SUDETY: Příčiny a následky vyhnání Sudetských Němců

středa 30. července 2008

"Chtěli Heim ins Reich, dostali Heim ins Reich"; "Podporovali Henleina, tak bylo správné je odsunout" - tak všelijak zastánci Benešových dekretů ospravedlňují vyhnání 3,5 milionu lidí z československého území, ze Sudet, kde již po dlouhá staletí žili. Otázka je - jak je to s tou sudetskou podporou Konrada Henleina doopravdy?

V roce 1935 se v Československu konaly parlamentní volby. Sudetští Němci měli vyhrazených 66 mandátů, které mohli obsadit svými kandidáty. Uvážíme-li, že občanů Československa bylo podle sčítání lidu z roku 1930 14,5 milionu, z čehož bylo 3,5 milionů Němců a Poslanecká sněmovna čítala podle Ústavy z roku 1920 300 poslanců, podle striktně proporčních pravidel by měli sudetští Němci mít k dispozici nikoliv 66, ale 72 mandátů, nepočítaje v to osoby německé národnosti žijící mimo země Čechy a Morava (karpatské Němce). S těmito 66 mandáty naložili tak, že 44 mandátů připadlo Sudetoněmecké straně, jedenáct německé sociální demokracii, šest mandátů Německé křesťansko-sociální straně lidové a pět Německému svazu zemědělců. Uvážíme-li, že Konrad Henlein byl v roce 1935 otevřeně pročeskoslovenský a protinacistický (onen slogan Ein Volk, ein Reich, ein Führer! vytasil až v roce 1937 poté, co mu Adolf Hitler slíbil zaručit práva Němců, která první republika svým občanům německé národnosti upírala), pak oněch 66% lidí, kteří volili SdP, nevolili nacisty, ale čistě demokratickou prosystémovou stranu národní menšiny, asi takovou, jakou je dnešní slovenská SMK-MKP. Pro připojení Sudet k Říši pak bylo v roce 1938 přibližně 80% sudetských Němců, což ještě stále neznamená, že ti, co byli pro, museli být nutně nacisty - to číslo udává počet Němců, kteří se chtěli připojit k německému státu. Pronacističtí občané z tohoto čísla mohli tvořit většinu, ale jsem přesvědčen o tom, že nebyli do jednoho všichni. Přesto ale bylo 20% sudetských Němců v roce 1938 proti anexi - čili přibližně 700 tisíc lidí. Přesto musel být v roce 1945 vyhnán takřka každý Němec - zůstat jich v Československu smělo necelých sto tisíc.

Přenesme se přibližně o jedenáct let po posledních svobodných československých prvorepublikových volbách do budoucnosti. Je rok 1946, chystají se volby. Všechny pravicové strany jsou přímo zakázány (z vůle prezidenta Beneše), kandidovat smějí jen čtyři strany sdružené do tzv. Národní fronty. Jedná se o KSČ, která byla favoritem voleb, Československou stranu lidovou, Československou stranu národně sociální a Československou stranu sociálně demokratickou. Třebaže z omezeného výběru, měl občan možnost KSČ nebo ČSSD nevolit. Přesto získala komunistická strana 40,2%, čímž volby vyhrála a týž rok se v průzkumu veřejného mínění 80% obyvatelstva vyjádřilo pro "některou formu socialismu" namísto demokracie. Nepřipomíná vám to něco? Ve svobodných volbách si Češi zvolili jako vítěznou otevřeně totalitní bolševickou antisystémovou stranu (ne jako SdP v roce 1935, která byla plně loajální a antinacistická) a 80% jejího obyvatelstva se vyjádřilo proti demokracii a pro socialismus s nějakou (neznámo jakou) podobou. Ve stejný rok na Slovensku vyhrála volby Demokratická strana (62%) a komunistická strana tam volby prohrála (30%). Podle Benešova scénáře tak měli Slováci po roce 1989 plné právo vyhnat Čechy ze Slovenska, protože podporovali vytvoření totalitního režimu na Slovensku, který si Slováci nepřáli a de facto rozbili slovenskou demokracii. Zní to nepřístojně? Jistěže - ale se sudetskými Němci to téměř nebylo jinak, a to téměř znamená, že vztah Němců k totalitarismu byl v roce 1935 rozhodně slabší, než vztah Čechů k totalitarismu v roce 1946. Kam se tedy podělo právo vyhnat 3,5 milionu svých spoluobčanů, ukrást a posléze zdevastovat jim majetek? Kam se podělo právo na zabíjení německých žen a dětí, které sotva kdy mohly někoho terorizovat?

Co se týče dalšího otřepaného argumentu pro tzv. odsun, a sice odplata za cca 100 tisíc vyhnaných, přesídlených, či jak chcete, Čechů ze Sudet v roce 1938, situace také nebyla tak jasná, jak se často prezentuje. Můj dědeček pochází ze Sudet a je Čech z české rodiny, která v Sudetech má hluboké kořeny rozhodně sahající daleko za rok 1918. Nejenže směli bez problémů po roce 1938 zůstat třebaže neměli s nacisty nic společného, ale navíc dostávali potravinové příděly větší než v Protektorátu a navíc narozdíl od svých německých sousedů nemuseli narukovat do Wehrmachtu. Nebyli sami - stejný osud potkal každého Čecha, který v Sudetech žil před rokem 1918, respektive jejich potomky. Kdo jsou tedy ti, kteří byli vysídleni v roce 1938? Většinou úředníci, četníci, vojáci, železniční a další státní zaměstnanci, kteří tam přišli po roce 1918 za prací, nebo jako "čechizátoři pohraničí". Jistě, donucení těchto lidí opustit domovy po dvaceti letech je velmi špatné a odsouzeníhodné. Ale vidíte ten rozdíl, na jedné straně vyhnaných 100 tisíc těch, kteří byli do oblasti dosídleni jako kolonizátoři a na straně druhé vyhnaných 3,5 milionu, kteří v té oblasti žili po dlouhé generace? Mimochodem stejně jako Němci se zachovali o nějaký ten rok později i Alžířané vyhánějící Francouze - problém je ten, že to se považuje za "správný" dekolonizační boj, zatímco z Němců se dělají a priori barbarští agresoři.

Jak se zachovali k Sudetům, neboli politicky korektně k "pohraničí" jeho noví majitelé, se může přesvědčit naprosto každý. Doporučuji sednout do auta, vyjet do libovolné sudetské vesnice a dívat se okolo sebe. Není to moc příjemný pohled na krajinu, která před rokem 1945 byla úhledná a prosperující.

10 Comments:

Anonymní řekl(a)...

opět blábol - a mimochodem on ten nacismus byl sionistická ideologie (jelikož cílem nacistů bylo taktéž dostat židy z evropy a někde mimo ni jim založit stát) takže nepřekvapí že sionista finrod má více než pozitivní vztah k náckům

PS: v (tajném) referendu pořádaném hitlerem po anexi sudet se pro připojení k říši vyjádřilo 99,7 procenta sudeťáků

Finrod Felagund řekl(a)...

anonymní, je vidět, že byli nacisté břídilové. Komunisté to dotáhli až na 99,9%! Co takhle náhodou uvažovat a přijít na to, že nebylo tak jednoduché nedržet hubu a krok (hrozil koncentrák) a navíc výsledky se vcelku běžně falšují? Kromě toho ten průzkum, o němž mluvíte, nebyl o anexi Sudet, ale o anschlussu Rakouska.

oz řekl(a)...

Určitě je správné znát historii a dokázat se z ní poučit a není pochyb o tom, že se po válce na mnoha Němcích dělo bezpráví. Nesrovnatelné s tím, do čeho se namočila většina občanů Říše aktivní či pasivní podporou, na druhou stranu lze také stěží poměřovat utrpení jedince. Časový odstup nám dnes umožňuje s nadhledem hodnotit některé situace, ale atmosféru, která je provázela a ve které vznikaly, už těžko pochopíme. Toť k odsunu.

Češi si sami zvolili komunisty a vydrželi to s nimi docela dlouho, to jim (nám) nikdo neupře. Ale viděl jste program komunistické strany před poválečnými volbami? Ani slůvko o totalitě, kolektivizaci či perzekucích, samozřejmě plný líbivých hesel a jednoduchých řešení, ale také se zárukami pro všechny od pracujících po živnostníky a podnikatele. Měli lidé tušit, že jde o prachsprostou lež? Možná ano, ale běžný občan neměl představu o tom, jak bolševik řádil v Rusku (tak, jak to víme dnes), a jak jste sám psal, o zvěrstvech páchaných Rudou armádou se nemluvilo. Odpor k pravici byl iracionální ale pochopitelný. První republika je dnes idealizovaná, ale byla zmítána konflikty a problémy a lidé v ní viděli selhání. Hledali něco nového a bohužel našli - velebené odbojné komunisty.

No, už raději skončím. Dalo by se taky mluvit o nekomunistických ministrech, kteří si v únoru 48 neuměli spočítat na prstech, že když odstoupí, vláda nepadne a Gottwald si je jen s úsměvem vymění za své lidi a vše je v tahu. Jaltu nechám na pokoji, to je stejně z poloviny jen výmluva :).

Každopádně děkuju za Váš článek.

Anonymní řekl(a)...

To referendum o kterém píši je o Sudetech a jejich připojení k 3.říši a sám Adolf přikázal aby bylo referendum s tajným hlasováním - tak si byl jistý že ho jeho sudetoněmečtí soukmenovci nezklamou - a taky že nezklamali

Finrod Felagund řekl(a)...

anonymní, můžete poskytnout nějakou citaci, odkud tuto informaci máte? Nějak se mi to nechce věřit.

Anonymní řekl(a)...

Říká se to blbě, ale to šílené překrucování historie by v článku nebylo, kdyby autorovi Němci zabili dědečka. Jinak statistka v rukou nestatistika je zpravidla demagogie, jak např. zde.

Finrod Felagund řekl(a)...

anonymní, jenže podle jeho slov se ti Němci co s nimi přicházel každodenně do styku chovali nanejvýš slušně a korektně. Rabovací gardy proti tomu v roce 1945 se chovaly jako horda barbarů. Takže na nějaké zabíjení to moc nevypadá. Jak byste navrhoval pracovat s tou statistikou Vy, že jsem tak smělý?

Anonymní řekl(a)...

Četl jsem jen úvod článku a je to prvotřídní blábol. 10,6 milionů obyvatel bylo v roce 1930 v české části Československa (více-méně území nynější ČR). Celé Československo mělo v roce 1930 14 479 555 obyvatel.Do roku 1935 vzrostl počet obyvatel asi na 15 milionů. Volby probíhaly podle principu poměrného zastoupení. Nikdo neměl nic vyhrazeno. Odhlédneme-li od velikosti volebních krajů odpovídalo procento poslanců dané strany procentu jejich voličů. Dál už jsem nečetl, ale ten úvod se perfektně hodí na server s názvem nekorektně...

Finrod Felagund řekl(a)...

anonymní, opraveno. Vycházel jsem z dat ČSÚ u nichž bylo napsáno, že jde o Československo. Přesto spočítáte-li si to znovu, pořád by měli Němci dostat 75 mandátů a přitom dostali o devět méně.

Anonymní řekl(a)...

Mohu potvrdit to, co Finrod Felagund (mmch. moje nejoblíbenější Tolkienova postava) tvrdí o odsunu Čechů z pohraničí. Můj pradědeček byl Čech a žil v Nové Bystřici již před rokem 1918 a žádné problémy s odsunem (1938) neměl, stejně jako nikdo z dědečkových kamarádů. Vyhnáni byli pouze Češi, kteří tam přišli pár let předtím obsadit místa na úřadech, jež nemohli ze zákona Němci spravovat, moje rodina oproti tomu přežila válku bez úhony, až po válce se je partyzáni pokusili odsunout (babička byla Rakušanka, ale ne sudetská Němka). Mluvil jsem s několika odsunutými Němci a všichni svědčili, že partyzáni se chovali jako barbaři, kteří například zabili faráře, pokud se jedno děcko ve vesnici zpozdilo s balením svých věcí déle, než povolenou půlhodinu...