HISTORIE: České kořeny politické korektnosti

Odkud politická korektnost pochází? Často slyšíme, že se zrodila v USA. Ta, která má za cíl zvýhodňovat menšiny nejspíš ano, ale politická korektnost jako taková vznikala jinde. Povětšinou v totalitních zemích, nicméně je tu i jedna výjimka: československá první republika. Už za první republiky se dávala některým věcem "korektní" označení. První obětí prvorepublikové politické korektnosti byli Slováci. Jednou totiž TGM prohlásil, že národ Republiky československé tvoří národ československý, který má dvě větve - českou a slovenskou (přičemž o té slovenské se uvažovalo jako o té, která se v té české zcela ztratí) a tak v souladu s politickou korektností Slováci přestali existovat. Kdo tehdy používal termín "Slováci" s významem etnickým, nikoliv s významem zemské příslušnosti, dopustil se div ne ľudáctví. Naši pamětníci si na politickou korektnost první republiky příliš vzpomínat nemohou, protože byli-li Čechy, netýkala se jich; respektive neohrožovala je. Pokud bychom se už poptali mezi sudetskými Němci, těšínskými Poláky, Slováky či Rusíny, slyšeli bychom něco jiného.

Přešla druhá světová válka a s benešovským diktátem (co jiného je systém společné kandidátky a vyškrtnutí všech stran, které se mu nelíbily + jeho protiústavní jednání, kdy nevolený prezident rozhodoval o chodu státu na základě dekretů, které neschvaloval parlament) se politická korektnost rozhořela jasným plamenem. Sudetům se už nemohlo říkat Sudety, nýbrž pohraničí. Jakousi shodou okolností tak došlo k tomu, že zatímco o Čadci by sotva někdo řekl, že je pohraničím (vzdálenost vzdušnou čarou k nejbližší čsl. hranici je 9,6 kilometrů), takové Nečtiny (Netschetin) v dnešním Plzeňském kraji jsou od nejbližší státní hranice ČSR 45,6 kilometrů vzdušnou čarou. Ostatně i Jaroměř, která se za pohraničí rozhodně nepovažuje, je od státní hranice pouze 22,3 kilometrů vzdušnou čarou. Toto ukazuje, že pojem pohraničí je navýsost politickým a nemá s geografií nic společného, stejně jako například otřepané zahrnování ČR do východní Evropy (takové Finsko by do východní Evropy jen tak někdo nezařadil a přesto je mnohem východněji než ČR). Benešovsko-gottwaldovská klika se totiž rozhodla, že název Sudety bude navždy vymazán a všichni se budou tvářit, jako kdyby nikdy neexistoval. Mimochodem proto i došlo k přejmenování Německého Brodu na Havlíčkův Brod (od svého založení byl Německý, i za první republiky) a proto se dodnes ani jedna ulice v ČR nejmenuje Německá (Sudetská samozřejmě také ne). Tato politická korektnost vtrhla i ke geologům, jimž zakázala označovat pojmem Sudety horské pásmo na severu ČR, namísto čehož byl utvořen název Krkonošsko-jesenická subprovincie. A to navzdory tomu, že celý svět té oblasti dodnes říká Sudety, i včetně Poláků, kteří si toho od Němců za druhé světové války vytrpěli podstatně víc, než Češi. Za Benešovy doby rovněž vzniklo pro vyhnání Němců označení odsun (asi zní lidštěji), pro nacisty se začal používat termín fašisté (protože nacismus moc poukazoval na svou socialistickou podstatu). Přihlášení se k pravici - a mluvím o pravici, ne o straně národně-socialistické v NF - znamenalo v očích tehdejší politické korektnosti přihlášení se k reakci, ne-li rovnou k nacismu (zde vzniklo označení "pravice" pro nacismus). Z Rudé armády se udělala Armáda osvoboditelka navzdory čerstvým šíleným zkušenostem s mnoha barbary v ní přišedších (byla to tou dobou politicky korektní autocenzura médií, nikoliv nucená cenzura, co bránilo ve zveřejňování zvěrstev, která tato horda napáchala), z Ameriky se udělali váleční štváči. A to, co přišlo po roce 1948, už byl newspeak par excellence. Kam se na něj dnešní politická korektnost hrabe.

Přesto je pozoruhodné, jak se dodnes v ČR drží politicky korektní termíny z doby benešovského diktátu - pokud někdo napíše větu "V roce 1945 byli vyhnáni Němci nejen ze Sudet, ale i z vnitrozemských měst jako například Německý Brod", bude rovnou v podezření, že ho platí Sudetendeutsche Landsmannschaft, nicméně pokud napíše tutéž větu politicky korektně, tedy "V roce 1945 byli odsunuti Němci nejen z pohraničí, ale i z vnitrozemských měst jako například Havlíčkův Brod", budete ji moct v klidu otisknout a ještě se najde plno čtenářů, kteří si řeknou "hele mámo, jak tady píšou, to sme jim to nandali, co?" Myslím, že každý horlivý bojovník proti politické korektnosti (což je po mém soudu zcela správné a v pořádku) by se měl zamyslet nad tím, zdali nepoužívá jinou politickou korektnost. Zdali opravdu nazývá věci pravými jmény nejen ohledně islámu, antidiskriminačních regulací a podobně, ale zdali se stejně kriticky dívá na politickou korektnost "domácí".

Komentáře

Anonymní píše…
Díky za další zajímavý článek.

Označení "československý národ" připisujete na vrub politické korektnosti, nicméně nešlo v tomto případě spíše o nutnost či alespoň praktičnost? Druhý nejpočetnější národ na území ČSR byli Němci a asi víte, jaký s nimi byl problém - z vládnoucího národa se rázem stala "menšina" v cizím státě a ne každý to nesl dobře. Slováci (nebo trochu úsměvněji Čechoslováci žijící na území Slovenska) se svými dvěma miliony byli menšinou ve vlastním státě a takovou situaci bylo potřeba zejména kvůli zahraniční politice vyřešit. Nebo máte nějaké argumenty podporující tvrzení, že šlo více o politickou korektnost? Rád se poučím...
Finrod Felagund píše…
oz: To je otázka - já bych řekl, že šlo o vytvoření politicky korektního termínu, který byl zároveň praktický. Bohužel Masaryk (a hlavně Beneš) podcenili prostý fakt: Němci v roce 1918, v případě osamostatnění rakouských zemí Čechy, Morava a České Slezsko, nepovažovali sami sebe v prvé řadě za Němce (Deutscher), ale za deutschsprächlige Böhmischern, Mährischern, resp. Schleisichen (omluvte, prosím, mou němčinu, německy neumím, vycházím z norského pravopisu, který se snažím "poněmčit", ale snad je jasné, oč mi jde) - oni cítili především zemskou příslušnost, víc, než etnickou. A vytvoření Sudetenland, Böhmerwaldgau apod. byla podle mě spíš reakce na jednostranné vyhlášení národního státu Čechoslováků. Kdyby bylo Československo jednoduše odtržená část Rakouska-Uherska i s jeho národní ideologií, tzn. je jedno kdo jak mluví, hlavně když je občan a platí daně, myslím, že problém by nevznikl. Problém IMHO začal tam, když se česká vláda rozhodla, že bude "čechizovat", resp. vůbec posuzovat lidi podle toho, jakým mluví jazykem. Uznávám, že v případě, v níž němečtí Čechoslováci už neviděli žádné východisko, v tom praktičnost byla. Ale tahle krizová situace nemusela vůbec nastat.

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem