ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Poučení z krizového vývoje aneb Ohlédnutí za komunálními volbami 2010

středa 8. října 2014


Následující text napsal můj kamarád Komo, který mimochodem v současných volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy sám kandiduje. Možná mu dám křížek.


Pro začátek krátký test o tom, jací Vy osobně jste velcí demokraté. Představte si následující situaci, kterou beztak nejspíše znáte po každých volbách ;-) Je po volbách, povolební vyjednávání skončila, koalice jsou vytvořeny a je jasno, kdo bude premiér, primátor, hejtman či starosta a kdo bude vládnout s kým. Vaše strana prohrála, bude v opozici. Vy víte, že nová vláda/radnice jsou lidé bezcharakterní, neschopní, špatní, zkorumpovaní a jejich vláda určitě všechno zkazí (však jste je taky nevolili). Ale holt tyto strany dostaly víc hlasů. Jediné, co je na nich dobré, je to, že jsou to demokratické strany (tj. nikoli komunisté nebo nacisté) a příští volby je mohou poslat na propadliště dějin.

Jak se zachováte?

1) Necháte je dělat svoji práci, ostatně tak chtěl hlas většiny, volby to prokázaly. Budete je v rámci svých možností kritizovat, poukazovat na jejich zlořády (neschopnost, korupci a jiné zlodějny) a příští volby dáte o něco víc energie do toho, aby ti správní, ta Vaše strana vyhrála.


2) Všelijak se budete snažit znemožnit vůbec činnost nové vlády, podle Vašich vlastních měřítek toho, co ještě není za hranou. Třeba uspořádáte demonstraci, třeba budete znemožňovat činnost zastupitelstva nebo parlamentu, třeba vyrobíte pár molotovů. Třeba prohlásíte volby za neplatné, třeba se dodatečně odvoláte k Ústavnímu soudu. A vůbec třeba budete dělat věci, na které nebyl v předvolebním shonu čas. Ale co byste neudělali pro dobro země, kraje, obce. Vždyť Vám mají najednou vládnout ti bezcharakterní, neschopní, špatní, zkorumpovaní a jejich vláda určitě všechno zkazí.


Zařaďte se sami, který postoj je Vám bližší. Osobně si myslím, že jen jeden je pro dlouhodobé fungování demokratického systému možný.

 
A nyní si pojďme zavzpomínat. Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2010 stanovily jako relevantní tři politické strany. Tedy pomineme-li indiány z kmene Komančů, co jsou rádi za svých pár zastupitelů, nebo ty strany, co se o své mandáty neúspěšně soudily.

První stranou byli ti špatní, co byli známí korupcí. Křeslo primátora neobhajoval Pavel Bém, svého času jeden z nejoblíbenějších politiků v republice, který komunální volby v roce 2006 drtivě vyhrál. Teď byl ale ten špatný: média svého dřívějšího miláčka zavrhla a udělala z něj zločince největšího kalibru.
Ta špatná strana (pochopili jste, že mluvím o ODS, ne?) musela slíbit, že se změní, že už přestane krýt (či aktivně provozovat) na magistrátu korupci, a že se očistí od takzvaných kmotrů. V jejím čele stanul lékař Bohuslav Svoboda (kdysi kandidát Čtyřkoalice a podle zákulisních zdrojů také čekatel na post v pražské ČSSD, který ovšem nevyšel), který okamžitě po svém předchůdci převzal štafetu mediálního oblíbence. A místo korupce slibovala ODS nové cyklostezky.

Další stranou byli ti méně špatní, jelikož korupci té špatné strany v minulosti jen kryli. Ale to nevadí, protože to vše měl navenek zastínit čistý a zásadový, mladý a médii oblíbený Jiří Dienstbier. Jaké zásady zastával, se později ukázalo, když kandidoval na prezidenta, navštívil poslance KSČM a žádal je o podporu. Od té doby jeho podpora ze strany pravdoláskařských médií značně ochladla, byť stále ještě existuje.
 A aby ČSSD (pochopili jste snad všichni, že píšu o ČSSD, ne?) dokázala, jak je nová, lepší a správná (a prosím, nepoužívejme výraz křišťálově čistá, od jistých dob jistého premiéra to zní u ČSSD ošklivě), slíbila bojovat s korupcí a postavit cyklostezky.

Třetí strana, hádejte která, to byli ti správní lidé. Ta se proti předchozím dvěma a jejich minulé činnosti vymezovala, což je odjakživa základním kamenem pro budoucí koaliční spolupráci, a slibovala vymýtit tu zatracenou korupci. A postavit konečně ty zatracený cyklostezky!


Když se podíváme na program, osoby a minulost těchto tří stran, prostou logikou lze zjistit, které měly k sobě nejblíže a vyvodit z toho určitou pravděpodobnost budoucí koalice.  Volby pro zopakování dopadly takto: TOP09 s 30,26% hlasů získala 26 z 63 mandátů, ODS s 23,1% hlasů měla 20 mandátů, ČSSD s 17,85% má 14 křesel (zbylé 3 do 63 patří KSČM). 
Nejvíc hlasů tedy dostala TOP 09, a "správně" tedy měla vládní koalici na pražské radnici sestavit ona. Jenže pozor: nezapomínejme na to, že v politice někdy zvítězit ve volbách nestačí. Jiří Paroubek by o tom v létě 2010 mohl vyprávět. Mohl by se například pokusit odpovědět na otázku, proč mu média vlastně tak vehementně nefandila, jako vítězům komunálních voleb na podzim... ale pojďme dále.
Někdo zkrátka umí vyhrát bitvu, ale prohrát válku. Stejně tak někdo umí vyhrát volby, ale prohrát povolební jednání o koalici. To poslední je v demokracii normální. Kamarádi v pražské ODS a ČSSD se domluvili a vítěze voleb vyšachovali.
Radu překvapivě (tedy jak pro koho) nesestavili ti, co svoji kampaň a nejspíš i existenci založili na boji proti korupci (a stavění cyklostezek, ty nesmíme zapomenout, to je důležité), ale ty "staré" strany, co byly, alespoň podle médií, součástí korupční struktury, nebo ji kryly. Řev "mediálně-kulturní fronty" na sebe nenechal dlouho čekat, a byl obzvlášť hlasitý. Najednou se ona standardní demokracie někomu nehodila do krámu.

Osamělý lídr
Pojďme si nyní něco říct k hlavním personám. Jakkoli se mi to příčí přiznat, Dienstbier prokázal svoji zásadovost (kéž by ti, co se nevím proč označují za pravičáky, chovali stejně) a dal ruce pryč od toho, co ČSSD provedla, proti čemu on bojoval a na co ho jeho vlastní strana zneužila jako lákadlo na voliče. Nakonec zůstal jako osamocený voják v poli, a jeho spolustraníci se mu tak akorát vysmáli. A teď si všimněte, že nedělám žádnou ironickou poznámku o inteligenci voličů sociální demokracie.
 Bohuslav Svoboda to měl těžší, protože tatáž situace, výsledek povolebních vyjednávání, z něj udělala primátora hlavního města. Ať počítám, jak počítám, na počty zastupitelských křesel i hlasů od voličů je koalice ODS-ČSSD v pořádku, většinová a logická, strany si jsou blízké, personálně se také dobře znají. A je to koalice odpovídající výsledkům voleb. Kdy Pražané dali víc hlasů těm, co byli prolezlí korupcí, alespoň údajně, nebo prolezlí těmi, co je kryli, než těm novým, co s tím vším chtěli bojovat.

Nevykládejte mi tady o překreslení volebních obvodů před volbami a podobných fíglech. Kdyby Pražané dali o něco víc hlasů jiným stranám a hlavně míň hlasů pro ODS a ČSSD, nemusela tato od začátku nenáviděná koalice nikdy vzniknout. Vypovídá to buď o inteligenci pražských voličů, nebo o jejich záměrné motivaci a prioritách. Stručně a básnicky (když už jsem si zarýmoval v podnadpisu) by se daly vyjádřit „Zezadu, za vlásky, natvrdo a bez lásky.“ Takto popsané priority Pražana ostatně vysvětlují, jak dopadnou volby do ZHMP i nyní, v roce 2014.
A to ať už dopadnou jakkoli, což vědeckost mojí předpovědi sráží na nulu. Nezvednou-li ctění Pražané svoje zadnice a nepoužijí-li pro změnu svoje mozky, jakýkoli trochu pravděpodobný předpověditelný výsledek voleb (s pravděpodobností na úrovni předpovědí průzkumů veřejného mínění, takže s odchylkou okolo 5% u každé strany) totiž nakonec povede k vývoji business as usual, resp. usmívejte se, bude hůř. Tak jsem se usmíval. A bylo.

Ubohý exprezident
Důkazem toho budiž, a zpět k volbám do ZHMP v roce 2010, nepokoje před pražskou radnicí. Kdo se vlastně bouřil? Ti, co si to představovali jinak? Ti, co chtěli upřímně změnu? Ti, co špatně volili, nebo vůbec u voleb nebyli? Ti, co neuznávají výsledky voleb (o povolebních jednáních o koalici ani nemluvě), pokud není po jejich? Jiní? Všichni dohromady? Hlasatelé správné cesty? Aštar Šeran? Jan Tleskač?

Jasné je jen jméno hlavního hrdiny, možná scénáristy, možná režiséra. Demonstranty tehdy zaštítil největší demokrat ze všech, Václav Havel, toho času exprezident ČR, kdy zřejmě zavzpomínal na  svou bývalou profesi absurdního dramatika. Bohužel s řádnou dávkou ubohosti.
Podpořil osobně demonstrace znemožňující řádné zasedání zastupitelstva. Se slovy: „Demonstrace patří k demokracii.“ Což je sice pravda, ale demonstrovat proti něčemu, co se ještě nestalo (korupci a podobným praktikám právě vzniklé koalice ODS-ČSSD), je absurdní. Tím spíš demonstrovat proti koalici vzniklé z regulérních voleb. Jeden by řekl, že když dám hlas nějaké straně a ona se pak proti mojí vůli v koalici spojí s někým, s kým jsem si tak úplně nepřál a co jsem od ní neočekával, že se chytnu za hlavu a přiznám si, jaký jsem vůl, koho jsem to zvolil. Ale sebereflexe do absurdního dramatu očividně nepatří.
Nepamatuji si, že by voliči levice šli demonstrovat proti nově vzniklé Nečasově nebo Topolánkově vládě a stejně tak si nepamatuju protesty pravice proti nově vzniklé vládě Špidly nebo Grosse nebo Paroubka. A při tom všechny byly prolezlé korupcí naprosto stejně a bylo to předem ještě jasnější!!!
A ne, nehodlám se dohadovat, jestli jedna může za korupci ve výši 100 miliard a druhá za 101 miliard, schválně si zkuste vzpomenout na všechny kauzy za posledních 10-15 let. A já také nešel demonstrovat proti Hudečkovi, když se stal primátorem. Proč bych si já nemohl myslet, že podpora Hudečka ze strany ČSSD je ukázkovou známkou korupce? Protože by to bylo stejně ubohé. A absurdní.

Škatulata, hejbejte se
Ostatně vše mohlo být už od začátku úplně jinak: o koalici totiž nejprve jednala TOP 09 s ODS, a neúspěšně. Zlé jazyky tvrdí, že za to mohly také personální hry uprostřed vítězné strany, kde se sešlo několik kohoutů na jednom smetišti.  No a nakonec slavná "korupční koalice" nevládla ani rok.
 V listopadu 2011 vyhlásila frakce v ODS (Šťastný a kol.) konec koalice a počátek jednání s TOP09, ale Bohuslav Svoboda je předešel a dohodl se s TOP09 sám, zbytek ODS se k tomu připojil (i Šťastný). Že není volební leader TOP09, Tůma, v městské radě, natož primátorem, to najednou o rok později nikomu nevadí. Že se ti správní, ti bojovníci proti korupci spojili se stranou, která byla ještě o rok zpátky představována jako ten největší původce korupce na Magistrátu, to také nikomu nevadí. Spojily se dvě pravicové strany a tak je to správné, tak to má být.
Turbulencím ale nebyl konec. V květnu 2013 vypovídá TOP09 koaliční smlouvu, s ČSSD svrhnou primátora Svobodu (ODS) a pár radních za ODS, zbytek radních z ODS na protest rezignuje. TOP09 navrhla ODS změnu a velkoryse požaduje jen funkci primátora a poměr v radě 7:4 (místo původních 6:5 a primátora pro ODS). Tedy vskutku "velkorysé" návrhy.
Od té doby je primátorem Tomáš Hudeček, vládne TOP09 tolerovaná ČSSD. Je to sice stejné jako když Klausova ODS tolerovala Zemanovu vládu, jen se tak děje na magistrátu a jen tentokrát nejsilnější levicová strana toleruje nejsilnější pravicovou, ale média v zájmu objektivity vůbec nevykřikují cosi o nové opoziční smlouvě. Nikdo nic nekřičí o korupci, protože Hudeček je správný, čestný, protikorupční a určitě za podporu ČSSD nic neslíbil. Tak tomu v politice ostatně vždy bylo... ale sarkasmus stranou.

Všimněte si, že v roce 2010 byl pokřik proti spojení ODS a ČSSD, protože je přece logické spojení dvou pravicových stran, kdežto spojení TOP09 s ČSSD je ticho po pěšině. Čímž se jen ukázalo, že mediální sféra chtěla za každou cenu mít ve vládě TOP09, bez ohledu na to, že ta většinu nezískala (postavte se třeba na hlavu, ale to jsou fakta, 32 mandátů neměla, natož přes 50% hlasů) a koaliční jednání po volbách nevyhrála. Jak kvalitně TOP09 s Hudečkem vládne, dobře ukazuje počet starostů a zástupců z různých městských částí, kteří kandidují proti němu, stejně jako počet nových občanských sdružení a sdružení nezávislých. Ale to budou určitě především lidé z kmotrovských struktur, které se chtějí vrátit k moci! Vždyť všichni víme, kdo jsou ti správní a koho máme volit!

Otázka na závěr zní: překonají výsledky letošních magistrátních voleb absurditu výsledků minulých? Já vzhledem k výše uvedenému radím: „Prostě se usmívejte.“ Motivace voličů v Praze je jasná a tím pádem také výsledky práce vítězů.

Komo

0 Comments: