ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Lex Babiš a komunismus v nás


Vasill se zamýšlí ze striktně pravicového úhlu pohledu na kontroverzní zákon, který nedávno prošel Sněmovnou. Kdo by snad měl pocit, že nedej Bože obhajuje Andreje Babiše, nechť si to přečte ještě jednou a pořádně.


Zákon o střetu zájmů není ve skutečnosti zákonem o střetu mediálních, podnikatelských a politických zájmů Andreje Babiše, ale zákonem o střetu zájmů tradičních politických stran na jedné straně, a zájmů pana Babiše na straně druhé. To je potřeba stále opakovat, jakkoliv to může Babišově pohádce o metle zkorumpovaných tradičních politiků nahrávat. Na první pohled by se mohlo zdát, že takový zákon sice nic neřeší, jelikož papírové může Babišův majetek vlastnit třeba jeho pejsek, kočička nebo komárek - pravým účelem zákona je prý vztyčení mantinelů jakési neustále vzývané „slušnosti“, kdy by zákony této země neměl schvalovat někdo, kdo z nich má největší prospěch a zároveň o nich pak lže ve svých médiích. Nechme stranou, že vlastnění médií politikem je bráno jako ultimátní zlo, kdežto politicky řízená a z veřejných peněz financovaná média jako jsou Česká televize, Český rozhlas a různé krajské noviny jsou naopak brána jako záruka objektivního informování veřejnosti. A to nemluvím o oficiální propagaci EU za miliardy EUR.

Způsobem hodnocení žádného zákona přeci nemůže být fakt, kdo a proč jej schvaluje, ale účel a dopady takového zákona. Pravicovými stranami, pokud tu ještě nějaké máme, zůstal trestuhodně opomenutý fakt, že kdybychom neotevřeli Pandořinu skříňku dotací, subvencí, zákazů a regulací soukromého podnikání, nebyl by Lex Babiš potřeba. Co mě ve skutečnosti děsí, je volání po oněch mantinelech slušnosti. Pěkně to shrnul předseda vlády Sobotka v jednom rozhovoru pro noviny, které si zatím Babiš ještě nekoupil. Kdyby se prý bohatí lidé nechovali takto nezodpovědně, nemusela by naše křehká demokracie přijímat zákon namířený proti bohatým lidem. Je to možná jen drobnost, jakýsi detail či neobratnost ve vyjádření, ale zcela přesně to ilustruje názor většinové společnosti, který byl populární v druhé polovině devadesátých let: „Na bohatej lid musí bejt přísnost!“. Sobotka, a jemu podobní, kteří v životě nepodnikali (tedy možná podnikali, ale jen díky informacím a kontaktům získaným v politice) budou kázat o tom, kdo smí a kdo nesmí o podnikání rozhodovat ve volené funkci. Protože i když všichni politikové tvrdí, jak jim nejde o peníze, že přece existují i důležitější hodnoty, tak dnešní politika bohužel o ničem jiném než o penězích není! Neustále se vymýšlí způsoby, komu ještě peníze sebrat, aby bylo na …… na co přesně? Seznam je nekonečný.

A to je ten hlavní problém. Seznam statků, které by měly být, když už ne úplně zadarmo, tak alespoň s tučnou státní podporou, neustále roste. Někdy se ptám lidí kolem sebe, co podle nich na tom komunismu bylo vlastně špatně. Každého napadá, že nebyla svoboda slova. Jistě, protože jinak by v zárodku komunismu mohl někdo kritizovat režim za to, že nejprve jedněm všechno sebere, většinu z toho si nechá pro sebe, a jiným dá laskavě ten zbytek. Že se nemohlo cestovat? Logicky, protože ve zřízení, kde veškeré podnikání řídí stát (a díky tomu třeba najednou půlce národa chybí toaletní papír), se mnoha lidem žít nechce. Jenomže z plodů čí práce bychom potom žili, soudruzi? Stav, kdy členové strany využívali svého postavení k získávání výhod v zaměstnaní nebo při umístění svých dětí ve školách, kdy se zavíraly neposlušné máničky a disidenti, to byl už důsledek znárodnění celého podnikatelského prostředí. Pokud by k onomu zestátnění a zkrocení toho ošklivého a nemilosrdného trhu nedošlo, nemusela by existovat STB, lidové milice, ostnaté dráty na hranicích a schvalovací komise, protože pak by pro striktní hlídání socialismu se zbraní v ruce nebyl žádný důvod!


A ještě jeden dovětek. Slovo „kapitalismus“ vymysleli komunisti, jelikož se jim to rétoricky hodilo. On se daleko lépe propaguje „Boj proti kapitalismu“ než „Boj proti svobodě“. Protože k čemu vám je svoboda slova, když vám nezůstane vás majetek. Můžete si pak v přiděleném bytě bez připojeného telefonu a se společným hajzlem na chodbě nahlas říct „Ty kurvy mi všechno ukradli“ a nikdo vás za to nemůže zavřít. To je asi jediná výhoda.

Vasill

Pozn. Template: Ačkoliv s textem téměř bezvýhradně souhlasím a myslím si, že zákon skutečně neřeší nic podstatného  a je napsán i schválen čistě účelově (což by zákony být rozhodne neměly), mám pochopení pro strany, které pro něj hlasovaly a zejména ČSSD. Fakt, že Babiš své noviny před volbami použije k ostřelování svých politických protivníků, tedy především ČSSD, jim jistě působí bezesné noci a upřímně řečeno je to něco, co politické kultuře zrovna nepřidá. Ano, nemějme iluze, že socani zase pokoutně neřídí jiná média, ale ruku na srdce, která média dnes otevřeně vystupují proti Babišovi? Kromě zcela marginálních webových serverů žádná.
Babišův problém bude pravděpodobně vyřešen už za rok, až po příštích volbách prezident najmenuje jeho vládu s KSČM, a Lex Babiš nepochybně zmizí. Lví podíl na takovém stavu bude mít samozřejmě především ČSSD.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem