GEOPOLITIKA: Ošidnost neutrality

Neutralita je často skloňované slovo. V zemích, kde je zavedená, se jí křečovitě drží, v zemích, kde zavedená není, po ní jisté kruhy touží. Přesto okolo ní panuje mnoho mýtů a pověr. Zkusme se na ni podívat trochu detailně.

Neutralita je, jak známo, postoj státu vyjadřující nezúčastnění ve sporech. Zní to sice nesmírně pacifisticky (a pacifisté tímto pojmem často a rádi šermují), ale nemá to s pacifismem příliš mnoho společného. Neutrální postoj totiž sice lze vyhlásit unilaterálně a pak se podle toho chovat, ovšem vždy je tu riziko, že ne každý neutralitu takové země uzná. Ošemetnost neutrality byla velmi pěkně vidět během druhé světové války, kdy se neutrální země rozdělily na užitečné a neužitečné. Přesně tento cynický pohled rozhodl o okupaci Belgie, Nizozemí či Norska a neokupaci Švýcarska či Švédska. Hitler se nerozpakoval okupovat Belgii či Nizozemí, protože je potřeboval jako odpalovací rampy pro rakety V-2 na Anglii - a ty země mu nemohly dát nic, co by potřeboval víc než to, co si od nich nakonec vzal - proto je obsadil. Norsko bylo neutrální přesně tím způsobem, který požadují v ČR například lidé okolo hnutí Ne základnám, tedy řekli, že budou neutrální, ovšem nedodrželi to, pouze rezignovali na bránění se - Hitler od nich potřeboval pobřeží k tomu, aby ho mohl používat pro své lodě jako základny pro operace v severním Atlantiku. Kdyby bylo Norsko striktně neutrální, tak by Hitlerovi ty základny poskytlo stejně, jako Švédsko poskytlo Hitlerovi volný průchod pro vojsko obsazující Norsko. No a opět se opakoval stejný scénář - Norové neměli nic, co by si Hitler nemohl za relativně nízkou cenu vzít silou, aby tak jejich neutralitu uznal a neútočil na ně - proto skončili okupovaní.

Oproti tomu Švýcarsko, svou neutralitou (opět pozor, neutralita znamená naprostá politická neangažovanost vůči všem stranám, ne kašlat na ty "dobré" a odmlouvat těm "zlým", což mám ten dojem si hodně naivních zastánců neutrality myslí) bylo Hitlerovi prospěšné. Jednak jej Hitler nemohl jen tak obsadit, protože Švýcarsko je extrémně vyzbrojená země a konvenčně jej dobýt není vůbec lehké, takže cena za takový atak mohla být dosti vysoká, a jednak Hitler potřeboval neutrální Švýcarsko jako základnu pro své peníze a způsob, jak obchodovat se zbraněmi či zdroji. Válka totiž znamenala, že říšská marka ztratila na trzích spojenců hodnotu a Hitler tak nemohl používat svou vlastní měnu pro finanční kontrakty s partnery mimo Osu - proto měl říšské peníze ve švýcarských bankách, ve švýcarských francích, které byly směnitelné jak v zemích Osy, tak v zemích Spojenců. Švýcarsko, aby si tuto neutralitu uchovalo, tak muselo velmi striktně oddělit politiku od ekonomiky a rezignovat na jakékoliv hodnotové politické soudy - jinak by si jej Hitler dříve či později podmanil. Co se Švédska týče, okupované Švédsko mu nemohlo vzhledem ke své geografické poloze dát o mnoho více, než neokupované Švédsko; počítaje v to jednak fakt, že Švédsko je stejně jako Švýcarsko silně vyzbrojenou zemí se silnou armádou, takže zkrátka náklady na obsazení země (materiální i lidské) vysoce převyšovaly potenciální zisk z toho, co by pro Hitlera znamenalo Švédsko okupované.

Velice by mne zajímalo, kdo z horlivých zastánců neutrality mezi českými občany by byl ochoten na neutralitu přistoupit, kdyby tato fakta věděl. Samozřejmostí v takovém případě by bylo vyšší zdanění, zásadní rozpočtové škrty v sociální oblasti aby bylo z čeho financovat armádu, v níž by začala znovu fungovat povinná vojenská služba nebo domobrana. Zároveň by musela Česká republika rezignovat na veškerá - pozitivní i negativní - politická stanoviska vůči všem, tedy nikoliv kdekoho peskovat, jak je v českém zvyku, nýbrž se doopravdy nevyjadřovat. Musela by vybudovat zároveň něco, co by pro potenciálního agresora znamenalo, že bude z ČR větší výnos, bude-li svobodná, než bude-li okupovaná. Muselo by dojít k naprostému otevření trhu, v rozsahu mnohem větším, než jaký v ČR je teď, na což si myslím, že zejména voliči ČSSD či SZ, kteří často po neutralitě volají, připraveni nejsou. Neutralita je nesmírně drahá politika, má-li být účinná. A brát si neutralitu na dluh opravdu nejde.

Komentáře

Miroslav Yamato píše…
"Hitler se nerozpakoval okupovat Belgii či Nizozemí, protože je potřeboval jako odpalovací rampy pro rakety V-2 na Anglii."

Napsat takovou kravinu - a to jsem ještě slušný - to už chce opravdu hodně odvahy.

To samé vlastně platí i pro část o Norsku, kde se mimochodem Němci málem nechali předběhnout Brity a Francouzy...šlo o hodiny :-)

Takové věci, ať již jde o neznalost nebo ignorantství, totálně shazují celý článek.
Finrod Felagund píše…
Tady nejde o konkrétní vojenský krok, ale o to, že si Hitler spočítal strategickou výhodnost obsazení nebo neobsazení těchto zemí a protože mu vyšlo, že se mu to vyplatí, tak to zkrátka udělal.
Miroslav Yamato píše…
Článek sám o sobě je dost trefný, ale když v něm napíšete evidentní kravinu, tak jej tím zabíjíte. Nemáte tam tedy psát konkrétní věci, když je neznáte, šlo to napsat obecně a bylo by to OK.

Ostatně ono obsazování území bylo pro Německo ne vždy jen výhodné, na to taky pozor. A to často právě ze strategického hlediska. Ona u Němců vůbec až příliš často vítězila taktika nad strategií, to je hlavní důvod jeho porážky.

Populární příspěvky z tohoto blogu

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Hnědí, rudí, všechno jedna pakáž

SPOLEČNOST: Stojíme na prahu. Čeho?

ZE ŽIVOTA KOCOURKOVA: Jak jsem byl za vaše peníze státním úředníkem