SVĚT: Podivné mediální analýzy zpráv z Wikileaks

Jak pročítám internet, všude čtu, jakou je zveřejnění diplomatických depeší pohromou pro Spojené státy a žasnu nad tím, že jsem zatím neviděl pohled novináře, který by zjistil, že Spojené státy jsou v celé této kauze spíše vítězem, než poraženým.

Z toho, co jsem na Wikileaks četl, jsem totiž na rozdíl od hlídacích psů demokracie zjistil spíše to, že Spojené státy mají velmi racionální a férovou zahraniční politiku; různá žertovná označení pro světové státníky jsou možná pikantní, ale neubírají vážnosti samotných zpráv. Je jedno, že je Putin označován za alfa samce, ale je důležité znát jeho pravý názor na tehdy plánovanou radarovou základnu Spojených států. Američané měli také dosti prozíravý zrak, když hodnotili evropské státníky – je jedno, jestli se “teflonová” Angela Merkel, “nahý císař” Sarkozy nebo milovník náctiletých slečen Berlusconi urazí, ale popisy jejich politiky jsou velmi trefné. Média se ovšem poslední dobou značně bulvarizují a dávají tak větší důraz na to, jak byla zpráva řečena, než na to, co bylo řečeno. Vzhledem k tomu, že depeše nebyly míněny pro veřejné oči a ti, kdo je psali, je psali s tím, že mohou být naprosto srdečně upřímní, se ještě dá říci, že byli američtí diplomaté nadmíru slušní – jistě si vzpomínáme na různé například telefonní odposlechy, které byly zveřejněné, jak jejich účastníci mluvili, když si mysleli, že je nikdo neslyší. Důležitější, než jak to bylo řečeno je to, co bylo řečeno.

Velmi příjemným překvapením pro mě je postoj Číny ke KLDR. Ukazuje totiž na ještě větší čínský pragmatismus, než v jaký člověk mohl doufat předtím. Samozřejmě, že je od Číny naprosto logické se svého korejského souseda spíše bát, než ho nějak výrazně podporovat, protože tamní režim je naprosto nevyzpytatelný – a fakt, že se o tom v Číně takhle mluví, jen dokládá, že maoistické komunistické vedení už nemá prakticky žádnou moc a zahraniční politiku určují nové generace pragmatických politiků, kterým je ideologie ukradená, hlavně, když bude Čína prosperovat. Právě skutečnost, že se čínská politika moc neřídí například v pravoslavných zemích oblíbenou zásadou “jsem chudý, ale hrdý”, je prvkem mezinárodní politiky, který má nesmírně stabilizující efekt.

Rovněž překvapil postoj saúdského krále Abdulláha. To, že arabské země nemají rády Írán a vice versa se ví už dlouho, ale návrhy jeho veličenstva na téma vězňů z Guantánama (očipovat jako koně nebo sokoly), či velký zájem Saúdské Arábie na válce v Íránu jsou svým způsobem novinkou. Co se týče pohledu na Pákistán a bezpečnost tamních jaderných zbraní, o tom se v kuloárech a v akademické obci mluví už dlouho, ačkoliv to žádný americký politik otevřeně neřekl – že Pákistán je větší problém než spojenec kvůli své slabé pozici vůči islámským extremistům. Naplno tak tedy zaznělo to, co zaznít mělo.

Celá Cablegate má ještě jeden důležitý aspekt. Mnoho lidí nostalgicky vzpomíná na to, když Winston Churchill míval své veřejné projevy “od srdce” na téma politiky a vůdců jiných zemí své doby, stejně jako jich mnoho vzpomíná na projevy jeho rivalů. Tehdejší politika se jim často zdá lidštější, upřímnější a tedy celkově vzato sympatičtější. Z toho plynula poměrně silná desiluse z politiky současné, která se mnohým pozorovatelům zdála příliš škrobená a neupřímná. To, co bylo z pera amerických diplomatů řečeno naprosto upřímně by podle mého názoru měli ti, co to čtou, spíš ocenit, než odsoudit – ukazuje to totiž, že normální lidskost se z politiky nevytratila, jen se kvůli politické korektnosti neukazuje navenek.

Ačkoliv je mi tedy bytostně proti srsti způsob, jakým se tyto informace dostaly na veřejnost, s jejich obsahem jsem opravdu hluboce spokojen. Znamená totiž to, že Spojené státy jsou navzdory všem politickým korektnostem stále tou starou dobrou Amerikou, se kterou se dá počítat.

Komentáře

template píše…
Média klasicky kloužou po povrchu a dělají senzaci z něčeho, co žádná senzace není. A pravdu měl ten, kdo říká, že tenhle "objev" přinesl vlastně jen informace, které lidi už stejně vědí (přinejmenším tuší), akorát že je nikdo neříká moc nahlas.
Anonymní píše…
No teda, Finrode prekvapil jste me... kritizuji Vas tu casto, ale tenhle clanek se Vam fakt povedl!!! Diky moc!

