SPOLEČNOST: O duši a o těle

Jak se tak probírám denním tiskem a komentáři, tak jsem poslední dobou zaznamenal několik zajímavých témat, které spolu na první pohled nesouvisí, ovšem přesto mají něco společného – mají vážné společenské důsledky proto, že příliš mnoho lidí nedokáže pochopit, že živá bytost není stroj a že tělo není to jediné, co se počítá.

Začalo to sérií článků na téma “nevychovaných spratků”, myšleno tím dětí. U dětí, které jsou asociální (= nevychované) a dovolují si v pozdějším věku různé krutosti, vůči jiným dětem, zvířatům i učitelům. Tak si říkám, kde se stala chyba a proč například zde v Nizozemí to není takový problém? Že by to bylo tím, že se tady dětem naslouchá, a zejména udržuje se vůči nim zodpovědný, ale spravedlivý přístup? Dítě má velmi jasno o tom, co je to spravedlnost, nemyslete si. Dodnes si pamatuji, jak jsem byl dítě a jak jsem prožíval, když se nějaká nespravedlnost, třeba ve škole, stala (někdo byl nespravedlivě potrestán, nad něčím se mávlo rukou, atd.) Tady v Nizozemí když jedno dítě udělá něco jinému a pak se rozjede spor, tak se to neřeší tak, že se potrestají všechny a buďte ticho, vy smradi, jak je zvykem v českých školách a bohužel kolikrát i u českých rodičů, zejména z nižších vrstev. To, co může vypadat jako trapný spor, ono klasické “on mně, já jemu”, děti vidí jako věc zásadního významu. Kde v tomto momentu dospělý zasahuje “hlava nehlava”, hlavně aby už byl klid, vychovává tak další generaci lidí, kteří dodržují zákon jen proto, že se bojí trestu, ale pojetí o spravedlnosti moc nemají. Takové ignorování dětské duše je trestuhodné a vrací se pak v agresivitě dětí, z níž se vyklube agresivita dospělých. Neříkám netrestat – říkám trestat spravedlivě. Zajímat se, co se doopravdy stalo, trestat viníky, dát si práci s tím, zjistit, kdo to ti viníci jsou, trestat adekvátně. Jak přístup “ať si děti dělají, co chtějí”, tak přístup “seřežte je na jednu hromadu” pomíjí fakt, že dítě je živá bytost s vlastním úsudkem a vlastním “softwarem” (duší, chcete-li), a budete-li to ignorovat, zaděláte si na větší problémy v budoucnu.

Druhá věc – na iDnes vyšel rozhovor s transsexuálem (z ženy na muže) o tom, jak procedura proběhla, jak se mu žije, atd. Nic zvláštního, až na ty komentáře. Naprostá většina z nich se nesla téměř v duchu “zabijte tu zrůdu” – absolutně jsem nechápal proč. Většina lidí argumentovala tak, že je to “nepřirozené”, že rozdíl v pohlaví psyché (duše, chcete-li) a těla je kravina, že o pohlaví rozhoduje vždy a jen primární pohlavní znaky. Zkrátka jaké je tělo, takový je člověk. Něco jako že ten člověk se cítí lépe, může díky operaci normálně fungovat ve společnosti, necpe se antidepresivy a je naprosto vyrovnaný, takže se může soustředit na práci a místo aby byl na nemocenské, tak tvoří hodnoty a platí daně – to lidi absolutně nezajímá. To, že se ten člověk cítí lépe a že prostě se přišlo na způsob, jak jednomu konkrétnímu člověku pomoct od něčeho, co ho trápilo, je jim taky ukradené. Hlavně, že to není “normální”. Všem obhajovatelům normality navrhuji, ať se odstěhují do jeskyně, žerou syrové maso a nepoužívají ani oheň, natož elektřinu.

Třetí věc – médii se začala šířit hysterie na téma psů, jak jsou psi zlí, koušou, některá plemena by bylo třeba zakázat, ne-li rovnou zlikvidovat. Přitom podle mé zkušenosti problémoví psi jsou prakticky výhradně důsledkem nezvládnuté výchovy, často “výchovy”, kterou si majitel představuje tak, že psa periodicky bije bez ohledu na to, co pes dělá (tento zvyk je běžný zejména na venkově), případně kterou si majitel představuje jako to, že ho nechá růst jako dříví v lese a chová se k němu jako k plyšákovi (tento zvyk je běžný zejména ve městě). Ani jeden typ lidí by radši psa neměl mít vůbec. První by si měli pořídit na komandování počítač a druzí plyšáky, bylo by to bezpečnější. Opět, když čtu diskusi k tématu, je to samé “Rottweiler, ten vždycky kouše, zakázat!!!” – tak si říkám, jak jen málo lidí napadne, že i pes má nějakou osobnost, a že pokud se zničí, tak se holt zničí a následky nese okolí.

Připadá mi, že výše uvedené příklady mají společné zejména to, že mnoho lidí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku odmítá pochopit, že jakákoliv živá bytost má svoji integritu, psychickou i fyzickou, která by měla být respektována. Že má, mluvíme-li o vyspělejších organismech, zahrnující prakticky všechny savce, osobnost. Stejně tak mi přijde, že se jedná o pozůstatek takového toho komunistického “poručíme větru dešti” a “člověk je pánem světa, a co si z přírody zamane vzít, to mu patří”. Je to pozůstatek takového toho myšlení typu “já jsem tady pán, já mám moc a i kdybych vydával naprosto hloupé rozkazy, musí se plnit”. Není na čase se trochu civilizovat a začít mít respekt vůči živým bytostem, ale konec konců i věcem kolem sebe?

Komentáře

janča píše…
Zdravím, počítám že je ti tak jako mě.

Učím a učila sem na různých školkách nebo výchovných ústavech pro děti (školky, první ročníky základky, jednou i pasťák) a je jasné, že ty nemáš žádn zkušenosti.

Malé děti nepřemýšlějí kdovíjak, pokud jsi tak přemýšlel ty, byl jsi vyjímka. Ti haranti jsou schopní z chvilkového rozmaru zničit celodenní práci, o které vědí že za ní dostanou odměnu.

Celé je to o rodinném základu - když je otec dvoumetrový rambo, co si v životě vymlátil co potřebuje, tak dítě samozřejmě pojme jeho názory.

Takové to "můj otec byl zmetek, já budu lepší" je maximálně ve filmech.

A můžu ti potrvdit, z praxe, ale i od psychologů co znám, že existují dětské nátury, co opradu potřebují tlouct od rána do večera, protože jedině železná autorita je udrží na uzdě.

Tak to je - už vidím jak převychováváš deset urostlých harantů na prahu dospělosti - ztloukli by tě a měli by z tebe ještě na tejden srandovní vzpomínku.

tento článek je naivní... hodně.
Finrod Felagund píše…
Omlouvám se za náš hyperaktivní antispam, bohužel ho potřebujeme kvůli některým sprostým diskutérům. Částečně souhlasím s Vaším komentářem, ovšem zároveň podotýkám, že problémy, s kterými se potýkáte, v míře, o jaké mluvíte, v Nizozemí prostě běžné nejsou. Přeberte si to, jak chcete, já jsem se na dané téma bavil s jedním psychologem, co si dělá PhD tady v Maastrichtu a jeho názor byl, že to tady funguje právě kvůli tomu, že nejen škola, ale i rodiče mají k dětem odmalička respekt. Prostě je berou jako osobnosti, ne jako něco, co je potřeba akorát řezat. No a tak si říkám, jestli by nestálo za to převychovat tímto způsobem společnost i v ČR, v dlouhodobém měřítku by to mělo smysl.
janča píše…
Dobře, ale musíte si uvědomit že nelze vše. Geny jsou geny.

Za dobu co v tomto odvětlí pracuji jsem vypozorovala (a psychologév mi dávají za pravdu) že každé dítě od cca 12 let života se už připravuje na dospělost, což znamená na to, ovládat a řídit ostatní.

Určitě to znáte - je to vrozená touha. Někdo to umí jazykem, druhý svaly.

SIce je to kruté, ale z evolučního hlediska je myšlení "Utluču tě, protože jsi mi odporoval." smysluplné.

To můžete vidět i na jihu - Italové či balkánci Vás klidně zbijí jen když se jim podíváte špatně do očí.

Bohužel takto funguje evoluce, i testosteron - úspěšní silní a slabí hňupové.

Většinová společnost to ovšem musí regulovat, což je právě problém, protože regulací přímo útočíme na hodnoty daného člověka, které mu evoluce pomocí emocí jako je "panovačnost, ještinost, autorita anebo uražení" nutí permanentně hájit.

Tudíž po těch lidech chceme podobné, jako by jsme jim zakázali dýchat.

Ono ty různé "násilnické" poruchy mládeže není nic jiného než "prolomení hrází" - alfa samec kolektivu má vždy prolomené zábrany, aby si mohl udržet své postavení.

Je to nepěkné poslouchat, ale lidské kolektivy dodnes fungují podobné jako vlčí nebo jiné zvíření - panovačnost a livkidace odpůrců.

Dokud nepřepíšeme DNA jiné to nebude.
Finrod Felagund píše…
OK, uznávám, že vrozená touha to je. Ale musí být nutně násilná? Podle mě to, jakou formu to získá, je otázka výchovy. V zemích, kde se mužům toleruje bít všechny kolem sebe kvůli "cti" to vypadá jak vypadá, protože to vidí odmalička.

Jinak co se týče toho zbytku článku - on to není problém jen vztahu k dětem, je to celkové nepochopení toho, že člověk není jen ta fyzická schránka, ale že má i ten "software". Nevím, jestli je to českým ateismem (a to sám jsem člověk, kterého když se zeptáte, zda existuje Bůh, tak řeknu, že nevím a protože to zjistit nemohu, tak to nezjišťuji) nebo čím, ale tenhle materialismus je poměrně trapný...
janča píše…
- Musíte si uvědomit kulturní vlivy. V každém typu území jsou pro přežití potřebná jiná pravidla, která jsou pak upřednostována při rozmnožování (určitě znáte základy evoluce).

Každý muž (samec) má vrozenou potřebu se prosadit. Na Balkáně se prosadí a budou tedy dominantní silní vazouni. Proto se tam vše točí kolem rvaček - je to prostředím a kulturou daná linie, které je nutno dosáhnout.

- jaký "materialismus"? Můžu Vás ujistit, že člověk je opravdu jen snůška masa. Vemte si různá hnutí "davů" - třeba nacisty. Naprostá většina s nimi šla, protože kdekoliv (v jakékoliv společnosti) je člověk programovaný, ale uznával autority, a má to i vrozené (nikdo neodporouje vrchnímu samci) - kdo to nedělá, končí ve vězení (kdo nepodporuje současné hodnoty).

Tudíž je to čiré fungování lidského druhu - davové myšlení tu bude vždy. Sám vydíte: zabíjení a upalování nahrazeno vězením.

Kdo odporuje, je eliminován - kdysi zabit, pak upálen, nyní na ulici zbit, v práci vyhozen, ve společnosti odsouzen soudem.

A kdybych tu začala porušovat Vaše hodnoty, také dostanu

Chcete překopat celé fungování lidské rasy, a to nejde.
Anonymní píše…
Milá Jančo, uznávám, že u některých dětí může být situace taková, jakou ji vidíte a popisujete vy, ale nikdy bych neřekla, že to platí pro většinu z nich.
Jsem přesvědčená, že pokud dítě není psychopat, tak z něho lze spravedlivou výchovou, láskou a vyváženým přístupem vychovat slušného člověka. Jenže problém je v tom, že i ten rodič musí uznávat jisté hodnoty a být slušným člověkem. Dítě ze "špatné" rodiny má i při slušném genetickém základu horší vyhlídky, než řekněme dítě geneticky znevýhodněné vyrůstající v prostředí podněcujícím, láskyplném a zároveň důsledně spravedlivém - tedy odměňujícím i trestajícím podle skutků dítěte - nikoliv podle nálady vychovatele. (Potíž může být při kombinaci různého kulturního zázemí, některé kultury si jsou skutečně vzdálenější - ale to je zase jiný problém, který tu neřešíme) S psychpatem se pravda nehne ani v tom nejlepším prostředí, ale těch je v populaci snad jen kolem 5-10 %, myslím.

Použití příkladu vlčí smečky bylo úplně vedle - alfa vlk nikdy nezíská své postavení agresí, ale opakovaně musí dokazovat, že je nejlepší, nejmoudřejší, nejzkušenější. Hierarchie není udržována pomocí přímé agrese, ale ritualizovaným způsobem, např. pomocí her. Agrese je evolučně nevýhodná - kam by přišla smečka, kdyby byla polovina jejích členů zraňována a zneschopňována tou druhou polovinou? Nepřežila by... Ano, kdyby lidé žili skutečně podle zákonů vlčí smečky, to by nám bylo hej :) Ostatně všimněte si, že šelmy, které musí žít sociálním způsobem života, mají mnoho způsobů, jak tlumit agresi, jak ji uhnout na snesitelnou kolej tak, aby nedocházelo ke zraněním. Naopak třeba jeleni v říji se mohou navzájem klidně zabít - ta brzda tam není. Oni se totiž nevzájem pro přežití nepotřebují.

Kdybychom tedy brali člověka, tvora sociálního, jako nádobu pouze řízenou pudy, tak potom by se musel chovat podle pravidel smečky, což velmi často nedělá. Je to právě ta "kulturní" část lidského myšlení, které nás odlišuje od zvířat a primitivních evolučních pravidel - v dobrém i zlém. Jen člověk je schopen nevýslovné krutosti, stejně jako velkého milosrdenství, odpuštění a altruismu. A právě ta kulturní část v člověku musí být postupně pěstěna a kultivována - vhodnou výchovou.


Ostatně, budu-li chtít být pragmatičtější než bývám, tak mohu konstatovat, že primitivní agrese navíc není v dnešní společnosti evolučně výhodná - největšího prospěchu se dosáhne skrytou, řekněme intelektuální agresí, sofistikovaným překračováním pravidel, ovšem nejlépe nějakým způsobem aspoň prvoplánově zakrytým. :)

Takže si myslím, autor má v zásadě pravdu ve svém pohledu na respekt k osobnosti jednotlivce (prosím neberu v úvahu klišé dané opuštěním jakékoliv výchovy pod pláštíkem repektu k osobnosti - to je zásadně špatně) a výchovu, ať už jde o děti nebo o psy. Potíž je v tom, aby bylo dost takto kvalifikovaných vychovatelů! :)
Dede
Anonymní píše…
Janča:

Myslím, že problém není ani tak v tom, jestli mají lidi duši nebo ne, ale spíš v tom, jestli správně rozumíme lidské přirozenosti. Domnívám se, že nikoli. Myslím si, že bychom si měli přiznat, že o lidské přirozenosti a psychice obecně toho ještě hodně nevíme. Osobně nemám rád, když někdo odůvodňuje (nebo rovnou obhajuje) agresivní či promiskuitní chování "přirozeností". Představa člověka ve svém přirozeném, nekulturním stavu jako nějakého běsnícího berserkra zacákaného od krve, který zničí všechno, na co přijde a znásilní všechno, co nedokáže utéct, je podle mě mylná, a není ani tak výsledkem vědeckého pokroku, jako spíš tisíciletého křesťanského brainwashingu.

Pokud se podíváme na lidi, kteří mají k onomu přirozenému stavu nejblíže, tj. divochy, zjistíme, že tito lidé se také řídí morálkou, a někdy i mnohem přísnější, než je ta naše, byť se může projevovat značně odlišně. Např. indonézští Mentawajci nemají žádný problém s pojídáním masa zabitých nepřátel, přitom ale mentawajští muži mají přísně zakázáno křičet na ženy a děti. Je naprosto nemyslitelné, aby nějaký muž zbil svou manželku, a i kdyby to snad udělal, kmen by ho okamžitě vyhodil. Jako další příklad nám může posloužit jihoamerická indiánská kultura Muisků - pokud se někdo chtěl stát náčelníkem, musel se nejdřív několik let postit a žít v celibátu, aby prokázal, že se umí ovládat a že jako vůdce bude nezaujatý. Dokážete si něco takového představit u našich dnešních politiků? V PČR by neprošel ani jeden. Jinak o indiánech obecně platí to, co tady Dede napsala o vlcích: Náčelník nevládne svému kmeni jako diktátor, jeho autorita vyplývá z jeho schopností, znalostí, statečnosti v boji atd. Do funkce je zpravidla demokraticky zvolen.

Ale abych se ještě vrátil k dětem: Děti samozřejmě můžou být sobecké a kruté, na druhé straně ale taky mají schopnost empatie a lítosti, takže asi dost záleží na tom, jaké vlastnosti v nich jejich okolí rozvíjí. O lidech potom obecně platí, že čím víc jsou utlačováni, když jsou bezmocní, tím víc potom utlačují ostatní, když se stanou mocnými. A to platí samozřejmě taky o dětech. Odborně se tomu říká "efekt padajícího hovna". To je taky zřejmě důvod, proč se Vámi zmiňovaní Balkánci chovají agresivněji než Holanďani. V Holandsku je totiž útlak na všech úrovních společnosti daleko menší než na Balkáně. Agresivita u dětí a mladistvých tedy nemusí být způsobena ani tak "genetickou přirozeností", jako spíš nevhodnou kulturou, která tuto přirozenost určitým způsobem (de)formuje. O výchově dětí pak obecně platí to, co řekl Masaryk, totiž že ve skutečnosti nezáleží na tom, co děti slyší, ale na tom, co vidí. To znamená, že pokud svým chováním nepůjdete dětem sama příkladem, tak je můžete učit, co chcete, ale bude to úplně k ničemu.

Scorpion

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem