ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Koho mám volit?


V nedávném článku jsem tu napsal, koho budu volit v druhém kole prezidentské volby a že tady mám výběr jednoduchý. Budu volit toho, kdo není Bureš (o němž si stále myslím, že volby vyhraje). Zároveň jsem nenapsal ani čárku o tom, jak se postavím ke kolu prvnímu. 

Proč? Protože to doposud nevím, a musím říct, že mě to už poněkud trápí. A nejen to, že čistým srdcem nemůžu volit opravdu nikoho z nabízených kandidátů. Problém je podle mého názoru hlubší a teď se ho pokusím nastínit.

Nedávno jsem se krátce sešel se dvěma lidmi (mužem a ženou), o kterých vím, že mají do jisté míry podobné názory jako já a oba sami sebe označují za pravicově smýšlející. Chvíli jsme se bavili o něčem jiném, a pak jsem se jich zeptal, jak vidí volbu prezidenta a postěžoval jsem si, že jako pravičák nemám koho volit. Shodli jsme se na tom, že ve druhém kole je potřeba volit proti Burešovi. V kole prvním se názory obou mých společníků lišily. Muž řekl, že bude volit generála Pavla - a to (i podle jeho slov) čistě utilitárně, protože má mnohem větší šanci porazit ve druhém kole Bureše, než kdyby proti němu stála Danuše Nerudová. Žena řekla, že jí jako nejlepší volba připadá Pavel Fischer.

Já na to říkal, že v prvním kole se mi nechce volit generála Pavla kvůli tomu, jak se staví ke své komunistické a zpravodajské minulosti, o níž lže a mlží. O Pavlu Fischerovi jsem uvažoval do té doby, než začal blouznit o vyšším zdanění a o tom, že bohatí tu měli deset let daňové prázdniny. Tohle nemůže žádný skutečně pravicový politik vypustit z úst.

Dál jsem přemýšlel nahlas a došlo mi, že fakt nemáme koho. Levicový volič si může vybírat: může s klidným srdcem volit Josefa Středulu, který chce dle své komunistické nátury sebrat všechno všem a pak to přerozdělit. Může volit Bureše, který zde osm let provozoval čistě levicovou politiku, později dokonce prosazoval politický program Komunistické strany Čech a Moravy. Může volit Danuši Nerudovou, liberálně levicovou ekonomku, o níž jsem předtím, než si jejím prostřednictvím začal její megaambiciózní manžel začal ukájet své prezidentské ambice, věděl jen to, že je "od Jany Maláčové". Může volit bývalého sociálního demokrata Jaroslava Baštu a bývalé komunisty Tomáše Zimu a Petra Pavla. Dokonce může volit Pavla Fischera, protože chce zdaňovat ty, kdo mají peníze. Když si vyškrtáte všechny deklarované levičáky, zbyde vám tam pouze Karel Diviš, o němž nikdo nic neví, jde si s pravděpodobností blížící se absolutní jistotě pro poslední místo a z jeho blábolů, které jsem stačil poslední dobou zachytit, si nejsem jistý, zda jeho kandidatura není jen nějaká forma recese.

V minulých volbách jsem tenhle problém neměl. V roce 2018 jsem to docela rád hodil Topolovi a v roce 2013 s mnohem menší radostí Přemkovi Sobotkovi. Tihle se aspoň k pravici hlásili. Jak to, že nyní kandidují jen samí pohrobci socialistických revolucí s neskrývanou chutí sebrat nám z peněženky i poslední pajsku? Bohužel rozumím tomu, že společenská debata tu minimálně posledních dvacet let buduje liberálně levicový diskurz, v němž pravice je sprosté slovo, a z druhé strany se tu buduje jakási alt-right opozice, která je ovšem socialistická úplně stejně a se skutečnou pravicí nemá absolutně nic společného. Obě skupiny mají společný cíl, a tím je státní dirigismus nejhrubšího zrna. Liší se pouze v cestách, jak jej dosáhnout a především jak (lépe řečeno na které oblasti lidského života) jej uplatňovat.

Druhá věc je ta, že já skutečně CHCI k volbám jít a chci volit, a to už v prvním kole. Chci alespoň symbolicky oslabit Burešovy šance na postup. Až to budu ve druhém kole házet Pávkovi nebo Čapuši, bude mě to bolet takřka fyzicky, stejně jako když jsem volil Drahoše proti hradnímu opilci, a proto jsem doufal, že aspoň to první kolo takové utrpení nebude. Tenhle blog čtou stovky lidí, když se zadaří, tak vyšší stovky až tisíce. Počítám, že aspoň nějaká část to má stejně jako já. Nestyďte se a napište mi, koho budete v prvním kole volit a proč? Sem do komentářů, nebo na facebook. Díky.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

SPOLEČNOST: Myšlenka komunismu nemůže nevraždit