P.S. co si myslite, ze by se s tim autorem WikiLeaks melo udelat? Ja si nejsem jistej, ale navrhy na to brat ho jako teroristu mi neprijdou uplne mimo... zvlast, jestli to ohrozuje zivoty lidi... me to prijde od nej fakt zrudny
Anonymní píše…
P.P.S. a podle me to, ze ten magor jeste zije, a dokonce dal zverejnuje ty materialy je celkem jasnym dukazem, jak moc jsou pritazeny za vlasy konspiracni teorie o 11. zari
Walter píše…
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Anonymní píše…
Walter: a meli by se plest jeste vic! Zaplatpanbuh za to! Jiste naky chyby jsou, kdyz se kaci les, litaji trisky, ale jinak Amerika zachranuje co se da a ja jsem strasne rad, ze mame takovyhleho "svetovyho cetnika". Citim se bezpecneji.
Walter píše…
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Anonymní píše…
ramina: alternativa?
Anonymní píše…
Podobně optimistický pohled na aféru Wikileaks má následující článek
http://hedvicek.blog.cz/1011/always-look-at-the-bright-side-of-life
Dporučuji ho především diskutérovi Walterovi v očekávání jeho reflexe (ale jen pokud formálně na úrovni).
Anonymní píše…
kdosi moudry rekl, ze kazdorocne by mela byt udelena Nobelova cena za mir armade USA, ktera jiz 65 let za penize americkych danovych poplatniku dohlizi na mir v Evrope.
Proto budu vdecny i za malinkou US zakladnu v budoucnu tady v CR.
Anonymní píše…
jo a doufam, ze toho sileneho, levicackeho zradce a zlocince spravedlive odsoudi a posadi alespon na 20 let do basy.
Anonymní píše…
anonym: souhlas, jak s Nobelovkou (i kdyz je to car papiru, viz Arafat, Obama a dalsi smesny nominace) tak i s trestem pro toho magora co udelal WikiLeaks, ale 20 let je asi malo...
Walter píše…
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Mojmír Adamec píše…
O autorovi WikiLeaks: Je s podivem, jak jej tady všichni odsuzujete. Připadá mi to podobné pokrytectví, jako když někdo odsuzuje porno a pak si jej koupí, aby mohl posoudit, která holka má větší prsa...
Už jenom samotný fakt, že si zprávy z WikiLeaks přečetlo tolik lidí a že jejich výsledný dojem je pozitivní, mi napovídá, že zveřejnění nebylo vůbec na škodu. Ba právě naopak. Osobně bych uvítal více "leaků", aby politické dění bylo průhlednější.

To Finrod: Chtěl jsem si materiály z WikiLeaks přečíst, ale udělal jste tuto práci za mě (a i za ostatní čtenáře). Za to bych chtěl poděkovat.
Anonymní píše…
Mojmir: jezis tak to je prece jasny, ze si to kazdej precte... stejne jako se nevylucuje to, ze se mrknu na pornac, kdyz uz to teda ty kurvy natocily... (a zaroven tema herecema pohrdam) To si myslim ze pokrytectvi neni...
walter píše…
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Martin Gross píše…
Pěkný článek. Máte pravdu, nic nového a zas až tak výbušného nakonec skutečně neprosáklo. A souhlasím s Vámi i v tom, že to je skutečně ta "stará dobrá Amerika". Čím dál tím víc nabývám přesvědčení, že to je klasicá americká false flag a že v té "staré dobré Americe" opět někdo vrtí psem (jak) o život a za celým tímhle bulvárním (ne)skandálem se hezky potichu děje něco opravdu důležitého. Jen pro zamyšlení taková "maličkost"... prý to vynesl někdo na jednom CD (s nápisem Lady Gaga). Dal si někdo práci s tím, aby spočítal, jestli se tolik dat může vejít na jediné CD? Já vám to řeknu i bez počítání. Nemůže. Ani náhodou.
Finrod Felagund píše…
Martin Gross: Mohlo to být oboustranné dvouvrstvé DVD v krabičce od Lady Gaga :) na 16 GB už se toho vejde... navíc to nejsou žádné obrázky ani multimédia, jen prostý text.
Martin Gross píše…
Trochu jsem počítal. Na DVD by se to, byl-li to skutečně jen plain text s odřenejma ušima asi skutečně vešlo. Mnohem spíš to byla nějaká databáze. Už vidím někoho jak se hrabe a něco najde ve čtvrt milionu txt souborů. Tam už je ta kapacita s velikým otazníkem. Ale info o CD ilustruje dokonale novinářskou práci: CD nebo DVD - placka jako placka, co na tom, že CD je úplná kravina a DVD až tak úplně ne? traktor nebo tank - pole jako pole, co na tom, jestli orné nebo válečné, že? "i" nebo "y", vyslovuje se to přece většinou stejně... Pak má někdo věřit médiím. Ale stejně celá ta věc smrdí. Jsem zvědav, čeho se v té souvislosti ještě dočkáme. A spočítejte si, kolikrát jen od konce WW2 vytáhly USA falešnou vlajku... Řekl bych, že pro celou historii, politiku i diplomacii, USA nevyjímaje, platí prakticky ve všech případech jedna klasická židovská moudroust: "Všechno je jinak".

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem