící Maďary nebo Rusíny. Česká republika je stát mnohem kulturnější, náš stát je státem občanů Čech, Moravy a Slezska bez upřesnění národnosti a práva svým občanům také přiznává; problém je leč v tom, že se s tímto právním stavem mnozí občané ne a ne smířit, jak poukazuji v tomto článku. Buď si hrajte na národní stát, ale pak se nedivte, že se to nelíbí menšinám, které se ve Vašem národním státě ocitly aniž by se jich někdo ptal, nebo se dohodněte na občanském či jiném principu, abyste všichni našli společný základ pro démos. A hotovo.

Anonymní řekl(a)...

Finrod Felakund

1) nepochybuji o Vaší znalosti polského jazyka, nicméně nevím, kde berete tu jistotu, že originálním názvem oné oblasti je právě "Ksiestwo Cieszynske", a ne třeba "Herzogtum Teschen", nebo "Ćešynke Kśůnżynstwo" (slezsky), nebo třeba "Ducatus Tessinensis". V Těšínsku totiž žilo (žije) několik národností (Slezané, Němci, Poláci, Židé, Češi), tak nevím, proč by pouze jedna z těšínských národností měla mít právo si říkat originální.

Navíc jste tu minimálně jednou skloňoval jméno polského prezidenta jako "Kaczynskiego". Správně česky, jelikož se jedná o analogický jazyk, to je "Kaczynského".

2)Piastowci byli sice původně poláci, nicméně se rozhodli "vstoupit pod ochranu" českých králů, což vy doufám, kvitujete ;-). Nijak nenutím obyvatelstvo Těšínska identifikovat se s českým jazykem, ale pro pořádek by tam měly být i názvy ve slezštině.

3) "...proto mi přijde divné, že když si ČSR toto území zabere, tak se ještě diví, že se to obyvatelstvu nelíbí." Tohle nebudu komentovat, už jsem psal, co si myslím o tom "záboru".

4) Celý Západní břeh Palestincům? Pak bude území okolo Tel Avivu prakticky nebranitelným. Navíc si myslím, že i když budou mít celý Západní břeh, pořád si budou stěžovat na izraelský útlak. Ale ať si to Izraelci vyřeší, mě jako evropanovi (pozor, s malým "e") do toho nic není.

5) Je demagogie srovnávat postavení českých zemí před r. 1918 se současným postavení Kosova, Korsiky, Katalánska.. neboť české země měli i před tím svoji státnost, narrozdíl od Kosova, Korsiky..., do Habsburské monarchie vstoupili jako svobodný stát (možná paralela se Skotskem) a jejich státnost byla nelegálně zrušena vyhlášením tzv. Rakouského císařství r. 1804.

Anonymní anonym

Anonymní řekl(a)...

MELLIZO:

Ad Maro
Němci si v letech 1933-1945 na demokracii nehráli a své menšiny neuznávali. Češi se naopak tvářili, že vytvořili demokratický stát s plnými právy menšin, ale "skutek utek", jak se někdy říká. RČS byla státem jakéhosi národa československého, s Němci, Maďary, Rusíny, Poláky, se jaksi moc nepočítalo. Ostatně to bylo vidět i na tom, kdo pracoval ve státní správě. Pokud to nevíte, napovím, že převažovali Češi a to i v oblastech, kde byli ve výrazné menšině. A komu především odebíral stát majetek v pozemkové reformě? Napovím. Němcům a Maďarům. A komu zabrané dvory a půdu přednostně přiděloval? Napovím. Českému obyvatelstvu, a to i v německých či maďarských oblastech RČS. Češi by si konečně měli uvědomit, co byla tzv. "první republika" doopravdy a jací páni jí to vládli.

Anonymní řekl(a)...

Finrodovi:

Nemůžete tvrdit, že Piastovci byli polskými šlechtici. To je podobné, jako kdybyste tvrdil, že Karel IV. byl Čech. Evropská vyšší šlechta uzavírala politické sňatky a na etnicitě jí prakticky nezáleželo.

Jinak se mi zdá, že ve Vašich argumentech se objevuje jakási zvláštní dichotomie. Na jedné straně proklínáte národní stát, na druhé straně bojujete za právo národů na "sebeurčení" (tj. de facto separatismus nebo iredentismus na nacionalistickém zákadě). Říkáte něco v tom smyslu, že by Vám nevadilo odtržení Sudet nebo Těšínska, ale zároveň označujete Trianon za "zrůdnost". Zdá se mi, že si v tomto ohledu poněkud protiřečíte.

Hlavní příčinou války mezi ČSR a Polskem byla "srbská" mentalita polské politické elity ve stylu "kde je Polák, tam je Polsko". A průběh války vypadal úplně opačně, než jak to popisujete Vy, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedmidenn%C3%AD_v%C3%A1lka

Scorpion

Anonymní řekl(a)...

PS: Nevím o tom, že by Polákům v Těšínsku někdo zakazoval mluvit Polsky.

Scorpion

Finrod Felagund řekl(a)...

Scorpione, na českou Wikipedii bych v případě sporů Čechů s jinými neodkazoval, je totiž zaujatá. Anglická Wikipedie na druhou stranu potvrzuje co píšu a co nám jen tak mezi námi na dějinách mezinárodních vztahů přednášeli na Karlově univerzitě, tedy následující:

The Poland–Czechoslovakia war, also known mostly in Czech sources as the Seven-day war (Czech: Sedmidenní válka) was a military confrontation between Czechoslovakia and Poland over the territory of Cieszyn Silesia in 1919.

Czechoslovak units attacked the Polish part of Cieszyn Silesia primarily to prevent the elections to the Polish Sejm in the contested territory.[1] The attack was halted under pressure from the Entente. The result of the war was the new demarcation line, which expanded the territory controlled by Czechoslovakia. It led to the division of the region of Cieszyn Silesia in July 1920, and left a substantial Polish minority in Czechoslovakia in the region later called Zaolzie. The division of Cieszyn Silesia did not satisfy Poland and led to the Polish annexation of Zaolzie in 1938.

Anonymní řekl(a)...

Finrodovi:

Teď nevím, jestli jste četl z té angl. wikipedie jenom ten začátek, nebo všechno, ale každopádně si myslím, že jsme si úplně nerozuměli. Když jsem napsal, že "průběh války vypadal úplně opačně, než jak to popisujete Vy", tak jsem tím měl na mysli vojenské operace. Vy totiž píšete: "...ČSR TOHLE považovala za casus belli a zabrala Těšínsko až po Vislu. Následně Poláci Čechy vytlačili po Frýdek až se dohodla hranice na Olši/Olze. Takže Češi to začali."

Ve skutečnosti ale Poláci Čechy nikam nevytlačili. Češi se po úspěšné ofenzivě stáhli na nátlak Dohody za Olši, ale žádný polský protiútok se nekonal. Takhle je to nakonec napsané i na té angl. wikipedii.

A je tady další problém. Pokud musel Šnejdárek dobývat Těšínsko silou, znamená to, že tam už muselo být rozmístěné polské vojsko, které tam ale nemělo co dělat, neboť jak už zde bylo řečeno, Těšínsko k polskému státu nepatřilo přinejmenším několik století a hraniční spor s ČSR tehdy ještě stále nebyl vyřešen, tzn., že by se ze strany Polska de facto jednalo o anexi a Šnejdárkův útok by tak vlastně byl protiútokem. Tuto moji domněnku by mohlo potvrzovat to, co jsem našel na německé wikipedii: "Im Vorfeld der Wahlen zum polnischen Parlament am 26. Januar 1919 erhob Polen erneut seine Ansprüche auf das gesamte Teschener Land und ließ im Dezember 1918 Teile der Armee an die Grenze verlegen."

Česky: "Před volbami do polského parlamentu 26. ledna 1919 obnovilo Polsko své nároky na celé těšínské území a rozmístilo na hranici vojenské oddíly." (Německy moc neumím, omlouvám se za případné nedostatky).

Scorpion

Finrod Felagund řekl(a)...

Scorpione, ale teď to píšete - Polsko rozmístilo své vojenské jednotky na hranicích Těšínska, tedy nikoliv v Těšínsku samotném. Primární akt agrese tedy vyšel z československé strany - a tím byla anexe celého Těšínska. Ozbrojená operace přitom není žádným důkazem přítomnosti vojenských jednotek druhé strany na daném území - je to věc především praktická. Lépe se anektuje se zbraní v ruce, než bez ní. Historické hranice navíc nebyly při zakládání ČSR zrovna relevantním argumentem, protože se používaly jen tehdy, když se to hodilo, a to nejen na Slovensku. Podobný příklad je Chebsko (Egerland). Jeho přítomnost v rámci Českého království byla velmi sporná až do roku 1721 (do té doby se střídalo jeho začlenění do Čech a Bavorska), přesto když se argumentovalo při zakládání ČSR historickými hranicemi v době Břetislavově (čímž se obhajovaly Sudety), Chebsko tehdy nebylo součástí - pokud na základě Vaší argumentace je správné Těšínsko přičlenit českým zemím, pak je správné přičlenit Chebsko v roce 1918 Bavorsku. Odpovídal by tomu jak argument historických hranic, tak i právo na sebeurčení tam žijících obyvatel.

Ad to, co jste psal o mém vztahu k Trianonu - bylo to svinstvo ne proto, že to zbavilo Maďarsko historických hranic, ale protože to nerespektovalo právo na sebeurčení Maďarů, tehdy tolik prosazované. Kdyby Trianon okleštil Maďarsko do hranic, v jakých bylo později za druhé světové války, nic bych proti němu neměl.

Co se týče mého prosazování separatismu a iredentismu - všimněte si, že podporuji koncepci separatismu relativně malých regionálních celků, tedy rozdrobení Evropy do státečků o maximální velikosti tak 10 milionů obyvatel ale spíš menší, které jsou integrovány pod jednu střechu evropského superstátu ale mezi sebou jsou si rovnocenné. Považuji to za stabilnější uspořádání, než je to dnešní.

Petr Kopač řekl(a)...

Souhlasim s autorem clanku, ale tenhle problem je tu uz dlouho a bude tu i nadale, pokud nebudeme mit zakonodarce, kteri budou resit spolecenske problemy a nebudou je pouze marginalizovat a vyhybat se jim. Protoze to, ze problemy pouze odsouvame na potom, znamena pouze to, ze se budou zhorsovat a az je budeme muset resit, tak uz to nepujde tak snadno, jako by to slo dnes. Kez bychom tu meli liberalni pravici, ktera by tohle chtela resit a levici, se kterou by se dalo rozume dohodnout.