SPOLEČNOST: Generační paralýza

Ptáme-li se po tom, proč je česká politika v současné době tak vyprázdněná, proč je nikoliv válkou idejí, ale válkou osobních zájmů, měli bychom se podívat na demografický profil naší společnosti. Mnohé totiž vypovídá o tom, proč situace byla jaká byla během devadesátých let, proč je teď relativně špatná a proč v budoucnu - nenastane-li závažný zvrat - bude znovu lepší.

Kdo stál za pádem komunistického totalitního režimu v roce 1989 je oblíbený námět k hovorům, především proto, že je to otázka, na níž nelze nikdy vyčerpávajícím způsobem odpovědět. Budeme-li se ovšem ptát která generace sametovou revoluci především "způsobila", zjistíme, že tehdejší společnost měla mnohem větší občanský potenciál než má ta dnešní. Vycházejme z toho, že průměrný věk těch, kteří ve státě něco znamenají a o něčem rozhodují, jakož i jiných významných činitelů veřejné společnosti, je okolo čtyřiceti let. Vývojová psychologie nám říká, že nejvýrazněji je okolím člověk formován v pubertě a během dospívání, tedy mezi svým třináctým až dvacátým rokem. Zkusme se podívat na to, které generace byly v klíčových momentech u moci a v čem vyrůstaly.

Rok 1968: věkovým průměrem čtyřicátníci, kteří se podíleli tak či onak na procesu zvaném Pražské jaro, se narodili okolo roku 1928. Jejich dospívání tak formovala nacistická okupace, válka a mnozí byli poznamenáni komunistickou interpretací Mnichova (Západ zradil, obraťme se na Východ), nicméně byli to lidé, kteří vyrůstali s ideály, idejemi, s nimiž se sic nemůžu velmi často ztotožnit, ale na samotné věci to tolik nemění. Tito lidé byli zvyklí pro ty ideály bojovat - ať už byly jakékoliv. Komunisté bojovali za ideály marxismu-leninismu a komunismu, nekomunisté za jiné ideály. Pražské jaro, proces sice nesmírně naivní, navíc opět s hlavní myšlenkou, kterou nemám rád, a sice socialismem s lidskou tváří, jitřil ideové ukotvení společnosti.

Rok 1989: věkovým průměrem čtyřicátníci, kteří se podíleli na sametové revoluci, se narodili okolo roku 1949. Tito lidé dospívali a hledali své ideály v době postupného uvolňování šedesátých let, kulturního boomu a ideálů Pražského jara - které bylo utnuto. Sametová revoluce tak pro ně znamenala především návrat do mládí, v němž podporovali něco, o čem si mysleli, že měla být demokratizace - a pokračování přetnutého snu. Tito lidé stáli za překotnou a silnou vůlí stát se Západem nebo oním nešťastným "mostem mezi Východem a Západem" a byli to oni, kdo nasměroval zemi na členství v NATO a EU. Opět šlo o generaci, která měla ideály. Jaké, je už podřadná otázka, důležité je, že vůbec nějaké.

Rok 2009: dnešní čtyřicátníci, tedy vládci a tvůrci současné české společnosti, byli narozeni okolo roku 1969. Dospívali během let hluboké normalizace, která nejenže ideálům nepřála, ale přímo aktivně je likvidovala. Byla postavená na principu, že kdokoliv má jakýkoliv ideál (paradoxně i takoví komunisté jako Ransdorf byli v podezření) je potenciálně rozvracející živel. Normalizace více než léta šedesátá a dokonce i než léta padesátá trvala na vytvoření uniformní šedi, nevybočování z řady a to žádným způsobem. Normalizaci symbolizuje vstupování do zločinecké KSČ kvůli prospěchu, kariéře - na ideály přeci nikdo nevěří. Hesla jako "kdo nekrade, okrádá rodinu" a "co je doma, to se počítá" nabyly svého vrcholu. Lidé nevěřili v dobré úmysly ostatních (nikdo přeci nemůže dělat něco "jen tak", vždy za tím musí být zájem o osobní obohacení) - a tato generace nám teď vládne. Nejen svým členstvím v zákonodárném sboru, ale především jde o lidi, kteří i v soukromém sektoru jsou momentálně na vyšších pozicích.

Současná česká politika je ideově vyprázdněná, protože v ní zrovna třímá žezlo generace, která vyrostla na popření všech ideí a ideálů. To, nač čekáme, je generace narozená v osmdesátých letech, na ideálech demokracie, sametové revoluce a evropanství počátku 90. let - a ta se dostane "k moci" někdy okolo roku 2020. Pokud Česká republika do té doby přežije tak, aby mezitím nezbankrotovala, své občany nezotročila v nějakém novém režimu nebo nevyhnala (či nedonutila k "dobrovolné" emigraci), bude vyhráno. Společnost bude opět plná ideí, těch, s nimiž souhlasím, i s nimiž nesouhlasím. Ale půjde o ideje a ideály, ne o to, jak platit hypotéku z poslaneckého platu.

Komentáře

Unknown píše…
Parádní článek, jen tak dál.

Jen se bojím toho, až se k moci dostane generace, jejíž názory se formovaly po roce 2000 - tedy absolutní spoléhání se na stát - ať se postará, slepou důvěru v jakékoli - byť i samozvané - vědce - a hlavně NAPROSTÉ IGNOROVÁNÍ SELSKÉHO ROZUMU spojenou s absencí jakéhokoli racionálního vyhodnocování světa.

Část z toho pěkně popisuje Jiří Kolář v básni "Mezi tupci":

=============================
Řekni tupci
že život je něco jiného
než pohodlí
že je to neustálý boj
tím plnější čím těžší
že radost je podmíněna námahou
láska čistotou
pravda samozřejmostí
smutek opravdovostí
že ptá-li se na člověka
musí se ptát na tajemství
že hledí-li na sebe
nevidí nic
nechá-li duši stranou

Pane zachraň mne!
=============================
Kdepak. Ten největší masakr není teď - teď je jen u kormidla generace ovlivněná neřízeným, dravým kapitalismem, která lže všem okolo v honbě za penězi a mocí. Za 30 let se k moci dostanou ti, kteří teď ty lži žerou a věří jim, přijali to za svou ideologii - a to bude teprve masakr.
Anonymní píše…
A tak já si vždycky rád přečtu něco optimistického. Jen by mě zajímalo, na jakých ideálech vyrostla generace těch potentátů v Británii nezatížené komunismem, kteří si nechávali proplácet i dětský plenky...
Anonymní píše…
cover72: cim rizenejsi rzni hospodarstvi, tim vetsi svinstvo. Laissez faire, to je ideal. Doufam, ze socialiste, jako vy se k moci nedostanou.
Unknown píše…
Anonymní II: wtf? Já jsem libertarián, zastánce volného trhu, jehož jedinou regulaci představuje antimonopolnost (protože jinak se trh v praxi pěkně zmonopolizuje, velké koncerny zničí konkurenci a nastanou potíže) a socialisty nesnáším - ergo jste patrně nepochopil, že teze jako "život je pohodlí", "stát by se měl postarat o člověka" a princip falešné sociální spravedlnosti (která je nespravedlností skutečnou, protože proč by měl někdo platit za to, co dostane jiný [z jeho peněz] zdarma jen proto, že vlastní pílí vydělá více) kritizuji.

Tak si to zkuste přečíst ještě jednou, pokud možno někdy zčerstva a ne před spaním či odchodem z práce - předpokládám alespoň, že se jedná o chybnou interpretaci danou vaším momentálním stavem, který s přeplněným bufferem nepobral "the big picture". Nebo si snad myslíte, že jsou dnešní politici a velkoobchodníci* obrazem volného trhu? To snad ne.

*příkladem budiž spolčení J.Meinla a Albert proti řetězci Vít, kdy během dvou měsíců položili na lopatky podnikatele, který vybudoval z nuly úspěšný řetězec a jezdil si ve Ferrari pomocí organizovaného prodávání pod cenou - antimonopolní úřad tehdy mlčel (nebo možná ještě ani neexistoval) a provozovny Vít pak převzal Albert.
Anonymní píše…
cover72: "generace ovlivněná neřízeným, dravým kapitalismem" - znelo mi to jak fragment reci nakyho levicaka a to ja pak hned vidim rude (sic!)... tak se omlouvam... :(

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem