nekorektně.com

Následující řádky jsem nepsal s úmyslem stvořit další z řady článků na téma: „Proč nechodit na demonstrace proti Babišovi“, ale jedná se o mou čistě osobní zpověď.

Probíhající demonstrace považuju za zcela oprávněný a žádoucí způsob politického projevu. Veřejné protesty jsou legitimní, jelikož nejde o žádný útok na svobodné volby. Last time I checked, nebyl premiér ani ministr volená funkce. No a žádoucí jsou kvůli tomu, že s tím zmetkem tam nahoře očividně nic jiného nehne. Já sám se ale k demonstrujícím připojit nemohu, ač mají mé sympatie a podporu (už jen proto, že něco dělají a nesedí doma). V mé neúčasti nehraje roli ani tak můj negativní postoj k iniciativě „Milion chvilek pro demokracii“, ani odpor k obskurním postavičkám na pódiu, dokonce mi tolik nejde ani o ty všudypřítomné vlajky Evropské unie. To za překážku své účasti nepovažuji, přestože bych se asi na místě ukousal vzteky. Beru to totiž tak, že s nikým na světě se nemohu shodnout na 100%. Hledat důvody, proč nějakou i…

Pirátský primátor Prahy, soudruh Hřib, je úspěšný politik, který nekecá a maká. Jeho největším dosavadním úspěchem je prosazení veřejné produkce soundtracku z Pirátů z Karibiku na zastupitelstvu, a tento svůj majstrštyk se nyní rozhodl překonat opravdu ve velkém stylu. Hřib poněkud nepříjemně zabrousil do ožehavého tématu (ne)vytíženosti pražských bytů a ukázal v celé své nahotě, že mu bolševické nápady nejsou cizí, stejně jako mu není cizí lhaní, fabulování a prázdné žvatlání. 

Jako by nestačilo, že už měla Pirátská strana dost problému při vysvětlování snahy o prolomení mlčenlivosti advokátů. Piráti rovněž na sněmovním výboru hlasovali proti dodatečnému zdanění církevních restitucí, ovšem nikoliv pro zjevnou obludnost této opakované krádeže, ale pouze z toho důvodu, že se prý nepodařilo prokázat předraženost vyplacených náhrad. Čím dál více se ukazuje, že označování Pirátů jako Babišova B-týmu nebo alternativy pro voliče, kteří "chtějí mít v gulagu Wi-Fi", nejsou jen plané …

Poslanec za ODS, pan Václav Klaus mladší (a hloupější), zasadil nemilosrdný úder provozovatelům internetových stránek svým návrhem na zavedení nového trestného činu snázvem „Porušování svobody projevu“. Údajně pravicový politik Klaus má zřejmě pocit, že málo lidí končí ve vězení za neagresivní jednání, a je tak třeba zatnout tipec další skupině obyvatel.

Návrh má za cíl zabránit svévolnému odstraňování legálního obsahu ze sociálních sítí a obdobných internetových stránek (pro zjednodušení budu dále používat termín „platformy“). Samotný návrh i jeho podstatu považuju za obludný legislativní zmetek, přesto se hned po uveřejnění Klausova záměru ukázalo, že mnozí novináři čtou prdelí, jelikož začali šířit fake news, že prý tak nebude možné mazat nechtěné komentáře pod svými vlastními příspěvky. Klausův návrh totiž směřuje toliko k provozovatelům platforem, nikoliv k jejich uživatelům, což některým zástupcům „seriózních“ médií jaksi ušlo. Někteří politici a influenceři se hned odkopali, …

Na konci loňského léta jsem napsal článek „Konec Petra Macha“ v souvislosti s jeho dopředu naplánovanou rezignací na post europoslance (nutno dodat, že tuto rezignaci Mach neohlásil už při kandidatuře, ale až po zvolení). Nyní bývalý předseda Strany svobodných občanů definitivně skončil s politikou jako takovou.

Machově konci předcházela řada neúspěchů. Prohrané parlamentní volby, se kterými Mach spojil svou politickou budoucnost, koketování se senátorskou kandidaturou (kde by zřejmě nikdy nezískal širší podporu, snad jen od těch nejobskurnějších spolků) a úplně na závěr sebevražedný pokus o spojení Robejškovými Realisty -to všechno vedlo k poměrně očekávanému konci bývalého europoslance, kterému se nepodařilo ani obhájit předsednický post.

Nejsem členem Strany svobodných občanů, i tak mám ale k dispozici částečné „inside info“ (bohužel stejně jako každý, kdo má doma internet, protože Svobodní svoje prádlo perou nejraději na veřejnosti). Mnoho souvislostí mi přesto zůstává nadále skr…

Tento týden, přesněji řečeno minulou sobotu, oslavila elektronická evidence tržeb druhé narozeniny. Žádných oslav, grafů a stříhání pásek před nově otevřenými školkami jsme se ale nedočkali. To ticho je až zarážející, jelikož vláda se jinak ráda chlubí i tím, co nezařídila. Nedělá jí problém přetřít lejno na růžovo a prodávat ho jako koblihu.

EET je (spolu s kontrolním hlášením) jediným zákonem, kterým bychom alespoň teoreticky mohli vděčit za stále ještě příznivou ekonomickou situaci. Jelikož se ale vláda rozhodla toto významné výročí promlčet, nejedná se asi o takový zázrak, jak bylo slibováno. Je pro mě šokující, jaký klid panuje okolo tématu, který před dvěma lety rozděloval politickou scénu a lid více, než uprchlíci s Putinem dohromady.

EET samozřejmě kladnou bilanci má, to nikdo ani nikdy nezpochybňoval. Ovšem celá ta obrovská kampaň, pořizovací ceny pokladen a softwaru, udržovací náklady, provoz systému ze strany státu, zbytečně zavřené obchody a v neposlední řadě mraky naš…

Kauza Čapí hnízdo přetekla do groteskní fáze, ve které dva nedůvěryhodní bulvární novináři zpovídají evidentně indisponovaného Andreje Babiše mladšího, čímž spustí lavinu událostí, která nás právě teď všechny zavaluje. Výpověď potencionálního spolupachatele bohužel nelze brát příliš vážně, i kdyby byl duševně zdráv, ale nepředbíhejme.
Předně je třeba říci, že považuji za zcela irelevantní, zdali se premiér Babiš skutečně dopustil dotačního podvodu. Od začátku celé kauzy je totiž podstatné pouze to, že trestně stíhaný člověk nemůže být předsedou vlády s vlivem na ty, kteří jej vyšetřují. Brutální útoky na všechny zainteresované policejní složky byly v podání průhonického oligarchy bezprecedentní. Za normálních okolností, v tradiční demokratické straně, by byl volební lídr nahrazen korunním princem, který je vždy po ruce, a bylo by (alespoň na oko) po problému. Nikoliv však v despotické sektě zvané Asociace Nespokojených Občanů (ANO), kde si bez svého guru nikdo ani nenapíše status na …