SPOLEČNOST: Češi a xenofobie

Čím víc se toulám po světě a čím víc poznávám lidi různých národností, tím víc přicházím na jeden vcelku neoddiskutovatelný fakt: mluvíme-li o xenofobii, je to něco, co je lidem vlastní jako jejich vlastní boty, a to kdekoliv. Jediné, co se liší, je způsob - a cíl, na nějž je xenofobie v dané zemi většinou zacílena. Když pak někdo sestavuje žebříčky xenofobnosti obyvatelstva, vlastně tak pouze sleduje výskyt netolerance vůči předem stanoveným kritériím, ignorujíce ty další. Češi bývají leckdy označovaní jako rasisté - s čímž poměrně dost nesouhlasím, neboť označit Čechy za rasisty je spíše neznalost xenofobního procesu české duše, než jakákoliv výpovědní hodnota.

Jakkoliv je xenofobie pro člověka přirozená, je to vlastnost negativní, tedy pokud vezmeme v úvahu to, že chceme svět postavený na obchodu a volném trhu. Xenofobie brání lidem jednat racionálně, vede je k jednání typu "toho Ukrajince nezaměstnám, protože všichni vědí, že Ukrajinci chlastají a kradou", což může velmi snadno způsobit, že firma odmítne dobrého pracovníka, kdy v konečném důsledku jsou poškození oba - pracovník proto, že nedostane práci a firma proto, že přijde o potenciální konkurenční výhodu v podobě dobrého zaměstnance. Jistě, tržní princip říká, a velice správně, že taková firma si zaslouží konkurenční nevýhodu a krach, jenže problém nastává v situaci, kdy je xenofobie sdílena většinou společnosti a náš hypotetický Ukrajinec jednoduše ze své fyzické podstaty nemůže oběhat všechny firmy v zemi, aby našel tu, jejíž majitel xenofobní nebude. Výsledkem pak trpí celá ekonomika, protože preferuje prvky, jejichž "hodnota" spočívá například v národnosti a nikoliv v ekonomické výkonnosti. Čili - je potřeba s xenofobií něco dělat, pokud nám jde o to, abychom byli jako země úspěšní. Pokud dáváme místo ekonomického úspěchu přednost národní "čistotě", stačí říct a rozhodnout se - jenže lidé by často chtěli mít obojí a pokud možno hned, což jednoduše nejde.

Abychom mohli s českou xenofobií něco dělat, musíme si uvědomit, odkud vítr vane. Češi jsou často kritizovaní různými mezinárodními organizacemi typu Human Rights Watch, že u nich kvete rasismus jedna radost - a jako příklad se uvádějí negativní emoce vůči Romům či Afričanům. Tyto organizace se však dopouštějí logického klamu - dělají si statistiky tak, aby jim vyhovovaly do jejich myšlenkového rámce. V průzkumech typu "koho byste nechtěli za souseda" totiž mnohem výrazně lépe dopadají američtí černoši než Afričané - američtí černoši jsou dokonce často viděni jako "cool", zejména u mladé generace. U téže mladé generace, která se pohoršuje nad možností, že jejich soused bude například ze Senegalu. Stejně tak nemají Češi problémy s asimilovanými a do "běžné společnosti" integrovanými Romy - to, co jim vadí, jsou cikáni. Ačkoliv se různé lidskoprávní organizace snaží navodit dojem, že Rom a cikán jedno jest, není to pravda. Rom je označení pro etnikum, resp. národnost podle německého modelu, zatímco cikán je označení sociální, označení způsobu života. Cikán může být bílý úplně stejně, jako Rom vůbec nemusí být cikán. Úplně stejně jako cikáni vadí Čechům různé "alternativní" subkultury jako anarchisté či squatteři, a troufnu si říct, že úplně ze stejného důvodu.

Češi totiž, bez ohledu na to, jak moc si to připouštějí, milují pořádek malého městečka co nemá víc než pět tisíc obyvatel a rádi to aplikují na celou společnost. V rámci tohoto pořádku, tedy u kohokoliv, kdo splňuje tento požadavek, jsou ochotni vcelku upřímně tolerovat naprosto kohokoliv, ovšem běda jak přijde někdo, kdo se mu vymyká. Neztotožňuji se s názorem politicky korektních strážců multikultury, kteří tvrdí, že tento pořádek je špatný, rasistický a kdo ví, co ještě. Sám takovou představu mám rád a proto se mi například rakouské městečko o pěti tisících obyvatelích, které je doslova prototypem takového stavu, líbí neskonale víc, než "alternativní" a "živé" město, v němž je "ten nenudný nepořádek", jako například Porto nebo Glasgow. Vzhledem k tomuto prvku jsou Češi ochotní tolerovat všechny "prohřešky", které pobuřují lidi v jiných zemích - proto nahý Topolánek, ať se bulvár snaží jak se snaží, expremiéra v očích české veřejnosti nediskredituje, proto je většina apatická k homosexuálům či feministkám (kteří kolikrát v Čechách doslova rozrážejí otevřené dveře). Čechovi je v zásadě jedno, jakou barvu kůže kdo má, pokud se bude chovat slušně - Kde to slušně znamená chovat se tiše, nenápadně a moc se neprojevovat. A to není rasismus, protože Češi nápadné a projevující se chování nesnášejí ani u vlastních lidí, na první pohled nerozeznatelných, a dávají jim to také náležitě sežrat.

Co tedy s xenofobií v Čechách dělat? Jak jsem již psal, je potřeba si uvědomit především několik věcí. Jednak to, že v Čechách xenofobie je, stejně jako kdekoliv jinde. Dále to, že to není žádný zločin, je to normální lidský pud, který je akorát nekompatibilní s naším ekonomickým modelem a budoucností, kterou si kreslíme, tzn. bohatou a mezinárodně uznávanou. Tím, že budeme odmítat slušné a pracovité jen proto, že odněkud jsou a budeme preferovat domácí lemply se akorát znovu izolujeme, což sice nemálo lidí v kotlince chce, ale minimálně já osobně si nemyslím, že je to správné. S xenofobií bychom tedy bojovat měli - a bezbranní rozhodně nejsme. Zde bychom si měli uvědomit v čem je naše největší bohatství, které nám leckdo může jen závidět - v našem humoru. Čím víc bude vtipů na téma různých stereotypů a klišé (které se političtí korektčníci snaží kritizovat a vymýtit), tím lépe, protože tím méně vážně se bude opravdová xenofobie brát. Tím, že budeme hledat na druhých věci, kvůli kterým se jim chceme smát, je budeme poznávat a tím víc přijdeme na to, že to jsou lidé jako my. Jednotlivci, ne "národy". Ovšem chce to zároveň i stejné poznání u ostatních u nás, že tím, že si z nich děláme legraci, je neurážíme - a zároveň najít v sobě odvahu nechat ty druhé dělat si legraci z nás.

Čím víc se na sebe v téhle kotlince budeme smát, tím lépe a přirozeněji se s xenofobií vyrovnáme - nezlikvidujeme ji, protože xenofobie je, stejně jako zločin, věčná. Pokud ji ovšem usměrníme do slušných kolejí, v nichž nebude škodit a stane se z ní zábavný prvek debaty mezi námi a našimi sousedy odjinud, budeme žít v pohodě. Bez zákazů, příkazů a revolucí.

Komentáře

Anonymní píše…
Vyborne napsano, diky moc. Kez by tech levicackych zrud, co tohle nechapou, nebyla (alespon mezi mladou populaci) DRTIVA VETSINA.
Anonymní píše…
Přidal bych se k předchozímu komentáři - výborně napsáno, s myšlenkou celého článku naprosto souhlasím.

Pouze bych rád upozornil na dva body: Prvním jsou termíny cikán/rom, se kterými je třeba zacházet opatrně - znám cikána, který pracuje, živí rodinu a dvě děti, a ten při vyslovení slova "rom" skáče do stropu, protože on je poctivý cikán a ne nějaký rom, který nedělá... Takže nastává otázka "kdo je hů?" Osobně jsem blíže interpretaci známého, protože všichni romští aktivisté nesnáší slovo cikán - to by mohlo leccos napovídat.

Druhý a poslední bod se týká homosexuálů: zde je třeba naprosto souhlasit v tom, že kdo v čechách nevystrkuje nos, je společností přijat. To rozrážení otevřených dveří bohužel pozoruji a dost mi vadí - tahle skupina lidí, kterým se u nás dostávalo i v době komunismu relativní tolerance, v současné době rozkopává dveře, které je podle mého názoru potřeba nechat přivřené - tedy alespoň po nějakou dobu. Ale to už je jiný příběh.

Díky za článek.
Finrod Felagund píše…
Anonymní, ono je to těžké. Ty pojmy totiž mají několik rovin. Pokud budu chtít použít termíny, jak jsou z definice správně, použiji je v tom kontextu, jak jsem je použil ve svém článku. Problém je jejich pokřivení aktivisty, které mají za následek například jev, který zmiňujete. Věc se totiž má tak, že evropští cikáni, kteří kočovali od Atlantiku po Ural, byli mnoha kmenů, dalo by se říct "národů", z nichž jedni jsou Romové. Jsou i jiní, například Sinthi, stejně ale jako se občas objevili i "bílí" Evropané, kteří žili cikánsky, tedy kočovným životem. Jenže tohle už je daleká historie z pohledu dnešních aktivistů a tak matení pojmů dále probíhá a probíhá... a jinak s těmi homosexuály máte naprosto pravdu. Trochu podezírám organizace typu HRW, že to, co dělají, dělají z pusté neznalosti a ignorace rozdílů mezi jednotlivými středoevropskými a východoevropskými zeměmi. Oni beztak mají nějakou "Eastern European Policy", kdy si přečtou, jak mlátí homosexuály v Rusku nebo jak po nich házejí kdeco v Polsku a řeknou si "ve východní Evropě (kam řadí i nás) se homosexuálové diskriminují, proto je třeba prosazovat ten a ten aktivismus". Problém je, že dílčí rozdíly mezi zeměmi už jsou často pod jejich rozlišovací schopnost. Jakkoliv mám Ameriku a západní Evropu nesmírně rád, tohle je něco, co mě na Američanech a Západoevropanech často štve. Ti Američané z toho aspoň nevyvozují žádné opovržení, těm je zpravidla jedno, odkud člověk je, hlavně když pracuje a platí daně, ale mnoho lidí v západní Evropě se na nás dívá právě tak, že nás kritizuje za věci, které se dějí v Rusku, Rumunsku, atp...
Anonymní píše…
Výborný článek ..

takové malinkaté doplnění:

Ty "rádoby" organizace na ochranu lidských práv dělají z Cikánů (často nedobrovolně) lidi, kteří se nedokáží o sebe postarat, jakoby to byli pořád děti, kterým se musi nadržovat, neustále je v něčem poučovat .. bohužel, tahle metodika je dle mého názoru kontraproduktivní, čím víc budou Cikány takhle opečovávat, čím víc je budou stavět na světlo, tím více je většinová společnost bude nenávidět (Vámi výše zmiňování o vybočování z řady).

Hellmarch
template píše…
Přesně tak. Zástupci těch menšin o takovéto "opečovávání", které se mimochodem častokrát děje ze zcela zištných důvodů prosto jakéhokoliv altruismu, mnohokrát ani nestojí.
Petr píše…
Casto opakovanou nepravdou je tvrzeni, ze "Češi nemaji problémy s asimilovanými Romy".

Vstah Čechů k Cigánům (opravdu jde o etnikum a ne o zivotni styl) je pritom mozne oznacit jako ciste rasisticky. Cigani v ČR maji, s vyjimkou nekolika malo prominentu, zivot mnohem tezsi nez jejich "bili" sousede a to se tyka i tech 100 procentne asimilovanych napr. adopci v rannem veku. Pominu-li rasisticky motivovane demonstrace, jazykovou diskriminaci v CR, brutalni utok komunistickeho systemu na jejich kocovnicky zivotni styl, ktery vedl k zaniku schopnosti Ciganu uzivit se pomoci tradicnich remesel, ale take hudby, vesteni, lecitelstvi apod., pak tady stale zustava bezny nechutny rasizmus obycejnych Cechu.

Absolutni vetsina Cechu ma problem koupit cokoliv od Cigana, zadat mu vykonani nejake sluzby nebo jej zamestnat. Neznam zadneho Cecha, ktery by Cikanovi pronajal byt nebo za nej s radosti provdal svou dceru. I "slusny" Cigan (Čech s neslovankého původu s tmavší pletí) ma cestu k pro treba i "neslusneho Cecha" bezne kariere temer uzavrenou, za bydleni mimo getho musi dat nasobky toho co Cech s slovanskými předky.

Situace je desiva a podle mne se neustale zhorsuje, zlehcovani problemu nepomuze. Jak to resit? Nevim.
Anonymní píše…
Článek je moc hezky napsaný, budu z něj čerpat inspiraci na úvahu, co mám v pondělí odevzdat. Díky moc za pomoc.

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem