ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Já a volby

čtvrtek 19. října 2017

Mám pocit, že před každýma volbama sem něco píšu, a vždycky to začíná prakticky stejně. Za zhruba dvacet čtyři hodin se vydám k volební urně, a stále ještě nevím, koho budu volit. Vybírám ze dvou variant.

V poslední době jsem svědkem toho, že velká spousta "osobností" na sociálních sítích přesvědčuje voliče, ať hlavně nevolí ANO, KSČM a SPD. Já nic takového dělat nebudu, jsem si vědom toho, že přesvědčené nepřesvědčím, a pro voliče, kteří mají v plánu hodit to těmto třem stranám, nebo to zvažují, vzkazuji jen: střelte se do hlavy. To bychom měli, a teď přejdu k tomu, co mě trápí.

Volit určitě půjdu, jen v tuto chvíli vlastně nevím koho. Čím víc sleduju politické strany a jejich aktuální nabídku, programy a výstupy v médiích, tím víc mám pocit, že je to marné, marné, marné. Pro voličskou skupinu, mezi kterou se počítám, ideální výběr zkrátka není, tak bude třeba dělat kompromisy. Nicméně po zvažování jsem dospěl k dvěma stranám, a jedné z nich to v pátek odpoledne se zavřenýma očima, odvrácenou hlavou a kroutícími se prsty na nohou na 99,9% hodím, pokud se nepřihodí nějaká živelná pohroma, nebo něco podobného.

Takže jednak tu máme Stranu svobodných občanů. Ve všech volebních kalkulačkách s nimi mám největší shodu, a to velmi výraznou, kolem devadesáti procent. S programem v drtivé většině souhlasím, byť je tam pár věcí, které bych asi řešil jinou cestou. Předsedy Petra Macha si lidsky vážím, považuju ho za jednoho z nejslušnějších lidí v české politice, a plusové body u mě získal i tím, že jako jeden z mála politiků splnil slib, který dal už před třemi lety, a sice, že až se přiblíží sněmovní volby, rezignuje na mandát v EP. Ačkoliv si myslím, že je to škoda, je třeba ocenit, že se k tomu postavil jako chlap.
Tak v čem je problém? Nebojím se v případě Svobodných toho, že je budu volit a oni se do parlamentu nedostanou, protože mám strach spíš o to, že se tam dostanou. Sleduju je už dlouho a mám obavu, že co se týče personální roztříštěnosti, může jim konkurovat jen ČSSD a možná Zelení. Turbulence, které v té straně rozhořely hned po zisku euromandátu, přivedly tuhle (podle mě docela slibně rozjetou) stranu až někam k hranici statistické chyby volitelnosti. Je sice dobře, že od nich už vypadli "hamplovci" a další pochybné existence, kteří si od začátku spletli stranu, pryč jsou ale také všichni, kteří by se s přimhouřenýma očima dali označit za osobnosti. Mám neodbytný pocit, že to, co tam kromě Macha zbylo, je parta zmatených podivínů, které by si zkušení šíbři ve Sněmovně první den namazali na chleba a druhý den by se jejich maximálně šestičlenný poslanecký klub rozdělil na sedm navzájem se nenávidějících frakcí. Jestli mi nevěříte, mrkněte někdy na jejich facebookové debaty. Je to škoda, protože kdyby drželi trochu víc při sobě, mohli by být dnes tam, kde jsou třeba Piráti.

Další strana, kterou zvažuji, je ODS. U těch je prakticky jisté, že se do parlamentu dostanou, a s velkou pravděpodobností i s trochu lepším výsledkem, než v roce 2013, ale i tak to zřejmě nebude nijak slavné. ODS má relativně použitelné programové priority, několik vcelku důvěryhodných lidí (také je tam pár figur, o které bych si kolo neopřel, ale to je tak v každé partaji), a zatím se docela tváří jako pravicová strana. Problém je ovšem v tom, že jim jejich zásadové postoje příliš nevěřím a historie už ukázala, jak moc obezřetně je k této straně potřeba přistupovat. Skutečně po volbách neskončí v koalici s Andrejem Babišem, o které ještě cca před rokem potají vyjednávali? Je možné dát ruku do ohně za to, že doopravdy zruší EET a další nesmysly, že skutečně zreformují daňový systém? V ODS je stále etatistů a kolektivistů jako naseto a mám pocit, že pokud se dostanou k moci, rozhodně si nebudou vypouštět dotační a přerozdělovací rybník. Ostatně na reformy, které teď slibují, měli času dost a přiznejme si, že když byli u moci, žádná sláva to nebyla. Pro jejich volbu hovoří, že se zatím tváří (zatím!!!) jako strana, která má největší šanci zastavit Babiše, a právě o něj v těchto volbách jde.

Pak jsou tu ještě další strany, o kterých bych se chtěl zmínit, byť je volit určitě nebudu. Mám v těchto volbách pochopení pro voliče TOP 09. Jistě, je to silně etatistická, levicová strana. Na druhou stranu dnes mají poměrně rozumné vedení a až se zbaví knížecího maskota - je vlastně ostudné, že ještě letos starému pánovi nedali pokoj a udělali si z něj volební vějičku - bude to ještě lepší. Některé věci z jejich programu mi přijdou vcelku sympatické a takový "one stop shop" pro malé podnikatele bych podpořil. Plus mají i v tom, že nejspíš nepůjdou s Babišem, byť vzhledem ke Kalouskově pověstné politické pragmatičnosti nejde vsadit ani na to.

Zjišťuju, že poměrně hodně liberálně (i pravicově) naladěných lidí chce letos volit Českou pirátskou stranu, a moc to nechápu. Jasně, Piráti jsou letos cool a je třeba uznat, že některé rozumné věci se v jejich programu přece jen najdou. Je to ale skrz na skrz levicová strana, přičemž podle mě tak polovinu personálního osazenstva tvoří lidé, pro které je KSČM příliš pravicová. Nesdílím rozhodně všeobecné rozhořčování se nad fotkami jejich předsedy Ivana Bartoše, kterak šaškuje na demonstraci v dresu levicových extremistů (respektive není mi to divné a nebyl jsem takovým "objevem" vůbec překvapen), ale co se týče působení téhle velmi nevyzpytatelné party ve Sněmovně, tak mám jen ta nejhorší očekávání, která se, mám pocit, brzy naplní. Zejména v koalici s ANO, do které se už nyní hrnou.

Malá část pravicových voličů chce také dát hlas Realistům. Přiznám se, že na tento projekt pohlížím od samého počátku s krajní nedůvěrou. Ačkoliv jsem neměl problém souhlasit s některými názory Petra Robejška, když byl ještě politologem, jeho křečovitá snaha vypadat a mluvit jako politik mi absolutně nesedí a mám pocit, že jen hraje nějakou roli, a to špatně. Za jeho zády větřím byznysové zájmy lidí, které bych ke kormidlu téhle země svým hlasem pustil jen velmi nerad. Nemluvím o tom, že jejich předvolební kampaň (do které musel někdo nalít veliké peníze) atakuje samou hranici idiocie a je absolutně k smíchu. Realisté v těchto volbách právem propadnou - doufejme.

Přeji vám v pátek a v sobotu šťastnou ruku.

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Kdyby vyhrála pravice

úterý 17. října 2017

Představme si, co by se asi tak stalo, kdyby po volbách v Česku sestavovaly vládu pravicové strany.

Takže je říjen 2017, v parlamentních volbách vítězí ANO, ale jejich výhra rozhodně není taková, jak napovídaly průzkumy veřejného mínění. Do Sněmovny se dostává deset politických stran. Záhy se ukáže, že koaliční potenciál vítěze voleb je téměř nulový. Drtivá většina politiků drží svůj slib a veřejně deklaruje, že s trestně obviněným Andrejem Babišem do koalice nepůjdou. Hnutí ANO si chvíli pohrává s myšlenkou, že by jejich kandidátem na premiéra byl ministr životního prostředí Richard Brabec, ale záhy se ukáže, že bez osoby Andreje Babiše v čele vlády by od nich dali ruce pryč nejen všichni voliči, ale také všichni movití sponzoři a šéfové korporací, kteří si od byznysu s nejsilnější vládní stranou mnoho slibují. Andrej Babiš se nevzdá, a pokusí se sestavit jednobarevnou vládu. Tu sice podrží hlasy KSČM, Pirátů a SPD, ale nestačí to.

Situaci na pár dní zkomplikuje státní pohřeb a volba nástupce Miloše Zemana. Ten po delším váhání pověří sestavováním vlády druhou nejsilnější stranu, což je ODS. Ta sestaví vládu s TOP 09 a Svobodnými (nebo třeba Realisty - ani jedna strana se do PSP nedostane, ale nezapomeňte, že tento text je utopická dystopie), na sto jedna hlasů sice nedosáhne, ale vyjedná si podporu poslanců KDU-ČSL. Po devítihodinovém parlamentním běsnění, které později novináři označí za nevídané v polistopadové historii, vláda dostane důvěru. Média bijí na poplach: redaktor MF Dnes Luboš Palata píše na facebook denně několik emotivních statusů o Rusku a emigraci, ale nikdo jej nebere příliš vážně. V týdeníku Respekt vyjde článek s názvem "Čeká nás tvrdá vláda pravice", v němž jako ilustrační fotku použijí snímek hajlujících skinheadů z devadesátých let (samozřejmě bez jakéhokoliv opodstatnění, byť autor jemně naznačuje jakousi spojitost mezi Svobodnými a neonacisty). Celostátní deníky spekulují, že vláda může vyvést Česko z Evropské unie, zmrazit některé sociální reformy a zvyšovat hranici věku odchodu do důchodu. Mladí levičáci z řad Idealistů, kterým brzy vyprší smlouva na Úřadu vlády, mají strach o svou existenci, a na sociálních sítích doslova prší legrační "memes", ve kterých hrají hlavní roli členové rodící se vlády.

Vláda ještě nevydá programové prohlášení, ale někteří její představitelé dávají rozhovory médiím. Z nich vyplývá, že v koalici je stoprocentní shoda na zrušení elektronické evidence tržeb. MF Dnes publikuje sérii článků o tom, že zrušením EET nastane razantní propad ve výběru daní, přičemž si autoři pomáhají zcela zcestnými ekonomickými analýzami. I tak ale spekulují, že zřejmě nebude na dostavbu dálničních okruhů, ale i na některé služby zdravotního charakteru. Bulvární noviny straší seniory, že budou muset u doktora platit tučné poplatky. Opoziční koalice ANO, ČSSD, KSČM a SPD má v médiích doslova neomezený prostor, Andrej Babiš i Tomio Okamura zcela přejímají rétoriku socialistů a kritizují novou vládu ostře zleva. Ačkoliv o EU hovoří zatím vládní politici velmi opatrně - zmůžou se jen na vágní vyjádření o možnosti přijetí zákona o celostátním referendu, na kterém se ovšem tři koaliční strany neshodnou - komentátoři burcují, že jsme na cestě do "pomalejšího pruhu EU". Think-tank Evropské hodnoty napíše článek o možném napojení některých vládních politiků na Rusko, který přejímají i některé zahraniční noviny.

Podstatný zlom nastane ve chvíli, kdy někdo z vládního kruhu připustí, že je možné debatovat o zastropování či dokonce úplném zrušení minimální mzdy. Českomoravská konference odborových svazů uspořádá masivní demonstraci v centru Prahy. Jakkoliv to její vedení popírá, účastníci jsou místními odborářskými předáky instruováni, aby rozhodně nejednali v rukavičkách. Při protestech propukne násilí, v ulicích je rozbito několik výloh, nic netušící kolemjdoucí zasahují do hlavy kameny vrhané odboráři. Šéf ČMKOS Josef Středula druhý den jedná v Lidovém domě o tom, že by kandidoval na předsedu personálně roztříštěné ČSSD. Liberální komentátoři, například Erik Tabery, píší ve svých sloupcích, že násilí je sice nepřijatelné, ale ve jménu záchrany sociálního dialogu pochopitelné.

Vláda nevládne tak dlouho, ale už se začíná štěpit. Nejmenší vládní strana, která má dohromady sedm poslanců, je totiž málo ochotná ke koaličním kompromisům, především v otázce daní a zákona o referendu. Nejsilnější strana pod tlakem veřejnosti opatrně uzná, že s razantním snižování daní to tak horké nebude a že naopak bude potřeba zdanit některá odvětví obchodu. Tři poslanci z nejmenší strany hrozí odchodem z vlády. V té době jsou už beztak sněmovní jednání paralyzována na neustále vyvolávání hlasování o nedůvěře vládě, které vyvolává ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Piráti lavírují, naznačují, že by za různé přísliby vládu podpořili, ale největším problémem jsou teď tři "rebelující" poslanci, kteří navíc podle kuloárních spekulací jednají s poslanci ANO.

V té době z vlády unikne informace, že kabinet (který samozřejmě nemá post ministra pro lidská práva) chce zrušit některé vládní výbory a instituce, zabývající se integrací menšin. Jeden člen vlády se otevřeně vyjádří do médií, že podle auditu, který provedla nezávislá společnost, nezačlenila Agentura pro sociální začleňování doposud jediného Roma, zato však spolykala obludné peníze ze státního rozpočtu. Zaměstnanci těchto institucí zkouší stávkovat, brzy ale zjistí, že to k ničemu není. Tak na to jdou jinak. Prostřednictvím romských bossů zorganizují, nejprve na severu Čech, obří rasové nepokoje. Romská menšina se v některých městech doslova utrhne ze řetězu, odnáší to nevinní obyvatelé. Na druhé straně se okamžitě aktivizují extremisté, sever Čech hrozí rasovou válkou. Policie samozřejmě zasahuje proti "bílým", proti nimž používá gumové projektily a policejní koně. Redaktoři serveru Romea naznačují, že bude hůř: nespokojení Romové žijí i ve velkých městech, pořádně mohou zatopit i Praze. Média viní z nepokojů vládu a její asociální menšinovou politiku. Neziskové organizace obden svolávají po velkých městech demonstrace za odstoupení vlády, na nichž často vystupují i opoziční politici, Andreje Babiše nevyjímaje. Havlovská "blbá nálada" je opět velmi často používaným slovním spojením. V novoročním projevu vyzve kabinet k demisi nečekaně ostře i prezident republiky, který se do té doby do politiky příliš nevměšoval. Média jeho slova velebí jako odvážná a státnická.

Kabinet podává demisi po roce vlády, země se chystá na předčasné volby.

Děsivé, že? Nic takového se samozřejmě nestane. Tyto volby vyhraje opět levice, ostatně tak jako vždy.


Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: EET - nejúčinnější nástroj předvolební kampaně

pondělí 16. října 2017

Elektronická evidence tržeb má pouze jeden jediný účel – vyhrát hnutí ANO volby. 


Za všeobecného veselí z blížících se parlamentních voleb poněkud zapadlo opětovné zpuštění udavačského webu pro kontrolu EET přelakovaného na novo a prezentovaného nyní pod názvem „Účtenkovka“ (mimochodem protestu proti plýtvání papírem na účtenky se od ekologických aktivistů už asi nedočkáme). EET považuji za klíčový aspekt úspěchu Andreje Babiše, který mu přihrál plusové body a mezi lidmi, kteří jeho ostatními praktikami jinak opovrhují, proto je třeba se EET stále věnovat. Smyslem EET není ani výběr daní, kontrola podnikatelů ani narovnání podnikatelského prostředí. Všechny tyto často zaklínané argumenty jsou ve skutečnosti pouze vedlejšími účinky této nejdelší a nejúčinnější volební kampaně od vzniku České republiky. Nyní se pokusím výše uvedenou tezi obhájit.

Více peněz do rozpočtu
Předně je třeba říci, že i podle statistik této vlády je ztráta způsobená nepřiznanými tržbami naprosto marginální. Původní odhady, které se neustále mění, hovořily o osmnácti miliardách, dne se mluví o miliardách čtyřech, což by byl v rámci EU pomalu zázrak a řadil by nás na evropskou špičku v poctivosti podnikatelů. Úsměvné je, že více peněz obdrží Agrofert ročně na dotacích. Finanční správa ovšem vycházela z odhadu, že se do první vlny EET přihlásí 250 tisíc subjektů. Reálně se první den přihlásila jen polovina, a od té doby Babiš a jemu podřízené úřady o všech statistikách neustále lžou, při čemž byli mnohokrát přistiženi.

Chorvatský ministr financí, Babišův vzor, svého fanouška na setkání v Praze před pár lety nepotěšil, jelikož přiznal, že v Chorvatsku nebylo EET zavedeno kvůli vyššímu výběru daní, ale kvůli kontrole. Lafferova křivka funguje neúprosně a vyšší daňová zátěž rozhodně neznamená vyšší daňový výběr. Výběr daní navíc nelze měřit v nominálních hodnotách (kvůli proměnlivému hospodářskému růstu), ale v procentech. Babiš si navíc pomáhá neoprávněným zadržováním DPH, ale budiž. Přiznejme si, že reálný dopad EET na daňový výběr se prostě změřit nedá (ani ve prospěch EET, ani v jeho neprospěch).

I kdybychom se dále bavili o reklamou prezentovaném čísle 18 miliard, pak vězte, že ve statním rozpočtu tvořícím bezmála 1,5 biliónů (Babišovým slovníkem: „tisíc pět set miliard“) se opravdu jedná o kapku v moři. Každá koruna dobrá, ale vysvětlujte to kupř. České národní bance, která za 4 roky intervencí natiskla 2 biliony nekrytých peněz. Tuto ztrátu by EET vyrovnávalo více než 100 let. Mimochodem představa, že český stát je za všech okolností poctivým a dobrým hospodářem, který už ví, jak s našimi penězi správně naložit, je veskrze naivní. Centrální plánování a přerozdělování navíc beztak nefunguje, a způsobuje dluhové pasti, i kdyby byli všichni politici svatí.

Daně se musejí platit
Jediným objektivním důvodem, proč se daně musejí platit, je existence zákona o jejich povinném odvádění. Všechny ostatní důvody, jako např. jejich potřeba, využití, výše, způsob výběru apod. jsou důvody subjektivní a jsou odvislé na politických preferencích každého jedince a momentální společenské a politické konstelaci. Argument „Daně se musejí platit“ je tedy opisem objektivního argumentu „Zákony se musejí dodržovat“. S tím nikdo problém nemá, že?
Obecně je to pravda, ovšem pak by tedy tento argument pro EET musel zároveň platit i pro elektronickou evidence všech lidských činností, které mohou vést k porušení zákona, potažmo ke zkrácení státu o daňový výtěžek. Napadá mě kupř. Elektronická evidence dopravních vozidel omezující dopravní nehody a páchání přestupků. Anebo když už jsme u peněz, Elektronická evidence licencí. Každá fyzická osoba je povinna si za své peníze do každého svého zařízení s připojením na internet (PC, tablet, smartphone, Smart TV) nainstalovat placený software monitorující legálnost obsahu jako jsou filmy, hudba a počítačové hry a ostatní programy. Slušný člověk se nemá čeho bát, a kdo nemá na měsíční paušál, ať neleze na internet.

Narovnání podnikatelského prostředí
Předně bych se zeptal všech poctivých podnikatelů, zdali souhlasí s tím, že v rámci narovnání podnikatelského prostředí na sebe dobrovolně uvrhnou EET, které navíc jako potvrzení presumpce viny. Vězte, že i přes zavedení EET nebude podnikatelské prostředí narovnáno. Stát ročně vyšle do podnikatelského prostředí vybraným subjektům až 70 miliard formou dotací. Některé velké firmy mají u nás díky investičním pobídkám, daňovým prázdninám a zákonem zajištěnému odbytu na růžích ustláno. Shodou bizarních okolností dostala v den zavedení EET dotaci ve výši 440 milionu korun firma, jejíž roční obrat je vyšší než rozpočet České republiky. Jeden poslanec hnutí ANO se vyjádřil ke krachujícím obchodům a hospodám na vesnicích v tom smyslu, že to je zcela žádoucí, jelikož zánik malých podniků uvolní cestu globalizaci a velkým firmám, ve kterých je ta správná a šťastná budoucnost.
Zaměstnanec daně odvádí
Posledním oblíbeným argumentem je, že zatímco zaměstnanec nemá žádné možnosti jak daně optimalizovat nebo zamlčet, pak podnikatel díky nepřiznání tržeb může se svým příjmem čarovat. Jakoby snad neexistovalo zaměstnávání načerno, Švarc-systém nebo přiznávání pouze minimální mzdy s doplatkem na ruku. Ale nezoufejte, i tomuto okrádání bude brzy zabráněno. Ministr Pilný totiž řekl, že EET řeší pouze následek. Příčinou daňových úniků je podle něj samotná existence fyzických peněz! Zrušení hotovosti zajistí kontrolu všech peněz v oběhu a stát nás bude zákonem nutit, abychom se všichni povinně stali nonstop klienty bank, a povinně využívali jejich služby při každé transakci. Což je opět krásná ukázka starosti o rovné podnikatelské prostředí.

Závěr
Je těžké přesvědčit věřícího člověka logickými argumenty. Úspěch EET je dán tím, že spousta lidí slepě věří ve stát a opovrhuje volným trhem. Navíc tito lidé věří, že je naše země chudá a v rozkladu, a EET jim ukazuje na viníka, který za všechno může - podnikatelé, neplatící daně. Šíření lží o EET je snadné, protože jim všichni chtějí uvěřit. Když to nejde logicky, můžeme si pomoc shrnutím politické dráhy autora EET Andreje Babiše:

Lhal o spolupráci s STB.
Podvodně získal 50 miliónů na Čapí hnízdo a lhal o tom.
Diktoval novinářům o čem mají psát a lhal o tom.
Prodloužil a navýšil odbyt svojí řepky a lhal o tom.
Podváděl s dluhopisama, aby nemusel platit daně a lhal o tom.
Zneužíval finanční správu k likvidaci konkurence a lhal o tom.
Neprokázal, kde získal peníze na nákup svých firem a lhal o tom...
….ale o EET určitě nelhal, to určitě myslel upřímně a pro dobro všech. Přece by nikdy nelhal!

EET je online evidence obchodních transakcí, ke kterým nyní potřebujete souhlas vrchnosti stvrzený přijetím speciálního kódu. Dosud mohly transakce probíhat pouze mezi dvěma subjekty bez svolení státu. Na závěr tedy přidávám snad už jen citaci z románu George Orwella 1984“:


Obrazovka současně přijímala a vysílala. Každý zvuk, který Winston vydal a jenž byl hlasitější než velmi tiché šeptání, obrazovka zachycovala; a co víc, pokud zůstával v zorném poli kovové desky, bylo ho vidět a slyšet. Samozřejmě, člověk si nikdy nebyl jist, zda ho v daném okamžiku sledují. Jak často a podle jakého systému Ideopolicie zapínala jednotlivá zařízení, bylo hádankou. Předpokládalo se, že sledují každého neustále. A rozhodně mohli zapnout vaše zařízení, kdy se jim chtělo. Člověk musel žít – a žil, ve zvyku, který se stal pudovým, – v předpokladu, že každý zvuk, který vydá, je zaslechnut, a každý pohyb, pokud není tma, zaznamenán.“

Wasill

Zobrazit celý článek

NALEZENO NA TWITTERU: Zrcadlo pro Lenku Benešovou

čtvrtek 14. září 2017

Tady tohle se mi objevilo v Twitter timeline. Tak nastavíme Lence Benešové zrcadlo pohledem někoho, kdo v těch plánovaných lepších zítřcích musí žít už teď.

Dotace. V situaci, kdy stovky miliard musely být kofinancovány a velká část z nich je utopená v kongresových centrech uprostřed ničeho, rozhlednách v údolí, regionálních datových centrech, vylepšených pekařských linkách soukromých společností a podobného haraburdí, je sousloví „rozvoj naší země“ úsměvné.

Při pohledu na dotace v zemědělství se popadám za břicho – díky jednotnému trhu jsme nuceni akceptovat odpad z Francie a Německa, který se tu díky tamním dotacím prodává za takové ceny, že musíme dotovat naše zemědělce. Už jste si letos koupili balíkovač na slámu? To je jedno, že jste si jeden stroj půjčovali přes pět farem a ten tak byl využit. Letos jsou dotace a s úvěrem máte stroj, který nepotřebujete, zadarmo. Zabalíkujete si své dva hektary a za pět let netknutou mašinu prodáte do Německa. Profit! Ale dotace jen neškodí – pomáhají živit i eurobudižkničemy k šíření propagandy, že směřujeme k eurodobru a kdo o tom pochybuje, je ošklivý přisluhovač Putina. Tihle se asi opravdu ládují bifteky a nechápou, že existují tací, kteří za pětadvacet let roboty viděli dotaci akorát v televizi a tam už většinou jen rozkradenou mršinu a základy rozhledny na dně propasti a tyhle kecy je utvrdí v tom, že je to jen propaganda.
Uprchlíci a migranti. Tohle je neuvěřitelná demagogie. Pokud bychom měli kontrolu nad tím, komu přidělíme status uprchlíka, ještě bych to pokládal za únosné. Ale rozhodne úředník na Lampeduse podle politického zadání italského premiéra. A jak eurounijní špičky ukázaly v případě Brexitu, Maďarska a Polska – vzpurné děti je třeba exemplárně potrestat. Uprchlíků jsme přijali 12 a to je přesně o dvanáct víc, než je zdrávo. Zvláštní, je že migranti z Východu jsou redukování na estébáka Bureše a ani slovo o Ukrajincích, Moldavcích, Mongolech a dalších východňárech, kteří tu pracují a normálně fungují – není to potřeba, to jsou ekonomičtí migranti o kterých není třeba mluvit. My musíme společnost připravit na to, že se k nám pohrne podřadná kultura založená na znásilňování, rasismu a náboženské nenávisti. A tihle pracovat nebudou, česky se učit nebudou a kdyby se jim tu náhodu líbilo, tak vítejte ve Švédsku – tam je třeba v Malmö dost nebezpečné nasadit si na hlavu jarmulku. A místní eurodobráci mají pocit, že Švédům se to líbí, a mediální masáž pomůže zpracovat místní ovce. Sdělte někdo prosím madam Benešové, že Švédi jsou tak nasraní, že už se tam odložily volby a rozhádané strany hlavního proudu se dohodly na pokračování spolupráce, aby je nesetřela ta švédská varianta AfD. Takže až tu fakt bude Babiš s Okamurou, můžete poděkovat Lence Benešové, která k tomu svou demagogií přispívá mocným dílem.
A teď to hlavní: pokud je pravda, že Zemanovým cílem je podlomit důvěru v EU, tak je Zeman sekáč a jedná v národním zájmu – aniž by si to při prohlážení fotografií chrámu Vasila Blaženého uvědomoval. Jenže není, Zeman je primitiv, kterému bude stačit obhájit mandát a za pár let se odebrat na Vysočinu, kde se během půl roku uchlastá. Zemanovi je u prdele všechno kromě Zemana. Takže jen někdo, jehož mentálni insuficience mu znemožňuje psát nebo mu zloba zatemnila mozek, může vyřknout myšlenku, která bude euroskeptiky motivovat k opětovné volbě krále Ovara I. Blahopřeji a doufám, že se jedná o tu druhou variantu postižení – ta se totiž dá zkusit léčit meditací, jógou a tak. Rozhodně nedoporučuju nějaké Hatefree terapie.
V posledním bodě souhlasím, že ten hradní exemplář má asi EU a NATO v jednom balíčku. A nejen on, dělali na tom borci z Ne základnám, squatterské spolky se svou propagandou a samozřejmě komunisté. A víte proč komunistům dorůstají noví voliči? Protože jsou nasraní. A tuhle Lenka Benešová si myslí, že když všem bude lhát o dotacích, Zemanovi, že budou míň nasraní? Ale hovno. Ti lidi, které Lenko Benešová přesvědčuješ na sílu o své pravdě, nás nepošlou do náruče Ruska kvůli nenávisti k EU, oni nás tam pošlou proto, že je sereš Ty. Takže velkej nedík, protože do Ruska já nechci.
No4711 - ZDROJ

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Bludy Pavla Šafra zatemnily Čechům zdravý rozum

pondělí 11. září 2017

Na serveru Forum24.cz tamní šéfredaktor publikoval hojně sdílený článek s názvem „Bludy o migrantech a lži o Evropské unii zatemnily mnoha Čechům zdravý rozum“. Musím přiznat, že jsem při jeho čtení pociťoval silnou bezmoc a přepadla mě chuť mlátit hlavou o zeď. O duševním zdraví pana Šafra si iluze nedělám, ovšem tento článek nadšeně prezentovalo navenek i mnoho dalších osobností, které jsem až do té chvíle považoval za víceméně příčetné. Ironické je, že skutečné primitivní populisty a xenofoby onen článek naopak utvrdí v jejich vidění světa. (Úsměvný je již samotný nadpis. Je příznačné, že největší odpůrci házení všech do jednoho pytle nemají problém zcela odsoudit celý národ, pokud se jedná o Čechy).

V prvním odstavci autor ironicky naznačuje, že v západních zemích nevidí na každém kroku ani uřezané hlavy, ani teroristy, ani haldy migrantů válející se po ulicích. Takové vidění západní Evropy je nám údajně předkládáno. Mohl bych oponovat, že já také za každým rohem nepotkávám Andreje Babiše a nedusím se řepkou, tak nechápu, proč o tomto politikovi Forum24 píše desetkrát denně jako o největší hrozbě naší země, ale to bych se snížil na Šafrovu úroveň. Mohl bych oponovat, že když vystoupí muslim na letišti Václava Havla, také ho hned nikdo nenamele do masokostní moučky, takže tu vlastně žádné islamofoby nemáme.

Vizi rozpadající se západní Evropy nám prý předkládá TV Prima, Parlamentní listy a Protiproud. Mám už dost neustálého předkládání Parlamentních listů jako etalonu fake news a dezinformace. Jistě, na zmíněném portálu najdeme vskutku obludné články, ovšem dává prostor i takovým názorům a zprávám, které jinde prostě nenajdete.

Šafr dále pronáší mrazivé věty „pozorujeme vesměs jen zvýšená bezpečnostní opaření, která ovšem nesouvisejí s migrací, nýbrž s terorismem, terorismus přitom není důsledkem aktuální migrace obyvatelstva, ale fanatismu“. Pavel Šafr nepozoruje teroristické útoky, ale jen bezpečnostní opatření? Ale i když přistoupíme na jeho logiku, jak tedy zabráníme příchodů fanatiků na Evropy? A PŠ pokračuje dále „A velké množství uprchlíků prchá právě před fanatismem“. Jak to Šafr může vědět? On někdo uprchlíky na hranících kádruje a zjišťuje míru jejich fanatismu? Proč začali uprchlíci (kteří navíc status uprchlíka ztratí vykročením z první bezpečné země) utíkat před fanatismem v Afghánistánu, kde je válka 15 let a z Kosova, kde naopak 15 let už válka není, zrovna teď? Jak fanatismus vzniká? Co je jeho společným jmenovatelem? Mimochodem, proč se musíme učit co je to „hate speech“ a nesmíme urážet náboženství, které se nám nelíbí, ale citace z náboženského manuálu plné nenávisti, které definici „hate speech“ splňují na jedničku, musíme naopak před nenávistí ze zákona chránit?

Kdybyste řekli lidem v Londýně nebo v Berlíně, kde jsou velké muslimské komunity, že je třeba zakázat islám, tak by vás nejspíš poslali na psychiatrii.“ No, anebo rovnou do vězení, sluší se podotknout. V západních zemích totiž podle Šafra nikdo proti migraci zřejmě neprotestuje. AfD a Brexit asi vyrostly na stromě.

Jistěže migrační krize je vážná a těžká věc a evropské státy se stále více snaží ji regulovat.“ Jak prosím? Evropské státy regulují migrační krizi prohlášením, že každý se Syrským původem dostane azyl? Nebo snad zakazováním kontrol na švédských hranicích? Ostrakizací Maďarska za stavěné plotů, které si staví i Rakousko - ale tomu to odpustíme, protože na rozdíl od Maďarska leží na západě?

 „A podobnou lží je i to, že vítací kulturu prosazují en bloc německá média. A němečtí novináři si zakládají na tom, že jsou svědomím společnosti a obránci hodnot humanity, což je prvek, který nám v české společnosti poněkud chybí.“ Ne, nám nechybí nic, naopak německým novinářům chybí základní předpoklad pro žurnalistické řemeslo – psát pravdu bez ohledu na následky. Novinář nemá a nesmí být při tvorbě zpravodajství obráncem ničeho, má zejména informovat – což se v Německu prostě nedělo, což je zdokumentovaný fakt. Když tedy Šafr tak touží po pluralitě názorů, měl by se ptát, proč musí člověk s jiným než mainstreamovým názorem vyhledávat rozhovory s euroskeptiky a odpůrci nelegální migrace právě třeba na Parlamentních listech.

Nikdy jsem nepochopil, proč mají zastánci nekontrolované imigrace a obhájci Islámu jakožto náboženství míru neustále tendenci pouštět se do boje s obskurními zákoutími internetu namísto férové diskuze s rozumnými a slušně argumentujícími lidmi opačného názoru. Je to tím, že jim intelektuálně nestačí? Sdílení Šafrova článku se prostě rovná šíření hoaxu o uprchlících padajících z přeplněné střechy vlaku Českých drah, jen s opačným znaménkem. Pavel Šafr zkrátka používá klasický argumentační faul, kdy vyvrací tvrzení, která takřka nikdo nezastává, kromě pár vyhrocených konspiračních teoretiků. Je to podobně ubohé, jako když si dospělý člověk vybere nejmenší dítě na pískovišti a sebere mu hračku. Říkám si, jestli já sám tímto článkem nedělám to samé.

Wasill

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Konec Petra Macha

středa 30. srpna 2017

Předseda strany Svobodných občanů spáchal odporný zločin - splnil svůj předvolební slib. Před blížícími se volbami do poslanecké sněmovny totiž rezignoval na lukrativní post poslance Evropského parlamentu tak, jak deklaroval svým voličům již před svým zvolením. Vybral si tedy opačnou cestu, než všichni domácí politici, a dal přednost zájmům svých voličů před sebou samým, za což ho stihne spravedlivý trest. Najednou jde veškerá politická rivalita stranou, když je třeba se spojit proti vlastizrádnému euroskeptikovi.

Petru Machovi lze vyčítat ledacos. Neurvalý způsob vyjadřování, rozdmýchávání homofobní a islamofobní hysterie, skok na špek Zemanovi, pláč nad pomazánkovým máslem, zavinění rozpadu vlastní strany a dopuštění jejího převzetí ze strany pološílených rasistů a ultranacionalistů. A tak dále, mohl bych jistě pokračovat do nekonečna.

Na druhou stranu byl Mach prvním a dlouho jediným politikem, který vytrvale, věcně a konkrétně kritizoval Andreje Babiše, a to v době, kdy dnešní antibabišovci tančili na Čapím Hnízdě tak, jak Andrej pískal. Mach se pokoušel oslovit širokou veřejnost primitivními hesly a snížil se tak na úroveň svých protivníků, ale v dnešní době to asi jinak nejde. Nakonec mu to ale stejně žádné politické body nepřineslo. Heslo „Za všechno může EU“ zní sice směšně, ovšem obrana EU za každou cenu je ještě směšnější. Tvrdit, že za drahé máslo, odporné zateplení historických budov, dotační korupci a spoustu dalších věcí EU vlastně nemůže, není pravda. Připomíná to scénu z filmu Collateral, kdy nájemný vrah říká „Já ho nezabil, já ho jenom střelil, zabil ho až pád z okna“. Jde o to, že rozumní euroskeptici (než vyhynuli a byly nahrazeni různými Okamurami) varovali před EU ve smyslu:
Nezavádějte dotace, rozkrade se to a postaví se za to nesmyslný projekty“.
Eurohujeři je neposlouchali a dnes říkají:
EU nemůže za rozkrádání a stavění nesmyslných projektů“.
Ale chápu, že tato konstrukce je pod rozlišovací schopnost ortodoxních „Evropanů“.
Zcela nejhorší je v daném kontextu Machova konce naprosto nesmyslná a trapná kritika Petra Macha za to, že jako euroskeptik členem Evropského pseudoparlamentu vůbec byl. Řeči o „evropských penězích“, které Mach údajně bral, svědčí o naprosté intelektuální nevyzrálosti. Peníze, která Mach dostával, byly proporcionálním rozdělením vytaženy z kapes jeho voličů. Něco jako evropské peníze neexistuje, pokud nepočítáme ty, které si Evropská unie sama vesele tiskne, za což se dříve dávala kulka (nacisté dokonce za války na Británii shazovali falešné peníze, aby zničili tamní ekonomiku).

Mach prý neměl právo v europarlamentu sedět, když za svůj cíl považuje zničení Evropské unie nebo aspoň vystoupení České republiky. Tento názor ukazuje, že lidé stále ještě nechápou principy zastupitelské demokracie a parlamentní opozice. Nebo, a to je horší, tyto principy chápou, ale záměrně jimi pohrdají. Mach skončí (nutno podotknout, že zaslouženě) na smetišti dějin, ale političtí analfabeti, kteří jeho členství v EP takto kritizovali, s námi bohužel dále zůstanou. A to je mnohem horší, než tisíc Machů.

Wasill 

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Kriminálka Andrej

úterý 15. srpna 2017

„Česká republika se změnila. Cítím to ve vodě. Cítím to v půdě. Cítím to ve vzduchu. Mnohé, co kdysi bylo, je ztraceno.“

Před čtyřmi lety padla vláda po nehorázné ostudě jejího slabošského předsedy a řádění jeho žárlivé milenky v ústředí tajných a vojenských služeb. Prokurátoři pořádali tiskové konference a promítali ve veřejnoprávních pořadech záběry ze zatýkání podezřelých, a bombasticky přitom sdělovali národu, jak se jim podařilo skřípnout velkou rybu - tedy vlastně chobotnici. Dnes se ti samí "orlové práva" a bijci za spravedlnost naopak sami největšímu zloději našich novodobých dějin omlouvají za žádost o jeho vydání ze spárů poslanecké žvanírny.

Od dob tzv. „Sarajevského atentátu“ a Zemanovy akce „Čisté ruce“ volal vždy spravedlivě rozhořčený hlas ulice po trestu nejvyšším pro každého byť jen podezřelého politika. Dnes mlčí.  Snad kromě hejtmana Ratha, ministra Ivo Svobody a pár nižších šarží z ODS nebyl nikdy od revoluce žádný politik v přímém přenosu tolikrát přistižen při onom slavném „rozkrádání“, o kterém se u nás dlouhá léta mluví jako o největším zlu bez kterého by Česká republika byla již dávno rájem na zemi.

Nejčastější argumenty na obranu Andreje Babiše znějí v tom smyslu, že předchozí politické garnitury kradly daleko více a nikdy nic se jim nestalo. Polistopadový režim prý umožnil daleko větší a odpornější rozkrádání pomocí zločinu zvaného privatizace (tomuto pojmu ovšem jeho kritici absolutně nerozumějí a používají ho nesprávně jako zkratku pro „kupónovou privatizaci“). Posledních 28 let lidé ze všech stran poslouchali pohádky a divokých devadesátých letech a o spálené a zkorumpované zemi. Tyto báje mají asi stejný reálný základ jako pohádky o Divokém západě, kde ve skutečnosti při největší přestřelce zemřelo celých devět(!) lidí a násilná kriminalita byla řádově o dost nižší, než dnes. Ponechme stranou, že největším beneficientem těchto „divokých“ devadesátek byl bezpochyby přímo Babiš, sám dnes používající jako příměr pro tuto dobu mafiánské město „Palermo“.

Andrej Babiš měl při svém vstupu do politiky obrovskou výhodu v tom, že si tyto výše uvedené hoaxy nemusel sám vymýšlet a vtloukat je lidem do hlav. Úlohu užitečných idiotů mu hráli takřka všechny politické strany v čele s milovaným prvním prezidentem a partaj, která tu od roku 1989 vládla nejdéle, a přesto se pořád tváří, jako by byla proti někomu v opozici. Mediální figurky, herci, protikorupční spolky miliardářů, někteří aktivističtí novináři (ke kterým se časem přidávali internetoví opinion-makeři), ti všichni když se to hodilo jim  opakovali bláboly o rozkrádání, korupci a nemorálnosti, a kteří teď pokrytecky před Babišem varují a volají po záchraně svobody, kterou sami pomáhali „ve jménu dobra“ ničit. Do této atmosféry přišel Babiš, intelektuálně neschopen tyto myšlenky sám zformulovat, a zvedl je ze země.

Další obrovskou výhodou Andreje Babiše je, že nemusel budovat mocenský aparát. V roce 1997 proběhla u nás druhá, o něco nenápadnější revoluce než ta sametová, kdy došlo k zatažení za záchrannou brzdu a k otočení kormidla od svobody zpět k socialismu. Tato plíživá revoluce probíhala tak pomalu, že si jí nikdo skoro nevšiml a jako těžkopádná sněhová koule na sebe postupně nabalovala další a další omezování svobody a nové kompetence pro stát, prosazované vždy se stejným vysvětlením, že slušný člověk se nemá čeho bát a že zákony, které jsou schvalovány pro naše blaho, nikdo nebude nikdy zneužívat.

Mimochodem: EET, které jako jediné zavedl sám Babiš, mezi mocenské nástroje nepočítám. Princip sledování tržeb je totiž jen vedlejší funkcí tohoto šikanózního opatření. Evidence tržeb je pouze největší a nejdražší předvolební kampaní v našich dějinách, za kterou místo hnutí ANO zaplatili podnikatelé, spotřebitelé a prostřednictvím reklam ministerstva financí i ostatní daňoví poplatníci.

Nabotnalý stát plný všemožných úřadů operujících změtí vzájemně si odporujících právních norem a armádu ochotných vykonavatelů vybavenou totalitními pravomocemi dnes všem před nosem vyfoukl někdo, kdo má touhu (a hlavně drzost) tyto nástroje využívat ve svůj prospěch. Nic z toho by Babišovi neprošlo, kdyby nebylo obyvatelstvo ze všech stran masírováno dogmatem, že svoboda je sprosté slovo, protože svoboda znamená mimo jiné i povinnost nechat jiné lidi na pokoji a nepřivlastňovat si plody jejich práce. Na voliče ANO se ale nezlobím. Lidé s takovými názory a intelektuální výbavou mezi námi budou vždy a nic se s tím nedá dělat. Zlobím se na všechny ostatní, kteří tento stav dopustili, protože ignorovali všechna varování a ještě se jim vysmívali. Babišovi voliči jim za to mohou děkovat. Mohou teď proti nim použít zbraně, které jim oni sami nabili ostrými náboji a vložili do ruky.

Wasill

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Koupačka v burkinách

středa 12. července 2017

Co žere lidi na černochovi v letáku z Lidlu a burkách v akvaparku?


První reakce je samozřejmě přirozená: Češi sou rasisti, islamofobové a tak nějak vůbec netolerantní pakáž. Nedokážou se vyrovnat s tim, že na letáku se zbožím, který je určený jim, je nějakej divoch. Vadí jim, že se někdo koupe v divnym oblečku, páč si na www.čmoudidoplynu.cz přečetli, že každej takovejhle výstřelek je jenom předehra ke znásilňování a teroristickejm útokům. "Slušný Češi" zkrátka nepřenesou přes srdce jinakost, protože sou to malý, úzkoprsý, nenávistný hovada s komplexem méněcenosti.

Leda hovno, říkam já.

Lidi se zajídá to, že se jim neustále tlačí do chřtánu, jak moc sou rasistický, islamofobní a netolerantní. Vyžaduje se od nich nejen tolerance, ale oslavování věcí, který by jim asi jinak nevadily. Ale že musej od dobráků všeho druhu poslouchat mravokárný povýšený kázání a přijímat tu sebemrskačskou mentalitu "lepších lidí", to už je i na velmi tolerantní "plebs" prostě příliš.

Lidem trvá, než přijmou něco novýho. Neni to bug, je to fýčr. Neboli to neni nějaká závada, ale naše přirozenost. Každej člověk reaguje na nový podněty s určitou dávkou nedůvěry a často i agrese. Může to znít cynicky, ale tohle je jedna z vlastností, díky který tady jako druh ještě pořád jsme. Na druhou stranu se člověk dokáže adaptovat a přijmout nový věci. Ale když mu tu změnu budete nutit, bude zcela přirozeně reagovat agresivně. Je to totiž logický – jsme jenom sofistikovanější opice. Těžko popřít miliony let evoluce.

Češi jsou třeba nečekaně tolerantní k homosexuálům. Ale když pak vidí The Best of Pride Parade a řeknou si: "Tohle by bylo nechutný i u heteráků". A rázem musí svoje okolí ujišťovat, že jim bukvice nevadí a že maj za kámošky lezbickej pár a kde co.

Ve skutečnosti to ty muslimky v akvaparku a černoch v Lidlu odskákali za progresivce, který si ten šitstorm zasloužej mnohem víc. Normální člověk, kterej nemá sílu, trpělivost nebo zájem sledovat politiku a účastnit se komplexních debat, to dal prostě sežrat tomu nejviditelnějšímu cíli, kterej našel.

Nehorázná sprostota je dělat z takovýhle věci nějakou výpověď o stavu mysli většího množství lidí bez upozornění na zdroj všeobecnýho podráždění:

TA VAŠE NEKONČÍCÍ BUZERACE A POVÝŠENOST

Nemohlo by to bejt vono?

Nemohlo by něco z tý zdánlivě nepochopitelný přehnaný reakce na vlastně úplně banální věci bejt něco víc, než rasizmus a xenofobie?

Existujeme ve společnosti, kde básnička oslavující ženy (protože tak zcela vážně básničku "K čemu jsou holky na světě" vidim) zajistí několik tejdnů kontroverze. Kde borec, co před chvílí přistál s robotem na kometě, musí podstoupit ponižující omluvu v slzách za svojí sexistickou košili. Kde je kritika náboženský ideologie považovaná za rasizmus a její kritici za rasisty.

Vážně jste si mysleli, že to lidi nenasere?

Vážně jste si mysleli, že lidi, který se slzou v oku vzpomínaj na Českou Sodu, budou v pohodě s tim, že jim stojíte za zádama a plácáte je přes ruce, když řeknou něco, co vás uráží?


Jestli jo, tak vám to moc nepálí.

Maatoha

Zobrazit celý článek

HAMBURK: Levičáci stojí v rozvalinách a nechápavě se rozhlíží kolem sebe

úterý 11. července 2017

Levičáci vědí, že demokratickou cestou svět změnit nemůžou, a tak se snaží o násilnou revoluci, píše nový přispěvovatel Maatoha, který si s hamburskými "aktivisty" vážně nebere servítky.


Při pohledu na hořící ulice Hamburku se jeden musí zamyslet, co se to kurva děje.



Proč středostavovský študenti, který v životě nečelili žádnýmu reálnýmu útlaku, zapalujou auta, bijou policajty a vykrádaj špétkaufy, kterejm předtim rozmlátili výlohy?


Tenhle bordel se děje proto, že radikální levice má natolik extrémní názory a stupidní ideologii, že nemá šanci jí realizovat demokraticky. Když protestujete proti kapitalizmu v zemi, která mohla naprosto perfektně sledovat rozdíl mezi svojí kapitalistickou a socialistickou částí, většina lidí vás bude považovat za hovada nehodný pozornosti. A to zcela právem.

Proto těmhle mladejm myslitelům zbejvá jediný: násilná revoluce. Nic si neni třeba namlouvat - Antifa sou fašisti. Nazvi hovno růží, nebo jak to říkal Shakespeare. Antifa používá fašistický metody, fašistickou rétoriku a neštítí se násilí. Přesně tak jako fašisti klasik.

A tim, že mainstream levice tohle chování nejenže hlasitě neodsoudí, ale navíc ho omlouvá a bagatelizuje, stojí za jejím dechberoucim úpadkem.

Když pak navíc levičáci uprostřed hořících ulic, zbitejch lidí a vyrabovanejch obchodů mluví o nebezpečí ultrapravice, tak už to je jenom třešínka na dortu splácanýho ze stupidity, arogance, nenávisti, netolerance a pokrytectví.

Levičáci prostě stojej v rozvalinách, o který se sami postarali a nechápavě se rozhlíží kolem sebe. Jak je možný, že vyhrál Trump? Jak došlo k Brexitu? Jakto, že pravice posiluje napříč západnim světem? Copak jsme nebyli dost přesvědčivý?

Právě že byli, vy géniové.

Právě že byli.

Maatoha

Zobrazit celý článek

ANTIKOMUNISTKA V BRITÁNII: Takhle ty levičáky fakt nepřesvědčíte

pondělí 12. června 2017

Přečetl jsem si onen blogýsek české mladé antikomunistky a "politické aktivistky", co se snažila šířit osvětu mezi mladými britskými marxisty a tvrdě u toho narazila. A musím říct, že jsem si u toho docela zoufal. Bohužel totiž docela věrně poukazuje na to, co je vlastně špatně v diskuzi mezi "pravicí a levicí".

Předně, už podle stylu, jakým je příspěvek napsán, je evidentní, že pisatelka je nejen mladá a naivní, ale také - velmi jemně řečeno - není rozhodně žádný génius  a její písemný projev je, vzhledem k tomu, že se jedná o vysokoškolskou studentku, která se dokonce dostala na studium do Británie, dost nízkého standardu. No co, žádný učený z nebe nespadl, ale pokud se vážně chcete pouštět do tak složitého misijního úkolu, jako je přesvědčování západoevropských marxistů o tom, že jsou pomýleného světonázoru, musíte být intelektuálně na výši a to platí i v případě, že se striktně držíme (univerzálně platné) poučky, že co levičák, to pitomec. Jenže nejde jen o to, že pravicová misionářka v rudé jámě lvové na mladé eurokomanče evidentně intelektuálně nestačila. Bohužel se je jala zpracovávat pomocí argumentů, které by absolutně nemohly fungovat, ani kdybychom je použili na tuzemskou neolevicovou chátru. Natož na tu britskou, která o východo- a středoevropské zkušenosti se socialismem ví starou bačkoru.

Na příslušníka západoevropské moderní neomarxistické levice, kterému profesoři hnětli mozek pomocí Frankfurtské školy, A. Gramsciho a podobně, totiž vážně nemůžete chodit se Severní Koreou a mandelinkou bramborovou. Je to zcela mimo jejich zkušenost, mimo jejich chápání, jiný svět. Nejenže si z toho nic nevezmou, ale především nepochopí (a víceméně právem) proč vůbec takové věci do debaty pletete. Upřímně, kdybych byl levičák, a někdo se mě snažil přesvědčit pomocí mandelinky bramborové, tak se mu vysměju, což se - jak jsem se tak koukal na reakce na sociálních sítích - teď mimochodem děje. I ta Severní Korea je dneska tak otřepaný argument, že zkrátka nefunguje. Když už, tak by mě zajímalo, jak se všem socialistům světa, včetně sluníčkových podporovatelů soudruha Jeremy Corbyna, zamlouvá, co se děje v některých jihoamerických zemích, a Chile teď opravdu nemyslím.

Pisatelka Natálie v závěru textu velice správně dochází k tomu, že za zrudnutí mladé západní generace mohou dlouhodobé společenské a ideologické trendy, a správně je také pojmenovává. Jistě, absence přímé zkušenosti se socialismem "našeho" typu tam jistě nějakou roli hraje,  pro ně je to ale slepá větev ve vývoji, který podle nich bude někde a někdy jistojistě pokračovat. Odpověď na zásadní otázku - kde berou tu jistotu, že socialismus nakonec bude přece jen nějak fungovat, když zatím nikde a nikdy nefungoval - zodpovědět samozřejmě neumí. Na tyhle rozjásané kluky a holky se musí buď od úplných základů, trpělivě jim vysvětlovat rozdíl mezi svobodou a státem páchaným dobrem, nebo je v tom blbnutí nechat, ať se spálí sami. Jisté je, že onen klausovský "primitivní antikomunismus" je v jakékoliv debatě (a to i u nás, kde je KSČM početnou parlamentní stranou) též slepou větví.

Protože, abych parafrázoval svého oblíbeného autora Joe R. Lansdale, diskutovat s levičákem je jako mluvit do studny, akorát že ta studna se vám nebude blbě vysmívat, nebude argumentovat ad hominem a nebude vám nadávat do fašistů.


Zobrazit celý článek

POLEMIKA: Argumenty s prošlou dobou trvanlivosti

čtvrtek 20. dubna 2017

V následujících řádcích se chci věnovat pozoruhodnému fenoménu, který se v posledních letech stal v politické diskuzi samozřejmostí. Ať už v médiích, mezi politiky, v hospodách či (zejména) na sociálních sítích. 

Jedná se o případ, kdy hojně využívaný argument vlivem nějaké události ze dne na den přestane platit, a jeho zastánci po Orwellovsku dělají, že tento jejich argument nikdy neexistoval. Místo aby se zamysleli nad tím, že když se mýlili v minulosti, mohou se mýlit dál, strkají sami před sebou hlavu do písku a přicházejí bez uzardění s nějakým novým argumentem, kterému omezená záruční doba začíná teprve běžet. Jako problém vidím právě v tom, jak překvapivě rychle některé argumenty zmizely jako pára nad hrncem. Orwellovským slovníkem – byly „vapourizovány“.

V následujících řádcích uvedu pár příkladů z posledních let:

Charlie Hebdo a studie

Po útoku na Charlie Hebdo se u nás vznesla první vlna nechutné antiislámské hysterie, která přebila tolik potřebnou férovou kritiku islámu jako fundamentálního náboženství. Přišel první střet mezi tzv. „sluníčkáři“ a „xenofoby“. Tehdy koloval po internetu graf vydávaný za nezpochybnitelnou vědeckou studii predikující (z přesností na desítky), kolik muslimů bude za X let obývat Evropskou unii potažmo Českou republiku. Výše zmíněná studie měla sloužit k uklidnění mnohdy nesmyslných, antimuslimských nálad. Hotovo, případ uzavřen. Kdo nesouhlasí, nechť si příslušnou studii nejprve nastuduje, než začne mudrovat. Osudná studie ovšem nepočítala s tím, že vypukne uprchlická krize obřích rozměrů. Nehledě na to, že předpovídat budoucnost je prostě nesmysl za každých okolností, to musel být každému jasné. Studie ovšem kolovala vesele dál a žila si vlastním životem. Bojíš se islamizace České republiky? Bum, tady máš důkaz, že jsi idiot. Linky odkazující na tuto studii najednou ze dne na den přestaly dávat správné  výsledky. Argument zemřel, jede se dál. Sebereflexe nula. Někde už ale někdo jistě sepisuje nějakou další studii.

Teroristé mezi uprchlíky

Netroufnu si ani odhadnout, kolik známých osobností i politiků, samozvaných expertů na terorismus stále dokola opakovalo, že uprchlická krize s terorismem nijak nesouvisí. Dávat rovnítko mezi válkou sužované uprchlíky a krvežíznivé hrdlořezy je samozřejmě nesmysl, ovšem debata se vedla o něčem jiném. ISIS je prý dost bohatý a skvěle organizovaný na to, aby posílal své vojáky zamíchané mezi nešťastné migranty. Kdo si to myslí, je idiot, a neví o světě vůbec nic. Pak přišlo další „bum“ (doslova), a zjistilo se, že skoro v každém teroristickém útoku v Evropě z posledních let má prsty někdo z uprchlické vlny, která se přes Evropu přehnala. Taky jste čekali nějakou omluvu? Ne, nestalo se opět nic.

Američani jsou banda blbců

Ještě donedávna mezi českými intelektuály platilo, že Spojené státy jsou zemí plnou buranů a hlupáků, a jedině tam je možné, aby se přímé prezidentské volby zvrhly v komediální frašku, na jejímž konci bude stát vítěz pochybných lidských kvalit. Tento argument jsem od února léta páně 2013 neslyšel. Vy ano? Další údajnou americkou výsadou bylo hromadné vraždění páchané různými pomatenci disponujícími střelnou zbraní. To by se v Evropě nemohlo stát, říkali mnozí. U nás není tak snadné koupit si zbraň a vůbec, ti Američani jsou banda vidláků zvyklých všechno řešit násilím (tehdy se generalizovat ještě smělo). V Evropě po sobě, pravda, zase tak často nestřílíme, ale poradíme si i jinak. Stačí umět řídit. Další hojně sdíleným důkazem americké tuposti byly screenshoty z tamních internetových diskuzí (kupříkladu po tragédii na bostonském maratónu toužila diskutující lůza vybombardovat Československo). Tento argument se přestal používat ve chvíli, kdy se i Češi naučili pořizovat screenshoty.

Zavřené hranice jsou xenofobní

Při kulminaci uprchlické krize mi šla hlava kolem, když všichni ti militantní zastánci dodržování pravidel ve smyslu „slušný člověk se nemá čeho bát“, najednou toužili po bezprecedentním otevření hranic. Do té chvíle zapřisáhlý státisté dokázali během lusknutí prstu rezignovat na jednu ze základních definic státu samotného a začít uplatňovat princip kolektivní neviny. Kdo pozvedl prst v obavě, že otevřené hranice mohou naopak potřebným uškodit, byl označen za xenofobní rasistické prase. Ošklivé Maďarsko a okolní státy stavělo ploty, což bylo považováno za zločin proti lidskosti. Argument přestal platit ve chvíli, kdy si plot postavilo i pokrokové Rakousku. Dneska se naopak politikům vyzívajícím k obnovené kontroly hranic EU rovnou tleská.

Má vyděláno dost, nepotřebuje krást

I Babišovi odpůrci odmítali uvěřit, že prvotním cílem slovenského miliardáře v politice je získat výhody pro své firmy a vyhnout se trestnímu stíháni. Kdo je bohatý, nepotřebuje krást, říkávalo se. Ukázalo se, že to s tím poctivým vyděláváním peněz v minulosti nebylo nijak slavné, a že Agrofert je vlastně jen skořápka pro mnohamiliardové úvěry a dotace, které po vstupu hnutí ANO do vlády bombasticky narostly, až nám za tento kolosální střet zájmů Evropská Unie dala pokutu. Ale za to může jistě Kalousek.

Aby bylo jasno, nestavím se ani na jednu stranu výše popsaných diskuzí (snad s výjimkou posledního bodu). Uprchlická krize je mi upřímně jedno, nijak jí neovlivním, a necítím se povolaný k jejímu hodnocení. Ovšem pocit marnosti z toho, jak některé argumenty nenadále zmizí, jako by je nikdy nikdo nevyslovil, z toho mám chuť mlátit vzteky hlavou o zeď.

Wasill

Zobrazit celý článek

EUROKOCOURKOV: Xenofobní a populistický Verhofstadt

pátek 24. března 2017


Po volbách v Nizozemsku se tvrdilo, že Wilders nezvítězil, jelikož část jeho programu převzaly vládní strany. Zdá se, že tuto taktiku nyní začíná využívat Evropská Unie jako celek. 

Na převzetí programu opozice není samo o sobě nic špatného, pokud se jedná o sebereflexi a uznání argumentů protistrany. Ovšem pokud jsou názory opozice dlouhá léta podrobovány nekompromisní kritice a ostrakizaci, nelze je jako mávnutím kouzelného proutku vzít za své, jakoby se nic nestalo.


Přesně to udělal Guy Verhofstadt v projevu po zvolení Donalda Tuskakterý momentálně houfně sdílejí eurohujeři a oslavují, jak konečně někdo rázně promluvil na palčivé téma. 

Až na samotný závěr lze víceméně s obsahem projevu souhlasit. Erdogan buduje v Turecku autoritářský režim a regulace a byrokracie ničí občany členských států – proti tomu nemůžu říct ani slovo. Evropská armáda za účelem kontroly společných hranic, to už je jen vlhký sen tradičních eurohujerů, nic nového pod sluncem. Naprosto děsivé ovšem je, že „hrdina“ Verhofstadt v první polovině oslavovaného videa jen říká to, co mnozí euroskeptici marně tvrdí už dlouhá léta! 

Opakuji, že na tom, že Verhofstadt převzal argumenty druhé strany, není nic špatného. Ovšem nepamatuji se, že by stejným prohlášením euroopozice někdo dřív vůbec věnoval pozornost. A pokud ano, byl autor těchto myšlenek napadán, urážen a označován za potížistu, nepřítele pokroku nebo rovnou nacionalistického xenofoba.

Opozice v EU se mohla samou snahou o šíření těchto ideí, které jim teď Verhofstadt vyfoukl, umlátit hlavou o zeď. Ti, kteří je buď ignorovali, nebo se jim vysmívali, najednou ve stoje aplaudují, když tyto dříve nehezké věci říká někdo z jejich tábora. 

Proč se vlastně tak stalo? Je to jednoduché. Soudruzi ve vedení EU si všimli, že reálně hrozí, že euroskeptici brzy ovládnou většinu členských států EU, a tak otočili o 180 stupňů. Vehementně se vlamují do otevřených dveří, protože faktickou moc drží v rukou oni, a sami sobě tleskají za myšlenky, kterými donedávna pohrdali a potírali je. Jestli tohle není popuslimus, tak už nevím, co to slovo znamená. 

A propos, opravdu se "těším", až společnou evropskou armádu a tajnou polici ovládnou lidé jako Le Pen, Wilders, Kaczynski, Orbán, Petry nebo Okamura. To už asi evropské smetánce do potlesku nebude.

Wasill

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Bureš se klepe strachy

úterý 21. března 2017

Nejspíš jste to taky už zaznamenali. Gauner Bureš, jenž má z vůle ovcí a bezmozků našlápnuto k tomu stát se kocourkovským premiérem a úspěšně tak dokončit privatizaci jednoho malého státu (poté, co z jiného, sousedního jej vyhnali), úplně změnil styl komunikace na sociálních sítích.

Ahoj lidi, mám rýmu, ale fakt pro vás makám. Vidíte? Tady je fotka s Kájou Gottem. A taky jsem chlastal se Špotákovou. A při tom strašném pracovním vytížení jsem si stihnul zajet do cukrárny v Horní Řiti, kde pečou fantastický dortíky. Fakt hustý. Já bych jim to EET i odpustil, ale to víte, ti socani a hlavně ten Kalousek, to oni to vlastně vymysleli. Zítra si jdu dát selfíčko s nejlepším prezidentem Zemanem. Ten je fakt hustej. Možná bych při tom zmáknul vyblejsknout se i s nějakou čtrnáctiletou youtuberkou. Ta už může volit, ne? Ne? Tak její rodiče určitě. Hustý! A tak dále, a tak dále.

Jistě, Bureš si tyhle srdceryvné a kulervoucí hustý posty na facebook opravdu nepíše sám, na to má svoje lidi. Profíky, které velmi dobře platí. Ostatně ti, kdož měli to štěstí, že si s ním například posílali SMS zprávy, ví, že se nezvládne ani podepsat bez dvou až tří hrubých chyb.  Ale to je jedno. Tahle náhlá změna komunikace směrem k lidu svědčí o jednom. Gauner Bureš se klepe strachy. Jde mu o kriminál, a on si to velmi dobře uvědomuje. Kauzy, které se vynořují (Čapí hnízdo byl jen začátek) už vážně jen stěží okecává, i když se snaží, a možná bude hůř.

Nejspíš ví také to, že v téhle zemi není moc státních zástupců, kteří by se mu postavili. Lenku Bradáčovou a Ivo Ištvana si omotal kolem prstu. Naprostá většina ostatních má rodiny, a nepřeje si skončit na chodníku jakoby náhodou přejetá opilým řidičem. Ale i tak věřím, že má pochybnosti, že třeba se v Česku někdo takový najde, člověk bez závazků, kterému jde především o profesní čest a až poté o vlastní bezpečí.

Před chvílí jsem si přečetl post jakéhosi marketingového experta, který říká, že Burešovi dřív věřil, ale už ne. Říká také, že tyhle volby vyhraje, ale ať jsme v klidu, protože další volební období už nedá.

Fajn, ale já nechci, aby tyhle volby vyhrál. Stejně tak nechci, aby kdokoliv dal šanci komunistům se ještě jednou ve vládě historicky znemožnit. Prý jen na jedno volební období a pak... jenže tohle už jsme tu měli. Ve čtyřicátém šestém, a potom už žádné volební období dlouho nebylo.

Já nechci, aby gauner Bureš prohrál volby v roce 2021. Já chci, aby ho zavřeli. Jen tak bude líp.

Možná, že to není zas taková sci-fi.

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Kterak Andrej sousedovu kozu zabil

pondělí 20. března 2017

S každým novým skandálem Andreje Babiše se lidé ptají, co všechno ještě Babišův volič snese. 

Domnívám se, že hodně. Průměrný sympatizant hnutí ANO je dle mého názoru totiž zcela smířen s tím, že jeho guru je dotační podvodník, lhář a daňový šizuňk. Andrej Babiš je totiž výjimka. Je to extrém, a svého druhu je jedním z miliónu, proto jeho podvody voliče vůbec netrápí. Aby se člověk mohl stát někým takovým, jako je Andrej Babiš, musel by se totiž na takovou dráhu připravovat již za komunismu a budovat si své impérium desítky let za pomocí vlivných kontaktů a armády bezskrupulózních poradců. Zato drobným podnikatelem se mohl stát takřka každý, pokud neměl vyloženě velkou smůlu.

Tak se stalo, že průměrný Babišův volič chodí každý den do práce kolem sousedů a známých, kteří si za stejnou dobu, jakou on strávil na stejné pozici, vybudovali prosperující firmu, obchod nebo hospodu. Bydlí s ním sice stále ve stejné ulici nebo dokonce ve stejném paneláku, ale místo Fabie vlastní zahraniční vozy „odečtené z daní“ a na dovolenou, pokud na ní mají čas, jedou namísto do Chorvatska někam za oceán.

Potkávat takové lidi na každém kroku s vědomím, že na jejich místě mohl být taky, musí být pro Andrejova voliče frustrující. Než přiznat vlastní pohodlnost, lenost nebo prostě jen smůlu, je jednodušší nalhat sám sobě, že všeci kradnú. Andrej Babiš svým voličům splní to, co si nikdo jiný ani nedovolil slíbit – zatrhl tipec všem, kterým se daří lépe. Do této doby vlády pouze slibovaly, že podnikatelům seberou část jejích peněz a „spravedlivě“ je rozdělí mezi ostatní. Teprve Babiš pochopil, co průměrný český volič opravdu chce. A tak mu to dal.

Babiš neprve prohlásil, že malé a střední podniky jsou k ničemu a že stejně neplatí daně. A poté je začal nenápadně likvidovat. Poslanci hnutí ANO se už ani netají tím, že zničení venkovských obchodů je dobrá věc, protože jejich prázdné místo vyplní velké řetězce a to je dobře, protože globalizace postupuje jak má. A ten, kdo letos skončil s podnikáním, ten přece kradl.

Andrejův volič vidí, jak se obchůdky a hospody pomalu zavírají a bohatší sousedé a známí se vracejí na svou původní životní úroveň (nebo ještě níž). Andrejův volič je rád, že došla na jeho slova. Vždyť přece ta drahá auta a zámořské dovolené, to všechno bylo jen z nakradených peněz! On sám má sice oprýskanou škodovku a na dovolenou si balí paštiky, ale na rozdíl od všech těch podnikatelů on nikdy nic neukradl! 

V České republice totiž kromě podnikatelů nikdo nekrade. Jako národ jsme tím pověstní.

Wasill

Zobrazit celý článek

Z EVROPSKÉHO KOCOURKOVA: Zdrcující úder válečným štváčům 2017

čtvrtek 16. března 2017

Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Tavárišč Gulaginěv i šéf Nejvyššího sovětu Rusakov Kotěnočkin s nadšením přivítali odhady výsledků československých voleb, podle kterých reakční opoziční síly zůstaly za očekáváními.

"Československo, ó Československo, jsi šampion! Srdečné gratulace ke skvělému výsledku," napsal Gulaginěv v blahopřejném telegramu.

"Úžasné první odhady," uvedl šéf rumunské komunistické strany Nikolae Lagrescu s tím, že prosocialistické politické strany jsou po volbách na vzestupu. Dodal, že to znamená, že Československo zůstává lidově demokratickou a socialistickou baštou.

Šéf poslanců KSSS Genadij Stalinovič okomentoval vývoj v Československu jako citelnou ránu všem protisocialistickým štváčům: "V Ceskoslovensku se vyplatila odpovědná socialistická politika. To je skvělá zpráva pro všechny komunistické a prosovětské politické síly.”

Myslíte, že si dělám legraci? Tak si přečtěte box v tomto článku.

Ne, vůbec se nedivím, že v Evropě (včetně Nizozemí, ačkoliv vládnoucí věrchuška se snaží ovcím nacpat do hlavy opak) sílí nacionalistické subjekty. 


Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Comeback

čtvrtek 23. února 2017

Tenhle blog vznikl před deseti lety víceméně (nejen) jako reakce na papalášské vystupování tehdejšího vůdce opozice a naštěstí v té době už expremiéra Jiřího Paroubka. Věnovali jsme mu zde řadu textů a poté, co zcela záslužně zmizel v roce 2010 v propadlišti dějin, zcela upřímně jsem doufal, že už o něm nebudu muset nikdy napsat ani čárku. Člověk míní...

Už před několika měsíci jsem si začal všímat toho, že Paroubka, který několik let jako by vůbec neexistoval, je nějak náhle všude plno. Začali si ho zvát do diskuzních pořadů, jakási odnož mladých socanů si jej pozvala na debatu, a posléze z něj učurávala. Ach, ten kdyby se vrátil! To by byl panečku jiný předseda, než ten úhořovitý plešatý slizoun, kterého si Andrej Babiš denodenně maže na chleba, výskali si. Pak se objevil v jakési bizarní internetové show, a to už mi blikala kontrolka. Že by přece jen...?

A pak přišla ta obří bulvární kauza s rozchodem, kterou rozmazávají všechna média. Samozřejmě, Paroubek se ke svojí manželce bezpochyby zachoval nechutně a neskutečně. Když jsem četl jím zveřejněnou korespondenci, opět jsem si uvědomil, jak moc mi ten člověk celá ta léta nechyběl. Ale uvědomil jsem si i něco jiného. Nikdo mi nevymluví, že to celé je kampaň, která má za cíl jediné. Vrátit Paroubka zpět do veřejné sféry, zpět na výsluní, zpět do české politiky.

Že je to přitažené za vlasy? Že by si něco takového přece nevymyslel a neschválil nikdo, kdo je normální? Takhle bude argumentovat asi každý, kdo už zapomněl na vystupování tohoto člověka ve vrcholné politice. Jiří Paroubek je někdo, na jehož veřejné akci se stříleli mafiáni. Zjevení vylezlé ze specifického polosvěta, kde si organizovaný zločin podával ruku s politikou. Je to člověk z spjatý s pekelnou dírou zvanou ústecká ČSSD, kde mocenské a politické rozmíšky řeší najatí vrazi. Je to člověk s kolotočářskou mentalitou a kolotočářskými manýry. Že si vybral právě takovouhle cestu zpátky, mi na něj maximálně sedí.

Andrej Babiš ukázal, že českou lúzu umí nejlépe vodit na špagátu ukřičený postsocialistický papaláš s vizáží alfa samce, na nějž měkkýšové typu Sobotky, Bělobrádka a Fialy nestačí. Paroubek, kterému navíc evidentně došly peníze, ucítil svoji šanci.

Vzpomeňte si na tato slova za pár měsíců.

Zobrazit celý článek

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Zkorumpovaná pakáž vrací úder

čtvrtek 2. února 2017

Andrej Babiš už poněkolikáté neudržel nervy na uzdě a dovolil si vulgárně napadnout redaktory České televize. Nezůstal jen u slovního napadání a podal dokonce formální stížnost. Jde o pár týdnů starou kauzu ohledně pochybného nákupu korunových dluhopisů jeho vlastní firmy Agrofert, během které vyšlo najevo, že si Babiš pravděpodobně nemohl na takovou transakci vydělat.

Je poměrně lhostejné, jestli jsou všechna nařčení oprávněná. Důležité je, že aféra není předmětem hlavního mediálního prostoru již od samého začátku, a že nechala v klidu většinu politiků a všechny veřejně známe protikorupční bojovníky. Podobný scénář podivného mlčení jsme již ovšem sledovali v minulosti v obdobných případech a vždy se stejným výsledkem. Nestalo se vůbec nic.

Premiér Sobotka opět trapně vyzval svého ministra financí k objasnění celé situace, ovšem všichni víme, že si předseda hnutí ANO z jeho výzev nedělá těžkou hlavu. Celé kauza DluhopisyGate nebude mít pravděpodobný žádný vliv ani na Babišův elektorát. Pokud se k Babišovým voličům tato aféra vůbec dostane, jejich intelektuální kapacita jim nebude stačit na její pochopení. Oni mu navíc stejně budou fandit dál. Peníze z daní jsou penězi nás všech pouze v případě, pokud je ukryje hospodský. Pokud je laciným trikem zatají ministr financí, je to v pořádku.

Napadená Česká televize se už bohužel tak zdiskreditovala, že řeči o zkorumpované pakáži jsou sice stále přes čáru, ale profesionalitu aby na Kavčích horách jeden opravdu pohledal. Vsadím se, že důkazy o manipulaci nebudou právníci Agrofertu v archivu ČT hledat dlouho. Trik s korunovými dluhopisy a jejich nulovým zdaněním zavedl u nás kdo? Ano, hádáte správně, „symbol korupce“ Miroslav Kalousek! Ta obhajoba Babiše se píše sama.

Pokud celá aféra nevyšumí do ztracena, zajde Andrej Babiš do tvrdé ofenzívy. Všichni ti, co mu dělali stafáž buď přímo na pódiu výměnou za koblihu, nebo nepřímo obhajobou EET či blahořečením přebytku rozpočtu, se teď budou bát proti němu ozvat, aby je nestihla Babišova pomsta. A on se mstí rád. Nejhorší na celé věci je to, že i kdyby se vyplnil naprosto nereálný scénář a Andrej Babiš by musel rezignovat, jeho voliči s námi zůstanou i nadále. Do jejich hlav se podařilo zanést semeno třídní nenávisti a nezasel ho tam jenom Babiš, ale všichni ti, kdo s ním ochotně spolupracovali nebo jeho kroky slepě hájili. Teď už je pozdě couvnout, Andrej zvítězil. Zvykejte si.


 Wasill

Zobrazit celý článek

AMERIKA: Obamův odkaz... a proč je dobře, že už je konečně pryč

středa 1. února 2017

Helejte, já dění v USA posledních 8 let jen sledoval, nekomentoval. Protože to bych minimálně při 9 z 10 Obamových činů musel házet na fb posty o tom, jak je to špatně a bude to mít hrozné následky. Jeho postoje představující to nejhorší, nejlevicovější z už tak levicové demokratické strany v USA, jeho malá zkušenost s politikou a nulová se zahraniční politikou předem zaručovaly, že čtyři roky jeho vlády budou pro nás z pravice strašné. My kvůli tomu demonstrace pořádat nebudeme, dáváme šanci opozici se předvést, my výsledky voleb běžně respektujeme, pro nás je to normální. Beztak bychom byli označováni za rasisty. To je zas normální přístup ze strany jiných skupin lidí.

Podle mě činnost těch, co stále komentují nějaké záležitosti s Trumpem, ukazuje, že je člověk akorát padlý na hlavu a sám má nějaký vnitřní mindrák. V Čechách to takoví jedinci projevují se Zemanem, kdykoli si to hovado uprdne. Já z toho důvodu nekomentuju Zemana a nedělal bych to, ani kdyby u nás tehdy vyhrálo to druhý hovado. Ani jsem si nedělal k Obamovi průběžné poznámky, takže jen „pár“ důvodů, proč jsem rád, že už je konečně pryč.

Byl to špatný politik, rozhodně nemůžu říct státník. Rozšířil se nám tu takový nešvar, a to ten, že lidé posuzují politiky na základě emotivních, tj. nerozumných, neracionálních, faktorů. Takže je pro ně Obama úžasný, je mladý, charismatický, slušný, první ne-běloch v prezidentském úřadě, výborný řečník, hezky se chovající k manželce. Na rozdíl od jiných, kteří jsou vulgární, arogantní. Víte co? Mě to nezajímá. Tohle mě může zajímat u příbuzných, známých, kamarádů, přítelkyně nebo dětí* (neexistující si pro sebe škrtněte). Od politika čekám výsledky.

Obamovy nicneříkající ale určitě na emoce fungující úžasné proklamace slibující prostě jen změnu.. jakože ne tak ledajakou, ale fakt Změnu.. dosáhly o osm let později toho, že největší podporu získali kandidáti symbolizující jakoukoli změnu od Obamova kurzu. Jenže až moc malá menšina obyvatel se řádně s některým z nich (včetně Sanderse) může ztotožnit a říct si - tohle by byl prezident, jakého si doopravdy přeji. Včetně nás v zahraničí. Vítězství ve volbách po Obamovi tak zároveň znamenalo vítězství titulu nejneoblíbenější prezident(ka) v den vítězství či nástupu do funkce. Černého Petra ve volbách dostal Trump jako menší zlo. Obamo, fakt dík.

Výsledkem Obamovy politiky je také to, že jemu opoziční republikáni ovládají obě komory Kongresu. Kongres už se dříve stavil Obamově politice na odpor, ale Obamovou povinností politika bylo najít kompromis. Politika je umění možného. S tím, co máme, což hlavně znamená, jak silnou podporu mají politikovy kroky tím, či jiným směrem. Státnící to ví, Obama naopak protlačoval své vize, a to vytvořilo odpor, opozice i občanů. Proto už za Obamovy vlády jeho demokratická strana oslabovala, až ztratila většinu v Kongresu, to bylo vůlí občanů. Místo dohody, kompromisů a umění možného Obama obcházel legislativní moc skrze různé prezidentské vyhlášky. V míře větší než předchozí prezidenti, včetně těch, co také neměli zrovna přízeň poslanců. Co asi udělá Trump s tímto precedentem?

Po dlouhých vyjednáváních (vida, přeci jen se dokázal s nepřátelským Kongresem dohodnout) protlačil schodkové rozpočty a vytvořil největší dluhy v historii USA. Tohle má být pozitivum Obamovy vlády? Ekonomika je zase umění s omezeným množstvím zdrojů udělat maximum.
Zásadním důvodem, ne-li tím hlavním či jediným, proč se stal prezidentem, byla samozřejmě barva jeho pleti. V USA to má historicky váhu, protože „Murica, fuck yeah!“ Prakticky to má jen symbolický význam. Ale neméně symbolické je, že zrovna v době Obamova prezidentování propukaly rasové nepokoje. A když už jsme u toho, tak v době vítězství Trumpa chtěli rasističtí, xenofobní a skrz na skrz zlí a samozřejmě bílí členové Ku-Klux-Klanu uspořádat klidný pochod na oslavu. Hodní, slušní, prodemokratičtí příznivci demokratů, bílí i černí, zatím dělali výtržnosti, rozbíjeli výlohy, zapalovali popelnice, auta a tak. Něco je špatně.

Obamacare jsem nezkoumal, ale asi by to mohl být krok dobrým směrem. Nerozumím, nekritizuji. Podobně co se týče dohody s Íránem. Troufám si ale tvrdit po přečtení mnoha knih a článků (a se vší skromností, kterou tedy já rozhodně netrpím, hehehe, ještě dodávám, že po sepsání diplomové práce), že víc rozumím klimatickým změnám. Takže v tomhle ohledu upřímné díky za Trumpa. Rozumím, kritizuji - zmiz, Obamo!

A tak se dostáváme k zahraniční politice. V zahraniční politice Obama ukázal pouze to, za co ho tolik lidí má rádo. Skvělou vzletnou rétoriku. Lidská blbost nezná mezí. Jeho politika ideálů, za což dostal nobelovku, ještě než něco dokázal učinit, měla za následek, že všem, kteří si vytírají ona místa svobodou či lidskými právy, byl akorát pro smích. Dosáhl míru? Kde? Trump nobelovku nedostane? Mohl by ji dostat třeba za vnitřní mír v USA, hned, jak jeho odpůrci ukončí masové demonstrace.
Áfghánistán je na tom s mírem lépe?

Z Iráku Obama stáhl vojáky a v Iráku je najednou ISIS, pardon, Daesh, protože toto uskupení rozhodně nemá nic společného s vy-víte-kterým náboženstvím. Ano, tím, proti němuž se nesmí říct křivého slova, natož ho zesměšňovat nebo karikovat, protože svoboda slova. „Je souis.“ Všichni přece jsme... no, vždyť víte.

Rusko. A tato problematika se nás ve střední Evropě týká především. Ta dohoda o omezení jaderných zbraní jako má něco znamenat? Navíc, Putin si bohužel může dělat, co chce, protože ví, že mu to projde. Ubohá Ukrajina. Obama měl jen na to, vzbudit naděje Majdanu. Efektivně zareagovat na ruský zásah, který zákonitě musel přijít, nedokázal. A ekonomické sankce v globalizovaném světě, to jako vážně? Btw., byl to Obama, kdo k Rusku vstřícně zrušil plány na protiraketovou obranu, jejíž prvky měly být ve střední Evropě. Just saying. Udělat to Trump, představovalo by to jasnou ukázku jeho proruských postojů, ne-li toho, že ho Putin ovládá. Jelikož Trump alespoň zavadil o myšlenky Kissingera, nebojím se, že by v tomto ohledu byl horší Obamy.

Čína. Ta se tak třese, že se bojí vojensky vystrkovat růžky mimo své pobřeží, protože americká flotila má zrovna cvičení v mezinárodních vodách u Filipín.

KLDR už radši ani neodpaluje rakety a jaderný program zastavila, protože ví, že na to nemá.
Asad se v Sýrii tak strachy třese, že souhlasil s odstraněním chemických zbraní – a válčí se dál. Ubohá Sýrie. Ubohý Irák. Zrovna ohledně chemických zbraní v Sýrii se Obama ukázal jako tlučhuba, v jazyce jeho příznivců řečník. Hrozil, hrozil a skutek utek. I kdyby chtěl něčeho v Sýrii dosáhnout, v podstatě si tam ani neuprdne, pokud mu to Putin nedovolí. Obama opět jen dokázal vzbudit naděje (naděje na změnu) opozičních skupin, pomohl tak eskalovat vzpouru, nic víc. To kritizuji. Že je americká aktivita v občanské válce v Sýrii zanedbatelná (nulová?) je už asi jen dobře.

Jeho postoj k smrti Castra na Kubě akorát přesně odráží Obamovy vnitřní hodnoty, chcete-li myšlenky, ideologické zázemí. Horší postoj snad už vyjádřil jedině kanadský premiér Trudeau, ale v hodnocení jeho osoby platí stejný nešvar, co s Obamou.

Shrnutí: Obama měl nulové zkušenosti v zahraniční politice, malé ve schopnosti dělat politiku. Pln ideálů, prázdný zkušenostmi, narazil na realitu. Trump alespoň má zkušenosti s uzavíráním dohod, tvrdým vyjednáváním. Netroufnu si říct, že už hůř být nemůže, ale za sebe bych mu dal šanci. Uvidíme. Vy ostatní můžete psát ty svoje statusy a být všelijak nešťastní, kdykoli si Trump uprdne. Není to jeho chyba. Viníka vašich nešťastných pocitů najdete v zrcadle.

Obama přestřelil v prosazování své agendy. Byla radikální a nejenže neměla podporu v kongresu, byl k ní odpor. Neměla ani takovou podporu u lidí – proto volili už za Obamy republikány, až ti ovládli obě komory kongresu. Proto, a protože jsem striktní příznivec demokratických systémů, tvrdím a zdůrazňuji – protesty proti Trupmovi jsou zcela v pořádku a na místě. Sice platí pro jeho odpůrce, že se měli víc snažit u voleb a před nimi, nicméně moje pointa je v tom, že Trump musí vidět, že nemá zas až takovou podporu. Obama to neviděl. Trump by to vidět mohl. Ostatně občan je svým způsobem také zákazník. A pro odpůrce Obamy nebo Trumpovy příznivce naopak dodávám, že hysterie některých protestujících zase ukazuje, co jsou oni zač.

Závěrem mě napadá: několik celebrit vyhrožovalo, že emigrují, pokud Trump vyhraje. Jako pozor, americké celebrity sice dávají taková prohlášení při každých prezidentských volbách, kde kandiduje republikán. Tj. každé čtyři roky. Ale tentokrát to bylo už fakt vážný. Dokonce pár, přesněji čtyři (tedy dva páry) ty celebrity znám. 

Tak vypadly ty celebrity už z USA, nebo to zas byly jen velkohubé kecy? 

Takové, jaké předváděl celých osm let v úřadu Obama?

Komo

Zobrazit celý článek